Moje vize OS KOVO po sjezdu 2005

Mým cílem je pokusit se o něco konkrétního, přispět do diskuse o stavu OS KOVO. Zkrátka, nabízím svoje názory, svá "témata" i některé náměty. Čili jak to vidím "já" (respektive kam "dovidím") a co potřebuji (co mi chybí) pro práci v ZO.

Pokusím se popsat svoje odborářské zkušenosti z výkonu funkce předsedy VZO. Pokusím se popsat, co mi při této práci chybí, vadí, co potřebuji a co bych chtěl.

Pokusím se nejprve o stručný výčet, o jakási "hesla", která dále rozvedu. Bude to v zásadě bez autocenzury. Jsem si vědom nedokonalostí a nahrávek na smeč svým kritikům. "Čert je zeber." Myslet na ně, o nic bych se nepokusil.

Pokud bych se tímto někoho osobně dotkl, prosím za prominutí. Mým cílem není osobní útok, ale otevřené vyjádření názorů a návrhů ve smyslu věci prospět.

5. VZDĚLÁNÍ

6. KONTAKTY

7. VZTAHY

8. MOTIVACE

9. PERSPEKTIVA

10. AKCESCHOPNOST

11. IMAGE

JIŘÍ HANÁK,

1. ZO OS KOVO Mohelnice

(Pokračování příště)

Lítá v tom

Začátkem letošního roku skončila pro a. s. Aero Vodochody lukrativní zakázka pro českou armádu. Přestože firma plní ještě dva další programy, ukončení kontraktu se jí dotklo zásadním způsobem. Hledá se řešení a zdá se, že poslední slovo bude mít stát.

Závod Aero Vodochody byl vybudován začátkem 50. let minulého století se zaměřením na letecký průmysl. Zatímco v 80. letech poskytoval práci 3500 zaměstnancům při produkci 200 letounů za rok, začátkem následující dekády procházel - tak jako celé odvětví - určitou stagnací. Podařilo se ještě podepsat kontrakty s Egyptem a Alžírem na letouny typu L 59 - Delfín, ale pak již následovaly obtíže se získáním zákazníků.

"Oživení pro náš podnik přinesly až zakázky pro českou armádu podepsané ještě před vstupem strategického partnera, společnosti Boeing, do firmy v roce 1998. Týkaly se nového letounu L 159," zamýšlí se předseda ZO OS KOVO Jan Borýsek. "Letos v polovině ledna však tento kontrakt v objemu 72 letadel skončil a nový není podepsán. Díky tomuto programu byl hospodářský výsledek za poslední tři roky kladný. Nic, co by jej nahradilo, na obzoru není," konstatuje.

Co tedy bude dál? Naštěstí není to program jediný, jenže zásadní. "Vyhráli jsme výběrové řízení na výrobu vrtulníků Sikorski. Po profesní stránce to je velice slušná kooperace, v ekonomické oblasti je pro nás zatím ztrátová," tvrdí J. Borýsek. Třetím programem je produkce jednomotorového letounu AE 270. "U civilního programu měla být do konce uplynulého roku dokončena certifikace, při zkouškách však došlo k posunu do poloviny letošního roku," sděluje.

Boeing zklamal očekávání

Velká očekávání se vkládala do vstupu strategického partnera, společnosti Boeing, leč nebyla naplněna. "Boeing Česká, s. r. o., vlastní přibližně 33 procent akcií, další podstatné podíly má společnost Letka a Česká konsolidační agentura. Přes tyto společnosti vlastní stát zhruba dvě třetiny akcií," zdůrazňuje předseda ZO, "ale rozhodující vliv na základě akcionářské smlouvy měl Boeing." Proč? "Od Boeingu, jehož vklad do firmy činil takřka jednu miliardu korun, se očekával přínos v obchodní oblasti. Bohužel se situace vyvinula jiným směrem. Tím, že měl smluvně zajištěné manažerské řízení firmy, vznikly ve vedení podniku jakési °double boxy°, každý český manažer měl u sebe amerického poradce. A skrze obsazení pětičlenného představenstva třemi, byť českými zástupci Boeingu tato firma jmenovala i prezidenta společnosti. Podle mého názoru smlouva s Boeingem obsahuje spíše proklamační záležitosti a nejsou v ní zachyceny závazky pro investora, které by byly měřitelné a postižitelné v případě neplnění." V této souvislosti v českých médiích silí hlasy, že by mělo dojít k rozvodu státu s Boeingem. J. Borýsek je jiného mínění. "Přestože Boeing hlavně v obchodní oblasti nesplnil, co se od něho očekávalo, není v současnosti vhodné, aby odešel. Jsou totiž rozjednány obchodní případy, které jsou víceméně vázány i na financování z USA, a to by mohlo být ohroženo," vysvětluje.

"Aero má zajištěné financování z úvěrů, které garantuje stát, což bylo i podmínkou Boeingu při vstupu. Dlouhodobé plány zpracované v minulosti ukazovaly, že podnik je schopen své závazky plnit. Dnes je ale jasné, že odbyt nedosáhne plánovaných objemů a závazky se neuhradí. Je tedy jen otázkou, jestli Aero dostane šanci od státu. Zatím tomu tak vždy bylo a myslím, že by bylo rozumné, aby podporu mělo, prorazilo na zahraniční trhy a zaplatilo maximální část závazků. Jde o to, aby dopad na daňové poplatníky byl co nejmenší. V případě konkursu hradí závazky stát a částka to není malá. Jedná se řádově o miliardy," říká Jan Borýsek.

Hromadné propouštění

Skončení zakázky pro armádu s sebou nese snižování počtu pracovníků. "Náladu zaměstnanců znám velmi dobře," přiznává odborový předák. "Ta je velice nervózní, ztrácí se víra v další existenci firmy. Konec loňského roku byl velmi špatný, propustilo se 200 zaměstnanců. To však není konečný stav. Od února je ve výpovědi dalších 400 lidí, takže letos se počet zaměstnanců sníží na 1580," shrnuje. Situace však mohla být horší. "Boeing v loňském roce předpokládal konečný stav 1100. Varianta vedení, kterou se nakonec podařilo prosadit, obsahovala vyšší stav. Myslím, že představitelé Boeingu Česká dosud nepochopili, že pokud se dále počítá s prodeji ve vojenském programu, tak i když zrovna není zakázka, nelze propustit všechny lidi obsluhující tento program. Není možné pak začít výrobu letounu se zcela novými pracovníky," podotýká.

