Předsednictvo OS KOVO, které zasedalo 4. - 5. února v Ostravě, se zabývalo kritickou situací na severní Moravě (materiál na toto téma redakce přinese příště) a kolektivním sporem v hutnictví, který se nejvíce týká právě tohoto regionu. V této souvislosti předsednictvo schválilo prohlášení ke kolektivnímu vyjednávání mezi OS KOVO a Odvětvovým svazem hutnictví železa (OSHŽ), které níže otiskujeme. Upozorňuje se v něm na to, že OSHŽ závažným způsobem porušuje právní předpisy, jestliže odmítá s OS KOVO kolektivně vyjednávat.

Odborový svaz KOVO, jako smluvní strana platně uzavřené kolektivní smlouvy vyššího stupně pro rok 2003, zaslal dne 30. 6. 2003 písemný návrh kolektivní smlouvy vyššího stupně pro rok 2004 Odvětvovému svazu hutnictví železa (OSHŽ), jako druhé smluvní straně této kolektivní smlouvy. Tímto dnem bylo zahájeno mezi uvedenými smluvními stranami kolektivní vyjednávání ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o kolektivním vyjednávání).

Dopisem ze dne 21. 7. 2003 OSHŽ sdělil, že kolektivní smlouvu vyššího stupně pro rok 2004 nebude dojednávat, protože k tomu od svých členů nedostal mandát. Přes mnohé písemné i osobní pokusy představitelů Odborového svazu KOVO odmítá OSHŽ do dnešního dne postupovat podle zákona o kolektivním vyjednávání a jednat o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně.

Na základě tohoto protiprávního jednání Odvětvového svazu hutnictví železa, a protože OSHŽ odmítl dohodnout se na osobě zprostředkovatele, který by navrhl smluvním stranám způsob řešení jejich sporu, Odborový svaz KOVO požádal ve smyslu zákona o kolektivním vyjednávání, aby zprostředkovatele pro tento spor určilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

Takto určený zprostředkovatel sice vyslovil názor, že z formálních důvodů není oprávněn takový spor řešit, nicméně ve svém sdělení smluvním stranám konstatoval, že podle jeho názoru OSHŽ není oprávněn odmítnout vyjednávat s Odborovým svazem KOVO o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně pro rok 2004 a tím, že tak činí, závažným způsobem porušuje právní předpisy, zejména zákon o kolektivním vyjednávání. Dále zprostředkovatel OSHŽ doporučil neprodleně písemně odpovědět na návrh Odborového svazu KOVO ze dne 30. 6. 2003 na uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně pro rok 2004 a v odpovědi se vyjádřit k těm částem návrhu, které nebyly přijaty.

Na základě tohoto sdělení zprostředkovatele se Odborový svaz KOVO opětovně pokusil jednat s OSHŽ o uzavření předmětné kolektivní smlouvy. Ani tehdy však k plnění ustanovení zákona o kolektivním vyjednávání ze strany OSHŽ nedošlo.

Kdo přijíždí do jihočeských Dačic s přáním nalézt tu něco mimořádného, naskytnou se mu dvě množnosti. Před kostelem spatří ojedinělý památník na počest první cukrové kostky světa, která byla v tomto městě vyrobena v roce 1843, a na okraji Dačic, v areálu strojírenského podniku TRW-DAS, najde raritu roku 2004. Firma bude totiž v nadcházejících měsících shánět na 280 dělníků od černého řemesla a 28 režijních a THP. Co se to událo v regionu na pokraji Vysočiny, o kterém se stále říká, že se zde ke chlebu přikusuje kamení? To vysvětluje naše redakční reportáž - ovšem popořádku.

Dnešní výrobní a správní objekty a. s. TRW-DAS se začaly stavět v roce 1960 a v roce 1965 v nich byla zahájena výroba komponentů pro automobilový průmysl - převážně manuální řízení, sloupky řízení a později i motorové ventily. Těžko však na první pohled uvěřit, že se tu už vyrábí plných 40 let. Budovy jsou nově omítnuté, interiéry, včetně sociálních zákoutí, vybavené na současné úrovni a z podlah, jak se říká, by se mohlo jíst i v době zimních plískanic.

