ČMKOS k návrhu zákoníku práce

Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) vydala 23. prosince 2003 zásadní stanovisko k návrhu věcného záměru zákoníku práce a změn některých souvisejících zákonů.

ČMKOS v souladu s Programovým prohlášením vlády požaduje, aby nový zákoník práce byl předložen vládě ke schválení tak, aby nabyl účinnosti 1. 1. 2006. Dále podle názoru ČMKOS není vhodné, aby nový zákoník práce byl navázán na současný občanský zákoník, a proto požaduje, aby byl zpracován jako samostatný kodex. Tímto svým zásadním postojem se ČMKOS řídila při formulování stanoviska k návrhu věcného záměru zákoníku práce, a tudíž připomínky k materiálu zpracovala bez vazby na budoucí nový občanský zákoník, jehož podoba není navíc zcela zřejmá, zejména pak v oblasti závazkového práva - nový občanský zákoník má nabýt účinnosti pravděpodobně až 1. 1. 2008. Připomínky ČMKOS jsou zpracovány z východiska, že práce na novém zákoníku práce budou pokračovat bez ohledu na nový občanský zákoník a že zákoník práce za této situace bude samostatným kodexem. To znamená, že nový zákoník práce bude komplexní právní úpravou pracovněprávních vztahů a bude samostatně obsahovat zejména úpravu statusových otázek, právních úkonů, zastoupení aj., jako je tomu ve stávající právní úpravě, bez vazby na občanský zákoník.

ČMKOS opakovaně upozorňuje na to, že liberalizaci pracovněprávní úpravy není možné odpovědně provést bez toho, aniž bude jednoznačně zřejmé, v jakém rozsahu budou zejména výhodnější pracovněprávní nároky promítnuty do daňových zákonů. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

Podrobný komentář k jednotlivým ustanovením návrhu věcného řešení nové právní úpravy pracovněprávních vztahů je umístěn na intranetu OS KOVO.

V Narexu se nebojí budoucnosti

"Hospodářské změny v devadesátých letech minulého století se zaměstnanců nějakým zásadním způsobem nedotkly," říká s uspokojením uvolněný předseda ZO OS KOVO Milan Surý. "Já jsem ve firmě osm let a za tu dobu se snížil stav pracovníků asi o 70 ze 700, a to většinou formou odchodu do důchodu a po vzájemných dohodách o ukončení pracovního poměru aj. Firmě se podařilo udržet český trh a vlivem německého vlastníka rozšířila svůj vývoz do evropských států," konstatuje.

13. plat vždy vyplacen

Ovšem to neznamená, že by všechno na sto procent klapalo, loni se přechodně vyskytly odbytové potíže. "Nicméně firma při obratu přes jednu miliardu korun zisková je," tvrdí předseda Surý. "Odbyt se sice někdy pohybuje ve °vlnách°, ale 13. plat, který je závislý na hospodářských výsledcích, byl vyplacen vždy," zdůrazňuje. Ani rok 2003 nebyl výjimkou. Co se týče mzdové úrovně, pohybuje se mírně nad českolipským průměrem, který činí okolo 14 000 Kč (hrubého).

Obrázkem prosperity je i fakt, že v roce 1995 byla výroba přesunuta do nového závodu ve stávajícím areálu. "Ve starém závodě zůstala pouze výroba smirků sesterskou společností Festool," upřesňuje M. Surý.

Patří mezi lepší v okrese

Odborová organizace má necelých 300 členů. "Myslím, že odbory v Narexu patří mezi ty lepší v okrese. Mám přehled a vím, že existují firmy, kde se předseda ani nedostane do podniku," svěřuje se odborový předák v Narexu. "Já jsem byl již u pěti kolektivních vyjednávání a vždy se nám podařilo dosáhnout svých požadavků, byť cestou kompromisu. S kolektivní smlouvou jsme byli proto dosud spokojeni a vedení společnosti dojednaná ustanovení vždy respektovalo," podotýká a věří, že i v budoucnu tomu tak bude.

V Narexu bývá zvykem uzavírat kolektivní smlouvu během ledna nebo února; na rok 2004 nebyla ještě podepsána. Zatím proběhlo první jednací kolo, na kterém strana odborů seznámila zaměstnavatele se svými požadavky, týkajícími se mzdového navýšení a zachování stávajících sociálních standardů. O jaké standardy jde? Jedná se o příspěvky ze sociálního fondu - především ve třech oblastech. "Zaměstnanci mají nárok jednou za dva roky na 600 Kč pro sebe, 400 pro manžela - manželku a 200 Kč pro dítě jako příspěvek na rekreaci," seznamuje předseda Surý s prvním sociálním pilířem. "V kempu v Chorvatsku máme také tři kompletně vybavené stany, přičemž týdenní pronájem jednoho stojí zaměstnance asi 2000 Kč." Další sféru představuje dotace dětského tábora. "Když je tábor organizován námi, dostane zaměstnanec 2000 Kč na dítě, zajišťuje-li ho jiná organizace, tak příspěvek činí 1000 Kč, ale ten nebyl dříve garantován v kolektivní smlouvě. My jsme chtěli, aby i toto bylo smluvně ošetřeno, a to se nám podařilo prosadit v loňské kolektivní smlouvě," podotýká M. Surý. Třetí oblastí jsou permanentky na solárium, saunu, fit centrum a bazén v ceně 300 Kč za 10 návštěv - přičemž neodboráři obdrží dotaci ze sociálního fondu 150 Kč a odboráři navíc ještě příspěvek od základní organizace ve výši 50 Kč. Počet permanentek na osobu není omezen.

