LNM Group a evropská podniková rada

Vstupem do ostravské Nové huti zakotvil nadnárodní koncern LNM Group loni i v České republice. Nyní se čeští odboráři snaží posílit své vztahy se zahraničními kolegy na bázi evropské podnikové rady. O bližší informace K&E požádal místopředsedu Odborového svazu KOVO Josefa Středulu, který se touto záležitostí zabývá.

Jakým způsobem se chtějí české odbory zapojit do evropské podnikové rady LNM Group?

Situace je poněkud složitější. Koncern LNM Group se dělí na dvě části. Jedna - Ispat International N. V. - působí mimo jiné v zemích Evropské unie a na její půdě pracuje evropská podniková rada. Druhá část - LNM Holdings N. V. - působí mimo jiné v zemích střední a východní Evropy a evropská podniková rada na její půdě nepracuje. Volání po změně této situace vzniklo v rámci spolupráce polských odborářů ze Solidarity (Ispat Polska stal) a jejich kolegů z Nové huti Ostrava. Spojuje je vlastně i společný představitel managementu, protože předseda představenstva a generální ředitel Nové huti ing. František Chowaniec je zároveň i šéfem zmíněného polského podniku. Naší snahou je nejen vytvořit evropskou podnikovou radu pro LNM Holdings N. V., ale aby vznikla i jakási zastřešující organizace, která by koordinovala činnost západoevropské a východoevropské podnikové rady.

Co je pro to třeba udělat?

Prvním předpokladem je uskutečnit jednání s představiteli evropské podnikové rady Ispat International N. V., zda chtějí, či nechtějí onu velkou radu. Pokud řeknou ano, tak se bude iniciovat vznik hned dvou rad, jedné pro východní Evropu a druhé zastřešující.

Co lze od členství v evropské podnikové radě očekávat?

Samotné členství není až tak podstatné, důležitější je, že evropská podniková rada vůbec bude ve střední a východní Evropě existovat. Z toho totiž vyplývají pro české zaměstnavatele povinnosti dané zákoníkem práce, například v tom, že centrální management musí zástupcům evropské podnikové rady poskytovat určité informace.

Kdo o zřízení evropské podnikové rady rozhoduje?

Největší rozhodovací důležitost má management na příslušné úrovni. Naší snahou je domluvit se s ním a následně uzavřít dohodu o vzniku evropské podnikové rady, v tomto případě hned dvou.

Letos je tomu již 55 let, co se malebné město pod Orlickými horami a zároveň městská památková rezervace Nové Město nad Metují stalo československou metropolí náramkových a kuchyňských hodin. Do roku 1990 procházelo denně vrátnicí podniku Elton téměř 1400 pracovníků a vyrobilo se v něm více než 15 miliónů náramkových hodinek značky Prim. Zároveň je však třeba dodat, že za jedním plotem se na 700 zdejších pracovníků živilo speciální zbrojní výrobou. Pak přišel rok 1990 a všechno bylo jinak.

Co proslulou hodinářskou firmu potkalo? "Ze dne na den se u nás otevřel trh se zahraničním hodinářským zbožím a naši zákazníci, navyklí po 40 let pouze na značku Prim, se vrhli střemhlav na všechny jiné zahraniční značky. Nastal tedy obrovský propad jak odbytu, tak i výroby na současných 50 000 hodinek ročně," prozradil obchodní ředitel společnosti Elton hodinářská a jeden ze spolumajitelů Jan Prokop. "Doprovodná zbrojní výroba, která přinášela po 40 let podniku významné státní dotace a veškerou oficiální podporu, ze dne na den skončila, včetně financí, a navíc s ní muselo opustit brány podniku na 700 zaměstnanců." Jak to v Eltonu vypadá dnes?

Dnes dvě firmy

Původní firmu bylo nutné po roce 1990 organizačně rozbít. V současnosti je na pozemku bývalého Eltonu, n. p., několik samostatných firem. Nový Elton, a. s., který má asi 160 zaměstnanců, se zabývá především využíváním původního strojního vybavení nástrojárny, ke které přibyla ještě lisovna plastů. Tento podnik však neprodukuje žádný finální výrobek, veškerá produkce putuje k dalším montážím do tuzemska nebo Německa. Naproti tomu Elton hodinářská, a. s., s asi 30 zaměstnanci zůstala nositelem veškeré původní tradice výroby náramkových hodinek a kuchyňských hodin značky Prim.

Jak pokračuje tradice?

