Výkonné vedení jako statutární orgán OS KOVO vyhlašuje dnešním dnem na základě rozhodnutí odvětvové sekce hutnictví železa, uskutečněném na mimořádném jednání rady této sekce dne 4. 3. 2004 v Brně, stávkovou pohotovost.

Základním cílem stávkové pohotovosti je přimět Odvětvový svaz hutnictví železa (OSHŽ) k obnově a  pokračování strukturovaného sociálního dialogu v odvětví hutnictví železa, tj. jednání o kolektivní smlouvě vyššího stupně (KSVS) v tomto odvětví.

Ke krokům směřujícím ke stávce nebo stávkám v  odvětví hutnictví železa přikročil Odborový svaz KOVO po osmi měsících neúspěšných jednání v úrovni OSHŽ s tím, že pomoc státních institucí se ukázala jako neúčinná.

Toto vyhlášení stávkové pohotovosti se zapojením odborových organizací OS KOVO v celkem 14 podnicích, na které se až do konce roku 2003 vztahovala KSVS s OSHŽ, obdrží OSHŽ a vedení příslušných obchodních společností, příslušné orgány a organizační jednotky OS KOVO, Svaz průmyslu a obchodu ČR, předseda RHSD a premiér ČR, ministr práce a sociálních věcí, ministr průmyslu a obchodu, předseda ČMKOS, generální tajemník Evropské federace kováků (s požadavkem informovat Evropskou komisi a partnerské odborové svazy) a česká média.

V Praze dne 5. března 2004

Ing. JAN UHLÍŘ
předseda OS KOVO

K podepsání důležitých dohod mezi odbory a vedením ve Škodě Auto došlo 24. února. Jak již K&E informoval v minulém čísle (článek Dohody o mzdách ve Škodě Auto), dohodly se obě strany na zvýšení mzdových tarifů v průměru o 4,1 procenta. Zároveň vchází v platnost dohoda o zaměstnanosti, která má chránit zaměstnance před propuštěním. Na bližší informace se K&E zeptal předsedy základní organizace OS KOVO při Škodě Auto Jaroslava Povšíka.

Jaký měly odbory hlavní cíl kolektivního vyjednávání na tento rok?

Prioritou byla zaměstnanost, protože firma Volkswagen není v úplně růžové situaci a startuje projekty, které by mohly zaměstnanost ve firmě Škoda snížit.

Čím chrání uzavřená dohoda o zaměstnanosti zaměstnance Škody?

Zejména velice hustým sítem záchytných momentů, díky nimž zaměstnanec nepropadne ven, pokud se ovšem sám nerozhodne z firmy odejít.

Takže ke snižování počtu zaměstnanců by nemělo dojít?

Každý zaměstnanec musí projít kritérii této společné dohody, a když se pro něj nenajde práce, tak bude například rok pobírat průměrnou mzdu, a pokud se nebude moci rekvalifikovat, tak může být i doma.

Letošní kolektivní vyjednávání neprovázely spory a odborářské protesty, jako tomu bylo loni. Znamená to, že bylo tentokrát vyjednávání jednodušší?

Loni byl výsledek opravdu dobrý, a to vysoko nad inflací. Dále jsme letos potřebovali prosadit dobré sociální podmínky, což se nám povedlo. Udělali jsme velký projekt rehabilitace, rekondice, rekreací pro zaměstnance i jejich rodinné příslušníky, zejména děti. Na druhé straně jsme věděli, že pokud se rodí nový auťák (nová octavia) a dobíhá už v podstatě starý, tak je takovýto souběh obrovské riziko. My jsme nechtěli zákazníkům toto riziko ukazovat a říkali jsme: Když se narodí nové dítě, tak má rodina držet pohromadě, všichni z toho mají mít radost, takže počkáme, jak zákazníci na nové auto zareagují, a pak - tedy příští rok - si samozřejmě řekneme o podíl.

Automobilový průmysl se potýká s vážnými problémy, které se nevyhnuly ani Volkswagenu. Jak se to dotýká Škodovky?