Do odborů se hlásí i mladí

V Narexu se daří oslovovat i mladé lidi. "Mám zkušenost, že když přijde nový zaměstnanec z firmy, kde odbory fungují dobře, má zájem o členství i u nás. Dá však práci přesvědčit člověka, že u nás odbory fungují, když z předchozího pracoviště má opačnou zkušenost," zamýšlí se M. Surý a dodává: "Důkazem toho, že to u nás klape, je fakt, že kolikrát zůstávají v naší organizaci i pracovníci, kteří od firmy odcházejí. A nejen to, skutečností je i to, že dost mladých lidí k nám vstupuje," usmívá se předseda ZO a ukazuje čerstvě vyplněnou přihlášku na stole.

"V podniku je poklidná situace. Zaměstnanci zde zažívají jistotu místa, v plánu jsou akce již i na rok 2006. Toto vše vede k tomu, že se nesetkávám s existenčními obavami ze strany pracovníků, převládá spokojenost," uzavírá předseda Surý.

ZAJÍMAVÍ LIDÉ MEZI NÁMI

Petr Mendl, 55letý předseda ZO OS KOVO v libereckém Peguformu, se potatil. "Zdědil" zaměření na strojařinu a zálibu ve sportu.

Vyučil se frézařem a při zaměstnání vystudoval střední průmyslovou školu strojní. V libereckém Plastimatu (nyní Peguform Bohemia), kde pracoval i jeho otec jako mistr odborného výcviku, byl nejprve plánovačem a kontrolorem a pak v letech 1975 - 1991 mistrem odborného výcviku. Po převratu byl zvolen do závodního výboru a v roce 1991 se stal předsedou odborové organizace.

S kopanou do světa

Tatínek P. Mendla hrával kopanou, a tak není divu, že syn se ocitl na hřišti, sotva rozum bral. Hrál za žáky i dorost v Jablonci nad Nisou a za neregistrovanou jedenáctku Plastimatu chytal do svých 47 let. Jako mužstvo Peguformu Bohemia se podnikoví fotbalisté díky listopadu 1989 dostali i na Západ - do Německa a do Španělska. V severošpanělské Palencii, kde se kromě Němců utkali i s Brity a Mexičany, postoupili do finále. Vyhráli skupinu a s domácími pak prohráli na penalty.

Kopaná se v Peguformu hraje už 44 let. Tradice volejbalu, basketbalu a sálové kopané jsou o něco mladší - osm, sedm a šest let, to vše za neustále se zvětšujícího zájmu zaměstnanců. A nad vším drží ochrannou ruku tamní odborová organizace včetně jejího předsedy. Lásku ke sportu, kterou získal P. Mendl od tatínka, tak předává dál.

Sport a turistika jsou také hlavní náplní dětských letních táborů, které základní organizace provozuje ve svém rekreačním zařízení v Lázních Libverda. Chatový tábor pojme 120 dětí. Až donedávna se tam konaly vždy dva 18denní turnusy, loni pro vzrůstající zájem přibyl ještě třetí.

S vařečkou, pinglem a kytarou

Kromě toho se loni konal už 38. ročník vodáckého putovního tábora Peguformu po nejkrásnější české řece - Vltavě. P. Mendl, vodák-suchozemec, jak o sobě napůl žertem, napůl vážně říká, u řeky nemůže chybět. Vodáky doprovází autem "s vařečkou, pinglem a kytarou". Pro 32 dětí a šest členů kapitanátu vaří, hraje a zpívá. O loňském "puťáku" napsal velký ilustrovaný článek do podnikového časopisu Miniinform.

Jak již naznačeno, kromě kopané v sobě má P. Mendl zakódovanou muziku. U rodičů, kteří měli zvlášť rádi trampské písničky a kučerovce, prý stále hrál gramofon. Petr si v pubertě oblíbil Beatles a country. Slušně zpíval a chtěl, aby ho kamarád naučil hrát na kytaru. Ten však neměl trpělivost. "Ty se to nenaučíš, máš krátký prsty," vymlouval se. Na vojně se našel trpělivější učitel. Půl roku Petr zvládal základy, než "mu to najednou začalo hrát". Jako amatér hrál a zpíval v řadě neoficiálních countryových kapel, hlavně při různých oslavách nebo na svatbách. A také při akcích OS KOVO ve Žďáru nad Sázavou a ve Zlenicích. Dnes P. Mendl o svém muzicírování svérázně říká: "Nebyla to velká muzika, ale obrovská sranda."

Kurs předsedů ZO

Cílem kursu předsedů ZO je poskytnout dostupné informace, které považujeme za nezbytné pro dobré výsledky ve výkonu funkce. Ty se budou samozřejmě týkat jak právní, ekonomické i organizační stránky, ale zároveň je pravidelně zařazen odborný psychologický výcvik. Frekventantům při něm poodhalíme taje komunikačních taktik a osobnostních rysů povahových typů. Někteří se možná přitom sami naučí ovlivňovat a řešit mezilidské problémy tak, aby se předcházelo konfliktům a společenským nesnázím.

