Důchodová reforma
* Kdy dojde k faktickému oddělení příjmů důchodového
pojištění od příjmů státního rozpočtu?
* Jaké jsou úmysly s odchody do předčasného důchodu?
"Důchodová reforma je poměrně dlouho
diskutovaná otázka a musím říci, že názory na ni se velmi různí. Z hlediska
mého resortu, a to zdůrazňuji, se v žádném případě nedotkne stávajících
důchodců, ani těch, kteří v nejbližší době do důchodu odejdou. Pouze je
nutné zajistit financování tohoto systému. Myslím si, že by to neměl být zásadní
problém.
Důchodová reforma bude směřována k lidem, kterým je dnes 40
a méně let, a mělo by u nich být jasně definováno, za jakých podmínek do důchodu
odejdou. Lze tedy říci, že ti, kteří dnes mají průměrný a nadprůměrný
výdělek a budou si chtít udržet určitou životní úroveň, by neměli váhat se
zajištěním penzijního připojištění. To proto, že systém je postaven degresivně
v poměru k předchozím výdělkům. Zde by měla hrát větší roli
zásluhovost. Tzn. zvýraznění poměru mezi předchozím a současným výdělkem.
Například není obecně příliš známo, že nejnižší důchody jsou v poměru
k předchozímu výdělku téměř 100%. Čili tento problém není
v důchodovém systému a v jejich nízkém důchodu, ale v nízkých
příjmech lidí předtím, než do důchodu odešli.
To, co je dnes složité, je otázka "diskutovaného" věku
odchodu do důchodu. K tomu bych chtěl říci, že věk k odchodu do důchodu
se prodlužovat nebude. Případná reforma počítá se zavedením tzv. pružného
věku k odchodu do důchodu. To znamená, že by byla podmínka - počet
odpracovaných let, tj. 20 - 25 let. Každý by v tomto věku a v naplnění této
podmínky dostával výpis ze sociální pojišťovny (nebo z úřadu, který bude
spravovat sociální pojištění) v tom smyslu, jak a kdy mu vzniká nárok na
důchod, kdyby chtěl odejít v tom daném roce.
Přináší to změnu i v tom, že zápočtové listy by se
neodevzdávaly jen při změně zaměstnání, ale každoročně by zaměstnavatelé
dávali informace (přes počítače) České správě sociálního pojištění o
nárocích, tudíž každý by věděl, jaký kdo má nárok na důchod."
Další pilíř v reformě
"To jsou zaměstnanecké penzijní fondy, které by měly být
neziskové. Zaměstnanci a zaměstnavatelé, za určité daňové úlevy a za určitých
podmínek, by společně spořili na důchod. Podstatná by byla možnost kompenzovat tzv.
důchodové kategorie. To znamená, že ti, u kterých dochází k nadměrnému a
fyzickému opotřebení během práce, by tak měli možnost odejít do důchodu dříve.
Právě v tomto případě by z penzijního připojištění byl kompenzován
rozdíl mezi důchodem, kterého by bylo dosaženo v pozdějším věku, a tím
současným.
Myslím si, že u některých profesí by toto připojištění mělo
být pro zaměstnavatele ze zákona povinné. Jednoduše řečeno - pracovník dává své
zdraví svému zaměstnavateli a ten by měl za to draze zaplatit.
Pokud se podaří tyto návrhy do reformy prosadit, tak by měla být
důchodová reforma realizována ještě do konce tohoto volebního období, tj. do roku
2005 - 06 s tím, že náběh nového systému pro dnešní čtyřicátníky by byl
řádově za 20 let. Do té doby by měla být dovršena důchodová reforma, čili
základní důchod by měl být jistota."
Oddělení příjmů důchodového pojištění od příjmů
státního rozpočtu
"Oddělení příjmů je technická záležitost, která do
systému nepřinese prostředky, ale na druhé straně - systém nebude závislý
každoročně na financování vlastního rozpočtu a navíc bude možné oddělit to, co
je placeno v pojištění, a náhradní doby, které nejsou státem financovány.
Proto je nutné, aby do tohoto systému přišlo asi 50 - 60 miliard Kč v prvních 10
letech. Základního jmění pojišťoven by mělo být 200 miliard. Počítá se
s tím, že tyto peníze by měly být z privatizace, i když dnes už není moc
co privatizovat.
Myslím si, že bude potřeba oddělit nejen výdaje, ale i příjmy, a
to zvláště, pokud jde o osoby samostatně výdělečně činné, tj. živnostníky.