Jak tato tradice pokračuje? "Před rokem 1990 jsme vyráběli na sklad obchodní organizace Klenoty, dnes nabízíme malé série hodinek a také vycházíme vstříc různým specifickým přáním zákazníků podle nabídkového katalogu," srovnává minulost a přítomnost obchodní ředitel J. Prokop. Změny jsou dány vývojem na trhu s hodinářským zbožím. "Abychom udrželi krok se světovým trendem, museli jsme sáhnout po další automatizaci a vybavení firmy špičkovými obráběcími stroji řízenými počítačem za 8,5 miliónu korun, které nahradí mnoho speciálních strojů. Přesto se neuvažuje o zeštíhlování stavu zaměstnanců, protože právě tyto stroje nám umožní rozšířit nabídku svých služeb o kooperace v hodinářské výrobě i do zahraničí," hrdě konstatuje. Jedním dechem dodává, že firma od loňska nabízí kooperaci při výrobě hodinkových pouzder i švýcarským firmám a ty tuto spolupráci vítají a oceňují nás jako zkušené partnery. Navíc Elton hodinářská, a. s., "jede" od roku 2000 již jen v "černých" číslech, což jen potvrzuje správnost "operačního řezu" z počátku 90. let.

Důvěra odborářů nerezaví

Odborová organizace zastřešuje odboráře z obou firem, 75 odborářů je z Nového Eltonu a 8 odborářů z Eltonu hodinářské.

"Naše odborová organizace prošla v průběhu let nesnadným obdobím, ale důvěra v ní nijak nekorodovala," pochvaluje si její neuvolněný předseda Roman Pokorný, povoláním seřizovač CNC strojů. "Počátkem 90. let bylo sice technicko-hospodářským pracovníkům doporučeno, aby vystoupili z odborů, ale mezi dělnickými profesemi se k nám hlásí na 85 procent pracovníků. Kromě toho si v naší organizaci udržuje členství na 360 důchodců. Každoročně je zveme na předvánoční setkání s kulturním programem. Jedině díky této masové podpoře můžeme naším členům nabízet příspěvky na kulturní a sportovní akce, na letní dětské tábory, rodinné rekreace, na životní a pracovní jubilea i na vánoce. Kromě toho naše organizace spravuje chatu u rybníka Špinka nedaleko Červeného Kostelce."

Vztahy mezi vedením a odbory

Předseda se netajil, že není nijak nadšen spoluprací s ředitelem firmy Nový Elton. Podle jeho slov se vídají jen zřídka a spíše si spolu dopisují, takže vzájemné styky jsou velmi těžkopádné. Nejen to: "Ředitel někdy nerespektuje ani zákoník práce, zejména pasáže o vzájemné spolupráci a součinnosti, tedy právo odborů na informace, kontrolu, projednání a spolurozhodování," uvádí R. Pokorný. A jak se to odráží v kolektivním vyjednávání? "Kolektivní smlouvu v Novém Eltonu na tento rok ještě nemáme dohodnutou. Řediteli jsme předložili písemně náš návrh na navýšení mezd o tři procenta, ale ředitel jej neakceptoval a místo toho vydal svůj mzdový předpis, ve kterém ještě krátí zaměstnance na prémiích za nižší produktivitu," prozrazuje. Názor generálního ředitele, předsedy představenstva a spolumajitele Nového Eltonu Eduarda Krebese na součinnost - nebo spíše nesoučinnost - s odbory a kolektivní vyjednávání se nám nepodařilo zjistit, protože na písemnou žádost o schůzku zástupce redakce s ním či jeho zástupcem (se žádostí o fotografování), adresovanou mu předsedou ZO před naší redakční návštěvou, odpověděl jednoslovně: Nesouhlasím.

"Naopak spolupráce s vedením společnosti Elton hodinářská je korektní, o čemž svědčí i fakt, že kolektivní smlouva byla podepsána," říká R. Pokorný. "Plošné navýšení mezd sice není sjednáno, ale vzhledem k dostatku zakázek a zavedení dvousměnného provozu dostanou lidé více peněz."

Ačkoli R. Pokorný tyto firmy nerad srovnává, připouští, že v jednom se neliší: "Přispívají zaměstnancům jen na obědy a na významná životní výročí - odměnou nebo dárkem -, ale tím jejich sociální program končí."

Jan Langer, předseda ZO OS KOVO Pardubice: "Pro mě je to naprosto normální den, ale vstup ČR do EU vítám."

Miluše Svojanovská, předsedkyně ZO OS KOVO TOS Svitavy: "Den obav - a myslím, že to tak chápou i zaměstnanci u nás. Nevěřím, že nám vstup do EU přinese něco dobrého. Určitě to pro mě nebude den oslav."