Koncepci kursu stavíme na systému kratších přednášek jako vstupu pro hlubší zpracování tématu v následujícím semináři.

Výcvikové partie založíme na tzv. "workshopech". To znamená individuální i kolektivní spolupráce s lektorem, samostatná práce a prezentace vlastního stanoviska. Aktivní spolupráce je totiž významná pro hlubší pochopení souvislostí a osvojení jednotlivých praktik. Součástí přípravy jsou i osobní testy a psychologická diagnostika podle nejmodernějších metod.

Specifický výcvik v psychologických praktikách: Techniky získávání nových členů či příznivců OS KOVO, odhady budoucích rozhodnutí nebo opatření na skupinu i jednotlivce, sestavování optimálních týmů podle osobnostních charakteristik. Osobní hodnotová orientace a vliv osobnosti na ostatní předpoklady úspěšného řízení apod.

Rámcový obsah:

* Odbory: historie, vývoj, současné pojetí v evropském, světovém a českém vnímání. Sociální a etické poslání odborů. Odbory a zaměstnavatelé. Poměr sil. Empirické výzkumy evropské i české úrovně. Problematika rovnosti mužů a žen.

* Mezinárodní odborové organizace - systém, propojení.

* Postavení OS KOVO v systému odborů - vývoj, současnost.

* Odborová organizace ve firmách - specifika malých a velkých organizací.

* Zákonné normy zabezpečující praxi odborových organizací.

* BOZP - aktuální otázky, zákonné normy, požadavky EU.

* Ekonomické problematika a efektivita hospodaření ZO.

* Interpersonální vztahy - řízení skupiny.

* Vybrané otázky psychologie: obecné poznatky, psychologie osobnosti, diagnostika osobnostních kvalit člověka, výcvik v komunikačních technikách, vyjednávání kolektivních smluv. Role facilitátora. Problematika rovnosti žen a mužů.

* Psychologie řízení: práce skupin, osobnost vedoucího (řídícího).

* Psychologie konfliktu, mobbing, specifika postavení odborového funkcionáře.

* Psychologie davu.

* Psychologie nátlakových aktivit.

* Vybrané otázky pedagogiky a didaktiky - techniky přenosu informací, metodika přípravy verbálních a neverbálních komunikačních toků. Autodidaktika. Technika práce s moderními zdroji přenosu informací.

Místo konání: Praha 4, Na Květnici

Termíny seminářů: 2. - 3. 2., 19. - 20. 4., 14. - 15. 6., 6. - 7. 9., 8. - 9. 11., 6. - 7. 12. 2004.

Brazílie: Kde je sociální odpovědnost?

I když Brazílie dosáhla za právě ukončený první rok prezidentství bývalého kováka a levicového odboráře Luise Inácia da Silvy (Luly) řady slibných výsledků v sociální sféře, podmínky v tamním průmyslu se leckde dosud podobají spíše 19., a nikoli 21. století. Konstatoval to měsíčník německých kováků Metall, který v prosincovém čísle přinesl bilanci kontrolní návštěvy pracovníků brazilské Observatorio Social (Sociální observatoře) a odborářů v závodě koncernu Thyssen-Krupp v Barra do Pirai.

Již při vstupu do továrny byli brazilští a němečtí činitelé zaraženi nesnesitelným zápachem z různých zplodin. Podlaha jedné výrobní linky byla prosáknuta olejem a písek, používaný k odlévání forem, byl naházen hned vedle jako hromada odpadu.

Za zvlášť znepokojující označila delegace výskyt těžkých pracovních úrazů, jichž v Barra do Pirai registrovali v roce 2001 celkem 206, o rok později již 238. Komise zjistila, že dělníci jsou soustavně vystavováni nebezpečí plynoucímu z výskytu plynů a prachu, který ohrožuje zejména jejich zrak. Bezpečnostní opatření komise shledala jako "evidentně nedostatečná". D. Eich, odborový funkcionář z Německého odborového svazu, konstatoval s údivem, že se v Brazílii používají horší filtry než v Německu. L. Facion ze Sociální observatoře připomněl, že "velké koncerny jsou pro naši zemi důležité, ale soustřeďují se často jen na výrobu a neberou vážně svou sociální odpovědnost".

Delegace poukázala kriticky i na soustavné přetěžování dělníků, kteří běžně pracují 44 hodin týdně. Při dotazování zaměstnanců zjistila, že 14 procent z nich vykazovalo 20 až 40 hodin přesčasů měsíčně, šest procent z nich dokonce i více než 40 hodin navíc. "Ačkoli je uzákoněna osmihodinová denní pracovní doba, zaměstnanci bývají v práci déle," upozornila studie, podle níž se takto vystavují "častějším rizikům a především pracovním úrazům".