Automobilový průmysl odjakživa vykazuje určité periody, jednou je boom a jindy je to horší. Já si myslím, že VW si udrží své dobré místo ve světě tohoto byznysu a Škodovka se pořád ještě bude vzmáhat, a to tím, jak jí roste image. Před pár dny jsme otevřeli novou fabriku v Indii, připravujeme otevření nového závodu v Íránu, vedou se intenzívní diskuse o Kazachstánu, na Ukrajině to jede jako po másle, takže to je jasná expanse. Naše značka potřebuje vyrábět půl miliónu automobilů ročně - to je momentálně cíl. A výhledově bychom rádi vyráběli 600 000 auťáků.

Na montážní lince fabie:

"Já to nesleduju. Vůbec se o to nezajímám. Není čas a domů to netahám. Já opravdu nevím."
(dělnice)

"Já jsem spokojený. Oceňuji nárůsty tříd. Dohoda o zaměstnanosti je dobrá věc."
(pan R. K.)

"No, dobrý je to. Spokojená jsem. Myslím, že je hlavní, že zůstali zaměstnaní lidi. Případnou akci odborů bych určitě podpořila."
(paní M. S.)

"Dobrý. Nemám čas."
(dělnice)

"Myslím, že je to dobře udělané. Myslím, že to není málo. Odbory bych určitě podpořil."
(dělník)

"Letošní ještě není. Teprve bude, ne? S přidáním spokojená nejsem."
(dělnice)

"Já jsem letos docela spokojená. Jestli bych odbory podpořila? Uvidíme."
(paní S. N.)

V motorárně:

"Já jsem spokojenej. Myslím, že zaměstnanost je důležitý faktor. Myslím, že by lidi odbory podpořili."
(pan J. Z.)

"Já si myslím, že dobrý. Odbory se snaží pro nás něco udělat. Tady makaj. Každopádně bych je podpořila a myslím, že i většina lidí tady."
(paní A. P.)

"Myslím, že to bylo v rámci možností organizace a že to dopadlo dobře. Udělalo se pro to maximum. Já bych odbory podpořil, protože čert nikdy nespí, a ostatní by do toho určitě šli taky."
(pan P. H.)

Rudolf Vobořil, předseda ZO OS KOVO Klima, a. s., Prachatice: "Můj vztah je kladný. Nesouhlasím s tím, co se tady hlásalo do nedávna, že jde o komunistický svátek. To, že někdo MDŽ zprofanoval, je věc jiná. Kvůli tomu bohužel všichni zapomněli, jaké jsou historické kořeny tohoto svátku, který vznikl v úsilí o lepší pracovní podmínky žen. Tak bychom se měli k MDŽ chovat, když jako odboráři bojujeme za lepší pracovní podmínky zaměstnanců, a neodvozovat náš vztah od toho, že svátek někdo zprofanoval. Kdo se odvolává na minulý režim a na to, že se při oslavách MDŽ popíjelo, pokračuje v zprofanovávání. Jsem toho názoru, že když se někdo chce opít, tak se opije kdykoliv a nepotřebuje k tomu vůbec MDŽ."

Jan Slavík, předseda ZO OS KOVO Královopolská, a. s., Brno: "Jsem přesvědčen, že kdyby někdo dokázal MDŽ vrátit důležitost a význam, který tento svátek původně měl, bylo by to jen dobře. Den žen by se neměl neustále zpochybňovat tvrzením, že to byla příležitost k tomu, aby si chlapi mohli něco vypít. Ale neumím si představit, že se tento pohled na věc snadno změní, půjde to ztuha. Přesto by se nemělo ve snaze o očištění svátku - a to se týká i 1. máje - přestat, pak by totiž zanikl."

Jiří Jaškovský, předseda ZO OS KOVO ŽDB, a. s., Bohumín: "Mně tento svátek nevadí, spíš ho podporuji. Ženám ho přeji, když vidím, v jakých podmínkách ve fabrikách mnohdy pracují, tak klobouk dolů. Svátek včetně kytičky navíc si rozhodně zaslouží."