Chce to politické rozhodnutí

Situace ukázala i postavení odborů v podniku. "Na podzim, když jsme bojovali o variantu, která se v současnosti realizuje, nebyla situace vůbec jednoduchá. Uspořádali jsme mítink, abychom seznámili zaměstnance s tím, o co se vlastně jedná. Zúčastnilo se ho asi 1700 lidí a ukázalo se tak, že se zaměstnanci dokážou ozvat. Velký kus práce udělal místopředseda OS KOVO Josef Středula, který s námi absolvoval jednání na ministerstvech, byli jsme též na americké ambasádě. Nemyslím, že je problém v Boeingu, ale je to o kvalitě lidí, kteří ho v Aeru zastupují," zamýšlí se.

"V této době mi velice vadí zkreslené informace o naší firmě v médiích, které jsou za poslední dva roky pořád jen negativní. Domnívám se totiž, že ve vojenské oblasti máme produkt, který je moderní, s velice dobrými parametry. Smůlou je, že si armáda objednala jednomístnou verzi a brzy se zjistilo, že by byla perspektivnější dvoumístná. Také letoun AE 270 má šanci proniknout na trhy. Již jsou podepsány závazné objednávky v objemu přes 50 letadel. Kvůli senzacím se však objevují informace, které nejsou pravdivé, a nám to škodí. Prodej našeho produktu není totiž o kvalitě nebo ceně, jedná se o politická rozhodnutí," uzavírá předseda Borýsek.

Text a snímky (trb)

Redakční anketa:

Werner Stuchlík, předseda Podnikové odborové rady OS KOVO Ispat Nová huť, a. s.: "Na tuto otázku mám jednoznačný názor. Vše se odvíjí od kolektivního sporu OS KOVO s Odvětvovým svazem hutnictví železa ohledně vyšší kolektivní smlouvy. Odborový svaz KOVO podcenil riziko, které se rýsuje v tom, že zaměstnavatelské svazy, jako OSHŽ, vysílají signály neochoty k podpisu vyšší smlouvy. Je třeba včas zaujmout strategii a rozhodnout, co s tím dělat, a nenechat věci °uzrát°, až vyústí ve spor. Jde totiž o cílený útok na práva odborů, snahu oslabit vliv odborů, a důsledek se pak projevuje v jednotlivých hutních podnicích. Je vidět, že se podnikatelé na Ostravsku dohodli, že ve mzdovém nárůstu nepůjdou nad 4 procenta, procentuální nárůst tlačí co nejníž, a že všechny ostatní nároky budou vyplývat pokud možno jen ze zákona, nic víc. Nová huť není výjimkou, zaměstnavatel zatím garantuje jen 2procentní nárůst, odbory požadují 8procentní navýšení, což v přepočtu na průměrnou mzdu znamená 21 621 Kč, respektive 24 125 Kč. 21. ledna proběhlo již 7. jednací kolo, ale stále není vidět žádný posun vpřed, situace se dokonce někdy i nečekaně zkomplikuje, když zaměstnavatel předloží najednou návrh k bodu, v němž se v předchozích kolech došlo k dohodě. Mám-li to shrnout, rozhodně se vyjednává na podnicích líp, když je vyšší smlouva, garantující minimální nárůst mzdy v odvětví, uzavřena. To je bezesporu."

František Ligocki, předseda ZO OS KOVO Třinecké železárny: "Kolektivní smlouvu uzavíráme s 21 obchodními společnostmi. Zatím nebyly všechny smlouvy podepsány, ale je předpoklad, že se tak v dohledné době stane. Mzdové nárůsty tam, kde již byly dohodnuty, činí cca 3 - 4 % nominální mzdy, dojednány jsou i další zaměstnanecké výhody. Kolektivní vyjednávání není nikdy jednoduché, ale vždycky se nám podařilo dospět ke konsensuální dohodě, a věřím, že ani letošek nebude výjimkou."

Václav Doskočil, předseda Rady předsedů základních organizací OS KOVO Škoda, a. s., Plzeň: "Jde o první kolektivní vyjednávání v éře nového vlastníka Škodovky, kterým je po loňské privatizaci americká společnost Appian PLC Group, a. s. Nicméně vlastník do samotného jednání nevstupuje, ve vedení Škody Holding, a. s., i nadále zůstal generální ředitel ing. Roman. Ale ani ten do kolektivního vyjednávání nevstupuje přímo. Kolektivní smlouvy - jako již minulá léta - sjednávají základní organizace s vedením jednotlivých firem: jde o 12 výrobních společností v rámci holdingu, mimo holding pak stojí 5 servisních subjektů. Některé firmy vytvářejí zisk, jiné jsou ve ztrátě, liší si i počtem zaměstnanců - ty největší mají víc než 1000 lidí, ty malé okolo 10 pracovníků. To všechno má na výsledky kolektivního vyjednávání vliv, ale ne neomezený. Existují určité mantinely, společné všem subjektům, alespoň co se týče holdingu. Jeho představenstvo vydalo hned z počátku vyjednávání rozhodnutí závazné pro manažery jednotlivých firem, že mzdový nárůst na tento rok má být o 2 procenta, více procent lze připustit jen tam, kde jsou dobré hospodářské výsledky, dále že se nebudou strhávat členské příspěvky zaměstnavatelem, že bude jediný penzijní fond - a to u zaměstnavatele - a jiné °potěšující° věci. Odborové organizace tento styl odmítly akceptovat a se svým nesouhlasem se obrátily přímo na majitele Škodovky, představenstvo následně ony mantinely zrušilo. Ale vyjednávání bude těžké a složité. Těžší je pak o to, že většinu ze společností chce Appian prodat, ponechá si jen Energo, Dopravní systémy, Ostrov, Výzkum, TVC a Elektric, které dohromady zahrnují asi polovinu zaměstnanců holdingu, tj. cca 2500 lidí. V ostatních společnostech je situace velmi nejistá.