František Beníček, předseda ZO OS KOVO Adaco Jindřichův Hradec: "Neprožívám ani optimismus, ani pesimismus. Obavy sice mám, ale jsem v očekávání něčeho nového a snad i lepšího."

Karel Ondráček, předseda ZO OS KOVO Pars nova Šumperk: "Je to den očekávání, oslavovat není co. V poslední době lidi dost obrátili, jak se dřív na vstup do EU těšili a většinou v referendu hlasovali pro, tak nyní nevědí, co bude. A já to cítím obdobně."

Jaroslav Veniger, předseda ZO OS KOVO Karosa Vysoké Mýto: "Obavy určitě nemám. Jsem spíš v očekávání, jaký bude rozdíl mezi proklamacemi a skutečností. Pokud nebude velký, tak budu spokojen. Vstup do EU vnímám jako nutnost."

Stanislav Kousal, předseda ZO OS KOVO TOS Znojmo: "Oslavovat vstup do EU nebudu, ale jako významný den to vnímám."

František Pajtl, předseda ZO OS KOVO Mora-TOP Šternberk: "Něco mezi tím. Spontánní oslavy pořádat nebudu, ale obavy určitě nemám. Očekávám spíš přínos. Ani ve firmě obavy nejsou, spolupracujeme s evropskými firmami a vyvážíme do zámoří, proto není důvod ke strachu."

František Bouda, předseda ZO OS KOVO Elitex Chrastava: "Tak obavy určitě nemám, ale na oslavy ve stylu někdejších 1. májů se taky nechystám. Očekávám, že se v této zemi konečně něco hne k lepšímu - hlavně její °slavné° zákony. Naše firma je v konkursu, a když vidím bezmocnost lidí vůči tunelářům, kteří to zavinili, je to do nebe volající. Za březen nebyly vyplaceny mzdy a všichni jsou teď z toho v šoku."

SRN: obavy z rušení míst u Siemense

Možná i více než 10 000 z celkem 167 000 pracovních míst je podle odhadu odborářů ohroženo v závodech koncernu Siemens na německém území. Sami představitelé koncernu připouštějí, že se plánuje přemístění některých pracovišť do Indie a východní Evropy, tedy zemí lákajících nízkými mzdami, a tím i zrušení zhruba 5000 míst.

Jak před nedávnem uvedl list Frankfurter Allgemeine Zeitung, na úseku výroby a odbytu pevných telekomunikačních sítí, mobilního rozhlasu a přenosu dat by mělo zaniknout celkem 2500 míst a stejný počet i v hard- a softwaru pro kolejová vozidla. Odbourávání pracovních příležitostí však připravuje i společný podnik Bosch Siemens na výrobu domácích spotřebičů, který chce kvůli vysokým personálním nákladům škrtnout 3000 z celkem 14 000 míst ve Spolkové republice. Heinrich von Pierer, předseda představenstva Siemense, prohlásil, že zaměstnanci musí pracovat za stejnou mzdu déle, tj. vrátit se k někdejšímu 40hodinovému pracovnímu týdni. "Doufáme, že se takto snad podaří zachránit mnohé z ohrožených míst," řekl uvedenému listu.

Dánsko: vyšší kolektivní smlouva ve strojírenství

Tříletá kolektivní smlouva, kterou s platností od 1. března 2004 uzavřel Odborový svaz dánských kovodělníků se Svazem zaměstnavatelů ve strojírenství, zabezpečuje pro 220 000 kováků řadu sociálních jistot. Jak informoval v čísle 1/2004 čtvrtletník Mezinárodní federace kováků Metal World, nová smlouva mj. zvyšuje příplatky za práci o svátcích o 3,5 až 4,0 procenta, rozšiřuje placenou rodičovskou dovolenou (pro ženy i muže) ze 14 na 20 týdnů, prodlužuje plně hrazenou nemocnost z pěti na devět týdnů, zvyšuje minimální hodinovou mzdu o 2,25 dánské koruny (cca o 0,30 euro). Pokud jde o vyjednávání o růstu mezd, tyto řeší se zaměstnavateli přímo odboráři v jednotlivých podnicích samostatně, a to vždy na jeden rok.

