Odbory varují před životem na dluh

Jak probíhalo jednání 8. schůze Poslanecké sněmovny

a

Odbory varují před životem na dluh

Platební neschopnost hrozí v řadě domácností

Roste zadlužování českých domácností - varují v čerstvě zveřejněné analýze experti Českomoravské konfederace odborových svazů. Dluh průměrné české rodiny se dvěma dětmi (a to jen u bankovního sektoru) přesáhl koncem roku 2003 sumu 90 000 Kč.

Vše má svůj rub a líc. Rekordní spotřeba domácností v loňském roce se stala hlavním tahounem ekonomického růstu v naší zemi - upozorňují odborníci ČMKOS-, jenže bohužel zdaleka neodpovídá koupěschopnosti obyvatelstva. Jaká je? Průzkumy ukazují, že jedna třetina obyvatel vůbec nespoří a další třetina uspoří měsíčně stěží 1000 Kč. Tyto domácnosti bez rezerv jsou velmi zranitelné. Vzniká proto riziko, že by se mohly kdykoliv dostat do situace, že nebudou schopny splácet své půjčky - ať už v důsledku nepříznivého cenového vývoje nebo následkem ztráty zaměstnání a tím i úbytku disponibilních příjmů. A není to jen strašení - říkají odbory -, již v průběhu tohoto roku čeká na občany celá řada negativních cenových a důchodových dopadů. Letos i v následujících letech lidé pocítí dopady vstupu země do Evropské unie.

Život na dluh a expanze úvěrů v českých domácnostech je výrazem měnícího se životního stylu českého obyvatelstva, který se přibližuje zvyklostem ve vyspělých zemích. Obava odborů však vyplývá z prudkého růstu tohoto zadlužení. Statistiky ukazují, že bankovní úvěry obyvatelstva mají výrazně stoupající trend: od roku 1993 (46,2 miliardy Kč) do roku 2003 (210,9 miliardy Kč) téměř pětinásobně vzrostly. Přitom stále významnější roli hraje i zadlužování mimo bankovní sektor - leasing, prodeje na splátky, spotřebitelské úvěry od nebankovních institucí ap.: od roku 1996 (13,5 miliardy Kč) do roku 2002 (60,4 miliardy Kč) se zvýšilo téměř 4,5krát; v případě roku 2003 je odhad 80 miliard Kč, takže v tomto srovnání již půjde o šestinásobné zvýšení. Podle expertů ČMKOS je třeba tento trend přibrzdit.

Z historické zkušenosti je známo, že dlouhodobější život na dluh si mohly dovolit jen ty národy a vrstvy, řadící se mezi bohaté, a i mnohé z nich často pod náporem enormní úvěrové a úrokové tíže časem zkolabovaly. Zatímco u nepřehlédnutelné části českých domácností je rostoucí zadlužování spíše výrazem nouze než čehokoli jiného. Jestliže tedy v krátkodobém horizontu může spotřebitelská expanze napájená roztáčejícími se úvěry napomoci ekonomickému růstu země, tak jak jsme toho byli svědky v roce 2003, dlouhodobě je takový stav stěží udržitelný, zdůrazňují odbory.

JANA BENEŠOVÁ

Nahoru

a

Jak probíhalo jednání 8. schůze Poslanecké sněmovny

Nejdříve trochu historie. Přes vystoupení ministra práce a sociálních věcí pana RNDr. Petra Neča-se po zasedání RSHD (tripartity) v polovině listopadu, že zákoník práce bude platit od 1.ledna 2007 a na základě čehož byla odvolána demonstrace 25.listopadu 2006 předložila vláda do poslanecké sněmovny návrh vládního zákona, kterým se účinnost zákoníku práce a některých zákonů odkládá o jeden rok.

Tento bod byl zařazen na program 7. schůze Poslanecké sněmovny, která byla zahájena 28.listopadu 2006 od 14 hodin jako : „Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., záko­ník práce, zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, zákon č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění“ /sněmovní tisk 87/. Při hlasování o programu jednání 7. schůze se podařilo levicovým poslancům zařadit tento bod na pevný termín projednávání a to na první část jednání ve čtvrtek 30.11.2006. Při projednávání tohoto bodu dne 30.11. Poslanecká sněmovna odhla­sovala jeho vyřazení z programu 7. schůze.

Následně ODS využila svého práva podle § 51 odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny a 57 poslanců ODS požádalo o svolání mimořádného zasedání Poslanecké sněmovny na den 8.12.2006 s jediným bodem „Vládní návrh zákona na odložení účinnosti nového zákoníku práce…….“ viz. výše uvedený text. Sedmá schůze byla přerušena a v pátek 8.prosince 2006 se konala mimořádná 8.schůze Po­slanecké Sněmovny s jediným již uvedeným bodem.

 Na začátku schůze se čtyřikrát hlasovalo o programu, to znamená zda tento bod projednávat či nikoliv (vždy došlo ke zpochybnění výsledků hlasování). Nakonec při posledním, čtvrtém, hlasování pro­šel návrh počtem 94 z 93 potřebných hlasů. Předkladatelem zákona byl Ministr práce a sociálních věcí RNDr. Petr Nečas, zpravodajem byl určen poslanec za KSČM RSDr. Miroslav Opálka.

