Jiří Hanák, předseda ZO OS KOVO Siemens Mohelnice:

"Nikdy jsem neočekával, že dosáhneme všeho, naopak jsem se bál velmi slabé účasti na demonstraci. A očekával ji, protože navzdory masivní kampani, kterou jsem ve firmě vyvíjel, včetně osobního přesvědčování, jelo z 1863 zaměstnanců jen 29 lidí. Vzhledem k tomu, že jsme postkomunistický národ pasivních alibistů, pokládám výsledek snažení odborů za úspěch. Všichni sice chtějí, aby nebyla krácená nemocenská nebo aby nepadla možnost předčasného odchodu do důchodu, ale něco pro to udělat - to ne! Mně se líbila odpověď jedné z účastnic demonstrace v Siemensu Mnichov někdy před rokem - přečetl jsem si to tehdy v Kováku - na otázku reportéra, zdali věří v úspěch odborářské akce: "Nevím, ale musíme to zkusit." To pokládám za odpověď hodnou vyspělého člověka. Češi vyspělí nejsou, chybí nám sebevědomí a osobní důstojnost je někde na nejnižším stupni v žebříčku hodnot.

Účast na demonstraci 13. 9. v počtu cca 20 000 lidí je žalostně málo, na generální stávku - o níž mluví představitelé ASO - nemáme. Radikálnější akce a zvednutí °mančaftu° by se podařilo jen při nastoupení tvrdé pravicové vlády, která by nás tlačila ke zdi, pak se možná probereme."

Ing. Ivan Breindl, předseda ZO OS KOVO Grammer Horažďovice:

"Demonstrace na mě udělala velký dojem, odbory ukázaly, že jsou s to se postavit za nějakou myšlenku. To, že se akce uskutečnila, je dobře a to, že se něčeho dosáhlo, je svým způsobem úspěch, ale mělo by se dosáhnout víc. Podle mého názoru by to chtělo, aby kromě organizovaných akcí se lidé osobně obraceli na své poslance a dávali jim najevo svůj nesouhlas s reformou. Jde o to, aby zákonodárci cítili tlak, že je reforma asociální a v lecčems - jako je prodloužení věkové hranice odchodu do důchodu v situaci vysoké nezaměstnanosti - i dost absurdní.

Ze zkušenosti ze své odborové organizace vím, že lidi nejvíce pálí nemocenská. Většina z 320 zaměstnanců pobírá mzdu 8 - 10 000 čistého měsíčně a ztráta za první tři dny nemoci by pro ně představovala částku 800 - 1000 Kč. Jenže ti lidé žijí z ruky do úst, kvůli dětem počítají každou korunu, takže raději nebudou marodit vůbec, i s rizikem zdravotních následků, které například přechozená chřipka přináší. Když jsem se zaměstnanci mluvil, pochopil jsem, že jde o velmi bolavou věc, a napsal jsem proto dopis předsedkyni zdravotního a sociálního výboru poslanecké sněmovny doc. dr. Emmerové, abych ji jako slušného člověka - a takovou ji osobně znám - přesvědčil, že jde o nelidský paragraf, jehož výsledkem bude v praxi ohrožení zdraví a možná i života lidí. Odpověděla, že mé zdůvodnění přijímá otázkou ale podle mě je, co jí dovolí při hlasování stranická loajalita a kázeň. Myslím, že by nebylo marné, kdyby více odborářů něco takového učinilo, aby si poslanci nemohli jen tak s lehkým srdcem zvednout ruku pro reformu."

Jindřich Brabec, zmocněnec SMO Západočeského a Karlovarského kraje:

"Osobně považuji výsledek za určitý kompromis a doufám, že demonstrace bude mít ještě odezvu v hlavách poslanců, že se při hlasování o reformě mezi nimi najdou takoví, kteří budou ochotni naslouchat hlasu obecného lidu. Nicméně musím říct, že i kdybychom dosáhli všeho, co jsme chtěli, a vláda akceptovala všechny pozměňovací návrhy odborů, tak z té reformy neuděláme reformu dobrou, ale jen lépe stravitelnou. Vládní reforma je totiž špatná již svým založením, jde jen soubor špatných opatření, ale bohužel žádná jiná verze, k níž by se mohly odbory přiklonit, není v tuto chvíli na stole."

Karel Vaněk, předseda ZO OS KOVO ČKD Motory Hradec Králové:

"Já to nevidím tak, že by odbory prohrály, o reformě bylo rozhodnuto už předem. ČSSD odstoupila od svého volebního programu a zaprodala se koalici. I kdyby přišlo na demonstraci přes 100 000 lidí, nemělo by to vliv. Došlo jen k minimálním ústupkům; k tomu, co bude mít největší dopad na řadové občany, vláda nepřihlédla, ať už je to krácení nemocenské nebo zvyšování věku pro odchod do důchodu. To, že lidé nad 50 let jsou prakticky nezaměstnatelní a stejně zůstanou na podpoře, nevzala na zřetel.

Vláda se měla zabývat především příjmovou stranou rozpočtu, teprve pak řešit výdajovou. Reforma se škrty v mandatorních výdajích nejvíce dotýká běžných občanů a zaměstnanců, kteří nemohou za to, že je prázdná státní kasa, na vině je značná část politické garnitury, která odpovídá za špatnou privatizaci a tunely bank. Je proto dobře, že se demonstrace uskutečnila, že lidé dali najevo nesouhlas s vládní politikou a reformou veřejných financí - to hodnotím pozitivně."

Ptala se JANA BENEŠOVÁ