Na koncepční změny a budoucnost, které by měly a musí nastat po IV. sjezdu OS KOVO, je řada názorů, v některých případech identických, v dalších řekněme různorodých. S touto směsicí názorů na řešení pracuje i pracovní skupina pro přípravu IV. sjezdu OS KOVO.

Najít optimální varianty je však úkol poměrně náročný, protože každý si do řešení vkládá svoji vlastní zkušenost - povětšinou z pozice, kterou zastává, a z penza informací, které jsou mu k dispozici. Tento úkol je však nutné vyřešit ve prospěch členů OS KOVO, ale také z titulu dalšího fungování našeho odborového svazu. Diskuse na toto téma bývají tvrdé a mnohdy nekompromisní, jsou to však diskuse potřebné pro případné odhalení nefunkčností a nedostatků, ale také k potvrzení toho, co funguje a není třeba měnit.

Na únorovém zasedání pracovní skupiny byla projednána zpráva určená pro Předsednictvo OS KOVO. Tato zpráva by se měla stát po doplnění o přípomínky a návrhy Předsednictvem OS KOVO podkladem pro další diskusi v orgánech OS KOVO.

Nutno podotknout, že na obsah zprávy a návrhy v ní obsažené zatím neexistuje jednotný názor nejen v rámci pracovní skupiny, ale ani v rámci výkonného vedení OS KOVO. Domnívám se, že je to přirozené a prospěšné. Tento stav vyprovokuje minimálně širší a hlubší diskusi na téma opodstatněnosti či neopodstatněnosti koncepčních změn v OS KOVO po IV. sjezdu.

Problémem, který lze identifikovat ihned, je nízká disciplína při plnění povinností vyplývajících z našeho - obrazně řečeno - "zákona", tj. platných Stanov OS KOVO. Zde jsou velké rezervy a stanovy se občas stávají kusem zbytečně popsaného papíru. Byť jsme dobrovolnou organizací, lze větší důraz na plnění svých povinností vidět paradoxně občas u rybářů nebo zahrádkářů.

Určitou odpovědí na tuto skutečnost je výsledek brainstormingu, který proběhl na jednom z prvních jednání pracovní skupiny, kdy v řazení priorit se dostaly případné sankce na poslední místo. Tím jsou na mysli sankce za neplnění povinností, ke kterým jsme se svým členstvím dobrovolně přihlásili. Neplnění povinností se promítá jak do úrovně řadového člena, tak funkcionářů, ale i orgánů OS KOVO.

Pro další efektivní práci pracovní skupiny je nutné projednání sady 5 otázek v úrovni politických, ale také ekonomických rozhodnutí:

5. Organizační výstavba

Dalším úkolem je zpracování analýzy současného stavu a identifikace úzkých míst ve fungování OS KOVO, včetně navržení variant pro jejich odstranění.

Dopracovaná zpráva bude po zapracování připomínek Předsednictva OS KOVO předložena červnové Radě OS KOVO. Samozřejmě bude podstoupena i široké diskusi v rámci našeho odborového svazu. V září proběhne porada předsedů ZO, jejímž hlavním tématem bude předsjezdová diskuse.

Poznámka na závěr: Budoucí delegáti IV. sjezdu OS KOVO mají právo znát dopředu možné varianty koncepčních řešení s tím, že by se neměla opakovat situace, kdy bude na adresu našeho sjezdu řečeno: "Byla to přehlídka ztraceného času."

Pozitivním signálem je skutečnost, že se do předsjezdové diskuse zapojuje stále více našich členů, funkcionářů, ale také zaměstnanců, konkrétně zpracovatelů materiálu z úrovně metodických pracovišť.

Všechny podněty i návrhy má pracovní skupina při svém rozhodování k dispozici.

Rozhodnutí vlády o novém majiteli brněnské Královopolské, a. s., které padlo 17. března, bylo též rozhodnutím o tom, zda ČR patří, nebo nepatří do civilizovaného světa.

