Vstup České republiky do Evropské unie se počítá již na dny. K této, pro naši zemi jistě zásadní změně se vážou mnohá očekávání. Někteří lidé si nově nabyté členství v evropském integračním systému představují jako jakousi vstupenku do ráje nebo alespoň do pomyslné "první třídy" světa, kde o ně bude všestranně postaráno a veškeré problémy za ně vyřeší moudří a geniální úředníci v Bruselu. Jiní se naopak okamžiku vstoupení hrozí, jako kdyby se měli rázem ocitnout ve víru nějakého obludného kadlubu, který je spolu s příslušníky dalších národů utaví do jednoho neforemného monstra. A pokud jejich myšlenky nesahají až tak daleko, alespoň se děsí, že je od května začne sužovat rapidní zdražování. Někteří podnikatelé - a potažmo i zaměstnanci - se možná hrozí dravé evropské konkurence. Kde v tom všem ale nalézt pravdu? Co se doopravdy v prvních měsících po vstupu změní? Máme se těšit, nebo strachovat? A jak se na nastupující změny nejlépe připravit? Pokud máte na tyto otázky vlastní názor, zašlete ho v písemné formě do redakce, a my jej rádi otiskneme.

Vyhlášení stávkové pohotovosti je neadekvátní

V Praze dne 23. března 2004

Vážený pane předsedo,

vzal jsem na vědomí Váš dopis ze dne 5. března 2004, č. j. sekr. 14/04, kde mě informujete o vyhlášení stávkové pohotovosti ve čtrnácti ocelářských podnicích, na které se vztahovala dosavadní kolektivní smlouva vyššího stupně.

Domnívám se, že případné vyhlášení stávky v hutních společnostech by mohlo vážně narušit úspěšně probíhající proces restrukturalizace českého ocelářského průmyslu s výrazně negativními důsledky pro zaměstnance hutních podniků. Pro kolektivní vyjednávání je rozhodující Program restrukturalizace českého ocelářského průmyslu schválený Evropskou unií a business plány jednotlivých podniků, které garantují dosažení kritérií životaschopnosti. Podle mých informací jsou na tomto základě v současné době uzavřeny všechny podnikové kolektivní smlouvy s výjimkou akciových společností Ispat Nová huť a Vysoké pece Ostrava, kde platí do konce března 2004 stávající smlouva a probíhá spor o strukturu výdělku a růst jeho jednotlivých složek, který je řešen zprostředkovatelem, jmenovaným ministerstvem práce a sociálních věcí.

Rovněž jsem byl informován o pracovní schůzce Odborového svazu KOVO a Oborového svazu hutnictví železa, konané dne 11. března 2004, na které vám bylo navrženo jednání o kolektivní smlouvě vyššího stupně na rok 2005 a překlenutí roku 2004.

Z uvedených důvodů pokládám vyhlášení stávkové pohotovosti za ne zcela adekvátní reálné situaci v oblasti kolektivního vyjednávání v ocelářských podnicích a doporučuji Vám i vedení Odborového svazu KOVO znovu zvážit další kroky.

S pozdravem

Ing. MILAN URBAN, ministr průmyslu a obchodu

Jiří Bršťák, předseda ZO OS KOVO Panav Senice na Hané a ISH Olomouc: "Po 1. květnu mnoho změn nečekám, alespoň ve sféře týkající se odborů. Předpokládám, že kultivovanost zaměstnavatelů se hned tak nedostaví a že manažeři milující kapitalismus 19. století se s datem 1. 5. neobrátí °na víru°. Věřím ale, že jednou to přijít musí. Jsem v tom dost velký optimista, časem - po nějakých letech - se jistě i u nás sociální dialog nastavený v EU stane zcela běžným.

