NA SAMÉM POČÁTKU BYLO NAŠTVÁNÍ,

Firma Ronal, která se neustále rozrůstá v sousedství bývalého Agrostroje Jičín, podél železniční tratě na Nymburk, slaví v letošním roce dekádu svého působení na území ČR. Vznikla již v roce 1969 v německém Forstu a je jedním z průkopníků výroby automobilových kol z lehkých slitin. Za téměř 35 let své existence se rozrostla v holding s výrobními závody po Evropě, ale i v USA, Kanadě a Mexiku, v současnosti dodává své produkty asi patnácti největším automobilkám světa.

Firma se v Jičíně utěšeně rozvíjí. Nejprve se v roce 1993 nastěhovala do volných továrních prostorů zdejšího Agrostroje, po šesti letech působení postavila vedle nich novou výrobní halu a letos přikoupila v sousedství další pozemky k rozšíření výroby. Kromě toho naproti přes silnici provozuje výrobu sprchových koutů.

Pracovní šance pro celý okres

Jak nám sdělil hned úvodem předseda ZO OS KOVO Jan Nesměrák, firma se od roku 1993 rozrostla nejen územně, ale i personálně - na současných 650 pracovníků, z toho asi 500 dělníků z volného náboru. Denně se do Jičína sjíždějí z celého okresu a někteří až ze 60 km vzdáleného Hradce Králové. Podle profese pracují buď na jednu směnu, nebo i na tři, či čtyři, včetně víkendů. Ronal přitom pro ně v pracovní dny zajišťuje odvoz od autobusového nádraží, aby nemuseli šlapat dva kilometry za okraj města pěšky. Sám předseda (29 let) dojíždí 15 km z Lomnice nad Popelkou, a než našel své uplatnění v Jičíně, pracoval nejdříve v místě svého bydliště v Čokoládovnách. Ve firmě Ronal nyní pracuje na lince tepelného zpracování.

Jičínská výrobna hliníkových kol netrpí nouzí o nové pracovníky, jenže v současném stadiu přijímá lidi jen na dobu určitou. Sám odborový předák chápe tuto personální situaci jako dočasně opodstatněnou: "Zatím se firma výrobně i personálně rozšiřuje, jenže se očekává, že tak jako v mateřské firmě v Německu budou i u nás zavedeny výrobní roboty, které nahradí mnohé výrobní operace, takže někteří dočasní pracovníci se za čas stanou přebytečnými. Dosud z kmenových pracovníků dostalo výpověd pro nadbytečnost pouze asi šest lidí. Příčinou zájmu o zaměstnání v Ronalu, třebas i jen dočasně, je zdejší výše mezd, která vysoko překračuje okresní průměr." Předseda Nesměrák nám na výkazech doložil, že průměrná mzda za rok 2002 činila 21 438 Kč a ve výrobně sprchových koutů 16 679 Kč (v obou případech včetně vedení firmy). Zároveň dodal, že základní mzda (tarif) činí asi 60 procent a zbytek tvoří rovněž nadstandardní příplatky za odpolední, noční a víkendové směny, včetně prémií a půlročních odměn (vázaných na nemocenost).

Členství pro tuto chvíli utajené

Na odborových luzích a hájích se občas říkává, že kde zaměstnavatel nešetří na mzdách, tam nemají odbory šanci pro svou existenci. Jenže často - a to včetně v Ronalu - tato moudrost neplatí. Na vznik zdejší odborové organizace neměla výše mezd pražádný vliv, spíše potřeba slušného zacházení. Předseda Nesměrák uvedl, že ani v Lomnici, ani v Jičíně v odborech nebyl, protože na žádném z pracovišť neexistovaly. Ale když před časem v Ronalu jeho vedoucí zcela vážně řekl, že mu za pracovní úraz nemusí dát stoprocentní odškodnění, pokud se stane vícekrát do roka, namíchl se a dospěl k závěru, že bez odborů na pracovišti je zákoník práce i jiné předpisy pouze soupisem zbožných přání.