Více než rok po soudním vyrovnání Královopolské s věřiteli a půl roku po její fúzi se strategickou dceřinou společností Královopolská strojírna Brno, a. s., se měl zdárně završit její osud prodejem vhodnému zájemci. Chtělo by se říci investorovi, který tuto životaschopnou firmu postaví finančně znovu na nohy. (Následkem vlastnické nejistoty trpí v posledních měsících poklesem zakázek, nedostatkem prostředků na profinancování výroby i nájezdem věřitelů ze strany zdravotních pojišťoven a energetických médií.) Jenže výběrové řízení paradoxně dopadlo tak, že se nespíš na nohy nepostaví tato firma, ale kupující, a to na její úkor. Takového "investora" totiž vybrala tzv. meziresortní komise vlády, složená ze zástupců majitelů Královopolské (FNM, Česká konsolidační agentura) a klíčových ministerstev (financí, průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí). Ze dvou uchazečů o koupi - RIA Královopolská a Brass - dala přednost tomu, který je nesolventní, zadlužený a majetkově neprůhledný, a toho doporučila vládě.

Favorit po lhůtě splatnosti

Ale popořádku: celkem proběhla dvě výběrová řízení a v obou RIA a Brass nabídly stejnou (nebo téměř stejnou) cenu, při prvním rozlepování obálek 8. 1. 2004 to bylo u obou zájemců shodně 20 miliónů Kč a při druhém 5. 3. 2004 v případě a. s. RIA 36,5 miliónu Kč a v případě a. s. Brass asi o 400 000 Kč méně. Je tu však zásadní rozdíl, proč tyto nabídky nejsou rovnocenné: Společnosti ze skupiny RIA mají neuhrazené závazky vůči Královopolské, a. s., ve výši 25,7 miliónu Kč po lhůtě splatnosti. "Přesto komise nic nezjišťovala, neměla potřebu si to ověřit, RIA byl zkrátka její favorit," nevychází stále z úžasu Jan Slavík, předseda ZO OS KOVO v Královopolské a člen dozorčí rady společnosti za zaměstnance.

Dvě jasné vizitky

Jak pro K&E dále uvedl, odbory žádného favorita neměly, požadovaly takového kupce, který zachová v Královopolské výrobu i celý její areál a bude v ní také investovat. "A toto ve své nabídce podle našich informací slíbil pouze Brass," uvádí J. Slavík. Nicméně dva zájemci dle jeho slov nedávaly příliš mnoho prostoru k výběru, "vlastně nebylo z čeho vybírat, když toto kritérium splňoval jen jeden." Jak zjistil, Brass sice není nijak závratně bohatý, ale je finančně zdravý a jeho vlastnické struktury jsou zcela průhledné. A ještě jedno srovnání o těchto brněnských firmách uvádí: Brass jako poměrně zavedený strojírenský výrobce spolupracuje s brněnskou společností ABB a investuje do výroby, navíc má obchodní kontakty s Ruskem, což odpovídá dosavadní strategii Královopolské. RIA se výrobně nijak neprofiluje a poté, kdy jí skončila velká zakázka na jaderné elektrárně Temelín, novou náplň nenašla a následně propustila dvě třetiny svých zaměstnanců. "To jsou dvě jasné vizitky," podotýká.

Po Brně se leccos šušká

Jak tedy meziresortní komise zdůvodnila, že si vybrala jako horkého kandidáta právě takového, který by měl už předem vypadnout ze hry, jelikož Královopolskou svým dluhem poškozuje a na zaplacení za tuto firmu nebude mít finanční hotovost (případný úvěr by musel splácet z výtěžku Královopolské, tedy jejím "dojením")? Vždyť v civilizovaném světě si může koupit věřitel dlužníka, a nikoliv naopak! "Nijak to nezdůvodňovala a na mé námitky stran nesolventnosti a. s. RIA ministr financí Sobotka při našem posledním jednání 15. března vůbec nereagoval. Komise dávala najevo, že nemá žádné pochybnosti o své volbě, a stále opakovala do omrzení: RIA, RIA, RIA... Já se pak nedivím, že po Brně jde šeptanda, proč členové komise o nic neopírají své rozhodnutí," prozrazuje se znepokojením J. Slavík.