A v jiných oblastech? Je jasné, že vstupem do unie se naší zemi rozšíří trh a mladým se ještě více než dnes otevře svět. Pravda, přechodné sedmileté období pro možnost zaměstnání našich občanů v některé z členských zemí to dost brzdí. Toto opatření mě mrzí ještě z jednoho důvodu. Kdyby od nás lidé mohli volně odcházet do ciziny za prací, začaly by si jejich práce tuzemské firmy více vážit a lépe by ji finančně ocenily. Pak by se naše země úrovni EU konečně přiblížila, a to by nás hodně posunulo vpřed."

Petr Szelke, předseda ZO OS KOVO Motorpal, a. s., Jihlava: "Myslím, že tento rok bude startovací a že se v něm celkem nic nezmění. Spíš půjde o to se do EU zařadit a zvyknout si na ni, asi jako když člověk vstupuje do nového zaměstnání. S členstvím naší země v unii souhlasím, svět jde dopředu - směrem k integraci, nemá cenu se tomu uzavírat, ale přináší to i rizika. Mám strach, aby to, že jsme nováčkem a taky nejmenší zemí, nás nedostalo do role jakéhosi outsidera, aby neutrpěla naše národní hrdost, aby to nebylo jen o tom, že se musíme všemu podřídit, ve všem ustoupit a zařadit se do jednotného šiku. Z něčeho takového jsme se už jednou vymanili, když se rozpadla RVHP, tak je teď důležité, abychom znovu nestrčili hlavu do jakéhosi chomoutu - jenom proto, že se to musí, že se to nosí, že je to °in°. Takže si myslím, že se nejprve budeme jaksi hledat - bude to rok hledání a měli bychom do EU vstoupit - slovy prezidenta Klause - se vztyčenou hlavou, ne jako prosebníci. Pak bych to neviděl černě."

František Zelenka, předseda ZO OS KOVO Tesla, a. s., Mladá Vožice: "Se vstupem ČR do EU mám spojená pozitivní očekávání, přesto na to nečekám jako na spasení. Kolikrát mám pocit, že si lidi v Čechách myslí, že naše členství vyřeší všechny problémy a nešvary, čekají, že od 1. 5. půjde vše podle EU, tedy jako na drátku, že se naráz přestane dařit podvodníkům a tunelářům, že začnou fungovat soudy a nastane pořádek, ne-li rovnou blahobyt. Ale to je nesmysl, sama EU nám vytýká špatnou vymahatelnost práva. Je dobře, že na nás vyvíjí tlak, ale práci za nás neudělá. Bohužel se obávám, že od současných představitelů naší země, pro které je politika jen výdělečný kšeft, se změn k lepšímu nedočkáme. I když, kdo ví, možná, že konečně začnou dělat něco pro lidi už teď. Mají-li totiž získat od EU pro ČR nějaké peníze, nic jiného jim ani nezbude. A vzhledem k tomu, že na novou členskou zemi bude unie klást vyšší nároky než na staré členy, se budou muset přece jen víc snažit. Je to normální, tak to v životě chodí, v unii jsou všichni už mezi sebou jakoby příbuzní, zatímco my se tlačíme do jejich rodin, kam se chceme jaksi přiženit. Ale tím nechci říct, že naši politici mají v Bruselu na vše kývat a úplně na všechno přistupovat, musí jednat především v zájmu této země."

Let v konkursu

Rozhovor s předsedou odborů Milanem Blažkem

O obtížné situaci v Leteckých závodech (LET) Kunovice K&E informoval v číslech 10 a 12. Nyní přináší rozhovor s předsedou tamní odborové organizace Milanem Blažkem o aktuální situaci.

Co se událo v Leteckých závodech Kunovice od mítinku 24. března?

30. března vyhlásila odborová organizace stávkovou pohotovost a v tomtéž dni byl na firmu vyhlášen konkurs.

Jak tato nová okolnost může ovlivnit vyplacení dlužných mezd zaměstnancům?

Nedoplatky za leden, únor a březen bohužel již spadnou do konkursní podstaty, takže jejich vyplacení nebude určitě záležitostí okamžiku.

Jak bude odborová organizace v této záležitosti dál postupovat?

Na vnitropodnikovém mítinku 31. března jsme stávkovou pohotovost zrušili, protože v nové situaci už postrádá smysl.