Britští zbrojaři propouštějí

Největší výrobce zbraní v Evropě, britská společnost BAE Systems, zaměstnávající na 90 000 lidí s celoročním obratem zhruba 18 miliard euro, zruší do roku 2005 ve svých dvou leteckých továrnách ve Velké Británii 1000 pracovních míst. Zároveň rozhodla i o propuštění 760 pracovníků dvou loděnic, kde se vyrábějí ponorky na jaderný pohon typu Astute. Vedení BAE Systems zdůvodnilo tato úsporná opatření jednak tlakem britského ministra obrany na snižování prodejních cen zbrojních dodávek, jež označil za přemrštěné, jednak ztrátami za opožděné dodání Eurofighteru a zvýšenými náklady na výrobu tryskového letounu Nimrod.

Nizozemí: propouštění u Philipse

Nizozemský elektronický koncern Philips plánuje zrušit ve své domovině minimálně 450 pracovních míst, z nichž 350 zanikne ve výrobě polovodičů v Nijmwegenu, kde čtyři továrny budou sloučeny do jedné. V dalším závodě v Eindhovenu má přijít o práci 100 až 150 zaměstnanců.

Mám po přechodu do důchodu nárok na nemocenské?

Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

J. S., Praha

Po skončení zaměstnání obecně trvá takzvaná ochranná lhůta z nemocenského pojištění, která činí 42 kalendářních dnů. To se vás však týkat nebude. Situaci jednoznačně řeší § 72 odst. 1) vyhlášky č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění. Má poněkud archaický jazyk (daný možná datem vzniku předpisu), nejprve jej ocituji a pak uvedu, co z jeho znění plyne pro jednotlivé poživatele různých typů důchodů z důchodového pojištění.

§ 72 odst. 1) vyhlášky č. 143/1965 Sb.: Zaměstnanci, kterému vznikl po skončení zaměstnání před uplynutím ochranné lhůty nárok na poskytování důchodu z důchodového pojištění, zaniká ochranná lhůta, pokud neprošla dříve, uplynutím posledního dne přede dnem, od něhož mu náleží výplata důchodu. Ochranná lhůta však takto nezaniká při vzniku nároku na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod, a pokud jde o nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ani vznikne-li zaměstnankyni po skončení zaměstnání nárok na částečný invalidní důchod.

Z uvedeného vyplývá, že občan, který po skončení zaměstnání začal pobírat starobní (váš případ), plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, již nemůže použít ochranné lhůty ze skončeného zaměstnání pro nárok na dávky nemocenského pojištění obecně (nejen pro nemocenské). Je zde výjimka pouze pro případ počátku pobírání částečného invalidního důchodu u ženy pro její nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

Náš syn se najednou chová divně

Mgr. DAGMAR NOVÁKOVÁ, psycholožka, Institut Filia

P. M., Jilemnice

Něco z toho, co popisujete, může představovat různé problémy. Od projevů nastupující puberty až po problémy s drogou nebo psychickou poruchu. Ale kombinace varovných známek, které uvádíte, ukazuje na možnost šikanování vašeho dítěte ze strany spolužáků.

O šikaně se stále více a více hovoří, zdá se, že jev, který byl dříve spojován spíše s vojenskou prezenční službou, je velmi častý i v jiných prostředích, zvláště pak ve školách. Výraz šikanování představuje pronásledování, záměrné a zbytečné obtěžování, nespravedlivé obviňování a trestání, které útočí na lidskou důstojnost.

Příčiny tohoto závažného sociálního jevu jsou velmi složité, patří k nim celkové společenské klima, zvýšené či neustálé nároky na nutnost přizpůsobovat se změnám, proměna funkce rodiny, nedostatek tzv. pozitivních vzorů, ale i genetické zátěže, chybný výchovný systém v rodině, negativní vzory chování dospělých, zátěžové životní situace a klima vrstevnických skupin. Agresor vždy potřebuje podporu ve skupině, nachází spolužáky, kteří s ním "spolupracují" při šikanování, často to bývají i původně velmi slušné děti. Ti, kdo se na šikaně přímo nepodílejí, mlčí, protože se bojí.

Agresor většinou bývá zdatný a silný, s touhou ovládat druhé, sebejistý, impulsívní, bezohledný. Je zaměřený na sebe a na své uspokojení z moci nad druhými. Často má zkušenosti s tělesnými tresty a domácím násilím nebo vyrůstá v rodině s velmi přísnou výchovou bez projevů lásky a zájmu nebo mu chybí duchovní a mravní hodnoty.

Obětí šikanování se stávají například děti s handicapem nebo kulturní odlišností, bázlivé, pasivní, s nedostatkem sociálních zkušeností a s tím související neschopností prosadit se, i děti, které mají obavy ze selhání a vyhýbají se konfliktním řešením. Občas se obětí stávají i děti silné, sociálně zralé, které nemají zájem o dětské hry vrstevníků.

