Možnost úprav a dílčích změn ve vládním návrhu reformy veřejných rozpočtů připouští ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach v rozhovoru pro K&E. Sociální průchodnost je přitom podle jeho slov nezbytná.

Myslíte, že vláda nakonec najde s odbory v otázce reformy veřejných rozpočtů společnou řeč?

Já myslím, že dialog probíhá průběžně, protože když se podíváme na návrh reformy veřejných financí, tak byl předložen někdy v prosinci nebo lednu, a na tom, co dnes prezentuje, se výrazně projevily také požadavky odborů a zaměstnavatelů. Samozřejmě, že ne všechno je úplně ideální, ale myslím, že prostor pro jednání ještě je. Pokud jde o zákony, které by měly zavést tyto změny, tak ty budou projednány v parlamentu někdy v druhé polovině července a ke schvalování by mělo dojít asi koncem září. Na druhé straně se nedá očekávat, že jakákoliv vláda schválí státní rozpočet s deficitem 200 miliard korun. Takže je třeba nalézt nějaký konsensus, aby se začaly umořovat dluhy, které vytvořily minulé vlády, a ta dnešní je bohužel platí, a na druhé straně je nutné zajistit, aby ty změny byly sociálně průchodné. A to je pro mě osobně zásadní věc.

Které body reformy jsou podle vás nejkontroverznější?

Já myslím, že největší tlak je na příjmovou stránku, kde se jedná hlavně o majetkové a přímé daně fyzických osob. Tam je podle mě největší problém. A pokud jde o výdajovou stránku, tak v ní se to týká hlavně systému nemocenského, v němž je možné - a asi i potřeba - některé prvky ještě vyladit. A určitě se ještě povede diskuse i o důchodových změnách. V tomto případě je důležité vytvořit prostor hlavně pro koncepční změnu celého systému, který ale musí být stabilní, tedy je třeba, aby měl co největší podporu v parlamentu a samozřejmě i u sociálních partnerů. Lidé potřebují vědět, co tady bude za 10, 15 nebo 20 let, aby se na to mohli připravit. V případě nemocenské si myslím, že je možné jednat o přechodných opatřeních, která by měla být maximálně na rok, a pak by nastoupil nový zákon o nemocenském. Pracuje na tom komise v rámci mého ministerstva a já jsem rád, že se do ní zástupci odborů vrátili. Věřím, že do podzimu najdeme vhodný způsob jak vytvořit nový zákon, který by byl spravedlivější a umožňoval by, aby na lidi, kteří jsou doopravdy nemocní, zbylo více finančních prostředků než dnes, kdy systém umožňuje, aby nemocenská řešila mnohdy jiné sociální životní situace než nemoc.

A vy osobně považujete současnou podobu návrhu reformy za sociálně únosnou?

Já si myslím, že je třeba porovnávat s obdobnými postupy. Například když se podívám na Slovensko, tak tam přistoupili k výrazně radikálnějším změnám. Samozřejmě, že sociální průchodnost je zásadní prvek. Myslím, že v mnoha věcech vládní návrhy průchodné jsou, a ty, u nichž by byla - řekněme - zásadní neprůchodnost, je možné změnit.

Překvapil vás poměrně razantní odpor odborů?

Já si myslím, že ani příliš ne. Protože samozřejmě jakmile se sáhne na jakoukoliv sociální výhodu nebo nárok týkající se zaměstnanců, tak je - řekl bych - přímo povinností odborů, aby na to reagovaly. To si myslím, že je v pořádku, a vše by mělo směřovat k tomu, aby výsledek byl přijatelný pro lidi, které odbory zastupují, tedy zaměstnance, seniory a lidi, kteří sociální systém potřebují. Z tohoto hlediska si myslím, že to není nic mimořádného. Nakonec v evropských zemích se stávkuje a demonstruje výrazně a v některých víc než v České republice. Takže si myslím, že je třeba si na to zvyknout a že v demokracii to má takto chodit.