"To, že se stále hledají rezervy, je v pořádku, ale nynějším opatřením se již u mnoha norem situace dostala na hranici únosnosti a není pro zaměstnance přijatelná," vysvětluje pro K&E Zdeněk Pavelčík, předseda ZO OS KOVO v České zbrojovce.

Na úkor zdraví i peněz

V minulém roce bylo hodně zakázek, což vedení řešilo formou přesčasové práce. Na dílnách byl stanoven plánovaný výkon vesměs na 112 procent, a pokud by se nesplnil, krátily by se prémie celému kolektivu dílny. "Pracovalo se jak v odpoledních a nočních směnách ve všední dny, tak i o sobotách a nedělích, přesčasům padly za oběť i dva podzimní svátkové dny," uvádí předseda. Nejenže všichni ve výrobě vyčerpali 150 hodin přesčasů, které může zaměstnavatel v roce nařídit, "ale většina z nich odpracovala přes 300 hodin, výjimkou nejsou ani dělníci s 416 hodinami na svém kontě, což je maximální povolená hranice dle zákoníku práce," pokračuje Z. Pavelčík. "Odborová organizace argumentuje, že při tomto pracovním nasazení byl podáván maximální výkon, který byl u zaměstnanců doslova vynucen, a není možné, aby byl odváděn trvale, aniž by se to odrazilo na zdraví těchto lidí," zdůrazňuje. "Nechápeme argument vedení, že plošné zpevnění norem v průměru o 8,31 procenta od 1. března v žádném případě není na úkor toho, že by lidé měli rychleji pracovat. Vedení a. s. argumentuje, že rezervy jsou v lepším využívání pracovní doby, s čímž ZO nesouhlasí," dodává její předseda a poukazuje na další problém: "Letošní kolektivní smlouva výrobním dělníkům zaručuje 3procentní nárůst do tarifů. Budu-li tato 3 procenta počítat na inflaci, tedy na udržení reálné mzdy, pak jsou dělníci o 8,3 procenta v mínusu."

Do vosího hnízda

Vedení zpevnění norem zdůvodňuje potřebou růstu produktivity práce a nepříznivou ekonomickou situací firmy. Podle předsedy Pavelčíka nejsou za finanční stav společnosti výrobní dělníci, ani ostatní řadoví zaměstnanci odpovědni. "Za tento stav zodpovídá především vedení společnosti," podotýká Z. Pavelčík. "Kdyby vedení dokázalo například pružně zareagovat na skutečný odbyt, nemuselo dojít ke zbytečnému nárůstu vyplacených prostředků za přesčasovou práci a další příplatky v závěru roku. Myslíme si, že se nemohou vymlouvat na to, že začátkem tohoto roku proběhly změny ve vrcholovém vedení a. s., protože u stěžejních pozic nedošlo k personální změně." Změna je asi v tom: "Jestliže řídící práci ještě předloni zastávalo sedm ředitelů, dnes jich je tu devět," konstatuje. "Když upozorníme, že takto stoupá objem mzdových prostředků a dalších nákladů, což by se mělo adekvátně odrazit ve zlepšení situace společnosti, je to, jako bych šlápl do vosího hnízda, tento rozpor se jim nelíbí."

Je to šťastné řešení?

Co se týče vymísťování výrob, ani to není ve firmě novinkou. "Argumentu o zlevnění se dá dost těžko čelit, skutečnost však není vždy totožná s představami vedení. Například loni byla převedena produkce vzduchovek na Slovensko, ale tam nebyli schopni tyto v potřebné kvalitě a množství vyrábět, některé dodávky jsme pak museli ve spolupráci s nimi dolaďovat.

Podle našeho názoru by se řešení a rezervy měly hledat ve změnách technologie a organizaci řízení výrobních i nevýrobních procesů," uzavírá Z. Pavelčík.

Aktuální poznámka: Ve dnech 3. a 4. března proběhlo jednání odborů a vedení ohledně vyhlášené stávkové pohotovosti, které však neznamenalo žádný posun vpřed. Zástupci managementu a. s. opakovaně zdůvodňovali své již dříve uváděné argumenty ohledně zpevňování norem. K předloženým vstřícným návrhům ze strany ZO podali zamítavé stanovisko. Stávková pohotovost nadále trvá a je dohodnuto další jednání.

