Kováci žádají konfederaci o podporu a razantnější postup

Odborový svaz KOVO požádal Českomoravskou konfederaci odborových svazů o podporu v připravované jednodenní stávce v ostravské firmě Ispat Nová huť. Zároveň odborovou centrálu vyzval k razantnějšímu postupu vůči zaměstnavatelským svazům, které se vyhýbají sociálnímu partnerství. Vyplývá to z dopisu předsedy OS KOVO ing. Jana Uhlíře předsedovi ČMKOS Milanu Štěchovi z 11. května.

V Nové huti již došlo k zahájení hlasování o 24hodinové stávce, kterou chtějí odboráři přimět zaměstnavatele k uzavření podnikové kolektivní smlouvy. Rozpor přetrvává především v její mzdové části, "kde zaměstnavatel fakticky trvá na poklesu reálných mezd proti roku 2003, přičemž by mělo dojít k poklesu personálních nákladů pod 40 procent přidané hodnoty," uvádí v dopise J. Uhlíř.

Jinou stávku, a to odvětvovou v oboru hutnictví, musel OS KOVO nedávno odvolat, protože se při hlasování o stávce nepodařilo naplnit potřebné kvórum. Podle J. Uhlíře to tak dopadlo nejen kvůli odmítnutí odborové organizace Třineckých železáren nechat hlasovat o stávce. Dalším důvodem byl i systémový problém, který je nutné řešit na úrovni ČMKOS. "Zaměstnavatelské svazy mohou totiž patrně manipulovat svojí členskou základnou tak, že v případě soudního řízení by zpochybnily nadpoloviční souhlas zaměstnanců příslušných firem se stávkou," vysvětluje v dopise předseda OS KOVO. "Nejsou totiž povinny předkládat závazné údaje o své členské základně a v průběhu hlasování mohou tento údaj měnit," dodává J. Uhlíř. Jako příklad udává skupinu firem podnikatele Zemka, ohledně jejíhož členství v Odvětvovém sdružení hutnictví železa vznikaly v průběhu hlasování o stávce rozporuplné informace. S problémy při vyjednávání vyšších kolektivních smluv také souvisí skutečnost, že některé zaměstnavatelské svazy, včetně Svazu průmyslu a dopravy ČR, byly založeny takovým způsobem, že nemají kompetenci vyšší smlouvy vyjednávat. "Tento stav je v rozporu s filosofií zákona o kolektivním vyjednávání a příslušné zaměstnavatelské svazy neoprávněně využívají ochrany dle úmluv Mezinárodní organizace práce, a dále tento stav znemožňuje účinnou funkci národní tripartity, přičemž vláda nemá zájem situaci řešit," upozorňuje předseda OS KOVO.

Varování první

Zadlužujeme se někdy velmi nerozumně. Nemluvím zde o zadlužování státu, ale o zadlužování rodin, které je bohužel může připravit nejen o movitý majetek, ale také o střechu nad hlavou. Expert ČMKOS nedávno vypracoval analýzu zadlužování domácností v ČR, takže je vhodné s některými důležitými údaji vás seznámit. Ještě tak nejméně nemravné jsou úvěry od bank, i když i ty vám půjčí za 16 i více procent ročně, a když půjčíte vy jim (tím, že si uložíte peníze), dávají vám roční úrok jen kolem jednoho procenta. Jen některé typy úvěrů na bydlení (hypoteční, ze stavebního spoření) jsou výhodnější, nikoli však zásluhou bank, ale podporou státu.

Podstatně dražší jsou úvěry nebankovního sektoru, tj. leasing, spotřebitelské úvěry nebankovních institucí, prodeje na splátky, tzv. nákupní karty apod. Tam roční úroková sazba dosahuje od 20 až do téměř 40 procent ročně. Co je ale opravdu velmi nebezpečné, jsou úvěry nabízené tzv. "komfortně" pro občany - to je nabízené velmi rychle a třeba s tím, že agent přijde přímo za vámi domů. U těchto úvěrů je znám případ, kdy za půjčku 8000 Kč dosahuje roční procentní sazba až téměř 500 procent!