Při řešení šikany je důležitá spolupráce školy a rodiny. Učitelé by měli být obeznámeni s problematikou šikany nejen teoreticky, ale měli by také umět zvládat obtížné sociální situace. Záleží na míře tolerance pedagoga k násilí a je třeba umět odlišit jednorázovou agresi, různé kanadské žerty od skutečné rozvíjející se šikany. Bohužel, toto včasné rozeznání je někdy velmi obtížné, protože agresoři jsou rafinovaní, své projevy před učitelem krotí a spoléhají na mlčenlivost kolektivu, který má strach šikanování oznámit.

Existují jakési varovné známky a měli byste s učiteli vašeho dítěte konzultovat, zda je nepozoruje. Jde například o to, že dítě je o přestávce osamocené a vyhledává blízkost dospělých, je nejisté, ustrašené, když se při týmových sportech volí kapitáni, tak o něj družstva neprojevují nikdy zájem, dítě má posměšnou přezdívku a ostatní s ním odmítají sedět v lavici nebo spolupracovat, dítě má poškozené věci a ztrácejí se mu pomůcky nebo se mu náhle zhorší prospěch, ačkoli se dříve učilo dobře a je schopné.

Členské příspěvky a jejich odpočet od základu daně

JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO

I když jsme již prostřednictvím seriálu Daňové minimum informovali o tom, že u člena odborů lze snížit základ daně o zaplacené členské příspěvky odborové organizaci, je třeba se k tématu ještě jednou vrátit. Během prvního čtvrtletí letošního roku totiž na všech školeních, ale i telefonicky zazněl od základních organizací požadavek tuto problematiku zveřejnit v co nejširších souvislostech.

Není divu, jedná se o absolutní novinku. Vyplývá z ustanovení § 15 odst. 14 zákona o daních z příjmů, podle kterého lze od základu daně odečíst členské příspěvky člena odborové organizace zaplacené podle stanov této organizace, která uskutečňuje činnosti spočívající v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním předpisem. Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3000 Kč za zdaňovací období. Odpočet lze uplatnit na základě potvrzení příjemce, tj. odborové organizace, podle § 38l odst. 1 písm. j zákona o daních z příjmů, kterým je stanoven způsob prokazování nezdanitelných částek daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků.

Je tu možnost, že organizace se dohodne například v kolektivní smlouvě, že na konci zdaňovacího období obdrží od plátce daně (mzdové účtárny zaměstnavatele) jmenovitou výčetku všech členů spolu s částkou sražených členských příspěvků. Tuto výčetku pak vybraný zástupce výboru základní organizace potvrdí svým podpisem a razítkem organizace. Na základě takovéhoto potvrzení pak může mzdová účetní tento odpočet uplatnit u poplatníka, který u ní podepsal prohlášení.

V případě, že bude těžké se dohodnout o potvrzení od zaměstnavatele (jak výše uvedeno), je tu ještě jedna možnost, která je dána § 38 j zákona o daních z příjmů, a sice povinnost plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků:

1) Plátce daně je povinen vést pro poplatníky, z jejichž mezd sráží zálohy, mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani sražené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období.

2) Mzdový list musí pro daňové účely obsahovat:

a) poplatníkovo jméno a příjmení, též dřívější

b) rodné číslo

c) bydliště

d) jména a rodná čísla osob, které poplatník uplatňuje pro snížení základu daně, výše jednotlivých nezdanitelných částek s uvedením důvodu jejich uznání

e) za každý kalendářní měsíc:

* úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo naturáliích

* částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedených v předchozím bodě

* pojistné

* základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby

* nezdanitelné částky základu daně

* zdanitelnou mzdu

* zálohu na daň nebo daň podle zvláštní sazby daně.

Dále je pak v odst. 3 uvedeno, že na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh.

S ohledem na skutečnost, že podepsat prohlášení u plátce (ve mzdové účtárně) je nutné nejpozději do 15. února tak, aby bylo možné udělat roční zúčtovaní a s tím také doložit veškerá potřebná potvrzení, znamenalo by to, že například 10. ledna by všichni členové odborové organizace požádali o doklad obsahující uvedené skutečnosti tak, aby mzdová účtárna do deseti dnů tyto potvrzení vystavila. Bylo by nutné totiž nechat časový prostor pro vystavení potvrzení odborovou organizací tak, aby i toto potvrzení bylo do mzdové účtárny doručeno nejpozději do 15. února.

Z uvedeného je zcela zřejmé, že i pro mzdové účtárny bude daleko jednodušší vystavit potvrzení v podobě soupisu než každé jednotlivé potvrzení - v některých případech i pro několik set členů odborové organizace.