Dopis šéfovi holdingu Škoda

předsedové odborových organizací působících ve skupině Škoda Holding, a. s., přijali s rozhořčením zprávu oznamující hromadné propouštění zaměstnanců dceřiné společnosti Škoda Ostrov, s. r. o. Tímto krokem vyvrcholila mnohaměsíční nečinnost managementu této společnosti v oblasti získávání náhradní práce za stavu, kdy není dostatek zakázek v oblasti výroby trolejbusů. Dále je tento počin v příkrém rozporu s proklamací vlastníka skupiny Škoda, společnosti Appian Group Plc., naposledy veřejné vyjádřené při prezentaci záměrů dne 19. prosince 2003.

S odvoláním se na dřívější přísliby proto důrazně požadujeme:

3. Důrazné vyvození osobní odpovědnosti vůči managementu společnosti Škoda Ostrov, s. r. o., neboť jeho dosavadní působení neskýtá nejmenší záruky, že v jiné společnosti Škoda je schopen působit jinak než likvidačně.

V rámci předsjezdové diskuse uveřejňujeme na pokračování příspěvek J. Hanáka: Moje vize OS KOVO po sjezdu 2005. Autor v minulých číslech rozebíral 11 klíčových "hesel" týkajících se působení OS KOVO: PENÍZE, ZODPOVĚDNOST, INFORMACE, SERVIS, VZDĚLÁVÁNÍ, KONTAKTY, VZTAHY, MOTIVACE, PERSPEKTIVA, AKCESCHOPNOST a IMAGE. Dnes přinášíme závěr. (red.)

ZÁVĚR:

* Kolik bude místopředsedů, kolik bude členů Rady OS KOVO a jak se tento orgán bude jmenovat, nepovažuji za až tak důležité a nechci se tím zabývat.

* Chci vědět, co, jak a za kolik chce OS KOVO dělat. Co chci já, jsem jako námět k diskusi v jakési podobě napsal.

* Nicméně rozhodně podporuji zvýšení role metodických pracovišť, početní zmenšení Rady OS KOVO, volbu předsedy a místopředsedů sjezdem. Předseda by si měl možnost navrhnout své spolupracovníky, ne-li celý tým, a měl by být i manažer! Za nesprávné považuji, aby například vedoucí metodických pracovišť byli v jedné roli podřízenými předsedy OS KOVO a v druhé roli jeho spolunadřízenými (jako členové grémia). Podobný problém je v případě předsedy a místopředsedy (hospodáře) VZO.

* Jestli se tak nestalo, měl by být vyčleněn tým profesionálních pracovníků OS KOVO (případně + vnějších odborníků), s občasnou účastí vybraných volených funkcionářů OS KOVO, který by soustavně pracoval jen na přípravě variant budoucnosti svazu - do sjezdu OS KOVO v roce 2005.

* Současná pseudonezávislost a nezodpovědnost ZO a předsedů ZO musí skončit. Minimálně tak, že činnost ZO (předsedy ZO) bude ze strany OS KOVO kontrolována a budou vydávána doporučení VZO a členské základně.

* Odborným schopnostem současného hospodáře OS KOVO nevěřím, nevěřím ve schopnost DaRK "uhlídat" hospodaření OS KOVO (radám MO už vůbec ne).

JIŘÍ HANÁK
1. ZO OS KOVO Mohelnice

Známý výrobce elektroměrů v Prešově Křižík, který i po listopadu 1989 zůstal jedním z největších dodavatelů těchto přístrojů ve střední Evropě a který ještě před čtyřmi roky zaměstnával kolem 2000 lidí, je od 9. května 2003 v konkursu.

Křižík je typickou ukázkou podnikání po slovensku, konstatoval měsíčník slovenských kováků Priority 23. února. Firma se mohla dynamicky dále rozvíjet, nebýt neseriózního počínání managementu, který ji zadlužil u 117 věřitelů do výše téměř 721 miliónů slovenských korun. Největším věřitelem je z 80 procent konsorcium bank Istrobanka, VÚB a Komerční banka. Vlastní finanční stabilitu oslabilo vedení mj. i neúměrným čerpáním prostředků na statutární orgány, jež vznikly rozdělením společnosti na mnohé aktivity. Do konkursu byl dán Křižík poté, co se o své peníze přihlásili dva minoritní věřitelé.