"Dobře, že jsme se nechali koupit"

Tento výrok ředitele dačické továrny ing. Miloše Veselého, které se ujal jejích otěží v roce 1990, může vyznívat poněkud jidášsky, ale má své racionální pozadí. Když se tehdy při probíhající privatizaci v managementu zvažovalo, s kterými akcionáři má DAS spojit svůj budoucí osud, padla volba na mezinárodní společenství TRW se sídlem poblíž amerického Detroitu, mající silné postavení na mezinárodním trhu. "Bylo nám totiž jasné, že proniknout s našimi autodíly na světový trh sami a udržet se na něm je pouze zbožné přání na hony vzdálené od reality. Tato fúze nebyla sice bezbolestná, protože jsme museli náš tehdejší stav 1250 pracovníků snížit na současných 800, ale dnes už dodáváme 95 procent veškeré produkce nejvýznamnějším světovým automobilkám. Například motorových ventilů jsme loni vyrobili a prodali na šest miliónů. Tak jako v minulosti vyrábíme i sloupky volantů a řízení, ale naším klíčovým programem se stále více stávají kulové klouby pro řízení, anebo podvozky a vodicí táhla. Dosud jsou v Evropě pouze dva TRW závody, kde se vyrábějí kulové klouby, a to u nás a v Schalke, což je čtvrť Gelsenkirchenu v Severním Porýní-Westfálsku, jenže to již zakrátko nebude pravda," říká ing. Veselý s pýchou.

Reportáž jako na objednávku

Podle vzájemné dohody jsme přijeli do Dačic za účelem reportáže v úterý 27. ledna, aniž bychom očekávali, že se zrovna trefíme do víru důležitých událostí. Ale hned po několika úvodních větách nám ředitel Veselý jako aktualitu předal k nahlédnutí dopis vedení společnosti TRW z 23. ledna, tedy čtyři dny "starý", s překvapivým obsahem hlásajícím převratnou změnu. V dopise je managementu TRW v Dačicích oznamováno rozhodnutí, že se výroba kulových kloubů v Schalke letos na podzim ruší a koncem roku 2005 bude soustředěna převážně z ekonomických důvodů do Dačic. Zde je třeba vytvořit novou výrobní plochu o rozloze 7000 metrů čtverečních a přemístit na ni ze Schalke 170 strojů v 50 linkách. A v neposlední řadě je třeba pro tuto rozšířenou výrobu získat v Dačicích a okolí v průběhu roku 280 dělníků a necelých 30 režijních a TH pracovníků.

"Již dnes," podotýká ředitel, "je naše firma v tomto regionu, kde se nezaměstnanost blíží deseti procentům, široko daleko největší a po roce 2005 se její význam ještě zvýší. K tomu je třeba ještě dodat, že v loňském roce činila zdejší průměrná mzda téměř 18 000 korun, což přesahuje i celostátní průměr."

Hrdost na kolektivní smlouvu

Uvolněný odborový předák Karel Krajíček se za obdobím svého předsednictví od roku 1992 může ohlížet hrdě, i když o pocitu uspokojení lze ztěží hovořit, ostatně jako u každého v takové funkci. "Přes všechny personální otřesy se nám podařilo udržet odborovou organizovanost na 75 procentech, protože naše činnost není k přehlédnutí," zdůrazňuje. "Pro naše členy tradičně organizujeme kulturní a sportovní akce, na vstupenky poskytujeme 50procentní slevy, pořádáme zájezdy, přispíváme spolu se zaměstnavatelem na dětské akce i letní tábory, oceňujeme dárce krve a na životní jubilanty pamatujeme s malým dárkem," vypočítává některé odborářské výhody. "Kromě toho jsme se při kolektivním vyjednávání dohodli se zaměstnavatelem na solidním sociálním programu pro všechny zaměstnance. Je to například týden dovolené navíc, 40hodinová pracovní doba, dotace na závodní stravování do 55 procent z ceny jídla, příspěvky na sport, dětskou rekreaci, praní pracovních oděvů, pravidelná obměna pracovních obleků i obuvi. Firma rovněž dojednává s dopravci svoz i odvoz pracovníků na všechny tři směny. Kromě dobře vybavené a zásobované závodní kuchyně, kde se vaří pro ranní i odpolední směny, se umožnilo živnostníkům, aby zde provozovali závodní kantýny s pestrým sortimentem občerstvení," dodává.

Zatímco sociální program se neustále zušlechťuje a vylepšuje, o meziroční růsty tarifů a mezd se v Dačicích svádějí každoroční tuhé duely. "Je to pokaždé obtížnější," ulevuje si odborový předák, "s ředitelem Veselým křížím kordy už dvanáct let a své tahy známe dopředu podobně jako šachisté. Jako předseda usiluji o co nejlepší výsledky, ale na druhé straně dobře vím, že absolutní spokojenost na jedné straně by byla známkou slabého článku na straně druhé. A slabý článek je třeba vyměnit. Ne všichni zaměstnanci však dokážou pochopit, že každý výsledek jednání je kompromis," poznamenává.

"Kolektivní smlouvu na letošní rok máme sice vyjednanou, ale teď už musíme myslet jako součást mezinárodní společnosti TRW na prvního května, kdy vstoupíme do Evropské unie. Pro nás to znamená připravit volby do evropské podnikové rady a k l. květnu vstoupí tři naši zástupci do její struktury. Tím zejména získáme právo na informace o hospodaření celé naší společnosti i jejích záměrech, což je pro odbory to nejcennější. Dosud se k nim dostáváme jen zprostředkovaně. Tím zároveň vzroste i prestiž naší organizace," vyslovil oprávněnou naději předseda Krajíček.

a) Zodpovědnost předsedů VZO

* Oficiálně jsou předsedové VZO (ale i jiní funkcionáři OS KOVO) zodpovědní před zákony ČR (EU), dále členské základně, výboru ZO a svému svědomí.