Už jste s konkursním správcem jednal o jeho představách o budoucnosti podniku?

Správce Mgr. Miroslav Sládek hodlá zachovat výrobu a podnik připravit k následnému prodeji.

Jak fakt konkursu hodnotíte?

Já ho vnímám spíš kladně, protože za dosavadních poměrů už nebyla prakticky žádná naděje na obrat k lepšímu.

Nízké mzdy maďarských kováků ještě dlouho vydrží!

Německá automobilka Audi, která se netají spokojeností s dosavadními výsledky svých aktivit v Maďarsku, chce v příštích pěti letech investovat do motorárny v Györu 200 až 250 miliónů euro ročně. Mluvčí koncernu J. Lunemann v nedávném rozhovoru pro německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung upozornil, že je však nezbytné sladit vzájemně si konkurující závody Audi v Györu, Neckarsulmu (SRN) a Polkowici (Polsku). Od převzetí produkce v Györu v roce 1993 investoval koncern do zdejšího provozu již 1,8 miliardy euro a dovedla výrobu na 1,33 miliónu motorů ročně. V tomto maďarském městě, kde zaměstnává něco přes 5000 pracovníků, zřídil i vývojové motorářské středisko, kde působí 80 inženýrů a techniků, jejichž počet se má v dohledné době zdvojnásobit. Lunemann podtrhl, že výhoda nízkých mezd maďarských zaměstnanců ve srovnání s německými ani po vstupu Maďarska do Evropské unie nezmizí, nýbrž ještě po mnoho let zůstane. Podle jeho názoru místní firmy, jež by se mohly účastnit subdodávkami, doposud bohužel nesplňují vysoké kvalitativní nároky, takže jejich podíl na kooperaci s Audi činí jen pět procent.

Nezapomeňte na specifický symbol!

Po zdražení poplatků za vedení účtů u peněžních ústavů zrušily některé základní organizace OS KOVO účty a začaly používat hotovostní styk. Peníze na účet OS KOVO posílají přes Českou poštu, ale ne vždy úplně vyplní poštovní poukázku.

Poštovní poukázka typu A k tomuto účelu má pouze dva díly. Jeden zůstává u plátce a druhý u České pošty. Ze soupisu poštovních poukázek, které OS KOVO dostává, není často možné zjistit, o kterou základní organizaci se jedná.

Proto prosíme o vyplnění specifického symbolu, který na poštovní poukázce A je a kde bude uvedeno platné číslo příslušné základní organizace.

Měl jsem odvést zdravotní pojištění?

Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

P. Č., Pardubice

Dohoda o provedení práce je jednou ze dvou tzv. dohod o práci konaných mimo pracovní poměr a je upravena v § 236 zákoníku práce. Zde je mj. uvedeno, že dohodu o provedení práce může zaměstnanec mít u jednoho zaměstnavatele uzavřenu v maximálním rozsahu 100 hodin v kalendářním roce.

Pokud se týká otázky, zda jste z příjmů z dohody o provedení práce byl povinen odvést pojistné, je třeba odpověď hledat v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a též v zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Příjmy podléhají pojistnému, pokud jsou součástí tzv. vyměřovacího základu. V obou těchto zákonech je uvedeno, že vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů zúčtovaných mu organizací, které zakládají účast na nemocenském pojištění.

Okruh "nemocensky pojištěných" osob je taxativně vymezen v § 2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců. Zaměstnanci zaměstnaní na dohodu o provedení práce zde uvedeni nejsou. Jejich příjmy tedy nepodléhají ani sociálnímu, ani zdravotnímu pojistnému.

(Pro úplnost je třeba se zmínit o druhém typu dohody konané mimo pracovní poměr, kterým je dohoda o pracovní činnosti upravená v § 237 zákoníku práce. Příjmy zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti zakládají účast na nemocenském pojištění v případě, že dohoda trvá déle než 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích a příjem z ní dosahuje v kalendářních měsících alespoň 400 Kč. V těchto případech tedy jsou i součástí vyměřovacího základu sociálního a zdravotního pojištění).