Křižík, který má dnes na 900 pracovníků, sice dále vyrábí, ale pro svůj konkursní stav nemůže počítat s dlouhodobými kontrakty. Za situace, kdy firmě hrozí, že ji za směšně nízkou částku odkoupí spekulant, jenž ji se ziskem postoupí jinému podniku, v němž se "náhodou" objeví staronový management, vyhlásila ZO OZ KOVO 20. ledna krizový stav a iniciovala setkání hlavních věřitelů se správcem konkursní podstaty. Právě pod tlakem odborářů změnil správce stanovisko a okamžitě navrhl Istrobance prioritní účast na výběru kupce s právem souhlasit s jeho finanční nabídkou.

Odborářům jde prioritně o udržení výroby a zaměstnanosti v době, kdy je v prešovském kraji bez práce 16 600 a v Prešově samém 8000 lidí. Proti zdlouhavému průběhu konkursního řízení protestovalo na 350 zaměstnanců Křižíku na shromáždění 11. února, na němž promluvil i předseda OZ KOVO Emil Machyna. "Bylo by tragédií v regionu, kdyby podnik padl... Kapitál nemůže jít jen do Bratislavy, Trenčína nebo Žiliny, ale musí se pro něj vytvořit prostor i v Prešově či Košicích. A to je úloha vlády a kompetentních lidí," zdůraznil. OZ KOVO na nutnost řešit problém, který hrozí sociálním výbuchem, upozornil již kancelář prezidenta a vládu.

JUDr. VILÉM PEŘINA, Metodické pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem

J. H., Kopřivnice

Váš kamarád se mýlí. Od 1. ledna 2001, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 155/2000 Sb., kterým se měnil zákoník práce, nedošlo do dnešní doby k žádné jiné změně v ustanoveních zákoníku práce týkajících se dovolené na zotavenou.

Stále tedy - podle § 108 odst. 1 věty první zákoníku práce - dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle plánu dovolených, stanoveného s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu (působí - li u zaměstnavatele), a to tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat dovolenou zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku.

Nadále také platí ustanovení § 109 odst. 2 zákoníku práce pamatující na okolnosti, pro které si nemohl zaměstnanec dovolenou vyčerpat v kalendářním roce, a to buďto z naléhavých provozních důvodů, nebo zaměstnavatel neurčil čerpání dovolené, případně ji zaměstnanci znemožnily čerpat překážky v práci. V těchto případech je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci dovolenou tak, aby skončila nejpozději do konce příštího kalendářního roku. Zaměstnavatel je však povinen určit zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v kalendářním roce, pokud na ně má nárok (původně byla povinnost určit čerpání alespoň 2 týdnů).

V praxi to znamená, že neurčí-li zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou alespoň ve výměře 4 týdnů, případně ji určí v kratší výměře, převádí se tyto 4 týdny nebo nevyčerpaný zbytek nároku na dovolenou do příštího kalendářního roku. Pokud pak ani do konce příštího kalendářního roku nebude převedená dovolená vyčerpána, má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou ve výši průměrného výdělku.

Náhrada za takto nevyčerpanou dovolenou však zaměstnanci přísluší pouze za podmínek taxativně uvedených v ustanovení § 110b odst. 2 zákoníku práce:

a) zaměstnavatel neurčil zaměstnanci dobu čerpání dovolené nebo určil nesprávnou délku dovolené

b) překážky v práci na straně zaměstnance

c) skončení pracovního poměru.

Z vašeho dotazu není zřejmé, z jakých důvodů jste si nemohl dovolenou za rok 2003 vyčerpat. Předpokládám, že její čerpání vám zaměstnavatel prostě nenařídil. Nicméně, v každém případě se celý váš nárok na dovolenou za rok 2003 převádí do roku 2004 a zaměstnavatel je povinen vám tuto dovolenou poskytnout tak, aby skončila nejpozději do konce tohoto roku.