Poslední naděje vkládal do setkání přímo s předsedou vlády, čas na to ještě byl. Vláda měla původně o Královopolské rozhodnout až 23. března. Jenže ministr Sobotka nečekaně tento bod zařadil na program jednání vlády už 17. března - shodou okolností v době nepřítomnosti premiéra Špidly a ministra průmyslu Urbana, takže mu neměl kdo oponovat. Předseda Slavík sice stihl obeslat dopisy ostatní členy vlády, aby je zasvětil do situace, ale nikdo z nich se zřejmě necítil kompetentní hájit zájmy Královopolské nebo se nehodlal s mocným ministrem financí dostat do křížku. A tak byl odhlasován prodej této firmy ve prospěch a. s. RIA, tedy v souladu s doporučením meziresortní komise.

Z dramatu vzejde tragédie

Co z toho plyne? "Hrozí jedna věc. RIA dostane Královopolskou hodně lacino - vlastně zadarmo, protože kdo bude potom kontrolovat, jestli splatí své dluhy? A pak to vše může klidně s vysokým ziskem někomu střelit, aniž by vůbec chtěla podnikat, protože skutečná hodnota majetku Královopolské je několikanásobně vyšší než tato privatizační nabídka. A tohoto pokračování vlastnické nejistoty, které oslabuje důvěru zákazníků, se obávám nejvíce. Prostě neslušný obchod nic dobrého nepřinese," podotýká na závěr J. Slavík, který je po celá léta v osobním i písemném kontaktu se všemi činiteli, kteří rozhodují o osudu Královopolské. Přál si, až půjde 1. dubna do důchodu, aby již nebyl důvod k žádným starostem a obavám a mohl si opravdu užívat zaslouženého odpočinku. Věřil, že vláda rozhodne ku prospěchu firmy a zabrání propuknutí skandálu. Je trpké, že vše, co dosud pro záchranu Královopolské udělal, aby ji vymanil ze sítě intrik nejrůznějších spekulantů a korupčníků, není korunováno úspěchem. A přitom to bylo již na dosah...

Jaroslav Marek, místopředseda Podnikové odborové rady OS KOVO Ispat Nová huť a. s., Ostrava: "8. března jsme v Ispatu Nová huť vyhlásili stávkovou pohotovost na podporu OS KOVO a byl ustaven stávkový výbor, jehož členy tvoří všichni členové podnikové odborové rady. K razantní podpoře svazu v jeho kolektivním sporu se zaměstnavateli v sektoru ocelářství ovšem vyzýváme už od listopadu loňského roku. Podporu zaměstnanců máme, i když se objevují i názory proti. Někteří zaměstnanci si totiž přesně neuvědomují význam kolektivní smlouvy vyššího stupně, ačkoliv v Nové huti jsme z výhod existující vyšší smlouvy těžili minimálně třikrát od roku 1995, naposledy loni, když nebyla až do 29. 5. 2003 podepsaná podniková kolektivní smlouva na rok 2003 a stará od 1. 4. 2003 neplatila. V té době zaměstnanci čerpali aspoň nároky vyplývající právě z vyšší smlouvy pro rok 2003, například týden dovolené a pracovní volno nad rámec zákoníku práce. Prostřednictvím kolektivní smlouvy vyššího stupně byla rovněž dána minimální hranice pro růst průměrného výdělku v jednotlivých ocelářských firmách. To poslední bohužel letos není. Přiznávám, že by nám to i tentokrát výrazně pomohlo, protože jsme se zaměstnavatelem opět ve sporu o uzavření podnikové smlouvy... To vše se snažíme lidem vysvětlit. Takže podpora je, ale nyní jde o to, jak bude velká. Každý den, minimálně až do konce března - ve smyslu strategie OS KOVO -, absolvujeme setkání se zaměstnanci a členy OS KOVO na konferencích, členských schůzích nebo na výrobních poradách. Hned, až s vámi domluvím, odjíždím na dvě výrobní porady v závodě 16, na dělicích linkách, kde jsem pozván. Prostě máme nabitý program, děláme svoji práci a využíváme každé příležitosti k tomu, abychom mohli lidi u nás detailně informovat a pokud možno získat co nejvíce na svou stranu. Je potřeba, aby si uvědomili, že jsou okamžiky, že "to samo nejde" a že musí své odborové představitele podpořit svou osobní angažovaností. Když budou mlčet, maximálně situaci kritizovat u žejdlíku zlatavého moku, stanoví si tak vlastně svou budoucnost sami. Tady se ale nedá mlčet."