Většina loňských kolektivních smluv platí do konce března 2004. Návrhy nových kolektivních smluv byly v jednotlivých firmách předány v průběhu září až prosince, zpravidla se už o nich začalo jednat, ale někde vedení dosud neodpovědělo. Odbory ve všech firmách požadují udržení reálné mzdy, tj. nárůst asi o 3,5 - 4 procenta, a tam, kde firmy vykazují dobré hospodářské výsledky, odbory usilují o nárůst reálné mzdy. Myslím si, že tento rok je v kolektivním vyjednávání vzhledem ke změně vlastníka velmi důležitý, to, jak dopadne, nestaví laťku pro příští léta."

Ptala se JANA BENEŠOVÁ

Nový vzdělávací rok pro členy OS KOVO začal

Společenský vývoj jde mílovými kroky kupředu. Dnes lze bez nadsázky říci, že střední generace brzy ztratí tempo, pokud se nebude soustavně vzdělávat. Jde o to, že nové techniky, technologie i organizace práce se vyvíjejí tak rychle, že to, co nám dalo studium nebo začátek praxe, neobstojí. Bez schopnosti pronikání do těchto struktur bychom mohli být vyřazeni z běžné soutěže na pracovním trhu. Navíc jsou příjem informací a ukládání vědomostí u dospělého člověka úplně odlišné než u studujícího, který teprve dozrává.

Mnohé nedostatky při učení, které nás celou školní docházku pronásledovaly, jsou najednou ty tam a moderními prostředky se daleko snáze učíme. Podstatou odborového vzdělávání ale není jenom to, aby členové získali nové informace o odborových problémech, nových zákonech nebo ekonomických rozvahách. Volbou metod a forem usilujeme o působení na myšlenkové směřování účastníků, které vidíme v chápání principů celoživotního procesu sebevzdělávání. Přirozeně, že cesty k úspěchu v těchto záměrech spočívají ve vhodné motivaci a kreativitě. Tyto dva faktory jsou pro profesionální ambice fundamentální.

Motivací pro další vzdělávání by neměla být jen touha dobře vykonávat funkci, založenou na důvěře a podpoře lidí, kteří vás zvolili, nýbrž i vnitřní seberealizace a osobní jistota v zakotvení v reálném životě. Kreativita je pak nezbytná pro obratnost v řešení osobních, sociálních, ale také odborových situací. Tyto širší záměry jsou tedy součástí vzdělávací koncepce, cílem začleňování pasáží ze sociálních věd - psychologie, pedagogika, sociologie.

Vzdělávání členů OS KOVO je pravidelně předmětem jednání nejvyšších odborových orgánů - Rady a Předsednictva OS KOVO. Berou na vědomí pojetí i ekonomickou stránku věci, dohlížejí na koncepci a výsledky vzdělávání.

Významné je také to, že jsme největší odborovou organizací. Můžeme se chlubit vzácnou solidárností. Tu je však potřeba stále pěstovat. Proto setkávání odborářů z celé republiky na vzdělávacích seminářích přináší mnoho užitku. Nejen to, že si kolegové vzájemně vyměňují informace a poznávají styly práce jiných organizací, ale i to, že se navazují nová přátelství. Všichni víme, že pevnost takovýchto vztahů je větší než každodenní kontakty na pracovišti. Společným pobytem a prožitkem na kurse jsou navazována ona neznatelná pouta, která navenek projevuje Odborový svaz KOVO jako pevná a solidární organizace. Věříme, že i v tomto novém vzdělávacím roce tomu nebude jinak. Novinkou je roční kurs pro předsedy organizací (viz informace v K&E č. 1). Pravidelně po šesti týdnech se sejde stejná skupina funkcionářů, jejíž příprava je pojata jako výcvikový program za použití nejmodernějších technik samostatné práce účastníků. Přehled vzdělávacích akcí na první pololetí je zde uveden v přehledné tabulce. Anotace jednotlivých seminářů najdete v brožurce Kursy, semináře 2004, kterou dostali předsedové všech ZO OS KOVO.

S 1 Činnost DaRK, zásady hospodaření ZO: 28. 1. - 29. 1. 2004, Na Květnici, Praha 4 (40)

Sp 1 Kurs předsedů ZO: 2. 2. - 3. 2. 2004, Na Květnici, Praha 4 (20)

S 2 Kolektivní vyjednávání - možnosti, cíle a principy přípravy: 11. 2. - 12. 2. 2004, SOV Zlenice (30)

S 3 Kolektivní vyjednávání - taktika, zásady, dílčí etapy: 18. 2. - 19. 2. 2004, SOV Zlenice (30)

S 4 Daně: 25. 2. - 26. 2. 2004, Na Květnici, Praha 4 (40)

S 5 BOZP - Školení ostatních odborových inspektorů: 10. 3. - 11. 3. 2004, SOV Zlenice (35)

S 6 Seminář začínajících funkcionářů ZO OS KOVO: 24. 3. - 26. 3. 2004, Na Květnici, Praha 4 (30)

S 7 Pracovní právo - vybrané kapitoly: 7. 4. - 8. 4. 2004, Na Květnici, Praha 4 (35)

S 8 Dozorčí rady - právní hlediska: 8. 4. - 9. 4. 2004, Na Květnici, Praha 4 (35)

Sp 2 Kurs předsedů ZO: 19. 4. - 20. 4. 2004, Na Květnici, Praha 4 (20)

S 9 Osobnost odboráře v procesu vyjednávání kolektivní smlouvy: 28. 4. - 30. 4. 2004, RS Jelenovská u Val. Klobouk (30)

S 10 BOZP - Školení ostatních odborových inspektorů: 6. 5. - 7. 5. 2004, RS Jelenovská u Val. Klobouk (35)

S 11 Mladí odboráři: 26. 5. - 28. 5. 2004, RS VS Pracov (20)

N 1 Kurs rekondičních technik pro psychickou odolnost odborového funkcionáře: 9. 6. - 13. 6. 2004, RS VS Pracov (20)

SP 3 Kurs předsedů ZO: 14. 6. - 15. 6. 2004, Na Květnici, Praha 4 (20)

S 12 Psychologické problémy odborového funkcionáře - komunikace, asertivita, vyjednávání: 23. 6. - 25. 6. 2004, RS VS Pracov (20)

Mgr. JIŘÍ ŠURÁŇ
vzdělávání OS KOVO

Rakousko se zbavuje rodinného stříbra

V Rakousku má dojít k prodeji podílů ocelářského koncernu Voestalpine státem, což by dle odborů znamenalo likvidaci podniku, ohrožení pozitivního hospodářského vývoje celého regionu i ztrátu tisíců pracovních míst. Tak varoval předseda Rakouského odborového svazu (ÖGB) Fritz Verzetnitsch před rozprodejem tohoto "rodinného stříbra".