Musím kvůli přídavkům dokládat i příjem svého nastávajícího?

Ing. HANA POPELKOVÁ, poradkyně ČMKOS pro sociální oblast

K. V., Most

Přídavek na dítě patří mezi testované dávky státní sociální podpory. Pro jeho přiznání je proto nezbytné doložit příjem rodiny. Za rodinu se pro účely zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, pokládá oprávněná osoba, tj. osoba, které vznikl na dávku nárok, a dále osoby s ní společně posuzované. Za tyto osoby se pak považují nezaopatřené děti, jejich rodiče, a to včetně osob, kterým byly děti pravomocným rozhodnutím svěřeny do péče nahrazující péči rodičů, dále manžel rodiče (nevlastní rodič) nebo druh a družka. K druhovi či družce se přitom přihlíží pouze v případě, že s oprávněnou osobou žije alespoň tři měsíce. Uvedené osoby se posuzují společně, pokud spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, a nejedná se tak o občasné přespání či občasnou výpomoc v domácnosti.

Zákon přitom vyjmenovává případy, ve kterých se podmínka trvalého soužití pokládá vždy za splněnou. Například nezletilé nezaopatřené dítě se posuzuje vždy společně se svými rodiči. Výjimka nastane pouze v případě, že se jedná o rozvedené rodiče. Pak se nezletilé dítě posuzuje společně s tím rodičem, s nímž žije. Společně se vždy posuzují například také manželé.

Obecně přitom platí, že okruh společně posuzovaných osob se přitom zkoumá vždy ke dni vzniku nároku na dávku státní sociální podpory.

Z uvedeného vyplývá, že k žádosti o přídavek na dítě budete muset doložit příjmy celé rodiny, a to včetně příjmů vašeho manžela. A to i přesto, že v období, za které budete příjmy dokládat (od října 2004 se bude jednat o příjmy dosažené v roce 2003), jste ještě společně nežili. V době, za kterou vám vznikne na dávku státní sociální podpory nárok, však váš manžel již do okruhu společně posuzovaných osob bude pravděpodobně patřit.

Uvedený princip platí i pro ostatní dávky státní sociální podpory (sociální příplatek, příspěvek na bydlení, příspěvek na dopravu), kde se zjišťuje rozhodný příjem v rodině. Rozhodující jsou vždy ty osoby a jejich příjmy, které tvoří rodinu ke vzniku nároku na dávku. U příspěvku na bydlení je však okruh osob společně posuzovaných odlišný. V tomto případě se společně posuzují všechny osoby, které jsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu. Podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se u nároku na tuto dávku nevyžaduje.

Vnouček má odklad školní docházky

Mgr. DAGMAR NOVÁKOVÁ, psycholožka, Institut Filia

M. N., Zábřeh

Rozumím vašim starostem o školní docházku vnoučka, zvláště v souvislosti s jeho čtenářskými schopnostmi. Asi ještě pamatujeme dobu, kdy schopnost dětí číst před vstupem do školy byla považována za negativní a rodiče mnohdy vynakládali velké úsilí, aby se u jejich potomků tyto čtenářské dovednosti příliš nerozvíjely. Ale tyto názory jsou už dnes překonané a většina dětí na začátku první třídy alespoň trochu čte.

Pojďme se na problematiku tzv. školní zralosti podívat podrobněji. Ve výzkumu školní zralosti a jejího hodnocení nejsme žádní nováčci. Už před mnoha lety byl jeden český psycholog průkopníkem v testování této zralosti a jeho metody se pochopitelně v průběhu let stále zdokonalovaly. Můžete být klidná, tato vyšetření vůbec nejsou formální a speciální testy spojené s pohovorem s dítětem dokáží poměrně s velkou pravděpodobností určit, zda je vhodné, aby dítě do školy nastoupilo. Snad vás také uklidní, že školní zralost (či tedy nezralost) nemá co do činění se samotnou inteligencí dítěte (stejně tak jako některé poruchy učení, například dyslexie, která představuje velké problémy se čtením).