Odborář P. Henrique Correia Filho z Barra do Pirai řekl, že podmínky ve všech 14 závodech německého koncernu Thyssen-Krupp v Brazílii (samostatný Thyssen má zde účast ve 40 továrnách) jsou sice "civilizované", pokud jde o práci odborů, nicméně například práce žen je oproti práci mužů značně podhodnocena. Jinak je v této největší zemi Latinské Ameriky běžné, že odborové organizace mohou vzniknout, "jen pokud to vedení závodů dovolí." Za cíl svých kolegů označil brazilský kovák snížení pracovní doby ze 44 na 36 hodin, jako je to zavedeno v SRN. Zdůraznil, že kováci z Barra do Pirai "sázejí na solidaritu německých kolegů". Člen podnikové rady koncernu Bosch A. Lockle v této souvislosti ujistil, že "s naší solidaritou vyvíjíme tlak i na pracovní podmínky u nás".

Stávka ve francouzské továrně v USA

Celých osm dní stávkovalo v listopadu 2003 na 800 zaměstnanců francouzské automobilové továrny Compagnie de Saint-Gobain v americkém státě Massachusetts na protest proti zápornému postoji vedení vůči tarifní smlouvě. "Neměli jsme žádnou jinou volbu," prohlásil T. Quitadama, 30letý mechanik. "Firma neustále porušovala pracovní zákony a nabízela tarifní smlouvu, jež nebyla pro nás postupem vpřed, nýbrž zpět." Osazenstvo továrny je ve sporu s vedením nepřetržitě již od srpna 2001, kdy šéfové navrhli ustanovení smlouvy, které znamenaly radikální zhoršení mzdových a pracovních podmínek. Odborové vedení UAW (Svazu pracovníků v autoprůmyslu) se nyní obrátilo na ředitelství Compagnie a navázalo úzkou součinnost i s francouzskými odbory, aby získalo jejich pomoc v zájmu skoncování s protiodborářskými praktikami firmy.

Sociální rubrika

Jak je to s příspěvky na bezlepkovou dietu?

Ing. HANA POPELKOVÁ, poradkyně ČMKOS pro sociální oblast

R. B., Ústí nad Labem

Nové podmínky pro poskytování pomoci občanům, kteří trpí celiakií, a musí se proto nákladně dietně stravovat, vstoupily v platnost od 1. října 2003 změnou zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti. Do té doby stát vybrané potraviny potřebné k dodržování bezlepkové diety dotoval, a to ve výši zhruba 2500 korun na osobu ročně. Jednalo se o plošné dotace. Každý nemocný tak měl svoji kartu, na kterou se daly vybrané potraviny ve speciálních prodejnách nakoupit. Dotovaná část z ceny dietních potravin se odečetla a občan doplatil pouze zbývající část, obdobně jako jsme tomu zvyklí například v lékárně při nákupu léku na lékařský předpis.

Vedle již zmíněných dotací cen potravin se v předchozím období zvýšené náklady na dietní stravování zohledňovaly i v rámci sociální potřebnosti, a to jednotnou částkou 600 Kč měsíčně bez ohledu na typ diety. Ministerstvo práce zadalo ke zpracování projekt, v jehož rámci se měly zjistit nezbytné náklady na všechny typy dietního stravování. Studie prokázala, že systém dotace vybraných potravin potřebám nemocných osob neodpovídá a že je nezbytné pomoc státu diferencovat podle typu diety. Následně vláda zrušila dotace na vybraný sortiment potravin pro bezlepkovou dietu a rozhodla o přechodu na adresný systém finanční pomoci. Nově se tak příspěvky na tuto dietu poskytují prostřednictvím dávek sociální péče a jsou podle mého názoru ne příliš šťastně vázány na sociální potřebnost. Znamená to, že se poskytují pouze těm osobám či domácnostem, jejichž příjem nedosahuje částek životního minima.

S ohledem na vysoké náklady spojené s výživou při onemocnění celiakií a fenylketonurií se přistoupilo k výraznému zvýhodnění osob trpících právě těmito nemocemi. Zatímco například u diabetické či pankreatické diety se při posuzování sociální potřebnosti zvyšuje částka životního minima určená na zajištění výživy a ostatní osobní potřeby nemocné osoby o 700 - 800 Kč měsíčně, u onemocnění celiakií a fenylketonurií se částka životního minima zvyšuje o 1800 Kč měsíčně, a to u každé takto nemocné osoby v rodině. Celkové životní minimum domácnosti se tak v případě, že celiakií trpí obě děti, zvyšuje o 3600 Kč měsíčně.

Problémem však je, že se příspěvky na bezlepkovou dietu dostaly do režimu dávek sociální péče a stát tak bude přispívat pouze nemocným s nejnižšími příjmy. Příspěvky na dietu osobám s nejnižšími příjmy budou ve většině případů o několik stovek korun vyšší než dnes. Jejich výše však bude záviset jednak na příjmu domácnosti (společně posuzovaných osob), jednak na výši skutečných odůvodněných výdajů. Na druhé straně se však občané, jejichž příjmy jsou dostatečné a plně jejich zvýšené náklady na stravování uspokojují, musejí bohužel bez dotace na potraviny obejít.

Pedagogicko-psychologické okénko

PhDr. DANUŠE HOŘEJŠOVÁ, CSc.