"Rakousko by ztratilo jeden z posledních domácích podniků, který je činný v celém světě a prostřednictvím subzakázek umožňuje stovkám středně velkých podniků cestu na světový trh," prohlásil Verzetnitsch. Podle jeho slov "je situace příliš vážná, než aby se rakouský majetek stal míčkem pro ty, jimž nejde o pracovní místa a hospodářský význam průmyslových podniků pro Rakousko, nýbrž o pouhou orientaci na maximální výtěžek". ÖGB proto vyzval spolkovou vládu, aby před plánovaným rozbitím Voestalpine zaručila, že alespoň 25 procent podílů zůstane ve veřejných rukou.

Ocelářský gigant Voestalpine, vyrábějící mj. koleje, dociluje ročního objemu kolem 145 miliónů euro a na výzkum a vývoj vydává na 60 miliónů euro. Jen domácí železný šrot vykupuje ročně za cca 42 milióny euro. V samotném Rakousku zaměstnává koncern přibližně 14 500 pracovníků, takže s jejich rodinnými příslušníky by případnou ztrátou jejich míst bylo existenčně ohroženo na 44 500 lidí, uvedl věstník ÖGB Nachrichtendienst.

(jh)

Ford má potíže s předčasnými důchody

Americkému automobilovému koncernu Ford se nepodařilo v původně ohlášené lhůtě do konce roku 2003 realizovat v plném rozsahu snížení počtu pracovních sil v německých závodech o 1700 osob, jež dle představy vedení měly odejít dobrovolně do předčasného důchodu. Jak uvedl 15. ledna mluvčí celopodnikové rady, o tuto možnost ukončení pracovního poměru projevilo zájem jen kolem 1200 lidí, z nichž se v listopadu dalo penzionovat pouze 900. Hlavní apel k dobrovolnému nástupu do penze adresovalo vedení především pracovníkům nad 55 let v závodě v Kolíně nad Rýnem. Tento projekt měl umožnit koncernu redukcí pracovních sil uspořit finanční náklady a předejít případným výpovědím, uvedl 16. ledna německý list Handelsblatt. Jen od ledna do září 2003 přiznal totiž Ford Europe ztrátu přibližně jedné miliardy euro.

(jh)

Právní servis

Mohou odborové organizace jednoduše účtovat i letos?

JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO

Podle informace v K&E č. 43/2003 ruší novela zákona o účetnictví od roku 2004 jednoduché účetnictví a zavádí účetnictví vedené v plném rozsahu a účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. V článku ale stojí, že odborové organizace budou mít výjimku a nově mohou účtovat až od roku 2005. Je tomu doopravdy tak?

Takové dotazy jsem dostala po otištění článku Jak to bude s účetnictvím odborových organizací v roce 2004 (K&E č. 43). Chtěla bych proto na ně reagovat.

Ano, na návrh ČMKOS ve spolupráci s odborovými svazy se podařilo do novely zákona o účetnictví začlenit přechodná ustanovení, že občanská sdružení, jejich organizační jednotky, základní odborové organizace, které dosud účtovaly v soustavě jednoduchého účetnictví, mohou tak účtovat po celý letošní rok 2004. Do této doby se na ně vztahují ustanovení dosavadních právních předpisů. Od roku 2005 však budou vést účetnictví nově v tzv. zjednodušeném rozsahu.

Jak pomůže Odborový svaz OS KOVO a ČMKOS svým členům, aby se letos na tuto změnu připravily?

Českomoravská konfederace odborových svazů ve spolupráci s ekonomy odborových svazů, kteří se hospodařením základních odborových organizací prakticky mnoho let zabývají, vypracuje a vydá pro základní organizace metodickou příručku. Součástí bude i účetní program, který bude obsahovat návod základním organizacím pro účtování ve zjednodušeném rozsahu. Na trhu se už objevily předražené nabídky, které ale nevycházejí z odborové praxe.

Je to tak, že v současnosti různá nakladatelství nabízejí rozličné publikace, jež by se vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu odborových organizací měly týkat. Autory jsou zpravidla osoby, které se hospodařením odborových organizací samy nezabývají, a nemají proto o něm dostatek informací a zkušeností. Také ceny, nezřídka ve výši mnoha set korun, za něž jsou uvedené produkty (někdy v rozsahu pouze několika desítek tiskových stran) nabízeny, nevzbuzují důvěru. Chtěli bychom ubezpečit odborové organizace, že publikace vydaná ČMKOS bude pro ně užitečná a cenově velmi přijatelná.

Odboráři by jistě uvítali i nabídku školení v této problematice.

Oddělení vzdělávání ČMKOS připravuje sérii školení a seminářů pro přechod na nové účetnictví. Zahájeny by měly být v dubnu, konkrétní školení pro základní organizace proběhnou ve II. pololetí letošního roku.

Vedle toho bude i OS KOVO pořádat proškolení svých členů. První informace obdrží členové již při školeních, kterých se zúčastní v prvním čtvrtletí tohoto roku. Informace se budou týkat celého postupu vzdělávacích akcí ČMKOS a OS KOVO, připravované metodiky a zejména závěrek roku 2003 tak, aby nenastaly problémy při přechodu na jinou formu účetnictví.

Zdravotní koutek - lékařka

Mám si dát vyšetřit žlučník?

MUDr. MARIE RAISIGLOVÁ

A. K., Jičín

Žlučové kaménky čili cholelithiasa je nemoc různorodá, často nevyzpytatelná. Řada lidí nemá potíže, a přitom má ve žlučníku kaménky, často o nich ani neví. U někoho jsou objeveny jako vedlejší nález při rentgenovém vyšetření nebo ultrazvukovém vyšetření břicha z jiných důvodů než pro podezření na žlučníkové kaménky.