* Ve skutečnosti to je velmi individuální, v průměru velmi slabé. Členská základna toho mnoho neví a moc se ani nezajímá. Jde i, respektive především, o obyčejnou lidskou odvahu jmenovitě něco konkrétního navrhnout a prosazovat. VZO jsou na tom přirozeně lépe, ale projevy zodpovědnosti? Taky žádná sláva. Kolik bylo od roku 1990 odvolaných předsedů VZO z funkce? Nevím, ale myslím, že minimum. To jsme takoví kadeti? Nejsme! Takže tento kontrolní mechanismus funguje v průměru velmi slabě. Co s tím?

* VZO a členská základna dál musí být těmi hlavními hodnotiteli a exekutory. Měla by se však v tomto zvýšit role svazu jako takového, který by měl mít možnost "vstupu" do ZO ve smyslu odborných prověrek s doporučujícími stanovisky pro VZO. Co mám na mysli: 1. vedení jakési osobní pracovní karty předsedy VZO (vzdělání a vzdělávání, účast na akcích OS KOVO - demonstrace, řešené problémy, odevzdávání dokumentů svazu - mzdové výkazy, výkazy ZO, výtisk kolektivní smlouvy..., 2. kontroly od profesionálů svazu v ZO, vydávajících zprávy a doporučení příslušnému VZO (hospodaření - účetnictví, efektivita vynakládání peněz, stav základních dokumentů, dodržování dokumentů OS KOVO, chyby v kolektivní smlouvě...), 3. péče o BOZP, 4. excesy zástupce ZO (MO) v orgánech OS KOVO (alkohol, absence, pasivita).

Obecně jde o to, aby se zlepšila průměrná úroveň - kvalita práce funkcionářů ZO, obecně ZO jako takových. Bez kvalifikovaných a opakovaných kontrol to prostě nelze. Někdo v tom jistě vidí návrat "ÚRO" a může se cítit dotčen. Současná bezbřehá "nezávislost" ZO mu vyhovuje. ÚRO to, dle mě, nebude tím, že výsledky kontrol od OS KOVO budou doporučující. Svaz ale musí mít právo a povinnost je dělat. Velký problém je v tom, že ti kontrolovaní budou zároveň hodnotiteli kontrolorů. Kontrolovaný předseda VZO může "vyskakovat" na hodnotitele (zástupce OS KOVO) jakožto člen Rady OS KOVO. Jednak Rada by měla vypadat jinak než dnes (JAK?) a jednak se nedá nic dělat. Lepší úroveň žádá i více kontrol (jistě že především kvalitní lidi) a tedy více "světla" do  činnosti ZO. To se neobejde bez odvážných profíků. Bez nich nám nepomohou sebelepší "dokumenty" OS KOVO.

b) Zodpovědnost výkonného vedení a aparátu OS KOVO

* Činnost výkonného vedení a aparátu OS KOVO by měla především v oblasti hospodaření podléhat profesionálním auditům vnějších specializovaných firem. Mezinárodní činnost OS KOVO - účast představitelů na zahraničních akcích by měla být kontrolována povinností ročních zpráv typu "kde a proč jsme byli, kolik to stálo pokladnu svazu, ale hlavně (!), co konkrétního to OS KOVO přineslo". "Vyslanci" OS KOVO by měli být hodnoceni i za kvalitu těchto zpráv. "Vykecávací" obecné zprávy by měly znamenat velké mínus pro hodnocení takového vyslance. Předseda svazu by měl mít povinnost zpracovat jednou ročně "zprávu o stavu Unie" (OS KOVO) s tím, že ji musí obdržet každá ZO. Opět s požadavkem stručnosti, srozumitelnosti, konkrétnosti, adresnosti a s doporučujícími (zdůvodněnými) stanovisky předsedy "kam směřuje svaz, co mu hrozí, co je dobře a co špatně".

* Jsem pro radikální odchody "neúspěšných". Nedávno byl odvolán z funkce obchodní (ekonomický) ředitel firmy Lewi Strauss, protože tato firma neměla dlouhodobě pozitivní výsledky. Jistě že jeho nadřízení činili rozhodnutí, která ovlivňovala ta jeho, ale on je měl přesvědčit a dokázat úspěšnost svých variant. Nedokázal a šel! A co pokladník (a předseda) OS KOVO?

c) Zodpovědnost mandátníků

* Musí se změnit pozice zmocněnců MO (budou-li nadále). Dnes nemají pravomoci ani zodpovědnost (tedy vyjma té morální). Očekávám, že budou-li "tlačeni" kontrolami OS KOVO předsedové ZO, budou oni více "tlačit" na kvalitu práce i svého zmocněnce MO, a ten zase bude "tlačit" OS KOVO ke zlepšení své pozice mandátníka ("aby něco mohl" => zvýšená role metodického pracoviště - servis, kontrola, právo zasahovat).