Příklad odpočtu:

Zaměstnanec člen odborové organizace (bez vyživované osoby)

s platem 18 000 Kč měsíčně - roční zúčtování:

18 000 x 12 = 216 000 Kč

zaplacené sociální a zdravotní pojištění (12,5 %) ... - 27 000 Kč

-----------------------------------------------------------------

základ daně ... 189 000 Kč

odpočitatelná pol. poplatník ... - 38 040 Kč

odpočitatelná pol. příspěvky ... - 2,835 Kč

-----------------------------------------------------------------

Ke zdanění ... 148 125 Kč

v ročním zúčtování zaokr. na cela sta dolů ... 148 100 Kč

Vzor pro potřeby základní organizace na potvrzení příjmů členských příspěvků zejména pro členy, kteří si dělají vlastní daňové přiznání z příjmů fyzických osob:

POTVRZENÍ 2004:

o příjmu členských příspěvků v souladu s §§ 15 odst. 14, 38l odst. 1 písm. j zákona č. 586/92 Sb. o daních z příjmů.

Jméno člena: ....................................................

rod. číslo: .....................................................

částka Kč: ..................... Za období: .....................

Důchodové reformy v Evropě - zkušenosti pro ČR (I.)

JUDr. ZDENĚK HÁJEK, poradce ČMKOS pro sociální zabezpečení

Zatížení ekonomicky aktivní populace financovat důchody současných důchodců, jako jednou jejich děti budou platit důchody jim (princip průběžného systému financování), má své hranice. Proto jednotlivé země, mezi nimi i Česká republika, hledají cestu vedoucí k ufinancovatelnosti důchodů a k udržení odpovídající úrovně dávek. To se ovšem ne vždy daří. Dokladem toho je například rozdílná úroveň minimálních důchodů v zemích, kde existuje tento institut, a značné rozdíly v míře náhrady předdůchodových příjmů (výše starobního důchodu k čisté mzdě pobírané před odchodem do důchodu). Přitom ale ufinancovatelnost důchodového systému sama o sobě nemůže být cílem žádné důchodové reformy, ale je a musí být prostředkem k zajištění přiměřených dávek pro všechny, kteří po větší část svého života pracovali (byli účastni důchodového pojištění) a zaslouží si ve stáří odpovídající zajištění.

Jak vyplývá z analýz vývoje jednotlivých důchodových systémů a jejich reforem v Evropě i jinde ve světě, každá reforma (a způsob řešení "důchodových problémů") je specifická s ohledem na ekonomické a další podmínky dané země, na sílu nebo slabost doplňkových důchodových systémů i dalších sociálních systémů a na tradice, která tato země má. Zkušenosti těchto zemí jsou pro každý stát, který stojí na rozcestí a rozhoduje se pro další cestu, poučné. To je i případ České republiky, která stojí před zásadním rozhodnutím, zda pokračovat v důchodové reformě cestou parametrických změn současného důchodového systému, nebo zvolit systémovou změnu, což by s největší pravděpodobností znamenalo přechod na příspěvkově definovaný systém (charakteristiky jednotlivých systémů jsou autorem uvedeny v dalším textu). Tomuto rozhodování mohou napomoci některé společné znaky jednotlivých důchodových modelů, charakteristické pro všechny země, které na určitý konkrétní systém přešly. Tyto znaky lze i přes národní specifika reforem vysledovat. Při rozhodování, co přijmout a čemu se raději vyhnout, respektive co odmítnout, jsou zkušenosti jednotlivých zemí zajímavé i pro Českou republiku.

Jedenáct společných cílů EU

Ze zkušeností fungování národních důchodových systémů a průběhu důchodových reforem zejména v Evropě vyvozuje Evropská unie (EU) a její orgány společné závěry ve smyslu doporučení ostatním státům jak postupovat. Tato doporučení nejsou pro přistupující země závazná, ale očekává se, že důchodové systémy v kandidátských a přistupujících zemích se budou vyvíjet v kontextu s trendy a požadavky uplatňovanými v rámci EU.

Jde zejména o cíle:

* Zabezpečit, aby starší lidé nebyli ohroženi chudobou, mohli se těšit z důstojné životní úrovně a podílet se na ekonomické prosperitě své země.

* Zajistit dostupnost vhodných penzijních systémů, aby bylo možno dosáhnout takový nárok na důchod, který v přiměřeném rozsahu zachová dosavadní životní úroveň.