Někteří lidé mají zažívací potíže často, někdy dokonce až takového rázu, že se kamínky ve žlučníku očekávají, ale při ultrazvukovém vyšetření nejsou nalezeny. To však neznamená, že se ve žlučníku v následujících měsících a letech nevytvoří.

Žlučníkové kamínky mají často rodinný výskyt, jsou postiženy babičky, matky, dcery, někdy dokonce i muži v dané rodině. Nejčastěji cholelithiasa postihuje ženy, které mají děti. Předpokládá se, že těhotenství přispívá k tvorbě kamínků ve žlučníku. Vyvolávající příčina žlučníkové koliky, čili bolestí břicha způsobených kamínky ve žlučníku, je různorodá. Nejčastěji to bývají mastná jídla, smažené pokrmy. Někteří milovníci řízků s kamínky ve žlučníku zamezí žlučníkové kolice tím, že po usmažení ponoří řízek do horké vody a rychle ho zase vytáhnou. Tím ho zbaví tuku ze smažení a koliku pak nedostanou.

Záludnost choroby spočívá v tom, že u některých žlučníkářů se objeví kolika po okurkovém salátu, po zrníčkách, která omylem snědí z rajčete, okurky, kiwi, jablka, po zelí. Někdo uvádí jako jídlo, po kterém bolesti začaly, něco zcela nečekaného, co vysledoval ve svém jídelníčku. Někdo může jíst všechno, ale o to záludnější je, že koliku může dostat, prakticky kdykoliv se rozčílí. Jejich cholelithiasa reaguje na emoce.

U vás je rozhodně vhodné přehodnotit stav žlučníku. Nenáročným, bezbolestným ultrazvukovým vyšetřením se zjistí během několika minut, zda máte ve žlučníku kamínky. Pokud ano, můžete se pokusit vyvarovat se jídel, která by vám mohla vyvolat koliku (tj. bolesti břicha, případně i se zvracením, typické pro kaménky ve žlučníku). Při opakovaných kolikách obvykle nezbyde nic jiného než operace. Dnes se provádí šetrné, malé operace, méně zatěžující operovaného než dříve prováděné klasické operace. Po operaci se neobjevují komplikace a nebývají ani potíže s dietou, tak jak se to stávalo po klasických velkých operacích, kdy jedna pětina až jedna třetina odoperovaných měla po operaci zažívací problémy, které někdy neměly daleko od kolik, kvůli kterým se dotyčný dal operovat.

Právní novinky - listopad a prosinec 2003 (II.)

JUDr. VILÉM PEŘINA, Metodické pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem

Částka 142

* Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. Účinnost 1. 1. 2004.

Částka 143

* Vyhláška č. 435/2003 Sb., o základních sazbách stravného v cizí měně pro rok 2004. Účinnost 1. 1. 2004.

Částka 145

* Zákon č. 437/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Účinnost 1. 1. 2004, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 46 a 64, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Částka 146

* Zákon č. 438/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějích předpisů, a některé další zákony. Účinnost 1. 1. 2004, s výjimkou ustanovení čl. I bodů:

a) 10, 15, 72, 95, 96, 139, 189, 214, 232, 251, 269, 272, 283, 288, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost,

b) 105, 235 a 240, která nabývají účinnosti dnem 1. 1. 2005,

c) 106, který nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2006,

d) 265 (§ 38fa), který nabývá účinosti stejným dnem, kdy nabude účinnosti směrnice Rady č. 2003/EHS o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru, nejdříve však dnem, kdy smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii vstoupí v platnost,

e) 95 (§ 19 odst. 1 písm. zk), který nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2011.

Částka 147

* Zákon č. 439/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 19. 12. 2003.

* Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 4. 2004, s výjimkou ustanovení části první § 2 písm. c), § 3 písm. a) bodu 3 a § 3 písm. b), § 7 odst. 1 písm. e), § 11 odst. 2, § 46 odst. 3, hlavy XII a části druhé, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Částka 148

* Nařízení vlády ČR č. 444/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 114/1999 Sb., kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy, nakažlivé choroby a škůdce, ve znění nařízení vlády č. 40/2002 Sb. Účinnost 19. 12. 2003.

* Vyhláška č. 449/2003 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot. Účinnost 1. 1. 2004.

Částka 149

* Vyhláška č. 452/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů. Účinnost 1. 1. 2004.

Částka 150

* Zákon č. 453/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Účinnost 1. 1. 2004, s výjimkou čl. I bodů 2, 4, 15, 17, 24, 27, 29 až 31, 33 až 50, 54 až 58, čl. III až V, které nabývají účinnosti dnem 1. 4. 2004, a s výjimkou čl. I bodů 1, 5 až 14, 16, 18, 25, 52 a 53, které nabývají účinnosti 1. 7. 2004.

* Zákon č. 455/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2004.

Částka 152

* Vyhláška č. 460/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky. Účinnost 1. 1. 2004.

Částka 153

* Sdělení č. 461/2003 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj ČR, jímž se zveřejňuje seznam krajských a obecních úřadů, které jsou stavebními úřady ke dni 31. 12. 2003.

Částka 155

* Nařízení vlády ČR č. 463/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2004.

* Nařízení vlády ČR č. 464/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2004.

* Sdělení č. 466/2003 Sb. Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2003 pro účely odvodu do státního rozpočtu podle zákona o zaměstnanosti.

Částka 157

* Zákon č. 471 - úplné znění zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, jak vyplývá z pozdějších změn.

Částka 158

* Vyhláška č. 472/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Účinnost 1. 1. 2004.

* Vyhláška č. 476/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví. Účinnost 1. 1. 2004.

Částka 159

* Nařízení vlády ČR č. 482/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Účinnost 31. 12. 2003.

Částka 160

* Sdělení č. 485 Ministerstva zdravotnictví ČR o stanovení výše průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2002.

* Sdělení č. 486 Českého statistického úřadu o vydání odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ).

(Dokončení z minulého čísla)

Důchodové pojištění po reformě veřejných rozpočtů (II.)