d) "Uvolnění" versus "neuvolnění"

* Kvalita a zodpovědnost velmi souvisí i s problémem "neuvolněných" předsedů ZO. Obecně platí, že "uvolněný" předseda není automaticky dobrý předseda a naopak "neuvolněný" že by musel být špatný. Obecně ale také platí, že je větší předpoklad kvality v případě "uvolněných". Hlavní problém je samozřejmě v penězích, ale může být také v "socialistickém" přístupu k odborům. Tím myslím tlak členů na používání rozpočtu v oblastech "ROHpeněz" (sportíky, večírky, zájezdy, rekreace, kolekce...). Už jsem napsal, má-li ZO na obojí, tj. na "ROHpeníze" i na "KOVOpeníze", nechť vynakládá obojí, ale jasnou prioritou musí být "KOVOpeníze" (mzda uvolněného předsedy, školení, PC, cestovné atd.). Opět zde přichází kontrolní role OS KOVO (tedy ta snad budoucí).

Je jasné, že to naštve mnohé dnešní "ROHodboráře". Budou hrozit vystoupením z OS KOVO, či dokonce z odborů jako takových. Je třeba s nimi hovořit. Je třeba hovořit - oslovit především řadové členy ("žábou na prameni" může být jen samotný předseda). Pokud to nepomůže, tak ať odejdou. Počet je velmi důležitý, ale zrovna tak důležitá je kvalita. Ta je z hlediska budoucnosti důležitější.

JIŘÍ HANÁK
1. ZO OS KOVO Mohelnice

Jaké jsou důvody sporu o uzavření kolektivní smlouvy v a. s. Ispat Nová huť, vyhlášeného 28. ledna? Ač firma za loňský rok splnila plánovaný hospodářský výsledek v hodnotě čtyř miliard korun a dokonce jej (dle informací vedení) výrazně překročila, nechystá se být vůči zaměstnancům nijak štědrá, naopak jim hodlá utahovat opasky. Nejenže chce zvýšit průměrný výdělek pouze o 2 procenta, což je téměř o polovinu méně než předpokládaná inflace, takže by nebylo garantováno udržení reálné mzdy, ale navíc - jak K&E prozradil místopředseda podnikové odborové rady v Nové huti Jaroslav Marek - nehraje čistou hru v tom, co chápe jako základnu k navýšení.

V tom, co je mzdovou základnou loňského roku, se odbory a vedení Nové huti příkře rozcházejí. Pro odbory je to 22 338 Kč, což je skutečně dosažený průměrný výdělek roku 2003, a pro vedení 21 197 Kč, což je jen minimální závazek na rok 2003 obsažený v kolektivní smlouvě. Pikantní dle J. Marka je, že vedení se při plánování hospodářského výsledku na rok 2004 drželo dosažené skutečnosti roku 2003 - na rozdíl tedy od mzdové oblasti, což je rafinovaný způsob jak ošidit zaměstnance.

Zásadní rozpor - jak již bylo řečeno v úvodu - tkví i v představách o procentuálním nárůstu průměrného výdělku: odbory požadují 7 procent, které přičítají k skutečně dosažené základně roku 2003, takže docházejí k průměrnému výdělku pro rok 2004 ve výši 23 902 Kč; zaměstnavatel navrhuje pouze 2 procenta, která přičítá k základně dle minima sjednaného v loňské kolektivní smlouvě, takže dochází k výsledku 21 621 Kč. A to je vlastně v případě zaměstnavatele o 717 Kč méně, než je loňská skutečnost! Přitom jde o návrh vzešlý v časech prosperity, takže - slovy J. Marka - nezbývá než žasnout...

"Náš spor má - v celkovém pojetí rozdílnosti náhledu smluvních stran na věc - hodnotu cca 30 000 Kč v ročním průměrném výdělku. To je záležitost, za kterou je nutno bojovat," zdůrazňuje J. Marek. Co bude dál? Vedení se mělo do 4. 2. vyjádřit k předmětu sporu vyhlášeného odbory a k návrhu osoby zprostředkovatele. Místo toho v ten den odpovědělo dopisem, že na analýzu vzniklé situace potřebuje ještě čtrnáct dní času. Podle J. Marka to není nic nového pod sluncem, stejnou, tj. oddalovací taktiku zaujalo vedení již loni. "Tehdy byla smlouva podepsaná až 29. 5. 2003 a teprve nyní ji někteří doceňují," podotýká. K tématu se aktuálně vrátíme.

Po ztroskotání tarifního vyjednávání o nové smlouvě koncem ledna začal Odborový svaz pracovníků strojírenského průmyslu a elektroprůmyslu (IG Metall) od 29. ledna organizovat - zatím jen několikahodinové - výstražné stávky.