Co všechno je součástí školní zralosti? Dítě je posuzováno z několika hledisek.

Prvním je zralost tělesná. Děti, které nedosáhly určitého vzrůstu a vývinu, by skutečně měly ve škole více problémů. Třeba proto, že by nevhodně seděly v lavici, neviděly z vhodného úhlu na tabuli a za školní taškou by vůbec nebyly vidět. Ale vysloveně tělesná nezralost asi není tak častým problémem, i když je pravda, že v dnešní době je mnoho dětí předčasně narozených, a bývají proto déle drobnější. Nezralost se může projevovat spíš v souvislosti s neurologickými záležitostmi horší koordinací jemných pohybů, která by dělala problémy při výuce psaní, ale také při oblékání, stravování a dalších sebeobslužných záležitostech. Není to postižení, ale pouze pomalejší vývoj, který dítě dožene. Tento opožděnější vývoj s sebou nese i to, že dítě nevydrží být dostatečně dlouhou dobu pozorné a soustředěné. Ale pozornost a schopnost soustředění už vlastně patří do oblasti zralosti duševní. Dítě musí mít všechny duševní schopnosti dostatečně rozvinuté, aby mohlo absolvovat školní docházku, a musí také určité věci znát a v určitých situacích se vhodně chovat, musí být dostatečně samostatné. A to už se dotýkáme i tzv. sociální zralosti, která se týká kontaktu dítěte s ostatními, lidmi. Dítě, které nemá dostatek zkušeností s různými lidmi, těžce snáší odloučení od maminky, je bázlivé a nedůvěřivé. Někdy se v této souvislosti může mluvit i o určité emocionální nezralosti, kdy dítě hned pláče a nedovede kontolovat projevy svých emocí, ať už kladných nebo záporných.

Stejnoměrný a dostatečný rozvoj všech výše zmíněných zralostí je předpokladem nástupu školní docházky. V momentě, kdy třeba jen jedna oblast pokulhává za ostatními, je rozumné uvažovat o odkladu školy.

Máte ale pravdu v tom, že dítě, které je nadanější v některém ohledu, může mít později problém s tím, že už řadu probíraných informací zná, a začne se nudit. Nadaným dětem toto hrozí, bez ohledu na to, zda měly, či neměly odklad. Pak záleží na přístupu učitele, jak dovede dítě více zaměstnat, aby se nenudilo a nemělo pocit, že vše hravě zvládá, že mu škola nepřináší dost zajímavých a podnětných poznatků a že se už nemusí více snažit.

JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO

Základ daně a daňová ztráta - § 5 zákona:

Ustanovení tohoto § obecně vymezuje stanovení základu daně.

U zaměstnanců (závislá činnost) to jsou příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky plynoucí nejdéle 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy.

U podnikatelů je základem daně rozdíl mezi příjmy a odečtenými náklady (daňově uznatelnými).

V případě, že dojde k souběhu příjmů podle § 6 až 10 zákona, například závislá činnost a podnikání nebo pronájem a ostatní příjmy apod., je základem daně součet dílčích základů zjištěných podle jednotlivého druhu příjmu.

Do základu daně se nezahrnují příjmy od daně z příjmů osvobozené, příjmy, které jsou daněny zvláštní sazbou daně podle § 36 zákona (například dohoda o provedení práce v měsíci do 3000 Kč), a příjmy, které jsou daněny podle § 16 odst. 2 zákona.

Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků - § 6 zákona:

Tento § se dotýká většiny našich čtenářů, protože zde najdou nejen své mzdy, platy, ale i odměny funkcionářů odborových organizací. Lze zde také nalézt to, co je z těchto příjmů dále osvobozeno (mimo osvobození uvedené v § 4).

Příjmy ze závislé činnosti jsou následující:

a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž je poplatník při výkonu práce povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku,

b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komandistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo pro společnost dbát příkazů plátce,

c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,

d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písm. a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává.

Poplatník z příjmů ze závislé činnosti je obvykle označován za zaměstnance a plátce daně za zaměstnavatele.