JUDr. ZDENĚK HÁJEK, právní poradce ČMKOS

Způsob zápočtu před reformou

Podle právní úpravy platné před reformou veřejných financí nebyl pro důchod zápočet doby studia získaného v době před 1. 1. 1996 nijak omezen, a to ani počátkem ani ukončením doby studia. Na rozdíl od způsobu zápočtu doby studia po 18. roce věku získaného v období po 31. 12. 1995, kdy se pro důchod hodnotilo již podle zákona č. 155/1995 Sb., s účinností od 1. 1. 1996, pouze prvních 6 let tohoto studia po 18. roce věku. Paragraf 5 odst. 1 písm. m) zákona č. 155/1995 Sb. totiž již v době přijetí tohoto zákona stanovil, že při splnění stanovených podmínek jsou pojištění účastny osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let.

Příklad 1: Pojištěnec studoval před 1. 1. 1996 po skončení povinné školní docházky před 18. rokem věku tři roky střední všeobecně vzdělávací školu a po 18. roku věku pět let právnickou fakultu UK. Dnem 1. 12. 2003 dovršil důchodový věk a od tohoto data požádal o přiznání starobního důchodu. Pro nárok na důchod i pro jeho výši se mu započetla celá doba studia osmi roků. Pro výši procentní výměry starobního důchodu tak získal 12 % výpočtového základu, neboť výše procentní výměry činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na důchod (dle odst. 1 § 34 zákona č. 155/1995 Sb.) 1,5 % výpočtového základu (1,5 % x 8 let).

Příklad 2: Pokud by byl přijat původní vládní návrh a tento pojištěnec (z příkladu 1) by získal nárok na starobní důchod až po 31. 12. 2003, takže by se na něho nová právní úprava vztahovala, doba studia po skončení povinné školní docházky před 18. rokem věku by se mu pro výši důchodu vůbec nehodnotila (to znamená 0 procent) a po 18. roce věku by se mu doba studia hodnotila pouze jako náhradní doba, tj. 80 % (365 dnů x 5 = 1825 kalendářních dnů... 80 % z 1825 = 1460 kalendářních dnů... 1460 : 365 = 4 roky). Namísto 5 let studia po 18. roce věku by se mu pro výši důchodu tedy započetly pouze 4 roky, tj. namísto 7,5 % jen 6 % výpočtového základu. Oproti právní úpravě platné před 1. 1. 2004 by se mu tak procentní výměra jeho starobního důchodu snížila - pokud by byl přijat původní návrh vlády - o 6 % (12 % - 6 % = 6 % výpočtového základu).

Šlo by o nejvýznamnější restrikci

Není bez zajímavosti, že právě tuto změnu sdělovací prostředky v době diskuse o reformě veřejných financí zmiňovaly nejméně. Přitom mělo jít, zejména u vysokoškoláků, o nejvýznamnější restrikci z hlediska výše jejich budoucího důchodu. Zamýšlená úprava hodnocení doby studia se měla projevit snížením výše nově přiznávaných důchodů všech pojištěnců, kteří studovali před rokem 1996. MPSV podle výsledků posledního sčítání lidu odhadlo, že u nově přiznávaných důchodů by se horší úprava týkala přibližně 8 % vysokoškoláků, 33 % středoškoláků a 34 % pojištěnců s odborným vzděláním. Vzhledem k tomu, že navrhované snížení důchodů by automaticky vedlo k poklesu průměrné výše nově přiznaných důchodů a její relace k průměrné mzdě, bylo uvažováno o postupném přechodu na novou právní úpravu. Pokud by se restrikce provedla "skokem", měl by důchodový systém znovu nové "starodůchodce" a nové "novodůchoce". Tentokrát ovšem opačně, než tomu bylo u těchto dvou skupin po roce 1995, totiž s vyššími důchody starodůchodců, jimž se doba studia před 18. rokem věku pro výši důchodu započítávala.

U vysokoškoláků by přijetí vládního návrhu znamenalo snížení výše procentní výměry jejich důchodu o 4,5 % až o 9 % a u středoškoláků o 1,5 % až o 6 % výpočtového základu. Tak například u vysokoškoláků s průměrným osobním vyměřovacím základem pro výpočet důchodu by prosazovaná úprava "skokem" znamenala snížení výše důchodu cca o 1000 Kč (u lékařů, kteří studovali 6 let, o cca 1200 Kč), při postupné variantě by snížení činilo v prvém roce cca 600 Kč a ve čtvrtém roce cca 1200 Kč. U středoškoláků by dle MPSV tyto částky byly cca o 200 Kč nižší.

Například snížení procentní výměry o 9 % výpočtového základu by u vysokoškoláků nastalo v případě, kdy pojištěnec skončil povinnou školní docházku již ve čtrnácti letech (tedy od 14 let studoval střední školu) a po 18. roce věku studoval šest let vysokou školu (například lékařskou fakultu). Zatímco podle dřívější právní úpravy (platné do 31. 12. 2003) by získal pro výši starobního důchodu 10 let (4 roky před 18. rokem věku a 6 let po 18. roce věku), to znamená, že procentní výměra jeho důchodu by se mu za dobu studia zvýšila o 15 % výpočtového základu (10 x 1,5 % = 15 %), podle návrhu vlády (tj. vůbec dobu studia do 18. roku nezapočítávat pro důchod a po 18. roce věku započítávat jen prvních 6 let studia, a to pouze z 80 %) by se mu doba 4 let studia před 18. rokem věku nehodnotila vůbec a z 6 let jeho studia na vysoké škole pouze 4 roky (6 x 365 = 2190 kalendářních dnů... 80 % z 2190 = 1752 kalendářních dnů... 1752 : 365 = 4,8 = 4 celé roky). Procentní výměra jeho starobního důchodu by se tedy za dobu studia v tomto případě zvýšila jen o 6 % (4 x 1,5 % = 6 %). To by bylo o 9 % méně než podle právní úpravy platné do 31. 12. 2003 (15 % - 6 % = 9 %).