Naše dcerka při loučení v nemocnici strašně pláče

Mgr. DAGMAR NOVÁKOVÁ, psycholožka, Institut Filia

Z. Č., Praha

Žádný rodič nevidí rád, že je jeho dítě nešťastné, zvlášť v případě, když už má i tak zkomplikovaný život chronickou nemocí. Slzy na konci návštěv v nemocnici pak kanou jak na straně dítěte, tak na straně rodičů.

Před lety se toto takzvané rozrušení dítěte zcela špatně chápalo jako škodlivé a bylo neprávem důvodem k tomu, že se na dětská lůžková oddělení v nemocnicích nesmělo vůbec na návštěvy. Šlo o velmi drastické opatření pro děti i pro rodiče a není divu, že potom často hospitalizované děti trpěly celou řadou poruch a psychických komplikací, které se táhly celou řadu let. Samozřejmě, že častý a dlouhodobý pobyt v nemocnici může přinést některé problémy, zvláště když uvážíme nepříjemné zážitky ze samotného pobytu i z diagnostických a léčebných postupů. Je ale nutné tyto negativní vlivy snížit na nezbytné minimum. Naštěstí v současné době je v našich dětských zdravotnických zařízeních úplně jiný režim, který to umožňuje.

Proč tedy vaše dcerka potřebuje, abyste ji navštěvovali, i když z toho bývá rozrušená? Mezi nejzákladnější potřeby malého dítěte patří přítomnost blízkých lidí, hlavně rodičů. To je jeho jistota, zdroj pocitů bezpečí a lásky. Dítě nechápe nutnost pobytu v nemocnici a může se domnívat, že nemoc a hospitalizace jsou "za trest", že je do nemocnice odloženo, protože zlobilo nebo dokonce proto, že ho rodiče nemají rádi a chtěli se ho zbavit. A tyto pocity může otupit pouze častá přítomnost rodičů, bez ohledu na to, že bude plakat při jejich odchodu. Důležité je, že matka a otec svou přítomností dávají najevo lásku k svému dítěti a neustále je ubezpečují o tom, že k sobě navždy patří. Dítě se po dobu nepřítomnosti rodičů těší na jejich návštěvu, a to mu pomáhá překonávat nejen chvíle odloučení, ale i nepříjemné pocity z diagnostických nebo terapeutických zákroků.

Odmítáme pracovat s nebezpečnými lisy

JIŘÍ TEČ, specialista BOZP

K. K., Sobotka

Výlet s nákupem se rodičům nevyplatil

JUDr. VLADIMÍRA BRÁDLOVÁ, vrchní rada České obchodní inspekce

V. K., Tábor

Čtenář z Tábora přesně popsal situaci, kterou v posledních letech mohl poznat každý z nás. Jedná se o způsob prodeje založený na přímém osobním kontaktu s prodávajícím, podrobným popisem a předvedením výrobků. Až potud nic nového. Do prodeje však vstupuje nový faktor, a to psychologie. Je nutné uvědomit si několik základních bodů:

Celá akce není organizována pro krácení dlouhé chvíle našich spoluobčanů, ale za účelem prodeje zboží. K předvádění zboží dochází až po absolvování zábavné části výletu, kdy jsou účastníci většinou již unaveni, a proto méně ostražití, někdy dobře najedeni, a tudíž i dobře naladěni.

