Přelom starého a nového roku je pro
odboráře časem kolektivního vyjednávání. Jaký je obrázek toho letošního, jsme
zjišťovali v redakční anketě na téma: Jak hodnotíte kolektivní vyjednávání pro
rok 2004 ve firmě (firmách), kde působí vaše odborová organizace? (V příštím
čísle budeme v anketě pokračovat.)
Luděk Jagoš - předseda ZO OS KOVO Šroubárna Kyjov, s. s r. o., a
Šroubárna, a. s., Ždánice:
"Rok od roku mi připadá kolektivní vyjednávání těžší - to není fráze, ale
skutečnost. Čím víc chci, aby rostla mzda, tím má zaměstnavatel větší snahu
propouštět, například koncem loňského roku propustil 25 z 380 zaměstnanců
Šroubárny Kyjov. Na jednu stranu jsem rád, že si přeje, aby u nás byla nejvyšší
mzda v okolí, ale na druhou stranu to kompenzuje rušením pracovních míst. Co se
týče dosažené průměrné mzdy, vloni v Kyjově dosáhla 16 895 Kč a ve Ždánicích
17 252 Kč, zatímco na Hodonínsku se pohybovala asi okolo 14 000 Kč. Takže určitě
jsme nad místním průměrem. Při kolektivním vyjednávání na rok 2004 jsme vzali v
potaz slib zaměstnavatele, který loni deklaroval na odborové konferenci, že chce,
abychom byli nejlepší v regionu, a navrhli jsme proto 15procentní nárůst mezd. To,
že jsme mu připomněli jeho slib, ho však zaskočilo a takový nárůst se mu zdál
příliš. Nakonec jsme se dohodli na čtyřech procentech. Kolektivní smlouvu s
účinností od 1. 1. 2004 jsme podepsali - jak bývá u nás téměř pravidlem - ještě
před vánoci."
Miroslav Knespl, předseda ZO OS KOVO ABB, s. r. o., Elektro-Praga
Jablonec nad Nisou:
"Kolektivní vyjednávání v ABB je třeba posuzovat ve dvou rovinách. Zhruba 90
procent kolektivní smlouvy se vyjednává mezi vedením holdingu a sdružením
odborových organizací a zbytek mezi vedením a odbory v jednotlivých organizačních
jednotkách, které kromě Jablonce sídlí v Trutnově, Ostravě, Brně a Praze.
°Individuální° část kolektivní smlouvy je ve vazbě na hospodářské výsledky té
či oné jednotky a sjednává se v ní především nárůst mezd. V jablonecké
organizační jednotce, za kterou mohu mluvit, jsme dohodli 5procentní navýšení
nominálních mezd na tento rok, a to už v půli prosince. S tímto výsledkem sice
nejsem stoprocentně spokojen, ale vzhledem k našim ekonomickým výsledkům i vzhledem
k úrovni mezd v regionu se domnívám, že jde o poměrně slušnou dohodu.
Kolektivní vyjednávání v Jablonci hodnotím dlouhodobě jako korektní. Poněkud jinak
se dívám na holdingové vyjednávání v Praze. Do něho se více promítají problémy
koncernu v celosvětovém měřítku, což se projevuje snahou hledat úsporná opatření
pod heslem, že jsme všichni jedna velká rodina, i když zrovna v ČR ABB prosperuje.
Prostě mám někdy pocit, že odnášíme něco, co jsme nezavinili. A to nepovažuji za
fér hru."
Alena Šírová, předsedkyně ZO OS KOVO Eta Hlinsko, a. s.:
"Kolektivní smlouvu sjednávám se třemi firmami a u každé to vypadá jinak. V
Etě jde o svižné, věcné a jasné vyjednávání, bez průtahů, obstrukcí či
zastrašování a vyhrůžek, čehož si obzvlášť cením, neboť dříve bývávalo
při takové příležitosti horko a dusno. Situace se diametrálně změnila již při
loňském kolektivním vyjednávání, kdy nastoupil nový majitel. Jde o jediného -
podotýkám českého - vlastníka a řekla bych, že mu víc záleží na sociálním
smíru než bankám, kterým předtím Eta patřila. Díky tomu hodnotím kolektivní
jednání jako úspěšné, i když jsme nedocílili navrhovaného 8procentního nárůstu
mezd, výsledek činí 4,5 procenta. Průměrná mzda zůstává stále pod úrovní
Pardubického kraje, ale musím podotknout, že Eta je několik let ve finanční ztrátě
a v říjnu, kdy jsme začali kolektivně vyjednávat, dokonce činila několik desítek
miliónů korun. Kolektivní smlouvu jsme podepsali v prosinci s účinností od 1. 1.