Další doba studia jen z 80 %

Pokud se týká zápočtu doby studia pro výši důchodu získaného před 1. 1. 1996 po 18. roce věku, ČMKOS v zájmu toho, aby dosáhla zachování zápočtu doby studia aspoň před 18. rokem věku, "šla na kompromis". Z této doby studia se pro výši důchodu hodnotí - stejně jako by šlo o dobu studia získanou po 31. 12. 1995 - od 1. 1. 2004 pouze doba prvních šesti let studia a navíc jako náhradní doba, tedy pouze z 80 procent.

Zápočet doby studia od ledna 2004 podle schválené právní úpravy

Ukažme si na stejné délce získané doby studia před a po 18. roce věku, z jaké jsme vycházeli v příkladu 1, způsob zápočtu doby studia po skončení povinné školní docházky pro důchod u pojištěnců, kteří studovali před 1. 1. 1996, ale kterým nárok na starobní důchod vznikne až po nabytí účinnosti zákona č. 425/2003 Sb., tj. od 1. 1. 2004 a později.

Příklad 3: Pojištěnec studoval před 1. 1. 1996 po skončení povinné školní docházky před 18. rokem věku tři roky střední všeobecně vzdělávací školu a po 18. roku věku pět let právnickou fakultu UK. Dnem 1. 5. 2004 dovršil důchodový věk a od tohoto data požádal o přiznání starobního důchodu. Pro nárok na důchod i pro jeho výši se mu započte celá doba studia tří let na střední škole, a to plně, tedy 100 procenty. Z pěti roků studia po 18. roce věku se mu započte těchto pět let studia, ale pouze jako náhradní doba, tedy z 80 procent. Znamená to, jak jsme si již ukázali v příkladu č. 2, že pro výši procentní výměry získá z této doby studia po 18. roce věku pouze 4 roky. Celkem tedy získá pro výši starobního důchodu za dobu studia na střední a vysoké škole 7 let, tj. pro procentní výměru jeho důchodu 10,5 % výpočtového základu (7 roků x 1,5 % = 10,5 % výpočtového základu). Tj. o 1,5 % méně oproti právní úpravě platné do 31. 12. 2003. Při jejím zachování by získal (viz příklad č. 1) za dobu studia celkem 12 % (12 % - 10,5 % = 1,5 %). Na druhé straně však oproti vládou navrhované a nakonec i díky ČMKOS nepřijaté právní úpravě získá o 4,5 % více (10,5 % - 6 %).

3. Dočasně krácený předčasný starobní důchod skončil

Zatímco u důchodového věku a u zápočtu doby studia se ČMKOS podařilo své požadavky z významné části prosadit, nelze to říci o dočasně kráceném předčasném starobním důchodu. Přes veškerou snahu se nepodařilo další existenci dočasně kráceného předčasného starobního důchodu uhájit, pokud se týká dlouhodobě nezaměstnaných. Těm na něj dosud vznikal nárok podle § 30 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jestliže získali aspoň 25 roků doby pojištění, byli po dobu aspoň 180 kalendářních dnů vedeni nepřetržitě v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce a jestliže ke dni uplynutí tohoto dne jim chyběly do dosažení důchodového věku nejvýše dva roky. "Šlo" o předčasný starobní důchod dočasně krácený. To znamenalo, že při dovršení důchodového věku a vzniku nároku na klasický starobní důchod mohl poživatel tohoto předčasného starobního důchodu požádat o přiznání klasického starobního důchodu (dle § 29 citovaného zákona) a ten mu byl přiznán. U tohoto typu předčasného starobního důchodu se procentní výměra krátila za každých i započatých 90 kalendářních dnů od jeho přiznání do dosažení důchodového věku a vzniku nároku na klasický starobní důchod o 1,3 % výpočtového základu.

MPSV argumentovalo při prosazování této změny tím, že není naplněn smysl zavedení možnosti předčasného odchodu do starobního důchodu. Jím mělo být již v roce 1988 řešení sociální situace pojištěnců, kteří před dosažením důchodového věku přišli o zaměstnání (původně jednou z podmínek bylo skončení zaměstnání z kvalifikovaných důvodů, což znamenalo skončení zaměstnání pro nadbytečnost nebo pro jiné organizační důvody) a kteří nemohou získat nové zaměstnání. Podle MPSV předčasných starobních důchodů stále více využívají lidé, kteří nepřicházejí o zaměstnání, k řešení svých zcela jiných osobních problémů. Navíc předčasné starobní důchody představují pro důchodový systém z hlediska výdajů značnou zátěž. I když po úpravě přijaté v roce 2001, zmíněné v úvodu této informace (zvýšení redukce procentní výměry předčasných starobních důchodů), se podle MPSV již počet nově přiznávaných starobních důchodů nezvyšuje, je přiznání dočasně kráceného předčasného starobního důchodu, který je při vzniku nároku na klasický starobní důchod vystřídán nekráceným starobním důchodem, výhodnější než počkat na klasický starobní důchod. To z hlediska celkově vyplacené částky důchodu ve vztahu k průměrnému věku dožití a tedy průměrné doby pobírání starobního důchodu znamená zvýhodnění poživatelů tohoto důchodu oproti pojištěncům, kteří odcházejí do starobního důchodu až při dovršení důchodového věku.

ČMKOS oproti tomu argumentovala tím, že zaměstnancům, u nichž je předčasný starobní důchod posledním možným řešením jejich nepříznivé životní situace v době, kdy ani za pomoci úřadu práce nenalezli po dobu 180 kalendářních dnů vhodné zaměstnání, by měl být umožněn odchod do dočasně kráceného starobního důchodu, který svou "dočasností" lépe řeší, zejména v budoucnu, jejich sociální postavení. Když ČMKOS neuspěla se zachováním stávající právní úpravy v uvedených případech, předložila prostřednictvím některých poslanců návrh umožňující přiznání předčasného starobního důchodu podle § 30 citovaného zákona aspoň těm pojištěncům, kterým ke dni uplynutí doby 180 kalendářních dnů vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce chybí do dosažení důchodového věku nejvýše jeden rok. Ztrátu dřívějšího odchodu do starobního důchodu by měl těmto osobám později kompenzovat zákon o zaměstnanosti, kdy po přijetí jeho novely a nabytí její účinnosti by bylo uchazečům o zaměstnání starším 55 let umožněno pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání až po dobu 12 měsíců.