Výlety jsou pořádány ve všední dny, kdy většina z nás chodí do zaměstnání, takže účastníky tvoří převážně důchodci, pro které je to vítané zpestření dlouhé chvíle. Je však pravdou, že tito účastníci již nemají takový přehled o cenách a nabídce zboží v klasických obchodech a jsou více důvěřiví. Na to sázejí prodejci - dealeři, ale nespoléhají se jen na to. Jsou vskutku mistry svého oboru. Zpravidla absolvovali mnoho odborných školení v oblasti prodeje, psychologie, herectví a většinou i slušného chování, a proto jsou schopni prodat cokoli a komukoli (čím více prodají, tím vyšší mají výdělek). Velice působivě předvádějí zboží, vychvalují jeho jedinečné vlastnosti, nabízejí různé výhody, slevy. A když nakonec za cenu jednoho výrobku přidají zdarma druhý, k tomu navrch několik dárků, mají vyhráno. Účastníci bývají někdy zmateni, jindy nadšeni, někdy jen nemají sílu odporovat nátlaku dealera. Mnohdy podlehnou davové psychóze, protože soused nebo jiný účastník, kterým však může být spolupracovník dealera, kupní smlouvu podepsal. A tak podepisují také, zaplatí zálohu a s pocity uspokojení, jak dobře nakoupili a jak potěší své blízké, se vracejí domů. Na nějaké čtení podmínek kupní smlouvy nemají čas, ani příležitost, a kdyby i měli, většina z nich by asi obsahu smluv moc nerozuměla.

Některým nadšení zůstane, jsou s výrobky spokojeni a těší se na další výlet. Jiní však doma zjistí, jako rodiče našeho čtenáře, že výrobky vlastně vůbec nepotřebují nebo že výrobek nefunguje tak, jak jim bylo řečeno, uvědomí si finanční částku, kterou musí uhradit a za kterou by mohli koupit například uhlí na zimu, a pak hledají možnost jak kupní smlouvu zrušit.

Až donedávna to byl problém. Kupující sice mohl od smlouvy odstoupit, ale musel zaplatit poměrně velkou částku jako smluvní pokutu, se kterou podpisem smlouvy souhlasil.

Novela občanského zákoníku s účinností od 1. 1. 2001 již pamatovala na tyto situace a dává kupujícím možnost od smlouvy odstoupit, a to bez uvedení jakýchkoli důvodů, bez storno poplatků či pokut. Musí však být splněno několik podmínek:

Předně musí být smlouva uzavřena mimo prostory obvyklé k podnikání dodavatele nebo dodavatel takové stále místo vůbec nemá. Odstoupit od smlouvy se musí písemně, a to nejpozději do 7 dnů od podpisu smlouvy, a pokud nebylo zboží ještě dodáno, prodlužuje se lhůta na 1 měsíc. Na toto právo musí být kupující písemně upozorněn nejpozději při podpisu smlouvy, v opačném případě se lhůta prodlužuje až na 1 rok od jejího podpisu.

Daňové minimum aneb Vyznáte se v daních? (VI.)

JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO

Souběh závislé činnosti a podnikání, pronájmu nebo ostatních příjmů

V některých případech, a ne ojedinělých, dochází k souběhu závislé činnosti a podnikatelské aktivity, popřípadě pronájmu nemovitosti ve vlastnictví poplatníka. Jedná se pak o příjmy podle § 6, 7, 9, popřípadě 10 ZDP. V takovém případě pak nelze vyplnit tiskopis A, který se výhradně týká příjmů podle § 6 (závislá činnost a funkční požitky), ale je nutné vyplnit formulář typu B.

Samotný hlavní tiskopis má 4 stránky, ale jsou k němu 4 přílohy, nezbytné pro podání daňového přiznání. Upozorňujeme na to, že než začne poplatník vyplňovat daňové přiznání, je nezbytné pozorně přečíst veškeré pokyny pro vyplnění.

Poplatník, který bude podávat toto daňové přiznání, si v prvé řadě od zaměstnavatele (popřípadě více zaměstnavatelů) vyzvedne potvrzení o příjmech a sražených zálohách na daň.

Dále se pak bude rozhodovat, zda výdaje z podnikání uplatní procentem v souladu se zákonem o daních z příjmů, či - pokud vedl po celou dobu účetnictví - příjmy spolu s výdaji uvede do daňového přiznání podle výsledků vycházejících z tohoto účetnictví.

Pokud vedl v roce 2003 jednoduché účetnictví, bude v roce 2004 vést tzv. daňovou evidenci, jestliže nepřejde na účetnictví vedené v plném rozsahu (dříve podvojné).