Pavel Martoňák, předseda ZO OS KOVO Železárny Chomutov: "Já vám odpovím jinak. My už jsme málem ve stávkové pohotovosti byli, ale z jiného důvodu. 24. února na konferenci všichni přítomní zaměstnanci podpořili její vyhlášení s datem od 8. března, pokud zaměstnavatel do 5. března nevyplatí doplatek lednové mzdy. Protože dr. Zemek dluh v tomto termínu uhradil a dokonce dnes mi písemně garantoval, že výplaty budou napříště vždy probíhat dle zákona o mzdě, tak jsme od protestu ustoupili. Kromě toho jsou na cestě i zadržované členské příspěvky a příspěvek na činnost odborové organizace, proto již není situace v Železárnách tak vypjatá. To ale neznamená, že je u nás klid a že nepodporujeme stávkovou pohotovost vyhlášenou OS KOVO. Jsme si totiž vědomi toho, že vyšší kolektivní smlouva, která garantuje minimální nároky v hutním odvětví, je pro nás výhodná. I když letos již máme podnikovou smlouvu podepsanou, takže nás problém v tuto chvíli nepálí, stojíme rozhodně o to, aby institut odvětvových kolektivních smluv byl zachován. O vyhrocení sporu se zaměstnavatelským svazem v hutnictví jsem 9. března informoval závodní výbor a jeho členové poté příslušné dílenské výbory atd., přičemž byla v Železárnách stávková pohotovost schválena včetně účasti na případných protestních akcích."

Miroslav Šimonovský, předseda ZO OS KOVO Železárny Hrádek u Rokycan: "Na podzim tady byla úspěšná stávka (21. 11. - viz K&E č. 43/2003 Stávka na živo, pozn. red.), kdy se zaměstnancům podařilo na zaměstnavateli dr. Zemkovi vymoci úplné doplacení dlužných mezd. Díky tomu už lidé u nás vědí, co stávkovat obnáší. Za chvíli zahajuji konferenci, kde jim vysvětlím, aby se připravili na akce v rámci stávkové pohotovosti OS KOVO v sektoru ocelářství."

My, představitelé kováckých odborových svazů ze zemí střední Evropy, přistupujících v květnu k Evropské unii, přijímáme na společném jednání v Polsku toto zřetelné stanovisko.

1. Květnové rozšíření Evropské unie považujeme za logické, přirozené a nutné pokračování vývoje, jehož směr byl dán bojem Solidarnosci, pádem Berlínské zdi a změnami v  našich zemích v roce 1989. Současným rozšířením EU však integrace Evropy nemůže skončit.

2. Naše odborové svazy spolupracují vzájemně i s kolegy ze zemí EU pod střechou Evropské federace kováků již od první poloviny 90. let minulého století. Vítáme současné rozšíření možností vzájemné spolupráce.

3. Nemáme žádné naivní iluze o průmyslových vztazích a postavení pracujících v EU. Vnímáme obavy našich kolegů z EU i obavy našich pracujících z nové situace. Nečekáme zázraky, čeká nás těžká práce i tvrdé zápasy. Jen koordinací, spoluprací a solidaritou však můžeme čelit negativním dopadům globalizace na pracující, proto očekáváme politické stanovisko a vhodnou regulaci ze strany Komise EU.

4. Odmítáme jednu Evropu kapitálu a několik Evrop práce a sociálního postavení pracujících. Změnit Evropu na pouhou zónu volného obchodu bez ohledu na sociální aspekty považujeme za nepřijatelné. V rozšíření EU vidíme šanci lepší obrany proti takovým neoliberálním snahám.

5. Nemůžeme akceptovat, že stále více a více zemí odmítá zaměstnávat lidi z nových členských států, přičemž "právo volného pohybu zaměstnanců" je jedním ze 4 základních práv; navíc nové členské státy jsou povinny zajistit volnou zaměstnanost pro zaměstnance nadnárodních společností ve svých zemích.

6. Zástupci kováckých svazů ve východní Evropě deklarují své rozhodnutí vzájemně uznávat odborové členství podle Paktu Solidarity EMF, a že se zahraničními zaměstnanci bude zacházeno stejně jako s občany dané země za podmínek, že členové odborů uhradí své členské příspěvky lokálnímu svazu.