2004.
Další firmou je Etafilter, vlastněná z půli Etou a z půli
německým kapitálem, což není ideální situace. S českým majitelem není problém,
ale ze strany německého vlastníka nevnímám přílišný zájem o kolektivní
vyjednávání. V Etafilteru se podařil domluvit 2procentní nárůst tarifů a celkový
růst průměrné mzdy ve výši okolo 4 procent, ale kolektivní smlouva nebyla dosud
podepsána.
Nejlépe je na tom třetí firma - Becker Elektro CZ, vlastněná
švédským kapitálem, která vykazuje dobrý hospodářský výsledek. Tam je
kolektivní vyjednávání o tom, že firma tvoří zisk. Dohodli jsme 6procentní
nárůst mezd spolu s posílením tarifů o 10 procent. Zaměstnanci mají vyšší
pracovní jistoty a lepší sociální nadstandardy. Tak to tedy vypadá, když je
seriózní a solventní zaměstnavatel. V takovém případě si na nezájem o kolektivní
vyjednávání nelze stěžovat."
Aleš Vala, předseda ZO OS KOVO Šmeral Brno, a. s.:
"Zaměstnavatel ve Šmeralu, což je český kapitál, naštěstí již pochopil, o
čem kolektivní vyjednávání je. Dokonce usiluje o to, aby kolektivní smlouva byla
podepsána co nejdříve, protože chce mít před bankami i úřadem práce ten
nejlepší kredit. V posledních dvou letech je podepisujeme již v závěru roku. Dobrá
vůle se projevuje i v tom, že jsme asi jedni z mála, kdo dostávají od zaměstnavatele
peníze na činnost odborů, dokonce z 80 procent platí uvolněné funkcionáře, tj.
předsedu a sekretářku. Tím ale nechci říct, že by nám majitel šel všemožně na
ruku. Marně se léta snažím o zavedení příspěvku na penzijní připojištění a
ani letos se to nepodařilo. Tradičním sporným bodem je také mzdový vývoj, nakonec
hledáme jakousi zlatou střední cestu. Letošní kompromis představuje 4procentní
navýšení průměrné mzdy, která loni činila něco málo přes 15 000 Kč.
Kolektivní smlouvu jsme podepsali už v prosinci.
Celkem sjednáváme 3 smlouvy - kromě mateřské a. s. také ve dvou
°dceřinkách°: Elektro Sochoru Šmeral group, s. r. o., a Modelárně Šmeral, s. r. o.
Žádná z těchto tří smluv není horší nebo lepší. I když nejsou totožné a
zaručují různé výhody, je tady ze strany zaměstnavatelů tendence, aby si
zaměstnanci nemohli navzájem závidět. V Elektro Sochoru byla kolektivní smlouva
podepsána v prosinci, s Modelárnou se to z víceméně technických důvodů
nepodařilo, ale očekávám, že se tak stane do konce ledna. Přesto fakt, že se daří
tyto dvě smlouvy uzavírat, není žádnou samozřejmostí. Jednatelé či ředitelé,
kteří dceřinky reprezentují, totiž neznají zákoník práce, a kdybych je po
předání návrhu kolektivní smlouvy ustavičně neurgoval, tak se dlouhé měsíce
nebude nic dít. A ještě něco: protože pro mateřskou společnost je kolektivní
smlouva důležitá, její představitelé vleklý proces nakonec rozhýbou. Chce to ale
svatou trpělivost s lidmi, pro které je kolektivní vyjednávání cosi pod jejich
důstojnost."
Ptala se JANA BENEŠOVÁ