Stanislav Tomášek - zmocněnec SMO střední Čechy
Jak funguje práce vašeho SMO?

Na radách SMO se scházíme pravidelně, minimálně čtyřikrát do roka, a to zpravidla společně se SMO Praha. Čerpáme přitom zkušenosti z jednotlivých mandátových obvodů a základních organizací, kde, co a jak se děje.

Jak se daří zakládat nové základní organizace a získávat nové členy do stávajících?

To je velice - i prakticky - těžká otázka. Podle mých zkušeností je důležité ukázat zaměstnavateli, že se ho nebojíte. Když nabídku odborových služeb zveřejní alespoň místní či regionální tisk, tak se přijde zeptat řada lidí z podniků, kde odbory nepůsobí. Pak je třeba toho využít a zkusit jim nabídnout členství. Já nejsem zastáncem postupu, založit u každého zaměstnavatele za každou cenu novou základní organizaci. Ať se nám to totiž líbí, nebo ne, tak zaměstnavatelé mají takové páky, že dokážou velice rychle "zlikvidovat" lidi, kteří se o to v jejich podniku pokusí. Jako příklad mohu u nás na Kladně uvést případ firmy Celestica, kde se nová základní organizace vzápětí rozpadla a nyní jde do likvidace. My to na Kladensku děláme tak, že do stávající fungující základní organizace přijmeme jako členy zaměstnance od jiného zaměstnavatele. Toho pak naše organizace osloví a sdělí mu, že v jeho firmě fungují podle toho a toho zákona odbory, a začneme s ním kolektivně vyjednávat. A teprve ve chvíli, když je první - byť jednoduchá - kolektivní smlouva uzavřená, tak nové členy dle jejich přání takzvaně "obílíme", tedy odtajníme, a domluvíme se i na tom, že se jim začnou strhávat členské příspěvky. Je to pro ně daleko menší riziko, než když sami oficiálně založí základní organizaci.

Vyskytují se ve vašem regionu případy diskriminace odborářů?

Já jsem se s tím ještě nesetkal. Měli jsme něco takového, když u nás v Poldovce působil neslavně známý architekt Stehlík, který dokonce zakládal takové "truc organizace", jakými byly cechovní rady a personální unie. Svým způsobem tam tedy v jeden čas k diskriminaci docházelo, protože odborář měl třeba o sedm až osm tisíc korun menší plat než člen personální unie nebo cechovní rady. Ale nyní se to už nevyskytuje, i když nemohu říci, že bychom byli u zaměstnavatelů nějak oblíbeni. Po některých našich žalobách, které byly ale nakonec staženy, z nás zaměstnavatelé mají trošinku respekt a těchto věcí se nedopouštějí.

Miroslav Kvíz - zmocněnec SMO Praha
Jak funguje práce vašeho SMO?

Protože jsem ve funkci teprve rok, tak ještě nemám úplně přesnou představu, jak by mělo SMO fungovat. Jeho funkčnost je jistě dána i vývojem v průmyslové oblasti. Prahu postihla velká restrikce průmyslu, což se hlavně odráží na množství základních organizací, jejichž počet dosti poklesl. Je jich 70 a působí v nich pouze čtyři uvolnění funkcionáři. To vidím jako základní problém. Mí neuvolnění kolegové mají úplně jinou pozici jak vůči zaměstnavateli, tak i vůči své organizaci a členům. Je vůbec problém, aby tyto základní organizace kolektivně vyjednávaly, aby měly prostor bojovat se zaměstnavateli a být jim tím správným soupeřem. Většina z nich nemá ani 50 členů. Je třeba nalézt cestu, jak z toho ven.

Jak se daří zakládat nové základní organizace a získávat nové členy do stávajících?

Především se chystáme zviditelnit pražskou regionální organizaci, působící pod metodickým pracovištěm Praha na územním principu, a nabídnout v ní členství těm členům, kteří by skončili ve své základní organizaci kvůli jejímu rozpuštění. Má to ale svá úskalí. Asi nedokážeme vybírat na členské příspěvky jedno procento ze mzdy, a budeme proto žádat Předsednictvo OS KOVO, abychom mohli zvolit nějakou pevnou částku, například 80 Kč od člena za měsíc. Samotné zakládání nových základních organizací u nás nepřipadá moc v úvahu a těch stávajících spíš ubývá. Proto hledáme spojení podnikového a územního systému v jedné územní organizaci.