V Krakově 11. března 2004

Reinhard Kuhlmann - generální tajemník EMF

Drago Gajzer - předseda SKEI, Slovinsko

Emil Machyna - předseda OZ KOVO, Slovensko

Jan Uhlíř - předseda OS KOVO, ČR

Adam Ditmer - předseda Solidarnosc, Polsko

Károly Szöke - předseda VASAS, Maďarsko

Ivo Marjanovic - předseda Svazu kováků, Chorvatsko

Zdravtcho Zdravtchev - předseda NFTINI Podkrepa, Bulharsko

Bencho Benchev - předseda TUFOEMI CITUB, Bulharsko

Constantin Manaila - generální tajemník FNS Metarom, Rumunsko

U příležitosti oslav 125. výročí zahájení výroby v prostorách Autopalu Nový Jičín uspořádala sportovní komise tamní ZO OS KOVO 14. 2. turnaj v minikopané za účasti osmi mužstev o Pohár ředitele Autopalu.

Na ploše sportovní haly v Novém Jičíně se sešli zástupci Autopalu (Nový Jičín, Rychvald a Hluk), Brana Group Hradec nad Moravicí, Helly Mohelnice, Panavu Senice na Hané a dvě mužstva ze Slovenské republiky, a to Volkswagen Martin a VDI Nitra.

Mužstva byla rozdělena do dvou skupin a dle herního řádu první dvě z každé skupiny hrála o umístění vyřazovacím systémem (1 A - 2 B, 1 B - 2 A). Následně poražení z těchto zápasů hráli o třetí pořadí a vítězové finále.

Letošní úroveň turnaje zhodnotil při předávání cen umístěným mužstvům přítomný ředitel podniku ing. L. Glogar. Vyzdvihl vysokou sportovní úroveň, nádherné a napínavé boje o umístění a poděkoval přítomným za velmi korektní přístup k zápasům, které se obešly bez zranění (tentokrát i na duši některých přítomných předsedů ZO).

"Skupina A": 1. Panav Senice na Hané, 2. Autopal Nový Jičín, 3. Volkswagen Martin, 4. Autopal Rychvald.

"Skupina B": 1. Brano Group Hradec nad Moravicí, 2. Autopal Hluk, 3. VDI Nitra, 4. Hella Mohelnice.

Ve finálovém zápase se mužstvo Panavu neubránilo mohutně finišujícím hráčům z Autopalu, který se stal vítězem letošního poháru.

Při závěrečném večírku vyslovili zástupci přítomných mužstev poděkování nejenom za uspořádání, ale i za bezproblémový průběh turnaje a vyslovili přání "za rok opět v Novém Jičíně".

Daňové minimum aneb Vyznáte se v daních? (IV.)

JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO

V prvních dvou dílech bylo vysvětleno, co a jak se daní v případě příjmů ze závislé činnosti. V § 6 - s jehož výkladem jsme minule začali - je však také část, která říká, co se za příjmy ze závislé činnosti nepovažuje, i když jde o příjmy vyplácené zaměstnavatelem.

Odpočitatelné položky:

1) 38 040 Kč ročně na poplatníka (bez ohledu na to, zdali poplatník pracoval a měl příjem po dobu celého roku nebo pouze po jeho část). Například poplatník během roku odejde do starobního důchodu (třeba v únoru), nebo je během roku propuštěn a stane se nezaměstnaným. V takovémto případě je vždy dobré požádat o roční zúčtování, protože přeplatek na dani z příjmu se může pohybovat v tisícových částkách, zejména tam, kde byl zaměstnanec propuštěn na základě organizační změny a bylo mu vyplaceno odstupné.

2) 25 560 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem.

Za vyživované dítě se považuje:

* nezletilé dítě

* zletilé dítě až do dovršení 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a

a) soustavně se připravuje na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře

b) nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz

c) nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Na odpočet nemá vliv přechodný pobyt dítěte mimo domácnost. Je-li dítě držitelem průkazu ZTP-P, zvyšuje se tato částka na dvojnásobek.