* Podporovat solidaritu uvnitř a mezi generacemi (tedy i mezipříjmovou, respektive vnitrogenerační solidaritu).

* Dosáhnout vysoké úrovně zaměstnanosti, dále zaručit, že důchodové systémy budou poskytovat účinné podněty pro zapojení starších pracovníků, a ti nebudou penalizováni za to, že zůstanou na trhu práce.

* Zajistit udržitelnost veřejných financí a snížení zadluženosti.

* Zaručit, aby na ekonomicky aktivní skupinu nebylo naloženo nadměrné břemeno, a důchodcům byly přitom zachovány přiměřené důchody.

* Zaručit bezpečnost soukromých a veřejných systémů z hlediska poskytování důchodů s potřebnou přesností a jistotou.

* Přehodnocovat podmínky penzijních systémů s cílem zaručit naplňování principu stejného zacházení s ženami a muži.

* Učinit penzijní systémy transparentnější a podporovat co nejširší konsensus v oblasti důchodové politiky a penzijních reforem.

A dále: EU trvá na nezbytnosti zachování náhradních dob i v reformovaných systémech (jsou výrazem uplatnění principu solidarity, pro kterou sociální pojištění jako veřejný systém vzniklo). Zdůrazňuje zaměstnanecké penzijní připojištění a formy zabezpečení se silnými prvky solidarity a na vazbu mezi příspěvky a dávkami (na ekvivalenci). Prosazuje však i strategii udržitelnosti důchodů zvyšováním míry zaměstnanosti a omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu.

Vzhledem k ČR: Pod většinu z 11 cílů by se mohla podepsat i ČMKOS, zejména pod cíl "podporovat solidaritu uvnitř", tedy mezipříjmovou solidaritu uvnitř generace. Také umožnění zaměstnaneckého penzijního připojištění (jako tradiční a osvědčené formy ve státech EU i jinde ve světě) dlouhodobě prosazuje ČMKOS. Pouze v bodě týkajícím se omezování předčasných důchodů ČMKOS zastává názor, že je potřeba citlivě vážit všechny dopady, a to jak z hlediska zaměstnanců, kteří krátce před důchodem přijdou o práci, tak i z hlediska nedostatku volných pracovních míst pro absolventy středních a vysokých škol a pro další nezaměstnané.

Charakteristika modelů důchodových systémů

Většina veřejných systémů starobního důchodového zabezpečení vychází z modelu  dávkově definovaných průběžně financovaných systémů (PAYGO DB systémy). V 80. letech začaly některé země zvažovat i jiné modely. V roce 1981 přišla Chile se systémem povinného kapitálového důchodového spoření (FDC). Později kapitálové důchodové spoření zavedly po jejím vzoru vedle dalších latinsko-amerických zemí (například Argentiny, Bolívie) i některé evropské země. Z nich většina však provedla jen částečnou privatizaci základního důchodového systému - tzv. smíšený model. Znamená to, že tyto země doplnily průběžně financované systémy o kapitálové důchodové spoření. K nim patří Maďarsko, Polsko, Bulharsko, Lotyšsko a Estonsko. Na kapitálové povinné důchodové spoření přechází také Slovensko. V polovině 90. let 20. století se objevil další model, který se dostal do popředí a vytlačil model FDC - příspěvkově definovaný systém založený na individuálních účtech (PAYGO NDC systém).

V dávkově definovaných systémech (DB systémech) je dávka (výše důchodu) předem určena dobou pojištění (zaměstnání) a výší dosažených příjmů v rozhodném období, z něhož se vypočítává důchod. Například v českém důchodovém systému je dopředu stanoveno, že procentní výměra důchodu činí za každý rok důchodového pojištění (zaměstnání) 1,5 % výpočtového základu, a stanoveno přesně je i období před důchodem, z něhož se "berou" příjmy pro výpočet důchodu (rok 1986 až předposlední kalendářní rok před rokem přiznání starobního důchodu, nejvýše však 30 roků). Dávkově definovaný systém bývá financován průběžně. "Průběžně" znamená, že ekonomicky aktivní část populace hradí, zejména formou pojistného placeného obvykle zaměstnavateli, zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými, důchody současným důchodcům, jako jednou jim budou hradit jejich důchody jejich děti.

V českém dávkově definovaném důchodovém systému lze výpočet výše důchodu tedy vyjádřit vzorcem: starobní důchod = výpočtový základ (skutečně dosažený příjem pojištěnce v rozhodném období indexovaný podle růstu průměrné mzdy v národním hospodářství a pak redukovaný podle redukčních hranic stanovovaných pro každý kalendářní rok vládou) x procentní sazba za každý celý rok důchodového pojištění x počet získaných roků pojištění, včetně náhradních dob pojištění + základní výměra (pro všechny důchodce stejná, nyní ve výši 1310 Kč měsíčně).