Dále lze ještě pro případ podnikání platit daň paušální částkou v souladu s § 7a ZDP. Stanovení minimálního základu daně je zakotveno v § 7 c.

Daňové náklady určené procentem podle § 7 odst. 9

Pro daňové přiznání je potřeba mít přesnou evidenci příjmů. Součet příjmů se uvádí do daňového přiznání.

Procento stanovené do nákladů (bez vedení účetnictví) je následující:

1) 50 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství. To je případ, kdy zaměstnanec vedle příjmů ze závislé činnosti ještě provozuje zemědělskou apod. činnost.

2) 30 % z příjmů za využití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv, včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně z příjmů z rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem.

3) 25 % z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a z příjmů z nezávislého povolání, které není živností, dále pak z příjmů znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského práva, rozhodce za činnost podle zvláštních předpisů a správce konkursní podstaty za činnost podle zvláštních předpisů...

§ 7a - daň stanovená paušální částkou

O možnost platit daň paušální částkou musí poplatník požádat do 31. ledna správce daně.

V žádosti poplatník uvede předpokládané příjmy podle § 7 a předpokládané výdaje k těmto příjmům a další rozhodné skutečnosti pro stanovení daně paušální částkou.

Podmínkami pro udělení souhlasu jsou například to, že podnikatel podniká bez zaměstnanců a dále že jeho příjmy v předchozích třech zdaňovacích obdobích nepřesáhly 1 000 000 Kč. Dále pak, že není plátcem DPH a mnoho jiných podmínek.

Náklady procentem využívají zejména osoby činné podle autorského zákona, neboť mají prokazatelné náklady poměrně nízké (pokud není nákup počítače a drahých programových vybavení). Vedle procenta se pak do výdajů uvádí ještě zaplacené sociální a zdravotní pojištění.

V případě stanovení minimálního základu daně je v příslušném § obsaženo i to, kterých osob se toto ustanovení netýká. Například je to první a následující rok podnikání aj.

Je také vhodné vědět, že daňové přiznání v tomto případě nemusí podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků posle § 6 pouze od jednoho nebo více plátců po sobě a neuplatňoval odpočet úroků z hypotečního úvěru. Podmínkou je, že poplatník podepsal prohlášení a nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 4000 Kč v roce 2003 a 6000 Kč v roce 2004.

B) Daň z příjmů právnických osob

Nebudeme zde řešit obchodní společnosti, ale zaměříme se na to, co je nám v tomto případě bližší, a to na odborovou organizaci jako právnickou osobu ve vazbě na daň z příjmů právnických osob.

I zde se jedná o zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ve vztahu k odborové organizaci jako právnické osobě jsou podstatné §§ 18, 19 a 20 a následující v těchto ustanoveních:

§ 18 odst. 1

Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li dále stanoveno jinak.

§ 18 odst. 3 (dále je pro odborovou organizaci stanoveno jinak)

U poplatníků, kteří nejsou založeni za účelem podnikání, jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného.

§ 18 odst. 4

U poplatníků uvedených v odstavci 3 nejsou předmětem daně příjmy:

§ 18 odst. 4a - z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy, statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami;

§ 18 odst. 4b - z dotací a jiných forem státní podpory a podpory z rozpočtu obcí a krajů, jsou-li poskytnuté podle zvláštních předpisů;

§ 18 odst. 4c - z úroků z vkladů na běžném účtu.

§ 18 odst. 6

U poplatníků uvedených v odstavci 3 se splnění podmínky uvedené v odstavci 4a posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Pokud se jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činností provádí jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší než související náklady (výdaje) nebo rovny, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší, tvoří předmět daně pouze příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje.

7

§ 18 odst. 7

Poplatníci uvedení v odstavci 3 jsou povinni vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní uzávěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou, nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i pro vykazování nákladů (výdajů).