J. F. a S. F., Brno

Je přirozené, že daleko více si všímají školních výsledků svých potomků rodiče prvňáčků. První hodnocení je vlastně reakcí na adaptaci dítěte na školní prostředí a zamyšlení nad názorem učitelek je naší rodičovskou povinností. Při komunikaci s učitelkou se soustřeďte hlavně na to, jaký je její názor na vaše dítě. Někdy budete udiveni, ale nesnažte se ji přesvědčit, že je vše naopak. Vyčkejte dál a dbejte rad, které jistě získáte. Učitelka totiž vidí dítě ve srovnání s jeho spolužáky a má poněkud jiná kritéria. Navíc si uvědomte, že učitelky prvních tříd, tzv. elementaristky, bývají nejzkušenější kantorky, jimž ředitelé svěřují první třídy tehdy, když mají bezpečnou jistotu o jejich profesionální kvalitě. Tak zkušené učitelky dovedou dobře poradit jak dítě vést, aby se drobné nedostatky rychle napravily.

Zdravotní koutek - lékařka

Proč má sousedka ztratila vědomí?

MUDr. MARIE RAISIGLOVÁ

E. S., Křemže

U žádného člověka nelze vyloučit, že se mu podobná příhoda stane nebo že se mu přihodí i mnohem dramatičtější. Takové stavy způsobuje nejčastěji neléčený vysoký tlak krve. Právě lidé, kteří se s ničím neléčí, nemusí zajít k lékaři dlouhá léta. Pokud je nedonutí jít na preventivní nebo vstupní prohlídku zaměstnavatel, nikdo jim tlak nezměří. Někoho napadne si změřit tlak v lékárně, jiný má štěstí, že v příbuzenstvu nebo u známých vlastní tlakoměr, a tak včas odhalí zvýšené hodnoty. Někdo se vlivem zvýšeného tlaku začne cítit hůř, a proto zajde k lékaři, někoho začne často bolet hlava nebo trpí nespavostí. Někteří lidé však vyšší tlak krve na sobě nikterak nepocítí, proto lékaře nevyhledají včas a může u nich dojít k příhodě, kterou popisujete u své sousedky.

Zdravotní koutek - léčitelka

Jak se zbavit bolestí hlavy?

YVETA KNOBLOCHOVÁ

V. N., narozen 27. 2. 1956 v Brně

V dnešní době trpí bolestmi hlavy asi 80 procent žen a 65 procent mužů a právě v mužské populaci se neustále procentuální zastoupení takto trpících postupně zvětšuje. Na vině je především přepracování a velké duševní vypětí skloubené se stresem každodenního boje o přežití. Muži i ženy tráví dnes v zaměstnání mnohem více času, než tomu bylo třeba před deseti lety - na úkor relaxace, odpočinku a zábavy. I stravování bylo jaksi potlačeno do pozadí, jídlo nebývá pravidelné, teplé a vydatné. Mnohdy se odbýváme hamburgery, salámem, občas jogurtem. Příjem stravy bývá nepravidelný a provázený neustálým spěchem.

U vás ale bude situace o něco složitější. Zmiňoval jste se v dopise, že bolestmi hlavy trpíte již od útlého dětství, i když nebyly nikdy tak úporné jako dnes. Bohužel jste mi zapomněl sdělit, zda někdo z vašich blízkých příbuzných tímto neduhem netrpěl, či dosud netrpí také. Tyto problémy bývají totiž velice často dědičné. Když jsem nahlédla do vašeho horoskopu, zaznamenala jsem právě dědičné sklony. Kromě toho je váš ascendent máte ve znamení Berana, který ovládá právě hlavu. Vezmeme-li aspektace horoskopu podrobněji, ukáží se i možné problémy s játry a ledvinami, které se také mohou druhotně projevovat bolestmi hlavy. Proto vám doporučuji upravit své stravování na lehčí a dietnější jídla, neboť těžká strava vám zatěžuje organismus. Pokud nedodáte i správné množství tekutin, pak problém může vypuknout. Doporučuji vám si zjistit, zda se vám bolesti hlavy neprojevují právě po pitném dluhu. Pokud navíc kouříte, dochází ke zužování cév, což opět přispívá k bolestem hlavy. Bylo by proto dobré vedle správné výživy a pitného režimu organismus i prokrvovat, třeba cvičením jógy. Dále bych na vašem místě vynechala pití kávy a nahradila pitím ovocných a bylinných čajů, jako například zeleného, roiboosu a hlavně alespoň jedenkrát denně čaje z prvosenky. Protože je třeba vypít denně alespoň 2 l tekutiny, do čehož se nepočítá alkohol a káva, doporučuji vám střídat čaje se směskami, které nyní popíši.

Prvou směs si připravíte rovným dílem z vachty trojlisté, kozlíka lékařského a máty peprné. Promísíte a 1 čajovou lžičku přelijete vroucí vodou a 5 - 7 minut necháte louhovat. To pijte 2x denně. Druhá směs se skládá ze 3 dílů meduňky, po 1 dílu dobromysli, třezalky a vrbové kůry. Šálek čaje připravíte spařením polévkové lžíce směsi 1/4 l vroucí vody. Louhuje se 15 - 20 minut, čaj pijte vlažný 3x denně. Tento čaj je dobré střídat s čajem zeleným. Po požití je vhodné zaujmout krátkou klidovou polohu vleže s chladným obkladem na čele nebo zátylku. Samozřejmě myslete na něco příjemného.