Kapitálové důchodové spoření (FDC)

O tomto systému se hovoří jako o privatizaci základního důchodového systému, protože veřejný systém se mění (většinou částečně) na systém individuálních kapitálových účtů. V kapitálovém důchodovém spoření (FDC), které provádějí soukromé společnosti, je výše důchodu dána výší uspořených finančních prostředků občana na jeho kapitálovém účtu a na zhodnocení těchto prostředků na kapitálovém trhu. Na rozdíl od dávkově definovaného systému tento systém neobsahuje princip mezipříjmové ani žádné jiné solidarity (tedy ani mezigenerační, neboť nejde o systém, který by byl průběžně financovaný). Mnozí analytici proto tento systém nezařazují do sociálního pojištění, ale označují ho jako druh komerčního pojištění. Tím, že jde obvykle o systém povinný, zaručuje tento systém soukromým subjektům, které ho provádějí, vysoké zisky. Přitom rizika nese jednotlivec a stát (při krachu soukromé společnosti z důvodu například riskantních investic přijde občan o své úspory a o jiný způsob jeho zajištění ve stáří se pak musí postarat stát formou sociálních dávek). Mezi hlavní problémy systému patří právě nepředvídatelnost dávek v důsledku investičních rizik a proměnného vývoje výnosů z investic. Absolutní absence solidarity má vliv - obdobně jako u NDC systému - u nízkopříjmových skupin, zvláště pak u žen, na nízkou výši jejich důchodů. Konkurence mezi fondy přináší zkvalitňování služeb, ale současně neustálé zvyšování výdajů na marketing a administrativu (v některých případech až 30 % příjmů z příspěvků účastníků). Výsledky zemí, které se rozhodly pro privatizaci základního důchodového systému, jsou většinou negativní (s výjimkou ekonomicky silných zemí, které mají vyspělou finanční sféru, jako je Švýcarsko).

Příspěvkově definované systémy (NDC)

Tento model vychází z  fiktivních (pomyslných) účtů s definovanými příspěvky. Stejně jako DB systém je i on založen na průběžném financování (PAYGO NDC systém). Dosud se pro tento systém rozhodlo šest zemí. Jsou jimi Švédsko (1999), Itálie (1995), Polsko (1999), Lotyšsko (1996), Kyrgizie (1997) a Mongolsko (2000). Částečně se také prosazuje v Číně. Důchod je vypočten s přihlédnutím k částce občana uvedené na jeho individuálním účtu při přiznání starobního důchodu a průměrnému věku dožití mužů a žen daného věku ke dni přiznání důchodu. Výpočet lez vyjádřit vzorcem: starobní důchod = suma zaplaceného pojistného, včetně plateb státu, případně z jiných systémů, za náhradní doby : doba dožití. Ani v příspěvkově definovaném NDC systému neexistuje žádná mezipříjmová solidarita. Ta je v NDC systému dána pouze úhradou některých náhradních dob a minimálního důchodu, což se hradí ze státního rozpočtu (daní). Průběžné financování NDC systému bylo rozpracováno před deseti lety v rámci švédské důchodové reformy.

Právní novinky - březen 2004

JUDr. VILÉM PEŘINA, Metodické pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem

Částka 30

* Zákon č. 91/2004, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 6. 2004.

Částka 31

* Vyhláška č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách. Účinnost 1. 4. 2004, s výjimkou ustanovení § 14, které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Částka 32

* Zákon č. 101/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. Účinnost 5. 3. 2004.

* Zákon č. 102/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 5. 3. 2004, s výjimkou části první čl. I bodů 1, 2, 4, 7 až 9, 11, 13 a 14, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

* Zákon č. 103/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Částka 34

* Nařízení vlády ČR č. 109/2004 Sb., kterým se pozastavuje pravidelná odvodní povinnost občanů podléhajících branné povinnosti. Účinnost 10. 3. 2004, platnosti pozbývá vyhláška dnem 1. 1. 2005.

Částka 39

* Zákon č. 119/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 19. 3. 2004.

* Zákon č. 120/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkoprávních, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 19. 3. 2004.

* Zákon č. 121/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 18. 4. 2004.

Částka 45

* Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných. Účinnost 1. 4. 2004, s výjimkou ustanovení § 30 odst. 2 a § 38, která nabývají účinnosti dnem 1. 5. 2004.

Částka 47