Poplatníkem se rozumí osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani (zaměstnanci u zaměstnavatele, dále pak klienti peněžních ústavů, ale i podnikatelé).

Plátcem se rozumí osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům (zaměstnavatel nebo například banka provádějící srážku daně z úroků apod).

Příjmy mohou být jednorázové, pravidelné, naturální plnění. Může se jednat například (u naturálního plnění) o příjmy při poskytnutí služby nebo věci zaměstnavatelem zaměstnanci za cenu nižší, než je obvyklá (výjimku tvoří prodej bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před koupí).

Dalším příjmem je, poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci auto, a to i k používání pro soukromé účely. Tady se zaměstnanci připočítává k platu (mzdě) 1 % ze vstupní ceny, a to za každý i započatý kalendářní měsíc.

Tabulka - přehled daňových povinností, sociálního a zdravotního pojištění z příjmů ze závislé činnosti - § 6 zákona:

*) Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, které se podepisuje ve mzdové účtárně.

Podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., v platném znění, jsou všechny příjmy plynoucí od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky, u kterých zaměstnanec neuplatňuje nezdanitelné částky ze základu pro výpočet záloh na daň a nepodepsal prohlášení k dani podle § 38 k), daněny, pokud v měsíci nepřesahují 5000 Kč, srážkovou daní podle § 36 zákona, tj. 15 %. Přesáhnou-li tyto příjmy v měsíci částku 5000 Kč, jsou daněny zálohou, a to nejméně ve výši 20 % ze zdanitelné mzdy.

Příjem, který je daněn srážkovou daní, se nezapočítává do ročního zúčtování příjmů. Příjem, který je daněn zálohou, je nutné do ročního zúčtování na základě potvrzení přiznat.

Pokud studujícímu, tj. poplatníkovi, který se v souladu se zvláštními předpisy soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, plynou příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) a pokud tento uplatňuje odpočitatelné položky, jsou to:

1) 3170 Kč měsíčně (§ 15 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů),

2) 950 Kč měsíčně (§ 15 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů).

Zaměstnanec-poplatník, který nemá žádnou vyživovanou osobu:

Příjem (mzda, plat) sociální a zdravotní pojištění (12,5 %)	18 000 Kč (daň. základ I) -2250 Kč
mezisoučet odpočitatelná položka*) - poplatník	15 750 Kč (daň. základ II) -3170 Kč
Daňový základ po snížení zaokrouhleno na celé 100 Kč nahoru pro účely výpočtu daně	12 580 Kč (daň. základ III) 12 600 Kč
daň 15 % z 9100 Kč daň 20 % z částky přesahující 9100 Kč (3500 Kč) (daň celkem 2065 Kč)	-1365 Kč -700 Kč
výpočet odečet daně připočtena odpoč. pol. zpět	12 580 Kč -2065 Kč +3170 Kč
výsledek (čistý příjem popl.) 13 685 Kč
Kontrola:  hrubý příjem sociální + zdravotní pojištění daň	18 000 Kč -2250 Kč -2065 Kč
čistý příjem zaměstnance (popl.)	13 685 Kč

*) Odpočitatelné položky budou podrobně vysvětleny v příštím pokračování.

V důsledku poplatník na daních a pojištění zaplatí celkem: 2250 + 2065 = 4315 Kč (což je 24 % z příjmu).

Vedle toho ještě zaměstnavatel odvede na sociálním a zdravotním pojištění dalších 35 %, v tomto případě z 18 000 Kč, což je 6300 Kč.

Výpočet celkového zatížení: 4315 + 6300 = 10 615 Kč, což je 59 % z uvedeného příjmu.

Tentýž zaměstnanec, který má 2 vyživované osoby (děti):

V důsledku poplatník na daních a pojištění zaplatí celkem: 2250 + 1260 = 3510 Kč (což je 20 % z příjmu).

Vedle toho ještě zaměstnavatel odvede na sociálním a zdravotním pojištění dalších 35 %, i v tomto případě tedy 6300 Kč.

Výpočet celkového zatížení: 3510 + 6300 = 9855, což je 55 % z uvedeného příjmu.

(Pokračování příště)