Reforma veřejných
financí - návrhy vlády a požadavky odborů
Co je na vládní reformě veřejných financí pro odbory
nepřijatelné, co se jim nelíbí a co chtějí změnit, shrnuje následující
materiál. Je členěný dle jednotlivých témat (daně, důchody, nemocenská atd.).
K jednotlivým vládním opatřením
| Daň z příjmu právnických osob |
Předpokládané prudké snížení daně z příjmu právnických
osob v příštích třech letech postupně z 31 % na 24 % je neadekvátní a
z pohledu stability veřejných financí nebezpečné.
* Hodnotit zatížení podnikatelských subjektů pouze podle sazby
daně je zásadně nesprávné a naprosto povrchní. Skutečné odpovědné posouzení
rozdílů musí posuzovat nejen výši sazby, ale také rozsah daňového základu (rozsah
odpočitatelných položek).
* Nákladové faktory (včetně přímé podpory přílivu přímých
zahraničních investic - daněmi, pobídkami) nejsou jediným a dokonce ani ne hlavním
faktorem pro příliv zahraničních investic. Podle soudobých teoretických i
praktických poznatků patří mezi hlavní faktory především kvalifikace pracovní
síly, přírodní zdroje, velikost, vzdálenost a dopravní dostupnost. To znamená
rozvinutost infrastruktury, institucionální a ekonomická vyspělost a stabilita.
* Snižování sazby daně z příjmu právnických osob tak, jak
navrhuje vláda, je proto riskantní experiment. ČMKOS požaduje uváženější postup. Při
daném daňovém základu by znamenalo další snížení daně z příjmu
právnických osob pro veřejné rozpočty v roce 2004 ztrátu přes 12 miliard Kč a
v letech 2005 až 2006 po dalších 10 miliardách Kč ročně.
* Českému průmyslu by spíše pomohla opatření v oblasti
zrychlení odpisů a další opatření směřující k podpoře modernizace a
restrukturalizace. Tedy opatření v oblasti daňového základu, které mimochodem
také navrhoval ve svém zásadním dokumentu na podporu podnikatelského prostředí Svaz
průmyslu a obchodu ČR. Plošné snižování daňových sazeb je totiž ze své
podstaty mnohem nákladnější a méně účinné než účelově vázané investiční
pobídky a obdobně reinvestiční odpisy včetně odpisů modernizačních investic.
Odbory chtějí aby systém motivoval k rozvoji podniků a ne k odčerpávání
jejich zdrojů mnohdy i spekulativními vlastníky.
| Daň z příjmu fyzických osob |
Za jedno z dalších velmi pochybných řešení lze považovat
nezavedení pátého daňového pásma u daně z příjmu fyzických osob.
Toto 5. pásmo nelze vůbec odbýt poznámkou o jeho aktuální
nevýznamnosti (podle ministerstva financí by byl příjem ze zavedení "pouze"
okolo 1 miliardy Kč, podle ČMKOS 2 miliardy Kč).
Většina zemí má podstatně vyšší daňové zatížení
uvedených nadprůměrných příjmů nežli ČR (21,9,%) - například Dánsko (54,3
%), Nizozemí (52 %), Švédsko (50,5 %), Německo (48,9 %), Austrálie (48,5 %), Belgie
(46 %), Finsko (45,8 %), Norsko (41,5 %) atd.;
Z pohledu veřejných rozpočtů ztráta z neexistence 5.
daňového pásma nebude znamenat "pouze" cca 2 miliardy Kč ročně, ale mnohem
více. Ve vazbě na výši příjmu poroste zdanění u nižších a středních
příjmových skupin, zatímco k vyšším příjmovým skupinám bude vývoj díky velmi
nízké progresivitě daně z příjmu fyzických osob mnohem příznivější.
Zmrazení růstu základní daňově odpočitatelné položky u daně z příjmu
fyzických osob i v roce 2005 (tzv.studená progrese) znamená, že pokud i jen
vlivem inflace budou růst průměrné nebo podprůměrné příjmy, bude daň z nich
o cca 1000 Kč ročně vyšší. Vláda tedy odmítá více zdanit bohaté a jedním
dechem chce více zdanit běžné zaměstnance. Odbory požadují aby byla daňově
odpočitatelná položka valorizována tak jak to bylo v minulých letech běžné.
| Daň z převodu nemovitostí |
Vláda chce snížit tuto daň z pěti procent na tři procenta. Dopad
do rozpočtu je ročně mínus 4 miliardy Kč. Přitom i v evropském kontextu je
stávající výše této daně neúměrně nízká. Normální občan prodává nebo
kupuje nemovitost asi tak jednou - dvakrát za život. Toto snížení je proto zejména
v zájmu spekulantů s pozemky a budovami.
Vláda navrhuje provést dílčí parametrické úpravy k 1. 1. 2004:
1. Pokračovat ve zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu
i po roce 2006, a to stejným tempem jako dosud, až do dosažení shodné hranice 63 let
pro muže i ženy.