Jen v Bádensku-Württembersku, kde je toto odvětví obzvláště silně zastoupeno, přerušilo 30. ledna celkem 51 000 kováků v 76 závodech práci na jednu až tři hodiny. Obdobné akce proběhly i v dalších regionech. Například 2. února na 12 000 kováků přerušilo krátkodobě práci v řadě závodů v Severním Porýní-Vestfálsku, Hesensku, Porýní-Falcku, Sársku a Bádensku-Württembersku, 3. února zhruba 43 000 pracovníků uskutečnilo obdobné stávky ve více spolkových zemích, nejvíce v Severním Porýní-Vestfálsku, přičemž obzvláště byly postiženy automobilky společností Ford, Porsche a DaimlerChrysler. "Výstražné stávky jsou velmi negativním signálem pro zákazníky a investory, jejichž dopad na hospodářské škody nejsme ještě s to ani odhadnout," prohlásil 3. února předseda Svazu podnikatelů ve strojírenství (Gesamtmetall) Martin Kannegiesser. Přes uvedené obavy představitelé tohoto zaměstnavatelského svazu doposud tvrdošíjně odmítají akceptovat požadavky IG Metallu na zvýšení tarifních mezd o 4 procenta a nabízejí i nadále jejich růst pouze o 1,2 procenta pro letošek a o stejnou částku i pro rok 2005. Mimo to prosazují prodloužení současné délky pracovního týdne ze 35 až na 40 hodin podle konkrétní situace v daném podniku. Svůj postoj obhajují tvrzením, že přes všechny úsporné kroky stouply pracovní náklady v roce 2002 v průměru o 3,5 a v roce 2003 o 2,5 procenta. Průměrná zisková marže se údajně snížila za období 2002 - 2003 o 1,8 procenta, přičemž 31 procento z téměř 700 000 firem z branže prý vykazuje ztrátovou bilanci a 17 procent dalších má jen nulový či nepatrný zisk. Odboráři naproti tomu poukazují na stoupající produktivitu práce při klesajícím počtu pracovních míst, jichž jen od poslední tarifní dohody zaniklo více než 100 000.

V důsledku pokračující neshody mezi oběma partnerskými organizacemi byla další jednání v Severním Porýní-Vestfálsku, Hesensku, Porýní-Falcku a Sársku odložena na 9. a 12. února.

Před několika lety jsem koupil rodinný domek, který, jak se brzy ukázalo, trpí značnou vlhkostí. Zajímal jsem se o možná řešení a nakonec jsem se rozhodl pro výrobek Aquapol. Ten prý dosahuje odvlhčení objektu, v němž je umístěn, asi do tří let. Po nainstalování tohoto výrobku (podobá se lustru) přijížděl pravidelně pracovník firmy Aquapol vždy po půl roce, měřil stupeň vlhkosti na svých přístrojích a údaje zapisoval do tabulky. Dle těchto měření došlo po třech letech opravdu k výraznému poklesu vlhkosti zdiva na přijatelnou úroveň. V tomto období jsem však objekt začal obývat, a tudíž i větrat, vytápět, a udělal jsem další dílčí stavební zásahy směřující ke snížení vlhkosti. Nyní jsem se dověděl, že v televizi proběhl pořad o Aquapolu, který jej lidově řečeno "rozcupoval". Vystupoval tam i jakýsi odborník, který se zmíněnému výrobku vysmál a tvrdil, že naprosto nemůže nic ovlivnit. Vzhledem ke značně vysoké ceně Aquapolu by mne zajímalo, zda se mohu obrátit na nějaký úřad, který by odpovědně zhodnotil, zda se opravdu nejedná o podvod. Na základě takovéhoto případného posudku bych pak chtěl vymáhat vrácení peněz soudní cestou. M. B., Tursko

V současné době nejsem schopna dát jednoznačnou odpověď, zda se jedná o podvod, či nikoli. A myslím, že nejen já. Posuďte sami:

Společnost, která výrobek Aquapol dováží a uvádí na trh ČR, charakterizovala na internetu vlastnosti výrobku následujícím způsobem: "...instalace jednoho nebo více specielních přístrojů v provlhlém objektu zajišťuje superslabá magnetická pole stlačování vlhkosti v kapilárním systému zdiva směrem dolů (viz princip magnetokineze). Přístroje takto provedou vysušování, nadále sucho udržují a tím vlastně plní funkci horizontální hydroizolace."

Jinak řečeno, jedná se o zařízení, o kterém společnost uvádí, že pracuje na principu tzv. magnetokineze, a to bez připojení k energetickému zdroji (přijímá tzv. vesmírnou energii). Zařízení vysílá velmi slabé, pravotočivé polarizované pole, podobné magnetickému, které ve zdivu způsobuje, že přitažlivé síly mezi molekulami vody a molekulami stavebního materiálu jsou oslabeny a voda putuje vlastní vahou (gravitační silou) směrem k zemskému povrchu do podzákladí a zdivo vysychá.