Současně ČMKOS požadovala možnost zachovat v § 30 citovaného zákona vznik nároku na předčasný starobní důchod poživatelům částečného invalidního důchodu, kterým chybí do dosažení důchodového věku nejvýše dva roky, a pojištěncům, kteří pobírali nepřetržitě aspoň po dobu pěti let plný invalidní důchod, nárok na něj jim zanikl a ke dni odnětí tohoto důchodu jim do dosažení důchodového věku chybí nejvýše pět let. Zhoršený zdravotní stav pro tyto pojištěnce znamená značné problémy s uplatněním na trhu práce. Navíc nárok na předčasný starobní důchod u poživatelů částečného invalidního důchodu a pojištěnců, kteří po uvedenou dobu pobírali plný invalidní důchod, podle současné právní úpravy vznikne jen, splní-li se zákonné podmínky pro vznik nároku do 31. 12. 2006. Účinnost je tedy v těchto případech stejně zákonem již omezena.

I po 31. 12. 2003 vedle toho zůstává v platnosti druhý typ předčasného starobního důchodu - trvale krácený předčasný starobní důchod, na který vzniká podle § 31 citovaného zákona nárok při získání nejméně 25 roků pojištění tři roky před dosažením důchodového věku. Jde o předčasný starobní důchod, u něhož se procentní výměra krátí za každých i započatých 90 kalendářních dnů od přiznání tohoto starobního důchodu do dovršení důchodového věku a vzniku nároku na klasický starobní důchod (i když jeho pozdější přiznání je u tohoto typu trvale kráceného předčasného starobního důchodu ze zákona vyloučeno) o 0,9 % výpočtového základu. Při dřívějším odchodu do starobního důchodu o 1 rok se procentní výměra tedy redukuje o 4,5 %, o 2 roky dříve o 8,1 % a o 3 roky dříve o 11,7 % výpočtového základu (příklad - 1 rok = 365 nebo 366 kalendářních dnů... 365 (366) : 90 = 5 i započatých období po 90 kalendářních dnech... 0,9 % x 5 = 4,5 %).

4. Od Nového roku lze při důchodu pracovat bez omezení příjmu

Pozitivní změnou pro důchodce je umožnění od ledna 2004 souběhu výplaty starobního důchodu (klasického, přiznaného podle § 29 zákona; u předčasných starobních důchodů tato možnost není) s příjmem z výdělečné činnosti bez jeho omezení nějakou hranicí i v období dvou let po vzniku nároku na starobní důchod. To znamená, že od účinnosti novely zákona (1. 1. 2004) náleží výplata starobního důchodu v  souběhu s příjmem z výdělečné činnosti ihned od vzniku nároku na něj i v období prvních 24 měsíců. Jinými slovy i v těch kalendářních měsících tohoto období, v nichž příjem poživatele klasického starobního důchodu převýší dvojnásobek životního minima jednotlivce, který je poživatelem starobního důchodu. Do 31. 12. 2003 byla touto hranicí měsíčního příjmu částka 8200 Kč btto.

Jedinou podmínkou pro souběh výplaty starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti, která je zákonem o důchodovém pojištění vyžadována, je u pracovněprávního vztahu existence (uzavření) - tam, kde to není vyloučeno podle zvláštních předpisů - pracovněprávního vztahu nejdéle na dobu jednoho roku.

Článek II novely zákona č. 425/2003 Sb. (Přechodná ustanovení) upravuje, do kdy je třeba, aby poživatel starobního důchodu, který má uzavřen pracovní poměr na dobu určitou delší než 1 rok, pracovněprávní vztah změnil, aby si zachoval nárok na souběh výplaty starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti.

Zrušení podmínky nepřekročení stanovené hranice příjmu (umožňující nárok na výplatu starobního důchodu vedle příjmu z výdělečné činnosti) v období dvou let po vzniku nároku na starobní důchod se týká nejen zaměstnanců, ale i osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost. Jich se ovšem netýká omezení pracovněprávního vztahu nejdéle na dobu 1 roku, protože výdělečnou činnost nevykonávají v pracovněprávním vztahu.

5. Další změny zákona o důchodovém pojištění

Další změnou účinnou od 1. 1. 2004, obsaženou v zákoně č. 155/1995 Sb., je rozdělení samostatné výdělečné činnosti na hlavní a vedlejší. Osoba samostatně výdělečně činná, která bude samostatnou výdělečnou činnost vykonávat jako svoji hlavní činnost, je - bez ohledu na výši jí dosaženého příjmu - účastná důchodového pojištění. To znamená, že je povinna platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti aspoň z minimálního vyměřovacího základu a tato doba se jí hodnotí pro důchod. Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž samostatná výdělečná činnost bude mít povahu vedlejší činnosti vzhledem k příjmům ze zaměstnání nebo vzhledem k trvání stanovených skutečností (pobírání starobního nebo plného invalidního důchodu, studium apod.), bude nadále účastná důchodového pojištění v závislosti na výši dosahovaného příjmu.

Vedle toho se v uvedeném zákoně rozšiřuje okruh osob samostatně výdělečně činných o osoby vykonávající činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku, pokud je tato činnost konána mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění a mandátní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti.

Dalšími novelami se od 1. 1. 2004 uskutečňují změny týkající se pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (zákon č. 589/1992 Sb.). Spočívají zejména v  převedení části příspěvků na státní politiku zaměstnanosti do systému důchodového pojištění (dvou procentních bodů) a v postupném zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro stanovení pojistného u osob samostatně výdělečně činných z 35 % na 50 % rozdílu mezi dosaženými příjmy a vynaloženými výdaji. Současně se začne postupně zvyšovat minimální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečné činné až na úroveň 50 % poloviny průměrné mzdy v národním hospodářství v roce 2006.

Uvedené změny mají dle vlády vést ke snížení nerovnováhy v důchodovém systému tak, aby byl dobře připraven na případnou systémovou změnu (vláda připravuje a prosazuje přechod z dávkově definovaného, tzv. DB systému, na příspěvkově definovaný, tzv. NDC systém) a aby byl finančně na dobu deseti let (některé propočty v poslední době již hovoří pouze o 5 letech) stabilizován.

(Dokončení z minulého čísla)