ČMKOS nesouhlasí s předloženým návrhem dalšího
zvyšování důchodového věku nad 62 let i po roce 2006. Udržení se na trhu
práce, zejména v regionech s vyšší nezaměstnaností, je pro značný
počet zaměstnanců obtížné již při dosažení současného důchodového věku.
Udržení pojištěnců zvýšením důchodového věku co nejdéle v zaměstnání sice
ušetří prostředky vyplácené na důchody, současně to ovšem znamená nižší
počet pracovních míst pro zaměstnance v aktivním věku, včetně absolventů
škol. Navíc zvýšení důchodového věku povede ke zvýšení počtu invalidních
důchodů, neboť s rostoucím věkem se zvyšuje počet osob se zdravotními
problémy, které jim neumožňují další výdělečnou činnost. Odmítáme rovněž
znevažování matek tím, že při stanovení věku odchodu do důchodu nebude uznávána
jejich, pro společnost záslužná, činnost, výchova dětí. V době kdy klesá
porodnost v naší zemi je návrh vlády zvlášť zavrženíhodný.
2. Zrušit možnost dočasně kráceného starobního důchodu při
předčasném odchodu do důchodu a ponechat jen trvalé krácení.
ČMKOS nesouhlasí se zrušením dočasně kráceného starobního
důchodu a ponecháním jen trvale kráceného starobního důchodu při předčasném
odchodu do důchodu. I když i trvale krácený starobní důchod mohou využít
pojištěnci v dlouhodobé nezaměstnanosti, využívají tito především možnosti
odejít po vedení po dobu 180 kalendářních dnů v evidenci úřadu práce do
dočasně kráceného starobního důchodu. ČMKOS již ve svých dřívějších
stanoviscích k záměrům důchodové reformy vyjádřila požadavek ponechat ze
stávajících typů tzv. předčasných starobních důchodů dočasně krácený
starobní důchod.
3. Provést další redukce hodnocení doby studia pro účely
důchodového pojištění.
ČMKOS nesouhlasí s omezením zápočtu doby studia pro
účely důchodového pojištění, které by znamenalo, zejména v dalších letech
po účinnosti právní úpravy, výrazné snížení úrovně důchodů (u
vysokoškoláků snížení procentní výměry až o 9 % výpočtového základu, což
znamená nižší důchod o cca 1000 Kč a u středoškoláků až o 6 % výpočtového
základu, což znamená nižší důchod o cca 400 Kč). Zápočet doby studia pro
účely důchodového pojištění chápeme jako jednu z forem podpory státu
vzdělanosti národa, která by se státu měla v mnoha jiných podobách vrátit.
Ke změnám parametrů nemocenského pojištění
s účinností od 1. 1. 2004
Vláda předpokládá: Do doby účinnosti nového zákona prodloužit
moratorium na zvyšování redukčních hranic, snížení procentní sazby za první tři
dny a provést redukce započitatelného výdělku.
ČMKOS se změnami parametrů od 1. 1. 2004 nesouhlasí, tj.
odmítá novelu od 1.1. 2004 jako celek s tím, že požaduje zpřísnění
kontrolní činnosti.
Zaměstnanci se pro případ nemoci pojišťují, k tomu slouží
systém nemocenského pojištění, který je založený na pojistných principech (kdy
vybrané pojistné pokryje výdaje na nemocenské dávky). Výše dávek by
v pojistném principu měla být v těsné vazbě na zaplacené pojistné, jinak
dochází k neodůvodněnému snižování podílu těchto dávek k pojistnému.
V roce 2003 byla jejich každoroční valorizace z úsporných důvodů
pozastavena v souvislosti s řešením následků povodní.
Další zmrazení valorizace redukčních hranic i pro období 2004 -
2005 by znamenalo výrazný propad úrovně nemocenských dávek vzhledem
k očekávanému růstu mezd. Snížení sazby ze stávajících 50% na 25% by
znamenalo výrazné zhoršení úrovně nemocenského v prvních dnech nemoci.
Zejména citlivě by se dotklo chronicky nemocných a dalších skupin pojištěnců
s krátkodobými, ale opakovanými pracovními neschopnostmi, kteří jsou práce
neschopni z objektivních důvodů. Ke zhoršení podmínek pro případné
zneužívání systému některými zaměstnanci nebo některými zaměstnavateli
v případech, kdy nemají dostatek práce pro zaměstnance, přispěje již
snížení vyměřovacího základu pro výpočet nemocenského v prvních 14 dnech
pracovní neschopnosti, kdy se denní příjem do 480 Kč započítává pouze z 90
%.
ČMKOS navrhuje řešit stávající problémy s vysokou
nemocností a prodlužující se délkou trvání jedné pracovní neschopnosti:
* posílením kontrolní činnosti,
* zpřísněním podmínek léčebného režimu,
* zavedením sankčních opatření vůči lékařům, kteří
neodůvodněně vystavují pracovní neschopnosti.
