Strana 1

Škodováci před "Pentagonem"

S plnou parou vpřed? - Změny ve Vagónce Česká Lípa

Strana 2

Odborová ofenzíva trochu jinak

Valorizace penzí je almužnou

S plnou parou vpřed? - pokr. ze str. 1

Strana 3

Dvojí metr v Českém školství

Odborová ofenzíva trochu jinak - pokr. ze str. 2

Co jsem bez tebe?

Strana 4

INFORMACE Z ENERGETIKY

Demonstrace francouzských energetických OS

Konec letního času

Píše se o nás - Den seniorů v Dětmarovicích

Rada ministrů pro energetiku EK

Nejdůležitější fakta o kvalitě života české společnosti

PŘÍLOHA

Starobní důchod v roce 2003

Rozšíření závaznosti KSVS se Svazem sléváren ČR

Právní novinky - září 2002
 

Odborová ofenzíva trochu jinak

Může odborová ofenzíva OS KOVO přinést své plody - tj. zastavení poklesu členské základy a zvýšení počtu členů? I když se domnívám, že problémy - a z toho vyplývající řešení - jsou ve všech regionech podobné, budu hledat odpověď na tuto aktuální otázku na základě svých zkušeností zmocněnce SMO Plzeňského a Karlovarského kraje (v této funkci působím přes pět let).

V Plzeňském a Karlovarském kraji klesl počet členů v posledních letech o několik tisíc (14 700 v roce 1999, 13 200 v roce 2000, 11 200 v roce 2001), přitom zaniklo 9 základních organizací a 2 nové vznikly. Jaké jsou důvody tohoto poklesu, uvádím níže, a co s tím - bude řečeno příště.

Důvody poklesu členské základny (asi nejen v západních Čechách):

* Velmi silný úbytek členů je způsoben především téměř dokončenou privatizací na západě naší republiky a z toho vyplývající dramatický pokles zaměstnanců. Některé kraje to teprve čeká.

* S tím souvisí i neformální tlak některých zaměstnavatelů na vedoucí pracovníky všech stupňů, aby opouštěli řady odborářů.

* V nově vznikajících firmách, které absorbují zaměstnance uvolňované v rámci restrukturalizace a revitalizace podniků, odbory zatím neexistují a vznik ZO OS KOVO má mnoho potíží.

* Mnozí zaměstnanci zůstávají v odborech pouze ze setrvačnosti nebo se stydí z odborů vystoupit. Při značné fluktuaci zaměstnanců pak přirozeným způsobem klesá počet členů.

* Zaměstnanci neorganizovaní v odborech mají stejné požitky z plnění kolektivní smlouvy jako odboráři (to není kritika, ale pouze konstatování faktu daného zákonem o kolektivním vyjednávání), a proto nemají potřebu být členy OS KOVO, respektive platit příspěvky - často více než 100 Kč měsíčně. Argumenty, že síla členské základny je základní podmínkou pro kvalitní kolektivní smlouvu, "neberou" nebo je z finančních důvodů nechtějí slyšet.

* Získávání nových členů do stávajících ZO má také svá úskalí. Mladí lidé bohužel často nemají o odbory zájem (tímto se omlouvám všem nadšencům z řad mladých odborářů, kteří nahrazují nedostatek zkušeností obdivuhodným entusiasmem).

* Nešvar některých podniků, přijímání lidí do pracovního poměru na dobu určitou, se také projevuje negativně na získávání nových členů do odborů.

* Zaměstnanci (odboráři) propuštění dle § 46 odst. 1 písm. a) - c) ZP mají za to, že odbory nechránily dostatečně jejich zájmy, a proto mají na odbory negativní pohled. Jedinou výjimkou jsou lidé, kteří mezi tím prošli zaměstnáním u soukromníků, kde nepůsobí odbory, a na vlastní kůži zažili svérázný výklad pracovního práva u těchto zaměstnavatelů.

* Některé ZO zabezpečené finančně z vlastního majetku (jeho výnosů), nebo z prostředků zaměstnavatele nemají skutečný, opravdově míněný zájem o přijímání nových členů, protože to znamená mnohem větší starosti s celkem zanedbatelným finančním efektem (analogie s některými předsedy odborových svazů).

* Zaměstnanci u firem, kde nepůsobí odbory, mají zájem o vstup do odborů, ale zaměstnavatel brání založení odborové organizace (obvykle obtížně prokazatelným způsobem).

* Zaměstnanci u firem, kde nepůsobí odbory, mají zájem o vstup do odborů, zaměstnavatel tomu nebrání, ale zaměstnanci chtějí být pouze organizováni jako řadoví členové, nikoliv funkcionáři, to znamená, že nemají zájem o založení vlastní ZO a s tím spojené povinnosti: ZO musí mít předsedu (eventuálně výbor ZO), hospodáře, DaRK; z dokumentů potom statut, volební řád, zásady hospodaření, účet; umět vyjednávat kolektivní smlouvu, povinnost zúčastňovat se zasedání rad MO, konferencí SMO atd.,

* Mnohé politické strany, rádoby erudovaní ekonomové a především některé sdělovací prostředky pořád ještě "ohrnují nos" nad sociálním dialogem vedeným odbory a znevažují snahu po lidském přístupu k lidským zdrojům.

* Daří se sice sporadicky zakládat nové ZO u zaměstnavatelů, ale zde bych chtěl varovat před nepřiměřeným očekáváním. Někteří zaměstnanci se domnívají, že založením odborové organizace se úspěšně a především rychle vyřeší všechny jejich pracovní problémy a zaměstnavatel s nadšením přijme návrh kolektivní smlouvy. Po dlouhotrvajících sporech a ataku zaměstnavatele však dochází k silnému zklamání a deziluzím. V těch nejhorších případech potom ZO stagnuje a posléze se i rozpadá a mnohaměsíční snaha především metodického pracoviště i ostatních zúčastněných se mění vniveč.

JINDŘICH BRABEC
člen Předsednictva OS KOVO

(Dokončení příště)