Poldi Kladno dostala druhou šanci

Kladenská huť Poldi po neúspěšném dubnovém prodeji dostala nového majitele. Ve středu 27. června se v dražbě, v níž se utkali dva zájemci, prodala za 251 milionů korun. Tedy o deset milionů méně, než na jaře.

Podle dostupných informací získala Poldi a Poldi Trade společnost Warhols Hold, druhým zájemcem o koupi zkrachovalého podniku byla společnost Opimo Trade. Teprve koncem příštího měsíce však bude jasné, zda byl druhý pokus o prodej Poldovky skutečně úspěšný. Vydražitel má na uhrazení kupní ceny čas do 27. července, pokud částku ve stanoveném termínu neuhradí, bude prodej neplatný.

K takové situaci došlo v případě první dražby v polovině dubna. Tehdy získala Poldi a Poldi Trade společnost Compagnia del mediterraneo Steel za 261 milionů korun. Do stanoveného termínu 15. května však kupní cenu bez udání důvodu nezaplatila. Zaměstnanci, kteří tehdy věřili, že získají zpět alespoň část neuhrazených mezd, teď doufají v druhou šanci.

Co se s částí někdejšího ocelářského gigantu bude dít dál, a zda se v Poldovce znovu rozjede výroba, se zatím neví. Vítěz dražby neposkytl žádné přesnější informace o tom, jak hodlá s nabytým majetkem naložit. Pokud se rozhodne výrobu znovu oživit, bude zřejmě obtížné přesvědčit bývalé zaměstnance k návratu. Přesto, že po dubnové dražbě podle dřívějšího vyjádření předsedy tamní Základní organizace Odborového svazu KOVO Jozefa Konyi projevila řada z nich zájem se do firmy vrátit, přesvědčit je, aby do Poldovky znovu nastoupili, bude obtížné. Většina z nich si již totiž našla práci jinde a současný nedostatek zaměstnanců na trhu práce podstatně zvýšilo jejich šance na uplatnění.

Kladenská Poldovka skončila v insolvenci koncem loňského roku, její závazky vůči věřitelům přesahovaly jednu miliardu korun, přičemž významnou částku dluží na nevyplacených mzdách přibližně 150 lidem. (jom)

/Ocelárny mají za sebou stejně slavnou, jako pohnutou historii. Zrodily se v roce 1889, kdy v Kladně založil Karl Wittgenstein Poldinu huť, kterou pojmenoval po své manželce Leopoldině. V roce 1938 vyvážela Poldovka své výrobky do 39 zemí světa. Po znárodnění se stala součástí Spojených oceláren zaměstnávajících na dvacet tisíc lidí, ani to její existenci neohrozilo. Světoznámému ocelářskému gigantu zlomily vaz až důsledky divoké privatizace v 90. letech./                                                                      

Print Friendly and PDFTisk, PDF, odeslat e-mailem