Průměrná doba vysychání je dle společnosti cca 1,5 - 2 roky v závislosti na konkrétních podmínkách. Předpokládaná životnost přístroje je 70 - 150 let, minimální životnost udávaná výrobcem je 20 let. Pro kontrolu průběhu vysychání provádí společnost po instalaci zařízení pravidelné měření vlhkosti (po 6 měsících) ze vzorku zdiva, odebraného vždy na totožném místě. Měření provádí pracovník společnosti a výsledky zapisuje do příslušné tabulky.

Společnost ve svých referencích uvádí, že vysušování systémem Aquapol provádí v ČR od roku 1990, zařízení aplikovala již téměř v 1300 objektech (školy, rodinné domy, historické stavby...), na systém byl vystaven europatent, v Evropě byl systém Aquapol mnohokrát vyznamenán a oceněn. Tolik tvrzení společnosti.

Odborníci z Akademie věd ČR, ČVÚT i Vědeckotechnické společnosti pro sanaci staveb a péči o památky však na funkčnost a účinnost zařízení pohlížejí spíše skepticky. Sama společnost Aquapol uvádí, že vlastní funkce přístroje je za současného stavu poznání neměřitelná. Přístroj pracuje na principu, který není v ČR odborné veřejnosti znám, není dostupnými přístroji měřitelný a je předmětem patentové ochrany. Autor přístroje se odmítl k přístroji i jeho funkci vyjádřit s tím, že se jedná o obchodní tajemství.

Účinnost zařízení nelze odvodit ani od výsledků pravidelného měření vlhkosti zdiva, které společnost provádí, a to jednak proto, že měření provádí pracovník společnosti, a nelze proto vyloučit "podjatost" tohoto měření, ale zejména proto, že instalaci zařízení vždy na objektu provázejí ještě další opatření (instalace vytápění, změna užívání objektu apod.), která sama o sobě mohou dosáhnout částečného odvlhčení.

Vzhledem k tomu, že účinnost metody vysušování zdiva na principu magnetokineze nebyla věrohodně doložena a v praxi na objektech dlouhodobě ověřena, nebyla tato metoda ani zařazena do ČSN P 73 0610 - Hydroizolace staveb - Sanace vlhkého zdiva - Základní ustanovení.

Pokud bychom připustili, že zařízení pracuje na dosud nepoznaném (tajném) fyzikálním principu a skutečně způsobuje rozbíjení molekulárních vazeb vody v libovolném hloubkovém dosahu, bylo by na místě se zamyslet nad zdravotní nezávadností tohoto zařízení, neboť lidské tělo je z mnoha procent založeno právě na molekulárních vodních vazbách.

Jaké je právo vnuka, který nebydlel spolu s nájemcem?

MILAN TARABA, místopředseda Sdružení nájemníků ČR

L. B., Třebíč

Proč je vnuk stále nemocný?

MUDr. MARIE RASIGLOVÁ

A. K., Praha

Zánět středního ucha je časté onemocnění dětského věku. V dospělosti se vyskytuje zřídka, pak má však obvykle těžší průběh. Dospělí takto postižení zpravidla neuvádějí, že by v dětství měli se záněty středouší velké problémy.

Typicky se zánět středního ucha objevuje v návaznosti na rýmu nebo bolesti v krku, obyčejně je provázen teplotami, někdy může probíhat i bez teplot.

Diabetici mají sklon k infekčním onemocněním se závažnějším průběhem, zvláště těžší diabetici nebo ti, kteří cukrovku nemají zcela v pořádku (čili obvykle nedrží dietu, někdy i vynechávají lék), mohou mít s infekcemi a hnisáním velké potíže. Dá se tak očekávat, že i zánět středního ucha může mít u diabetika každého věku těžší průběh. A cukrovka může propuknout i u takto malého dítěte. Pokud je jeden z rodičů diabetik, je dosti značná šance, až i 50procentní, že některé z dětí cukrovku během svého života dostane. V dětském věku se však cukrovka projevuje velmi nápadnými, všeobecně známými, typickými potížemi. Dítě začne nápadně hodně pít a hodně močit a toho si okolí záhy všimne.

Při užívání jakéhokoliv antibiotika se může objevit průjem, častěji se vyskytuje,pokud se antibiotika během jedné nemoci užívají déle, například pokud nezaberou jedny, nasadí se od druhého dne jiný druh. Nebo během půl roka se nasadí antibiotika na různé potíže krátce po sobě. Proto je dobré po dobrání každé antibiotické léčebné kúry pít hodně kefíru nebo jíst jogurty s laktobacilem nebo zakoupit v lékárně nějaký prostředek pro oživení a normalizaci střevní flóry, čili osídlení střeva těmi správnými baktériemi. Lidé, kteří mají takto ošetřené střevo, jsou k propuknutí průjmu během léčby antibiotiky méně náchylní.