Výsledky kolektivního vyjednávání pro rok 2004

Českomoravská elektrotechnická asociace (ELA)

Návrh KSVS pro rok 2004 byl představitelům ELA předán dne 11. 8. 2003. V rámci konání mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně se dne 17. září 2003 uskutečnilo pracovní setkání zástupců ELA a OS KOVO. Při této příležitosti byl představen nový prezident ELA ing. Stanislav Adamec, který ve funkci nahradil ing. Josefa Hybše, CSc. Dále zde byly rovněž projednány organizační záležitosti samotného vyjednávání a dohodnut termín 1. kola kolektivního vyjednávání, a to 13. 10. 2003. Vyjednávací skupina ELA, která se tohoto a dalších 2 kol vyjednávání zúčastnila, měla 17 členů. Při vyjednávání tedy byli přítomni prakticky zástupci všech zaměstnavatelů, za které byla KSVS uzavřena v roce 2003. Vyjednávací skupina OS KOVO měla 14 členů, takže komunikace byla v mnoha případech velmi složitá. Navíc písemné připomínky k návrhu KSVS, které předala ELA, se týkaly 36 z celkových 49 paragrafů uvedených v návrhu KSVS. Přes tyto skutečnosti se podařilo po 3 kolech kolektivního vyjednávání sjednat text, který je přijatelným kompromisem pro obě smluvní strany.

Ve mzdové oblasti je dohodnut nárůst průměrné nominální mzdy u jednotlivých zaměstnavatelů o 2 % ve srovnání s rokem 2003, a to za zaměstnance odměňované podle kolektivní smlouvy. Hodnoty minimálních mzdových tarifů odpovídají nařízení vlády o minimálních mzdových tarifech, ve znění platném pro rok 2004, tzn. navýšení cca o 8 % proti roku 2003. Rovněž příplatky za rizikové práce jsou sjednané na úroveň zmíněného nařízení vlády, tj. na 6 Kč/h. Ve všeobecné části jsou definovány mj. podmínky pro činnost ZO OS KOVO, byla upřesněna struktura poskytovaných informací ZO OS KOVO zaměstnavatelem. Délka týdenní pracovní doby a dovolené je sjednána s odkazem na skutečnost roku 2003 tak, aby rozsah nebyl zvyšován, respektive snižován. Účinnost této KSVS je sjednána na období 1. 1. 2004 - 31. 12. 2004. KSVS byla podepsána dne 11. 12. 2003 a je závazná pro zaměstnavatele (v závorce jejich IČ):

1. ABB, s. r. o. (49682563)

2. Alcoa Fujikura Czech, s. r. o. (26439166)

3. Celestica Kladno, s. r. o. (25712519)

4. Celestica Ráječko, s. r. o. (25765817)

5. Delphi Czech Republic, k. s. (47540869)

6. Delphi Packard Electric Česká republika, s. r. o. (45281599)

7. EPCOS, s. r. o. (25569341)

8. EXIMET TRAFO, spol. s r. o. (61246336)

9. MINERVA BOSKOVICE, a. s. (00010944)

10. OEZ, s. r. o. (49810146)

11. Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o. (64833054)

12. SEM Drásov, Siemens Electric Machines, s. r. o. (26230755)

13. Siemens Elektromotory, s. r. o. (60465123)

14. TES VSETÍN (60776421)

15. TESLA BLATNÁ, a. s. (00375306)

16. TESLA, a. s. (00009709)

17. VATECH EZ, a. s. (45273324)

18. VUES Brno, a. s. (49967428)

19. ZPA Brno, spol. s r. o. (47915447)

20. ZPA CZ, spol. s r. o. (60110899)

Asociace leteckých výrobců (ALV)

Návrh KSVS byl představitelům ALV předán dne 13. 8. 2003 při příležitosti návštěvy zástupců OS KOVO v a. s. Jihlavan Jihlava, jejíž generální ředitel ing. Vladimír Hlavička se současně stal novým předsedou rady pro personální rozvoj ALV. Nahradil tak dosavadního hlavního vyjednávače ALV ing. Hynka Walnera. Zmíněná pracovní návštěva přispěla rovněž k vzájemnému se seznámení s cíli kolektivního vyjednávání KSVS z pohledu obou smluvních stran. Jednou ze zásadních otázek byl počet zaměstnavatelů, za které ALV dosud KSVS uzavírala, a výhled pro rok 2004. Ing. Hlavička prezentoval svůj záměr rozšířit závaznost KSVS na další členy ALV.

V rámci samotného kolektivního vyjednávání se uskutečnila 2 kola, a to ve dnech 24. 10. a 18. 11. 2003. Vyjednávací skupina ALV na rozdíl od předchozích let byla složena z většího počtu členů v návaznosti na snahu o rozšíření počtu zaměstnavatelů, respektive zaměstnanců, pro které by KSVS byla závazná.

Po 2 uvedených kolech kolektivního vyjednávání se podařilo sjednat celé znění KSVS.