§ 19 - osvobození od daně

Osvobozeny od daně z příjmů jsou členské příspěvky podle stanov, statutů, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté občanskými sdruženími včetně odborových organizací. U odborových organizací je za již zmíněných podmínek osvobozen příjem z pronájmu vlastních nemovitostí a z úrokových příjmů.

§ 20 odst. 7 - základ daně

Poplatníci, kteří nejsou založeni za účelem podnikání, a tudíž i odborové organizace, si mohou snížit základ daně až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky na krytí nákladů souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích.

Je-li základ daně do výše 300 000 Kč, lze odečíst celý tento základ daně. Je-li základ daně vyšší než 300 000 Kč, odečítá se 30 %; v případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.

Pozor na nové ustanovení v § 23 odst. 9 zákona o daních z příjmů.

Základ daně se zvyšuje o: "prostředky nebo jejich část, o které byl snížen základ daně podle § 20 odst. 7, a to v takové výši, v jaké takto získané prostředky nebyly použity v souladu s podmínkou pro snížení základu daně, a to v tom zdaňovacím období, kdy poplatník končí činnost nebo končí stanovená lhůta pro použití prostředků."

Příjem z kapitálového majetku - úroků

Jedná se o příjem z úroků, vkladových listů, certifikátů aj.

Zde je nutné zvažovat, do kterého peněžního ústavu své prostředky základní organizace vloží. Dále je vhodné při nákupu například vkladových certifikátů, aby tyto nebyly na doručitele. Je vhodnější, aby byly na jméno organizace. Dále je nezbytné uzavírat smlouvu s peněžním ústavem tak, aby nebyla jednostranná, tzn. aby neobsahovala pouze povinnosti vkladatele a práva banky. Ve smlouvě je nutné mít zakotveno, jak se vybírají finanční prostředky včetně oprávněnosti, tj. podpisový vzor a razítko ZO. Dále pak, že jakékoliv nakládání s účtem lze provést až na základě dvou podpisů, nikoliv jednoho. Doporučujeme převody úroků a výnosů provádět po dohodě s peněžním ústavem bezhotovostně, přímo na běžný účet organizace, a to především z důvodu ochrany těchto finančních prostředků.

Tyto příjmy jsou od daně z příjmu u odborových organizací osvobozeny (ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., v platném znění, a to podle § 19 odst. 1 písm. u) novely č. 492/2000 Sb. ze dne 29. prosince 2000, platné od 1. 1. 2001) do výše, v jaké budou ve zdaňovacím období jejich dosažení a 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích prokazatelně použity k úhradě výdajů nezbytných k uskutečňování činností spočívajících v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem. Od 1. 1. 2004 již banky nesrážejí daně z úroků u termínovaných účtů (novela v ustanovení § 36 zákona o daních z příjmů).

Poznámka: Zde je dobré si dobře spočítat, zdali jsme schopni z osvobozených úroků hradit náklady stanovené zákonem, nebo zdali je výhodnější pro ZO osvobození neuplatnit a postupovat podle postupů z předchozích období, tzn. podat daňové přiznání a požádat o vrácení přeplatku na dani.

Pozor: Náklady nelze účtovat vícekrát proti příjmům, například proti daru a současně proti osvobozeným příjmům. Náklady lze uplatnit vždy pouze jednou.

Příjem z pronájmu

Jedná se o příjem z pronájmu například vlastního rekreačního zařízení nebo autobusu. Tyto příjmy podléhají daňové povinnosti (§ 18 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., v platném znění), s výjimkou pronájmu vlastní nemovitosti při splnění podmínky uvedené v předchozím bodu (Příjem z kapitálového majetku).

Poznámka: I zde je dobré zvážit výhodnost osvobození, protože osvobozen je příjem, nikoliv výnos, a z těchto důvodů nelze v nákladech odečíst nic. Tzn. pojištění, daň z nemovitosti, odpisy, opravy apod. Nelze ani tvořit zákonnou rezervu na opravy.