Za tímto účelem by se mělo umožnit zdravotním pojišťovnám
provádět kontrolu lékařů, zda nebyla dočasná pracovní neschopnost uznána
neoprávněně.
Toto jsou odborové požadavky na konkrétní zněny již
v Parlamentu ČR předloženého návrhu "úsporného balíčku".
Pro úplnost uvádíme i další opatření, která požadujeme, se
kterými souhlasíme, nebo která kritizujeme. Jde o opatření směřující
k vytvoření rovného prostředí při placení daní a pojistného a v boji
proti daňovým únikům.
| Rovné
prostředí při placení pojistného na sociální a zdravotní pojištění |
* Vládou navrhované zvýšení procentní výměry
z výpočtového základu u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) během
příštích tří let z 35 na 50 % a zvýšení minimálního výpočtového základu na
40 % průměrné mzdy v předchozím roce (tedy na úroveň minimální mzdy) je
nutno považovat za krok správným směrem. Cílem ČMKOS je ovšem plné sjednocení
těchto plateb mezi OSVČ a zaměstnanci. Za pozitivní je třeba vzít i to, že se
zvýšením minimálního výpočtového základu počítá již od 1. 1. 2004.
* Návrh ČMKOS na "zpoplatnění" smluv, ke kterým
se dnes uchylují podnikatelské subjekty ze spekulativních důvodů kvůli neplacení
pojistného (tj. mandátní smlouvy atd.), se v žádném oficiálním podkladu
pro jednání Parlamentu neobjevil (i když na závažnost tohoto problému byla
vláda upozorněna dokonce i při společném jednání mezi vládou a ČMKOS).
Zákaz prodeje tabákových výrobků a lihovin na tržištích,
kolkování alkoholu, omezení hotovostních plateb
O tom, zda zákaz prodeje alkoholu a cigaret na tržištích vůbec
něco přinese, se vedou spory. Jsme v této otázce spíše skeptičtí. Pokud
totiž toto opatření není následováno vyhrazením tohoto prodeje pouze ve
specializovaných licencovaných obchodech se zvýšeným dohledem státu, povede toto
opatření pouze k přesunu pokoutního prodeje tohoto zboží pochybného původu
z tržišť do kamenných obchodů (což už se mimochodem dávno děje).
Za skutečný úspěch je nutno považovat předpokládané zavedení
kolkování alkoholu. Za nemenší pozitivum lze považovat taktéž již schválené
omezení plateb v hotovosti. To jsou však ve skutečnosti všechna pozitivní
opatření v této oblasti.
Za naprosto neúčinnou lze považovat možnou podobu daňových
přiznání, v prvé řadě se nebude moci zkoumat původ dříve nabytého majetku
(movité i nemovité věci), takže tento postup lze spíše chápat jako oficiální
"generální pardon" na nabytí jakéhokoli majetku jakýmkoli způsobem
v předchozím transformačním období.
Druhým problémem je, že se toto přiznání bude vztahovat jen na
některé registrované movité a nemovité věci. Což samozřejmě opět zavede další
byrokratické postupy a ztíží vůbec jakoukoli účinnost tohoto nástroje. Návrh
zákona ještě Parlamentu ČR nebyl předložen.
Diskuse o zrušení duty free shopů ještě před ukončením jejich
činnosti byla zahájena již v minulém roce v souvislosti s tzv.
povodňovými balíčky. Ztráta na dani z přidané hodnoty a spotřební dani,
které s sebou nese činnost duty free shopů odhaduje samotné ministerstvo financí
na cca 5 miliard Kč ročně. Přitom nebyl vzat v úvahu ani dlouhodobý
požadavek reprezentativních podnikatelských struktur (Svaz průmyslu a dopravy ČR,
Svaz obchodu ČR) požadujících okamžité zrušení duty free shopů (z důvodů
naprosto rozdílných konkurenčních podmínek a evidentního napojení těchto struktur
na domácí trh - v první řadě s alkoholem a cigaretami). Rovněž návrh na
řešení této situace není zatím Parlamentu ČR předložen.
Pravým výsměchem boji proti daňovým únikům je i přijaté
řešení v oblasti kontrolních pokladen. Za naprosto mylný je nutno považovat
předpoklad vlády, že ke krácení tržeb a daňovým únikům dochází v zásadě
a pouze na tržištích a ve stánkovém prodeji. Není tomu tak. Podle dat ČSÚ se
dá odhadnout, že minimální rozsah neregistrované přidané hodnoty plynoucí
z krácení tržeb v obchodě činil v roce 2000 27 miliard Kč. Tomuto
číslu pak odpovídá objem zatajených (tj. zkrácených a k daňovým účelům
nevykázaných) tržeb v minimálním rozsahu okolo 120 miliard Kč. Je
naprosto naivní se domnívat, že takovýto rozsah zatajených tržeb je možno
zrealizovat pouze na tržištích a při stánkovém prodeji. Rovněž tento návrh
ještě v Parlamentu ČR není.