Ve mzdové oblasti je mzdový vývoj sjednán v úrovni 3% nárůstu průměrné nominální mzdy u jednotlivých zaměstnavatelů ve srovnání s rokem 2003 s tím, že nedojde k poklesu reálné mzdy. Stupnice minimálních mzdových tarifů je sjednána s následujícími hodnotami:

Tarifní stupeň*Kč

1*6700

2*7000

3*7300

4*7700

5*8200

6*8800

7*9500

8*10 500

9*11 700

10*13 200

11*15 000

12*17 400

Dále bylo dohodnuto, že při jiném tarifním systému bude postupováno přiměřeně s tím, že:

a) Mzdový tarif 1. tarifního stupně musí činit nejméně 6700 Kč.

b) Mzdový tarif nejvyššího tarifního stupně dělnických povolání musí činit nejméně 9500 Kč.

c) Mzdový tarif nejvyššího tarifního stupně nedělnických povolání, odpovídající 12. tarifnímu stupni sjednané tarifní stupnice v bodu 1, musí činit nejméně 17 400 Kč.

d) U mezistupňů bude postupováno přiměřeně.

U příplatků se podařilo sjednat jejich navýšení, a to u rizik 6,10 Kč/h, respektive 6,50 Kč/h u 4. kategorie rizika hluk. Příplatek za práci v noci je sjednán ve výši 6,50 Kč/h, v odpoledních a 12hodinových směnách 4,20 Kč/h, ve výškách 5,30 Kč/h.

Ve všeobecné části je délka pracovní doby a dovolené sjednána obdobně jako u ELA, tzn., že nedojde ke zvýšení, respektive snížení sjednaného rozsahu v roce 2003.

Účinnost této KSVS je sjednána na období 1. 1. 2004 - 31. 12. 2004. Podpis KSVS představiteli smluvních stran se uskutečnil dne 15. 12. 2003.

KSVS je závazná pro zaměstnavatele (v závorce jejich IČ):

1. AERO Vodochody (00010545)

2. AVIA PROPELLER, s. r. o. (48038954)

3. JIHLAVAN, a. s. (46347071)

4. JIHOSTROJ, a. s. (46678212)

5. KAPPA 77, a. s. (25342886)

6. LETOV letecká výroba, s. r. o. (26131820)

7. TECHNOMETRA Radotín, a. s. (00238856)

8. VZLÚ, a. s. (00010669)

9. WALTER, a. s. (00010561)

10. MESIT holding, a. s. (47912529)

11. FIMES, a. s. (46995242)

12. DICOM, spol. s r. o. (47912502)

13. GASTROM, spol. s r. o. (48906077)

14. MESIT energo, spol. s r. o. (60707135)

15. MESIT přístroje, spol. s  r. o. (60709235)

16. MESIT reality, spol. s r. o. (60714042)

17. MESIT ekologie, spol. s  r. o. (63471761)

18. MESIT ronex, spol. s r. o. (25509004)

19. MESIT PCB, spol. s r. o. (25508903)

20. MESIT povrchové ochrany, spol. s r. o. (26287064)

Z uvedeného seznamu je patrné radikální rozšíření závaznosti této KSVS, když pro rok 2003 byla KSVS platná pouze pro 6 zaměstnavatelů ALV.

Svaz sléváren (SvS)

Zástupcům SvS byl návrh KSVS předán dne 14. 7. 2003. Dne 16. září 2003 se uskutečnilo 1. kolo kolektivního vyjednávání. Byl projednán celý obsah návrhu KSVS s tím, že přetrvávaly rozpory, především ve mzdové oblasti a v pracovněprávní oblasti. Termín 2. kola kolektivního vyjednávání se uskutečnil dne 14. 10. 2003.

3. kolo proběhlo dne 26. 11. 2003. Postup vyjednávací skupiny OS KOVO pro 3. kolo kolektivního vyjednávání byl projednán na zasedání rady metalurgické sekce, konané ve dnech 6. - 7. 11. 2003 v Brně.

Část kolektivní práva a povinnosti je sjednána ve znění dle návrhu KSVS, dále je sjednána týdenní pracovní doba v rozsahu 37,5 h, rozsah délky dovolené je sjednán s odkazem na skutečnost roku 2003 tak, aby nedošlo ke snížení. Jsou sjednána i další ustanovení části pracovněprávní vztahy, sociální oblast a BOZP v úrovni roku 2003.

Ve mzdové části je dohodnuto, že hodnoty tarifní stupnice se budou odvíjet od nařízení vlády o minimálních mzdových tarifech, platného pro rok 2004. Podobně je tomu i u hodnot příplatků. Mzdový vývoj je definován podobně jako v roce 2003, tzn., že průměrná nominální mzda u jednotlivých zaměstnavatelů vzroste.

Účinnost KSVS je sjednána na období 1. 1. 2004 - 31. 12. 2005.

Z důvodu procesu schvalování dohodnutého textu KSVS v rámci SvS se podpis KSVS očekává v termínu do 15. ledna 2004, tj. po uzávěrce tohoto čísla K&E.