Vyskytují se ve vašem regionu případy diskriminace odborářů?

O tom nevím. V případě těch malých organizací se to může stát, ale je veliký problém získat od nich jakékoliv informace.

PhDr. Milan Fiala - vedoucí metodického pracoviště pro Prahu a Středočeský kraj
Kolik základních organizací máte na starosti?

Je to prakticky přes 30 procent všech základních organizací OS KOVO v českých krajích. V Praze jde v současnosti o 70 organizací s 5672 členy a ve Středočeském kraji o 83 organizací s 22 410 členy. Oba regiony mají svá specifika. Praha jako politicko-hospodářské, správní a společenské centrum má výjimečné postavení v rámci České republiky. Oproti jiným regionům zde dosud existuje vcelku pestrý trh práce. Tím je determinována i prozatímní nízká míra nezaměstnanosti.

Avšak stoupající cena pracovní síly, růst celkových nákladů zaměstnavatelských subjektů (nájmy a poplatky atd.), nevyhovující infrastruktura a podobné faktory postupně vytlačují průmyslové podnikatelské aktivity mimo Prahu, zejména do regionu Středočeského kraje, kde vznikají postupně nové průmyslové zóny, například v Berouně, Kolíně, Kladnu, Rudné, Mladé Boleslavi. Ve svém důsledku to znamená, že v Praze dochází k postupnému snižování nabídky volných pracovních míst, zejména v dělnických profesích. Tyto vlivy a rozdílná míra nezaměstnanosti v Praze a ve Středočeském kraji ovlivňují postoje odborářů i úbytek členské základny v Praze.

Jaké služby jim poskytujete?

Hlavním předmětem naší činnosti je - jak už jsem uvedl - metodická pomoc ZO OS KOVO, a to v oblasti pracovněprávní, mzdové, kolektivního vyjednávání, hospodářsko-finanční a bezpečnosti práce a případně i pomoc v organizačních záležitostech.

Jmenovitě jsou tyto služby zajišťovány: JUDr. Lenka Fornůsková, JUDr. Miloš Vošta - specialisté právníci, ing. Alena Paukrtová, ing. Miloslav Vyskočil - specialisté pro kolektivní vyjednávání a mzdy, Věra Bůžková - hospodářsko-administrativní činnost, Ivo Brožík - specialista BOZP. Metodické pracoviště také zajišťuje pořádání porad mandátových obvodů, semináře a školení pro funkcionáře z jednotlivých regionů.

S čím se na vás funkcionáři základních organizací nejčastěji obracejí?

Když jsme vyhodnocovali četnost dotazů na poradách, konstatovali jsme, že se nejvíce váží k uzavírání kolektivních smluv (zejména mzdové části), k organizačním změnám (výpovědi ze strany zaměstnavatele, odstupné, změny organizační struktury), hromadnému propouštění a v poslední době se hodně otázek týká konkursu, vyrovnání a dražeb.

Jakým způsobem se podílíte na projektu odborové ofenzívy?

Snažíme se zakládat nové základní organizace v průmyslových zónách a plánujeme k nim výjezdy s využitím propagačního stavu OS KOVO.

Jak jsou vaše služby pro jednotlivé základní organizace dosažitelné?

Dosažitelnost služeb pro základní organizace je dána jednak konáním porad v jednotlivých mandátových obvodech a jednak poměrně snadnou dopravní dostupností jak pro region Praha, tak i Středočeský kraj, protože sídlíme v Domě odborových svazů na náměstí W. Churchilla v Praze 3, ve třetím patře.

Vzhledem ke značnému počtu organizací, protože naše pracoviště má na starosti dva samostatné regiony, bývá někdy problém uspokojit ihned všechny požadavky členů. Mám tím na mysli výjezdy do jednotlivých odborových organizací. Zatím se nám daří celou škálu naší činnosti zvládnout v těsné spolupráci s volenými zástupci jednotlivých mandátových obvodů a jejich sdružení.

Připravil MARTIN BENEŠ