Naštěstí se svým názorem nezůstal osamocen, zaměstnanci souhlasili s tím, že je potřeba odbory založit. Nicméně to trvalo tři měsíce, než se záměr podařilo uskutečnit. "Lidé totiž měli strach a říkali: °Až tam bude i ten a ten, nebo až tam bude tolik a tolik lidí, přidám se i já,°" vzpomíná J. Nesměrák, "každý se bál být zakládajícím členem." A nebylo divu, protože ve firmě předtím proběhlo již několik pokusů odbory založit (ještě před příchodem J. Nesměráka), ale dotyčným to bylo vždy vedením "rozmluveno", komentuje situaci předseda odborové organizace. Poslední pokus byl tedy úspěšný, ale pro jistotu zaměstnavatel zná pouze jména členů výboru a úsekových důvěrníků, členství ostatních je anonymní. "Odtajnění členů by bylo v tuto chvíli předčasné," podotýká J. Nesměrák. Jak nám ale prozradil, jsou v odborech zastoupeny všechny věkové generace a věkový průměr činí asi 34 let (ročníky 1948 - 1983).

Druhá kolektivní smlouva

Když se mu za nezbytné a vydatné pomoci metodického pracoviště OS KOVO v Hradci Králové podařilo v září roku 2001 založit odborovou organizaci, bez předběžného informování vedení firmy, nevysloužil si od managementu sice žádnou pochvalu, ale také žádné "podpásovky". Závodnímu výboru byla za čas přidělena kancelář s nábytkem, telefonem a internetem a začalo se též s vyjednáváním kolektivní smlouvy. "Nejdříve jsme převzali vzorovou smlouvu z hradeckého metodického pracoviště, která měla na 70 stránek, ale pak jsme si ji přizpůsobili našim podmínkám na 15 stránkách a nastalo několik jednacích kol. Letos již máme druhou smlouvu s platností od 1. dubna 2003 do 31. března 2005," konstatuje J. Nesměrák. "Při vyjednávání nám nezbývá než respektovat fakt, že naše mzdy jsou široko daleko nejvyšší, a proto se spíše zaměřujeme na vylepšování různých sociálních oblasti." Například se odborům hned napoprvé podařilo vyjednat jeden týden dovolené navíc a letos, tedy do druhé smlouvy, zakotvit preventivní očkování proti chřipce. Pro případ uvolňování pracovníků z organizačních důvodů bylo letos vyjednáno odstupné ve výši dvou až pěti měsíčních platů (podle využití výpovědní lhůty - čím dříve, tím více). Firma kromě toho pořádá každoročně v závěru roku zaměstnanecký ples, samostatně pro každé pracoviště opékání prasete a na jaro příštího roku připravují odbory s přispěním zaměstnavatele výlet do Prahy na mistrovství světa v ledním hokeji.

Důvěra je zatím v plenkách

Třebaže odborová organizace v jičínské firmě Ronal funguje již dva roky a obě dosavadní vyjednané kolektivní smlouvy mají svou slušnou hodnotu, je vzájemná důvěra mezi managementem a závodním výborem dosud "v plenkách". Předseda VZO se s ředitelem setkává jen málokdy, spíše jedná zprostředkovaně s vedoucím personalistiky. Anonymní členství v odborech má tedy své opodstatnění. Odborová organizace zatím před zaměstnavatelem tají počet svých členů a před strháváním členských příspěvků přes mzdovou účtárnu dává zatím přednost vybírání příspěvků "do klobouku". Nicméně na závěr naší besedy její předseda vyjádřil naději, že tak jako se během několika příštích let ustálí personální stav jičínské firmy Ronal, tak se podaří v ní nastolit i vzájemnou důvěru mezi oběma partnery.

Text a snímky (rur)

Ptala se JANA BENEŠOVÁ