Na odpočet nemá vliv počet dětí. Odečítá se na každé dítě, které splňuje podmínky pro odpočet. Vliv má to, kolik měsíců dítě poplatník vyživoval (narození, ukončení studia a získání vlastního zdanitelného příjmu).

I pokud má dítě zdanitelný příjem během studia (například na střední či vysoké škole) - a není přitom rozhodující výše jeho příjmu -, posuzuje se jako dítě vyživované.

Souběžně se tady stávají poplatníkem rodič i dítě. Rodiči se odpočítává částka na poplatníka a na vyživované dítě. Dítě si odpočítává částku na poplatníka a vedle toho při splnění podmínek i částku v souladu s § 15 odst. 1 písm. g (uvedeno dále).

Dítětem poplatníka se rozumí nejen dítě vlastní, ale též dítě osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů (což je dítě svěřené poplatníkovi do péče), a také dítě druhého z manželů, což je dítě vyženěné, vyvdané. Stejným způsobem se posuzuje i vnouče ve společné domácnosti, jehož rodiče buď vůbec nemají příjmy, z nichž by mohli sami (jeden z nich) odpočet uplatnit, anebo mají příjmy, z nichž lze odpočet uplatnit, ale počítáno od počátku roku jsou tak nízké, že jejich úhrn od počátku roku po snížení o sražené pojistné u každého z nich nedosahuje násobek odpočitatelné částky na poplatníka + odpočet na dítě, tj. v současnosti 5130 Kč, a počtu měsíců od počátku roku.

Důvody mohou být různé. Dcera je svobodná matka, rodiče studují, jsou nezaměstnaní, matka je na mateřské dovolené a otec na vojně apod.

Pro možnost odpočtu není rozhodující ani to, že dítě žije s rodiči v jiném bydlišti (na jiné adrese). Zde je rozhodující fakt společného hospodaření domácností. Znamená to, že znakem společné domácnosti není tedy společná adresa, tj. přihlášení k trvalému pobytu. Společnou domácnost mohou tvořit lidé, kteří nemají stejné trvalé bydliště nebo kteří spolu nebydlí ve stejném bytě, důležité je, že se svými příjmy hospodaří společně.

Není ani podstatné, jak vysoké jsou příjmy jednotlivých členů domácnosti a v jaké částce jednotlivé osoby do společné kasy přispívají. Také se zde nemusí jednat výhradně o finanční příjmy, ale může jít také o přispění nemateriální povahy, jako je například péče o domácnost a její příslušníky apod.

Je tu ale také nutné na druhou stranu upozornit, že vyživovaným dítětem není dítě, na které poplatník platí výživné, takže rozvedený rodič, s nímž dítě nežije ve společné domácnosti, nemůže odpočet uplatňovat.

Odpočet na vyživované dítě může být uplatněn pouze jednou (obvykle u jednoho z rodičů). Během roku je možné, aby část roku byl uplatněn odpočet u jednoho z rodičů a část roku u druhého.

Odpočet lze uplatnit i za dobu školních prázdnin po ukončení studia na střední škole, pokud dítě nenastoupilo do zaměstnání nebo pokud nezačalo pobírat dávky uchazečů o zaměstnání.

Po ukončení studia na vysoké škole je to jen jeden měsíc po ukončení vysokoškolského studia, pokud dítě nenastoupilo do zaměstnání nebo pokud nezačalo pobírat dávky uchazečů o zaměstnání. Ukončením studia na vysoké škole se rozumí ukončení závěrečnou státní zkouškou.

3) 21 720 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující ve zdaňovacím období 38 040 Kč; je-li manžel(manželka) držitelem průkazu ZTP-P, zvyšuje se uvedená částka na dvojnásobek.

Do vlastního příjmu manžela (manželky) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky státní a sociální péče, státní dávky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky u stavebního spoření, stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání.

Odpočet se zde neuplatňuje během roku, ale pouze jednou na jeho konci. (Až tehdy jsou známy veškeré skutečnosti, jako je například příjem druhého z manželů, na kterého má být uplatněn odpočet.)

4) 7140 Kč, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod nebo pokud došlo k souběhu nároků na starobní a částečný invalidní důchod.

5) 14 280 Kč, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, došlo-li k souběhu nároku na starobní a plný invalidní důchod, nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že je plně invalidní.

6) 50 040 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP-P.