Sdružení učňovských zařízení (SUZ)

K návrhu KSVS, který byl zástupcům SUZ předán 12. 9. 2003, se vyjádřil předseda SUZ Mgr. Petr Lacina dopisem ze dne 6. 11. 2003. V něm na základě rozhodnutí předsednictva SUZ, konaného dne 31. 10. 2003, oznamuje, že SUZ nebude pro rok 2004 vyjednávat KSVS. V této souvislosti se dne 24. 11. 2003 uskutečnilo jednání zástupců SUZ a OS KOVO. Mimo jiné bylo dohodnuto, že vedle písemného stanoviska OS KOVO k této záležitosti, které bude zasláno SUZ, budou představitelé OS KOVO přizváni na jednání představenstva SUZ, plánované na leden 2004. O situaci ve vyjednávání KSVS byla rovněž informována rada sekce učňovských zařízení OS KOVO na jejím zasedání dne 25. 11. 2003.

Odvětový svaz hutnictví železa (OSHŽ)

OS KOVO zahájil kolektivní vyjednávání předložením návrhu KSVS pro rok 2004 dne 30. 6. 2003. Po předání návrhu KSVS se dne 23. 7. 2003 uskutečnilo jednání zástupců OSHŽ a OS KOVO. OSHŽ zde předal písemné vyjádření, ve kterém sděluje, že nedostal zmocnění k vyjednávání KSVS pro rok 2004. V souvislosti s tím se dne 13. 8. 2003 v Jihlavě uskutečnilo zasedání vyjednávací skupiny OS KOVO této KSVS. Po diskusi a rozboru stávající situace byly přijaty závěry pro další postup v komunikaci s OSHŽ. Následně byly odeslány dopisy OS KOVO představitelům jednotlivých firem sdružených v OSHŽ a rovněž představitelům OSHŽ. Situace ve vyjednávání této KSVS byla na programu jednání Předsednictva OS KOVO ve dnech 27. - 28. 8. 2003 s tím, že bylo radě hutnické odvětvové sekce uloženo vypracovat návrh dalšího postupu při vyjednávání této KSVS a tento předložit příštímu jednání Předsednictva OS KOVO.

Rada sekce se touto záležitostí opětovně zabývala na svém zasedání ve dnech 18. a 19. září 2003 s tím, že přijala "Stanovisko", ve kterém mj. navrhuje další kroky, které by vedly k zahájení vlastního vyjednávání o KSVS. Toto stanovisko vzalo na vědomí Předsednictvo OS KOVO, které zasedalo ve dnech 30. 9. - 1. 10. 2003 a přijalo v této záležitosti další závěry.

Dne 9. 10. 2003 se uskutečnila schůzka mezi prezidentem OSHŽ ing. Jiřím Ciencialou, CSc., a představiteli OS KOVO v čele s předsedou ing. Janem Uhlířem, dále za účasti Jaroslava Součka, Josefa  Lejska, Františka Ligockého a Jiřího Stašáka. Jednání skončilo neúspěšně. Proto bylo v souladu s výše uvedeným usnesením Předsednictva OS KOVO ze dne 30. 9. - 1. 10. 2003 svoláno na 6. - 7. 11. 2003 mimořádné zasedání rady hutnické sekce, rozšířené o další zástupce ZO OS KOVO působících v této sekci. V souladu s přijatým usnesením byl mj. předsedou OS KOVO ing. Uhlířem informován generální tajemník Evropské federace kováků (EMF) R. Kuhlmann. Tuto informaci rovněž obdrželi komisaři Evropské komise A. Diamantopoulou a G. Verheugen.

Následně OS KOVO vyhlásil spor o uzavření KSVS. Tato skutečnost spolu s návrhem osoby zprostředkovatele byla sdělena OSHŽ dopisem ze dne 10. 11. 2003. Jelikož se OSHŽ v požadovaném termínu, tj. do 20. 11. 2003, k osobě zprostředkovatele nevyjádřil, požádal OS KOVO dopisem ze dne 21. 11. 2003 ministerstvo práce a sociálních věcí o určení zprostředkovatele.

Nabídka rekreace v Jeseníkách

ZO OS KOVO Pradědského lesního závodu, a. s., nabízí rekreaci ve svém zařízení Penzion Adam.

Penzion Adam se nachází v malebném prostředí chráněné krajinné oblasti Jeseníky v osadě Vidly pod nejvyšší horou Moravy Pradědem. V blízkosti se nacházejí lázně Karlova Studánka a město Vrbno pod Pradědem. Z penzionu se dají podnikat pěší túry do okolí Pradědu, Ovčárny a Švýčárny.

V objektu je k dispozici: restaurace, vinárna, půjčovna horských kol (možnost úschovy vlastních zdarma), letní terasa s krbem a přírodní ohniště s posezením u potůčku.

Ubytování: dvoulůžkové pokoje s možností dvou přistýlek se sprchou, WC a satelitním televizorem. Pokoje jsou útulné a moderně vybavené.

Stravování: snídaně jednotná, oběd a večeře lze dokoupit na místě.

Cena ubytování za osobu: lůžko 290 Kč, přistýlka 190 Kč na den. U odborářů je po předložení průkazu možná sleva. V ceně není zahrnut místní poplatek. Pobyt možný se psem - poplatek 60 Kč na den.

Parkování: na nehlídaném parkovišti u penzionu zdarma.