Ostatní příjmy

Jedná se o příjmy z vlastní činnosti, například symbolické poplatky za užívání předmětů pořízených z prostředků ZO, vybírání příspěvků na zájezdy, popřípadě divadelní představení apod. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o službu pro členy, příjmy z takovéto činnosti nejsou předmětem daně, za předpokladu, že náklady na údržbu a správu těchto předmětů nebo náklady na pořádání konkrétní akce přesahují příjmy, nebo příjmy kryjí právě pouze nutné náklady.

U prodeje majetku podléhá dani rozdíl mezi cenou vedenou v účetnictví a cenou tržní, pokud by tato byla vyšší než cena účetní. Může se jednat například o prodej knihoven, skladu sportovního a kempinkového vybavení. Zde není podstatné, komu tyto předměty základní organizace prodá. Obdobně to je i například u prodeje vlastního autobusu nebo vlastního rekreačního zařízení. Zde musí ZO uhradit převodní poplatky (tzn. poplatek z převodu motorového vozidla), daň z převodu nemovitosti při jejím prodeji, a to 3 % z ceny odhadní. Je-li cena prodejní vyšší než odhad, platí se daň z převodu nemovitosti z ceny prodejní.

Před vlastním prodejem je ale nezbytné provést inventuru a zjistit, zda prodávaný majetek je výhradně majetkem odborové organizace a v jakých účetních hodnotách ho má odborová organizace ve své evidenci. Znovu zdůrazňujeme, že účetní zůstatková hodnota, to znamená účetní hodnota po odpisech prodávaného majetku, je uznaným nákladem proti příjmu z prodeje, a to je zejména u prodeje nemovitého majetku, popřípadě autobusu, velmi podstatná položka.

Podnikání odborových organizací

Řídí se především ustanoveními obchodního, občanského a živnostenského zákona, dále pak Stanovami OS KOVO (§ 27). Při podnikání odborových organizací je ale nutné respektovat zákon o daních z příjmů a zákon o správě daní a poplatků. Příjem z podnikání po odečtení nákladů podléhá daňové povinnosti.

Poplatníci, kteří nejsou založeni za účelem podnikání, a tudíž i odborové organizace, mohou si snížit základ daně až o 30 %, maximálně však o 1 000 000  Kč, použijí-li takto získané prostředky na krytí nákladů souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. V případě, že snížení je nižší než 300 000  Kč, lze odečíst částku 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně (zákon č. 586/1992 Sb., § 20 odst. 7, v platném znění).

Vzorec

Příjem*Náklady*Hospodářský výsledek (ZD před snížením)*Snížení*Základ daně

X*Y*X - Y = HV*HV - 30 %) = ZD

)snížení se týká hospodářského výsledku před zdaněním

Dále upozorňujeme, že ještě před tímto odpočtem lze od základu daně odečíst některé položky podle § 34 zákona o daních z příjmů.

Odprodej vlastního majetku typu kempinkového vybavení, knihoven, hudebních nástrojů apod.

Jedná se o majetek zakoupený pouze z vlastních odborových prostředků, který má základní organizace v evidenci.

Zjistí-li inventarizační komise, že se jedná o předměty, které již neslouží svému účelu, předloží návrh na jejich odprodej. Tento návrh je součástí inventarizační zprávy předložené členské schůzi nebo konferenci. Pokud členská schůze nebo konference tento návrh schválí, zvolí si likvidační komisi, a ta jednoduchým postupem zjistí prodejní cenu jednotlivých předmětů:

a) podle doby pořízení, míry opotřebení, ceny

b) výpočtem odpisů.

Odborová organizace může prodej uspořádat jako akci pro členskou základnu, může ale prodávat i třetím osobám. Při prodeji předmětů, které by mohly mít historickou nebo uměleckou cenu, je vhodné mít odhad. Mohou to být například obrazy, lidové kroje, hudební nástroje apod.

Daňové zatížení je v současné době 31 % za rok 2003. Za rok 2004 bude sazba daně činit 28 %, za rok 2005 to bude 26 % a za rok 2006 bude sazba daně činit 24 procent.