Strana 1

Téma měsíce - Mají odbory vstupovat do politického klání?

Dvě další vyšší smlouvy - Místopředseda OS KOVO J. Souček o jejich obsahu

To nejhorší jsme již přežili - Najdou v chrastavském Elitexu cestu z bludného kruhu?

Strana 2

Redakční anketa: Odbory a volby

Nejstarší znocněnec

To nejhorší... pokr. ze str. 1

Spravedlnost po česku

Strana 3

Dvě další vyšší smlouvy... pokr. ze str. 1

Členové dozorčí rady za zaměstnance by neměli být přihlouplými figurkami

Strana 4

INFORMACE Z ENERGETIKY

Zpráva z 19. řádného zasedání POSE - konaného dne 23. 1. 2003 v RS Želiv

Z hodnocení PKS pro rok 2002

Fakulta bezpečnostního inženýrství zahájila svoji činnost

PŘÍLOHA

Poradny na přání:

Sociální rubrika
Ošetřování dcery a vnoučat

Psychologické okénko
Špatné známky v pololetí

Zvýšení minimální mzdy a minimálních mzdových tarifů od 1. 1. 20023

Změna platby zdravotního pojištění

Právní novinky - prosinec 2002

Dvě další vyšší smlouvy

Místopředseda OS KOVO J. Souček o jejich obsahu

1. S Českomoravskou elektrotechnickou asociací

23. ledna jsme podepsali jako druhou v pořadí kolektivní smlouvu vyššího stupně s Českomoravskou elektrotechnickou asociací. Smlouva zaručuje 2,5 procentní meziroční nárůst nominálních mezd. Tarify vzrostou proti roku 2002 o 8,9 procenta. Co se týče týdenní pracovní doby a dovolené, sjednali jsme v podstatě zachování skutečného stavu z roku 2002. Ve firmách, kde již byl 37,5 hodinový pracovní týden, nebude dále prodlužován, a rovněž tak tam, kde měli pětitýdenní dovolenou, zůstane jim zachována i v roce 2003. Podařilo se také sjednat příplatky za práci v sobotu a v neděli ve výši 50 procent tarifní mzdy.

V Českomoravské elektrotechnické asociaci došlo v průběhu roku 2002 k výrazným změnám, a to díky rozšiřování vyšších kolektivních smluv na další subjekty Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR na žádost obou sociálních partnerů. Mnoho firem, včetně velkých nadnárodních, se stalo řádnými členy asociace, protože měly zájem ovlivňovat uzavření vyšší kolektivní smlouvy. Jedná se konkrétně například o firmy Siemens a Matsushita, ale také třeba o firmu Regula Praha nebo TCT Ecimex (bývalá Tesla Rožnov). Navíc máme možnost kromě více než 240 firem, na které jsme tuto smlouvu rozšířili v roce 2002, rozšířit ji na dalších 200 subjektů, které se zabývají výrobou optických zařízení a mají obdobnou odvětvovou klasifikaci ekonomických činností. Pokud by se toto rozšíření podařilo uskutečnit, znamenalo by to, že se tato smlouva bude vztahovat na téměř 500 firem v České republice.

2. S Odvětvovým svazem hutnictví železa

27. ledna byla podepsána další vyšší kolektivní smlouva, a to s Odvětvovým svazem hutnictví železa. Tato smlouva zaručuje meziroční nárůst tarifů v průměru o 6 procent, přičemž v prvních tarifních stupních kopíruje minimální tarify dané nařízením vlády. Pracovní doba je sjednána v délce 37,5 hodiny. Smlouva zaručuje pro všechny firmy jeden týden dovolené navíc nad rámec zákona. Dále jsou sjednány některé velmi výhodné příplatky, například práce v noci bude ohodnocena příplatky ve výši 12,30 Kč za hodinu. Příplatky za práci konanou ve zdraví škodlivém prostředí budou ve čtvrté kategorii rizika ve výši 7,8 Kč za hodinu.

O této kolektivní smlouvě je ale třeba říci, že průběh jejího vyjednávání byl velmi kontroverzní. Spor, který při tom vznikl, byl dokonce předložen zprostředkovateli. Zaměstnavatelé opustili koncepci, kterou s námi prosazovali od roku 2000, a to, že by meziroční nárůsty tarifů měly být minimálně dvouciferné. Místo toho navrhli naprosto minimální růst tarifů pro rok 2003. Navíc vznikl problém rozdělení firmy Vítkovice na několik subjektů, přičemž vyšší kolektivní smlouva by se neměla vztahovat na úplně všechny členy zaměstnavatelského svazu. Konkrétně by šlo o Vítkovice-Strojírenství a Vítkovice, a. s., což je zbytkový podnik, který by měl mít do dvou let jen 50 až 60 zaměstnanců. My jsme na to dlouho nechtěli přistoupit. Dokonce jsme loňského listopadu připravili protestní mítink v Nové huti Zábřeh, kam jsme pozvali zástupce základních organizací a vysvětlili jim naše záměry a postup při kolektivním vyjednávání. Zaměstnavatelé však využili časového presu, který vznikl před koncem roku, a tlačili některé základní organizace k podpisu podnikových kolektivních smluv ještě předtím, než bude podepsána vyšší smlouva. To je další odklon od filosofie, kterou jsme dosud s tímto odvětvovým svazem prosazovali, to znamená uzavřít vyšší smlouvu dříve, než začnou finišovat jednání na úrovni podniků. Tak jedině může vyšší kolektivní smlouva být tou podlahou, od níž se odráží vyjednávání v podnicích. Zaměstnavatelé se v tomto bodě nezachovali korektně, některé základní organizace pod tlakem okolností podepsaly podnikovou kolektivní smlouvu, takže při jednání o vyšší smlouvě v první polovině ledna nešlo již použít původně zvažované akce. Základní organizace, které již podepsaly podnikovou smlouvu, by se totiž velmi pravděpodobně těchto protestů nezúčastnily, protože by tím popřely svůj podpis na podnikové kolektivní smlouvě. Zůstává otázkou jak v budoucnu pokračovat v sociálním dialogu s tímto zaměstnavatelským svazem, protože bychom už nechtěli připustit opakování stavu ze závěru roku 2002. Naopak bychom si chtěli připravit půdu pro to, abychom měli na kolektivní vyjednávání větší časový prostor.

Dále se rýsuje, že tento zaměstnavatelský svaz bude stát na dvou pilířích. Jedním budou vlastníci Třineckých železáren a druhým vlastníci Nové huti a dalších společností. Pokud by na straně těchto dvou rozhodujících vlastníků nebyla vůle k vyjednávání, pak vzniká otázka, zda Odvětvový svaz hutnictví železa bude mít i nadále kompetenci pro vyjednávání vyšší kolektivní smlouvy.

Připravil MARTIN BENEŠ