7) 11 400 Kč ročně u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let, nebo po dobu presenční formy studia v doktoranském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních předpisů (§ 12 - 15 zákona č. 117/1995 v platném znění) pro účely státní sociální podpory.

Poznámka: Dříve pro studium na vysoké škole nebyla možnost odpočtu omezena věkem. Tato změna platí od roku 2001.

8) O částku podle odst. 1 písm. a) (odpočet na poplatníka) se nesnižuje základ daně u poplatníka, u něhož starobní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 38 040 Kč ročně.

Nepřevyšuje-li starobní důchod tuto částku, přizná se částka odpočtu na poplatníka jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu.

Toto se nepoužije v případě, že poplatník nebyl poživatelem starobního důchodu od počátku zdaňovacího období (1. 1. daného kalendářního roku) a pokud mu důchod nebyl přiznán dodatečně.

Příklad 1: Poplatník odešel do důchodu k 28. 2. - má nárok na odpočet v plné výši.

Příklad 2: Poplatník odešel do důchodu k 28. 2., ale důchod mu byl zpětně přiznán například k 30. 11. předchozího roku - je třeba provést dodanění.

Příklad 3: Poplatník (zaměstnanec) byl poživatelem důchodu od 30. 12., tzn. že 1. 1. byl již důchodce, a jeho důchod činí více než uvedená částka - nemá nárok na uplatnění odpočtu.

9) Hodnota darů poskytnutých obcím, krajům a organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona (zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách), a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné, sportovní, politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále pak fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotní zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu pak lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně.

Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje 2000 Kč.

Hodnotu daru pro možnost odpočtu je třeba prokázat. Je proto třeba doložit předání nepeněžního daru nebo poukázání peněžitého daru příjemci, a to buď darovací smlouvou uzavřenou podle občanského zákoníku nebo potvrzením příjemce daru o hodnotě daru a jeho účelu, tzn. písemným dokladem vystaveným konečným příjemcem daru (doklad by měl obsahovat označení dárce, obdarovaného, hodnotu daru, potvrzení o převzetí daru a datum darování a na jaký účel byl dar příjemci darován). Odpočet na základě předložených ústřižků poštovních poukázek, ze kterých nejsou výše uvedené skutečnosti patrné, nelze provést. Tolerovat lze složenky, které obsahují výše uvedené náležitosti.

Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky (fyzickými osobami).

10) Částka úroků zaplacená ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření nebo z úroku z hypotečního úvěru, poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky a použitého poplatníkem na financování bytových potřeb.

Bytovými potřebami se rozumí:

* výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu nebo změna stavby

* koupě pozemku, pokud na něm bude postavena stavba uvedená výše (zahájení stavby musí být realizováno do 4 let po podepsání úvěrové smlouvy)

* koupě bytového domu, rodinného domu, včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu

* splacení členského vkladu za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu

* údržba a změna stavby domu nebo bytu

* vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo spoludědiců

* úhrada za převod členských práv družstva

* splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb

Poznámka: Nelze uplatnit tento odpočet na majetek sloužící k podnikatelským účelům.

11) Platba placená poplatníkem na penzijní připojištění. Maximální odpočet může činit 12 000 Kč. Tato částka je počítána až nad rámec 6000 Kč ročně zaplacených poplatníkem.

Tzn. bude-li chtít poplatník odečíst maximální možnou výši, musel by ročně zaplatit 18 000 Kč (zde se nezapočítává částka, kterou zaměstnanci přispěl zaměstnavatel).

12) Stejně tak lze odečíst částku zaplacenou poplatníkem na soukromé životní pojištění při splnění podmínek, že k výplatě dojde nejdříve v roce, kdy poplatník dosáhne věku 60 let, a že smlouva bude uzavřena minimálně na dobu 60 měsíců, tj. 5 let.

Maximálně lze odečíst částku 12 000 Kč ročně. Zde se ale nestanovuje stejná podmínka jako u penzijního připojištění, tzn. že v případě soukromého životního pojištění poplatník, který zaplatil 12 000 Kč ročně, odečte celou částku 12 000 Kč.