Proč mi nadměrně padají vlasy?

YVETA KNOBLOCHOVÁ

R. M., Praha

Vážená paní, tímto problémem netrpíte pouze vy, ale v posledních letech se stává černou můrou mnoha žen i mužů. Prvním předpokladem pro vypadávání vlasů je silný stres, který člověka provází každodenním rituálem života, dále je to neuspokojivá strava s malým množstvím vitamínů, takže tělo, aby mohlo zdárně přežít, si vybírá ze svých zásob tam, kde to není nezbytně nutné, ve vašem případě z výživy vlasů. Z vašeho dopisu však vyplývá, že chyba pravděpodobně v přísunu vitamínů a minerálů nebude. Proto jsem ráda, že jste zaslala i datum narození s časem a místem a já se mohla podívat do vašeho horoskopu a začít hledat příčinu vašich problémů. A je jich zde několik. Ascendent máte ve znamení Štíra a je s Lunou v konjunkci, což způsobuje nedostatek hormonů a následně i problémy se štítnou žlázou a nedostatečnou činnost či oslabení nadledvinek. Tento orgán v těle vám tedy neprodukuje hormony tak, jak by tomu mělo být, a při takovém stavu dochází k řídnutí vlasů nebo k jejich silnému zeslabení a lámavosti. Také vaše ledviny nejsou úplně v pořádku. Podle čínské medicíny jsou ledviny orgánem, který má vliv na hustotu a kvalitu vlasů a také stav pokožky. Máte-li pokožku suchou a citlivou, doporučuji se na prvním místě věnovat ledvinám i nadledvinkám, i když klinicky nemusí být žádná choroba či poškození zjištěno. Přiřadím-li k tomu ještě stresy, ve kterých v rámci svého života trvale žijete, řekla bych, že problém se odhalil v plné nahotě. Doporučuji vám při ošetřování vlasů a hlavně pokožky hlavy postupovat následujícím způsobem:

JUDr. ZDENĚK HÁJEK, poradce ČMKOS pro sociální zabezpečení

ČMKOS s tak výrazným snížením dávek nesouhlasila. Vypracovala pozměňovací návrhy ke zmírnění dopadů těchto opatření na zaměstnance. ČMKOS požadovala zachování procentní sazby za první dny nemoci ve výši 50 %, a pokud by mělo být přijato další moratorium na zvyšování redukčních hranic, pak pouze na jeden rok, a nikoliv na dva roky. Šlo o vstřícný návrh ČMKOS, neboť by se dávky od ledna 2004 vypočítávaly ze sníženého vyměřovacího základu a z delšího rozhodného období 12 měsíců. Znamenalo to, že by i při zachování nemocenského v prvních třech dnech pracovní neschopnosti ve výši 50 % došlo k úsporám na nemocenském a ke snížení jeho "finanční výhodnosti". Z  hlediska ztráty náhrady příjmu zaměstnanců v době jejich pracovní neschopnosti by se však jednalo o výrazně méně restriktivní opatření, než prosazovala vláda. Vláda a parlament v současném složení však nebyly ochotny a schopny tyto návrhy podpořit.

* do 31. 12. 2003:

Pro výpočet nemocenské a dávek při ošetřování člena rodiny se denní vyměřovací základ (DVZ) "před reformou" stanovil tak, že 480 Kč se započetlo plně, tedy 100 %, a z částky od 481 Kč do 690 Kč 60 %, s tím, že k částce nad 690 Kč se nepřihlíželo. Maximální denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského, jímž je dána i maximální výše nemocenského, tak činil (od 1. 1. 2002) 606 Kč (690 Kč - 480 Kč = 210 Kč... 60 % z 210 Kč = 126 Kč... 480 Kč + 126 Kč = 606 Kč).

Od ledna 2004 "platí" pro prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, jak již bylo zmíněno, jiný způsob stanovení vyměřovacího základu. Z částky do 480 Kč se započte pouze 90 %, z částky nad 480 Kč do 690 Kč pak stejně jako předtím, tj. 60 %, a k částce nad 690 Kč se nepřihlíží. Maximální denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského se tak od ledna 2004 snižuje na 558 Kč (90 % ze 480 Kč = 432 Kč. 690 Kč - 480 Kč = 210 Kč... 60 % z 210 Kč = 126 Kč... 432 Kč + 126 Kč = 558 Kč).

Pro nemocenské poskytované od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti se částka do 480 Kč nekrátí. To znamená, že nemocenské se vypočítává již opět z maximálního denního vyměřovacího základu 606 Kč.

Od 1. 1. 2002 tak činila maximální výše nemocenského po dobu prvních tří dnů nemoci 303 Kč denně (50 % DVZ) a od 4. kalendářního dne pracovní neschopnosti 419 Kč denně (69 % z 606 Kč = 418,14 Kč = 419 Kč).