Je pravdou, že ČSSD byla při projednávání a hlasování oslabena omluvenou nepřítomností pěti poslanců a „odchodem poslance Melčáka, který byl z jednání omluven také, oproti nepřítomnosti místopředsedkyně PS Němcové z ODS. Je potřeba připomenout, že při jednání poslanecké sněmovny se návrhy přijímají počtem více jak 50% z přítomných poslanců nikoliv onou známou 101.

 Vlastní projednávání tohoto jediného bodu 8. schůze trvalo od 9 hodin do téměř 14 hodin s hodinovou přestávkou na poradu klubů. Znamená to, že téměř 4 hodiny. V diskusi vystoupilo celkem 35 poslanců a bylo vzneseno 14 faktických poznámek. Bohužel nadále pokračoval duch z projednávání ná­vrhu zákoníku práce. Projednávání bylo opět v duchu politických názorů. Vystoupením pravicových po-slanců (převážně z lavic ODS) se jako červená niť táhly přesčasové hodiny ve zdravotnictví a nedostatek finančních zdrojů na jejich proplácení, tím ohrožení léčby. Za zmínku stojí i vystoupení Ministra zahra-ničí pana Alexandra Vondry, který tvrdil, že díky zákoníku práce bude nucen na pohotovost na zahranič-ních úřadech přijmout 550 osob a navýšit mzdové náklady o 700 miliónů. To že existuje něco jako rozpis služeb, náhradní volna a podobně mu asi nic neříká.

Ačkoliv nechovám osobní sympatie vůči panu MUDr. Davidu Ráthovi konstatuji, že jeho vystou­pení na toto téma bylo věcné a argumentačně rozbíjel předchozí vystoupení poslanců ODS. Pokud bych neznal názory jednotlivých poslanců musel bych zapleskat panu poslanci Marku Bendovi za jeho vystou­pení ve kterém měl tak silné sociální cítění s chudáky zaměstnanci, s jejich mzdami, pracovní smlouvami, otázkami výpovědí, jejich ochranou atd.

Na výtky ohledně finanční náročnosti nového zákoníku vystoupil velmi trefně zpravodaj poslanec Opálka „Nový zákoník by mohl přispět také ke zvýšení zaměstnanosti. A jestli na to nejsou peníze, tak si vzpomeňme, co jsme tady přednedávnem projednávali - tzv. dělení medvěda. Ona by ta částka celkem na to, co dneska bylo řečeno, stačila“.

 Samostatnou kapitolou bylo vystoupení paní poslankyně Aleny Páralové. Nejenom, že  vystoupila ve stejném tónu jako při předchozím projednávání návrhů zákoníku práce, ale téměř jako oblíbenou ří-kanku několikrát opakovala „ pánové Paroubek, Škromach a Štěch investovali do zákoníku práce tolik silných slov, Za nedostatek sebereflexe pánů Paroubka, Škromacha a Štěcha zaplatí naši občané“ atd. Na závěr svého vystoupení navrhla, aby se vládní návrh na odložení účinnosti zákoníku práce projednal ve zkrácené lhůtě 3 dnů. Proti tomuto návrhu vystoupily poslanecké kluby ČSSD a KSČM a využily svého práva z jednacího řádu a návrh zamítly.

Při závěrečném hlasování byl vládní návrh zákona na odložení účinnosti nového zákoníku prá­ce……. puštěn do dalšího projednávání s tím, že návrh byl přikázán k projednání ve výboru pro sociální politiku. Následně Poslanecká sněmovna schválila jedinou možnou zkrácenou lhůtu pro projednání – 30 dní – poměrem 95 z 92 možných. Tímto usnesením 8. mimořádná schůze skončila a pokračovala přeruše-ná 7. schůze.

Co to znamená ? Vzhledem k časovým lhůtám se dá dovodit, že nový zákoník práce bude od 1.ledna 2007 platný. Ve sdělovacích prostředcích se sice objevily zprávy, že Ministr práce a sociálních věcí bude s právníky konzultovat možnosti odložení účinnosti, ale sám přiznává, že zákoník práce bude platit. Pokud vezmeme v úvahu legislativní proces : projednání ve výboru, 2. a 3.čtení v Poslanecké sně-movně, projednání v Senátu, podpis presidenta, není šance toto vše stihnout do konce roku 2006. Zbývá další možnost - na 9. schůzi Poslanecké sněmovny, jejíž zahájení je plánováno na leden 2007. To už bude však zákoník práce účinný. Podle našeho názoru zbývá pouze možnost předložit na této schůzi návrh(y) novely. Jak dlouho se tento návrh(y) bude projednávat neumí nikdo odhadnout. Záleží na tom co bude obsahovat a jaká bude shoda mezi jednotlivými politickými stranami.

Jaromír Endlicher
místopředseda OS KOVO

Nahoru