Názorně řečeno - na 1 důchodce dnes přispívají 2 zaměstnanci a na 1 důchodce
přispívá 8 živnostníků, což je naprostý nepoměr. To je potřeba změnit."
Odchody do předčasného důchodu
"Systém zůstává tak, jak je. Nemění se. Ministerstvo
financí navrhuje určité úpravy, které by zpřísnily předčasné odchody ještě
více, ale myslím si, že v současné době to není příliš aktuální.
V podstatě chystaný systém pružného věku odchodu do důchodu toto
vyřeší."
Propouštění energetiků v souvislosti s restrukturalizací
a privatizací energetiky
"Podle mého soudu ČEZ a energetika jako taková je solventní
společnost a může si dovolit vyplatit slušné odchodné, alespoň v takové
výši jako zaměstnanci v armádě. To si myslím, že by bylo srovnatelné a
určitým způsobem spravedlivé. Otázka ovšem je výdělková úroveň. Tento problém
existuje v regionech."
Podpoří stát odchodné?
"Stát, jako majoritní vlastník, by neměl vystupovat
v negativní roli. Pokud management rozhodne, tak by měl stát odchodné spíše
podpořit. Problém vidím v tom, pokud by výrobci byli odříznuti od distribuce.
Určitý problém rovněž vnímám i ve způsobu vlastního překupování energie do
zahraničí a vracení zpět. Tím vznikají určité profity, které jsou výraznější
než vlastní příjmy našich společností.
Tudíž je potřeba zavést určitý systém, který by byl
příznivější pro domácí výrobce a nikoliv pro zahraniční distributory. To si
myslím, že je zásadní věc. To by mělo přispět ke zlepšení hospodaření vlastní
energetiky, protože to je pozitivní možný zdroj příjmů státu jako vlastníka.
Vzhledem k postavení, které zaujímá ČR dnes v Evropě, je potřeba
důkladně tuto privatizaci energetiky zvážit."
Zřízení pracovních soudů nebo senátu
"Pokud jde o pracovní soudy, tak to by bylo v rozporu
s Ústavou ČR. Znamenalo by to změnu ústavy. V současnosti je to
neprůchodné, vzhledem k orientaci a představám politických stran a jejich
zastoupení.
Pokud jde o zřízení pracovního senátu, tak tam by možnost byla,
ale v tomto případě by bylo třeba vytvořit větší tlak ze strany ČMKOS.
Myslím, že je k tomu potřeba, aby vznikla společenská zakázka, tzn. aby na toto
slyšel nejen parlament, ale i vláda."
Kam by měla směřovat tripartitní jednání mezi vládou, odbory
a zaměstnavateli
"Myslím si, že by měl existovat tzv. sociální pakt mezi
všemi třemi účastníky na nejvyšší úrovni. Sociální pakt by stavěl základní
pohledy na oblast vztahů, jak sociálního dialogu, tak základních hodnot, které by
měly být zobrazeny v této oblasti. Otázka je, na čem by se všechny strany
shodly. Z toho by měl rovněž vzniknout určitý vztah ke krajským tripartitám -
vznikem krajů mají své opodstatnění.
Ze strany státu by tyto krajské tripartity měly být legalizovány,
čili ze strany státu zajistit jejich existenci a jejich fungování a ze strany
zaměstnanců a zaměstnavatelů vzájemné vztahy. Přispět by k tomu mělo
opatření, které je v Programovém prohlášení vlády. To znamená, že by
členské příspěvky zaměstnavatelských svazů a odborů měly být odpočitatelnou
položkou. Měly by se odvádět ze mzdy před zdaněním a odečíst pro potřeby
vlastních daní a stejně tak u zaměstnavatelů. Zaměstnavatel by měl podpořit i
sdružování, protože to souvisí s pracovněprávními vztahy, kdy
v současné době vyjednávání KS pokrývají jen 30 procent, což je výrazně
nižší poměr, než je to běžné v zemích EU, kde je více než 80 procent.
Toto je také samozřejmě otázka ZP, založeného například na
sociálním dialogu s tím, že by omezoval pouze minimální a maximální sazby,
což je diskutabilní. Podle mého názoru, vytvořením sociálního paktu by se
určitým způsobem přistoupilo ke změnám."
Vznik odvětvových tripartit
"Myslím si, že není problém, aby odvětvové tripartity
vznikly v rámci velké tripartity. Problémy vidím ze strany zaměstnavatelů,
protože je tam velmi nízká reprezentace oborů."
Za rozhovor děkuje: LENKA VELEBILOVÁ, redaktorka OSE