Maximální výše nemocenského za 14 dnů pracovní neschopnosti tak činila 5518 Kč (303 Kč x 3 dny = 909 Kč. 419 Kč x 11 dnů = 4609 Kč... 909 Kč + 4609 Kč = 5518 Kč).

Za měsíc pracovní neschopnosti (30 kalendářních dnů) činila maximální výše nemocenského 12 222 Kč (303 Kč x 3 dny = 909 Kč... 419 Kč x 27 dnů = 11 313 Kč... 909 Kč + 11 313 Kč = 12 222 Kč).

Od 1. 1. 2004 činí podle pravidel stanovených v zákoně č. 421/2003 Sb. maximální výše nemocenského po dobu prvních tří dnů nemoci 140 Kč (25 % z 558 Kč = 139,50 Kč = 140 Kč) a od 4. do 14. kalendářního dne 386 Kč (69 % z 558 Kč = 385,02 Kč = 386 Kč).

Maximální výše nemocenského za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti tak činí 4666 Kč (140 Kč x 3 dny = 420 Kč... 386 Kč x 11 dnů = 4246 Kč... 420 Kč + 4246 Kč = 4666 Kč). To znamená o 852 Kč méně, než činila k 31. 12. 2003 (5518 Kč - 4666 Kč = 852 Kč).

Maximální výše nemocenského za 30 kalendářních dnů pracovní neschopnosti od 1. 1. 2004 činí 11 370 Kč (140 Kč x 3 dny = 420 Kč... 386 Kč x 11 dnů = 4246 Kč... od 15. dne pracovní neschopnosti 419 Kč, proto: 419 Kč x 16 dnů = 6704 Kč... 420 Kč + 4246 Kč + 6704 Kč = 11 370 Kč). Znamená to, že je od 1. 1. 2004 při 30denní pracovní neschopnosti o 852 Kč nižší (12 222 Kč - 11 370 Kč = 852 Kč), než byla k 31. 12. 2003.

Dopady na zaměstnance

Přijatá právní úprava se tak dotkne například zaměstnance s průměrnou hrubou mzdou 17 900 Kč snížením výše jeho nemocenského při 14 dnech pracovní neschopnosti cca o 1100 Kč. Pokud se týká zaměstnanců s podprůměrnou mzdou, jsou dopady - z hlediska rozdílu mezi novou a dřívější výší nemocenského, nikoliv z hlediska dopadů na životní úroveň zaměstnance a jeho rodiny - menší. Zaměstnanec se mzdou 12 000 Kč bude mít v porovnání s rokem 2003 v letošním roce za 14 dnů pracovní neschopnosti o cca 750 Kč méně a zaměstnanec se mzdou 8950 Kč o cca 550 Kč méně. Zaměstnanci se mzdou 21 500 Kč se však za stejné období sníží nemocenské od 1. 1. 2004 již cca o 1150 Kč a se mzdou 27 000 Kč cca o 1300 Kč. Stejně tak na tom bude - vzhledem ke způsobu stanovení vyměřovacího základu - i zaměstnanec se mzdou například 35 800 Kč.

Ostatní právní úprava prozatím - do přijetí nového zákona o nemocenském pojištění, který má opět změnit úroveň zabezpečení pojištěnců v době nemoci (za první 3 dny má náležet náhrada mzdy v době nemoci 35 %), snížit ochrannou lhůtu pro vznik nároku na nemocenské a další dávky nemocenského pojištění a uvažuje se i o přenesení odpovědnosti za výplatu náhrady mzdy v prvních 7 a později 14 pracovních dnech nemoci na zaměstnavatele při plošném snížení jimi placeného pojistného na nemocenského pojištění - zůstává stejná.

Dávky nemocenského pojištění

Z nemocenského pojištění se i nadále poskytuje nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Účast na nemocenském pojištění

Účast na nemocenském pojištění je i nadále podmínkou pro nárok na dávky a jejich výplatu. Jsou ho účastni zejména zaměstnanci v pracovním poměru. Pojištění zaměstnanců vzniká dnem skutečného nástupu do zaměstnání, které zakládá účast na pojištění podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců. Výjimky stanoví zákon. Pojištění zaniká dnem skončení zaměstnání. Pojištěni jsou také členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni. Také studenti a osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění.

Ochranná lhůta zůstává zatím také stejná. Nárok na dávky nemocenského pojištění tedy i v roce 2004 vznikne, jestliže podmínky rozhodné pro jejich přiznání byly splněny v době pojištění nebo během doby, po kterou zaměstnanec pobírá nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny nebo peněžitou pomoc v mateřství, anebo v ochranné lhůtě. Ta činí 42 dnů od skončení zaměstnání. Jestliže byl zaměstnanec naposledy zaměstnán po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy zaměstnán. U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta vždy šest měsíců.