Strana 1

Evropští kováci v Praze

Problémy i bez povodní - Šroubárny Libčice na prahu restrukturalizace

Strana 2

Odborová ofenzíva trochu jinak (III.)

Pod Tatrami přituhuje

Strana 3

Haas - pýcha Dolnorakouska

Problémy ... - pokr ze str. 1

Výhodné uložení peněz pro ZO

První schůzka odborářů z TRW v ČR

Nabídka knih zdarma

Stav povodňového konta

Strana 4

INFORMACE Z ENERGETIKY

EPSU o Mexiku - od mexického dopisovatele

Informace zue zahraničí

Hranice důchodového věku

Co nás Zajímá

BOZP informuje

PŘÍLOHA

Co by měl občan vědět o sociální péči

Účast odborových organizací v trestním řízení

Za dopbrou práci padáka? - To je nová strategie VW?

Co je hlavním důvodem vstupu do odborů?

* Hlavním důvodem pro vstup do odborů (nebo alespoň nevystoupení) je pozitivní zkušenost budoucího člena nebo jeho nejbližších, případně kamarádů, s prací odborů; to znamená, že je nesmírně důležité zviditelňování práce odborů na pracovišti, v obci i na celostátní úrovni.

* Dalším důvodem může být potřeba zaměstnanců kolektivně čelit represivnímu chování zaměstnavatelů.

* Jaká jsou možná řešení?

* Nedomnívám se, že nárazové a neadresné akce povedou ke kýženému výsledku (zvýšení počtu členů OS KOVO). K tomu vede pouze permanentní působení na pracovišti, případně jednorázové akce v okruhu zaměstnavatele zaměřené na konkrétního člověka a dále působení na podprahové vnímání člověka.

* Když se povede získat nové členy do odborů, je povinností stávajících funkcionářů a pracovníků OS KOVO vytvořit co nejpřijatelnější podmínky pro jejich zařazení do struktur Odborového svazu KOVO. Znamená to, rovněž odbourat všechny formální bariéry, které by mohly bránit "normálně myslícímu" zaměstnanci vstoupit do řad odborářů.

* Zaměstnanci, pokud jsou získáni jako noví členové OS KOVO, mají v současné době prakticky pouze dvě možnosti - evidovat se v některé ze stávajících odborových organizací nebo založit si "svou" ZO. Jiná možnost podle Stanov OS KOVO neexistuje, a to je dle mého názoru kardinální chyba. Z toho, co jsem minule vyjmenoval (a není to zdaleka vše), vyplývá, že současný systém ZO jako jediných článků evidujících členy se postupně stává brzdou rozvoje "svazu". Dokud neodstraníme tento formální nedostatek, nemůžeme počítat s tím, že nám bude členská základna podstatně přibývat. ZO na územním principu, která je v současné době jediným řešením, rozhodně nestačí už proto, že nemá zásadní autoritu u řady zaměstnavatelů a opora v zákonech je také problematická.

* Jako přechodné řešení je sice možné důsledné uplatnění základních organizací evidujících členy OS KOVO na územním principu, případně při metodickém pracovišti, zde však již řadu let chybí předpis OS KOVO, který by činnost těchto - zatím nestandardních - ZO upravoval. Při pozitivním vývoji je možné část ZO na územním principu přetransformovat později na ZO působící u zaměstnavatele.

* Dalším řešením jsou ZO (nově vznikající) bez právní subjektivity (zatím tento model není ve stanovách popsán), pokud nejsou schopné právní subjektivitu (vše, co s tím souvisí) zabezpečit svými členy. Znamenalo by to, že veškeré právní úkony, včetně hospodaření, by za ZO musel dělat odborový svaz, respektive jeho detašovaná (metodická) pracoviště, zatímco funkcionář ZO by vykonával pouze čistou odborařinu; odpadl by tedy důvod k ustavení funkce hospodáře, dozorčí a revizní komise atd.

* Jinou možností je evidence fyzických osob přímo u OS KOVO, například u metodických pracovišť.

* Samozřejmě, že by bylo možno kombinovat všechny navržené modely. V zásadě by šlo o uplatnění tzv. "duálního systému", kdy by vedle sebe souběžně existovaly jak tradiční ZO, tak i nové formy organizací, respektive členství v OS KOVO. Znamená to ale provést kompletní rekonstrukci Stanov OS KOVO, včetně odvodu členských příspěvků od těchto ZO, případně od jednotlivců. Pochopitelně dnešní systém ZO by byl jak z důvodu, že se jedná o základní kámen tradiční výstavby svazu, tak i z praktického důvodu upřednostňován.

* Se vstupem do EU by měla být rovněž posílena prestiž kolektivních smluv vyššího stupně (jako například ve SRN), tím by rovněž získaly na vážnosti ZO na územním principu, které by uzavíraly regionální kolektivní smlouvy,

Závěr - uvést v život všechny formy členství

* Pokud tedy chceme podchytit co nejvíce zaměstnanců a občanů připravujících se na budoucí povolání a přivést je do řad odborů, je nutno organizačně zajistit, aby měli v jakékoliv formě šanci vstoupit do OS KOVO, tj.:

* Jako ideální jsou ZO evidující členy OS KOVO, kteří pracují u jednoho, případně více zaměstnavatelů, se kterými máme největší zkušenosti; pokud dobře fungují, jsou nejlepšími organizačními jednotkami OS KOVO,

* Další variantou jsou ZO evidující členy OS KOVO na územním principu, jichž ale zatím není mnoho (konkrétně v západních Čechách dvě) a zatím s nimi nemáme příliš zkušeností, případně ZO při metodických pracovištích (v západních Čechách dosud neexistují). K těmto variantám ovšem nebyl zpracován předpis OS KOVO.

* V současné době neexistuje ve Stanovách OS KOVO varianta - ZO bez právní subjektivity, která by měla výhodu ZO působící v podniku; každý člen by znal "své" odborové funkcionáře a přitom tito funkcionáři (pravděpodobně jen předseda) by dělali pouze čistou odborařinu bez nutného administrativního balastu.

* Individuální členství (nesrovnávat s § 4, odst. (1) Stanov OS KOVO, kde tento pojem znamená něco jiného), kde zaměstnanec by byl evidován v OS KOVO, pravděpodobně prostřednictvím příslušného metodického pracoviště, které by mu poskytovalo standardní servis (právní a jiné odborné porady atd.).

JINDŘICH BRABEC
zmocněnec SMO Plzeňského a Karlovarského kraje

(Dokončení z minulého čísla)