13) Absolutní novinkou je ustanovení § 15 odst. 14, kdy lze od základu daně odečíst zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace podle jejích stanov, která uskutečňuje činnosti spočívající v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním předpisem. Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3000 Kč za zdaňovací období. Odpočet lze uplatnit na základě potvrzení příjemce, tj. odborové organizace.

Příklad: zaměstnanec, člen odborové organizace (bez vyživované osoby) s platem 18 000 Kč měsíčně - roční zúčtování:

18 000 x 12 = 216 000 Kč

zaplacené soc. a zdr. pojištění (12,5 %)* - 27 000 Kč

základ daně*189 000 Kč

odpočitatelná pol. poplatník* - 38 040 Kč

odpočitatelná pol. příspěvky* - 2835 Kč

Ke zdanění*148 125 Kč

v ročním zúčtování zaokr. na celá sta dolů*148 100 Kč

VZOR pro potřeby základní organizace na potvrzení příjmů členských příspěvků (určeno především pro členy, kteří si sami podávají daňové přiznání):

POTVRZENÍ 2004

o příjmu členských příspěvků v souladu s § 381 odst. 1 písm. j zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů.

Jméno člena: ..............................................

rod. číslo: ...............................................

částka Kč: .................. Za období: ..................

Datum: ...................... Podpis a razítko ZO: ........

§ 16 - sazba daně

V tomto § je stanoven roční základ daně (tento základ platí po uplatnění odpočitatelných položek). Roční sazba se vztahuje na fyzické osoby obecně, tzn. jak na příjmy ze závislé činnosti, tak na příjmy podnikatelské.

Zaokrouhluje se na celá sta Kč dolů a činí:

základ daně*daň*ze základu přesahujícího

od Kč*do Kč

0*109 200*15 %

109 200*218 400*16 380 Kč + 20 %*109 200 Kč

218 400*331 200*38 220 Kč + 25 %*218 400 Kč

331 200*a více*66 420 Kč + 32 %*331 200 Kč

§ 38h stanovuje výběr a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků (zaměstnancům). Stanovené základy daně pro zálohu se zaokrouhlují na celé stokoruny nahoru.

zdanitelná mzda*záloha*ze zdanitelné mzdy přesahující

od Kč*do Kč

0*9100*15 %

9100*18 200*1365 Kč + 20 %*9100 Kč

18 200*27 600*3185 Kč + 25 %*18 200 Kč

27 600*a více*5535 Kč + 32 %*27 600 Kč

Roční zúčtování záloh pro zaměstnance, popřípadě podání daňového přiznání

Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků je upraveno § 38 ch zákona o daních z příjmů.

Pokud poplatník (zaměstnanec) pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho zaměstnavatele a podepíše u tohoto zaměstnavatele prohlášení s tím, že žádá o roční zúčtování, provede mu toto zúčtování mzdová účetní. Skoro vždy budou daně přeplaceny (s ohledem na zaokrouhlování daňového základu při měsíčních zálohách na celé stokoruny nahoru). Nejzazší termín, kdy může zaměstnanec o zúčtování požádat, je 15. února následujícího roku.

Toto platí i v případě, kdy zaměstnanec během roku změní zaměstnavatele. Roční zúčtování pro něj udělá poslední zaměstnavatel.

Pokud zaměstnavatel zanikl bez právního nástupce a zaměstnanec se stal například nezaměstnaným, může požádat správce daně o roční zúčtování záloh, a to zase nejpozději do 15. února, nebo si může udělat daňové přiznání typu A sám a toto podat do 31. 3.

V případě, že zaměstnanec pobíral více příjmů od více zaměstnavatelů, tedy vedle hlavního pracovního poměru měl ještě vedlejší příjmy, například za dohody o provedení práce, dohody o činnosti, příkazní smlouvy, nebo pobíral funkční požitek za výkon funkce a tento příjem byl daněn zálohou 20 % (nikoliv srážková daň, takový příjem se do ročního zúčtování nezahrnuje), je povinen si udělat daňové přiznání sám, a to typu A (pokud nepodnikal nebo nepronajímal) - nejpozději do 31. 3. následujícího roku.

V případě, že se jedná o souběh příjmů jak ze závislé činnosti, tak z podnikání, popřípadě z pronájmu, provede poplatník daňové přiznání typu B pro fyzické osoby.