Přestože již za středověku v době Karla IV. byli trestáni za lichvu ti, kdo půjčovali za roční úrok 50 procent, dnes takové jednání u nás trestné není, a pokud si tak půjčíte, budete platit a platit a platit, a když to nezvládnete, znovu si půjčíte, abyste mohli splácet ten první dluh a dostanete se do dluhové pasti tak, že přijdete o vše, možná včetně bydlení. Ten agent, který k vám přijde domů půjčit vám a poté si chodí k vám pro splátky, to nedělá kvůli vašemu pohodlí. Prostě chce mít přehled, co vše vám exekutor sebere, až nestihnete platit. A na smlouvě, kterou jste podepsali, patrně je někde drobným písmem - tak, abyste si toho při podpisu nevšimli - uvedeno, že ručíte celým svým majetkem včetně bytu nebo domku. Proto pozor. A závěrem ještě upozornění na jeden fígl. Přestože od roku 2002 zákon ukládá firmám poskytujícím spotřebitelské úvěry povinnost zveřejňovat roční úrokové sazby, bude vám argumentováno sice nízkou, ale měsíční úrokovou sazbou (nebo dokonce týdenní nebo denní). Přitom měsíční úroková sazba 2 procenta znamená za rok 24 procent a v případě, že máte se splácením problém a počítá se vám i úrok z úroků nebo dokonce sankce, roste váš dluh do závratných výšek.

Není nemožné si nepůjčovat, splátky půjčky by však neměly překročit měsíčně 20 procent čistých příjmů rodiny a hlavně je nutné smlouvu o půjčce uzavírat s chladnou hlavou po podrobném prostudování celé smlouvy. Nechat se jen "ukecat" agenty nebo reklamou je to nejhorší.

Varování druhé

Každý někdy může potřebovat péči v nemocnici. Dnes je ještě nemocniční péče u nás poměrně dostupná pro každého. To ale může brzy skončit, zejména zásluhou některých hejtmanů - krajských vládců, kteří se chtějí zbavit odpovědnosti za zdravotní péči obyvatel kraje, kde "vládnou", a proto hodlají privatizovat oblastní nemocnice. Privátní nebo privátně provozovaná nemocnice může jít více za kšeftem než za veřejnou službou lidem. Vyměňovat obličej, prsa nebo zadky bohatým paničkám nebo léčit pleše bohatým panákům je jistě lepší kšeft než léčit zápal plic. A právě toto nebezpečí při privatizaci základní oblastní sítě nemocnic hrozí. Expertem v privatizační snaze je hejtman Středočeského kraje Bendl, ale ani dalším hejtmanům to není cizí. Vstoupili jsme do EU, veřejné mínění by mělo mít v rozhodování politiků větší váhu. Proto doporučuji, abychom ani v tomto případě ve vlastním zájmu a v zájmu svých blízkých nebyli lhostejní a angažovali se alespoň podpisem petičních listin proti snahám privatizovat základní síť nemocnic v krajích. Dnes už naštěstí neplatí, že za podpis následuje trest.

Praha 11. 5. 2004

Tuto otázku redakce K&E položila místopředsedovi brněnské regionální rady ČMKOS (a předsedovi ZO OS KOVO v a. s. Šmeral Brno) Aleši Valovi na základě článku v č. 16, v němž mapoval rodící se tradici odborových oslav Svátku práce v Brně. Zároveň zval na první celorepublikový 1. máj, pořádaný pod hlavičkou ČMKOS, na hrad Špilberk (článek v K&E s datem vydání 30. 4. nesl název Sejde se v Brně celá země?). Takže sešla se na 1. máje v Brně celá země?

"Lidí se sešlo asi dva- až třikrát tolik než loni, kdy jsme 1. máj organizovali ještě jako regionální záležitost. Letos jsme napočítali asi 5000 osob všech věkových skupin. Větší účast je asi dána tím, že byl kvalitnější a bohatší program a že prvomájové oslavy na Špilberku formou majálesu již stačily mezi Brňáky vejít ve známost. Naštěstí opět nezklamalo počasí, byl krásný slunný den. Ale tím můj pocit uspokojení nad vydařenou akcí končí. Byli jsme připraveni na příjezdy autobusů z celé republiky, cítili jsme velkou odpovědnost, ale dostavila se jen auta s předsedy a místopředsedy ČMKOS a asi osmi odborových svazů, včetně OS KOVO, kteří asi kolem třinácté hodiny zase odjeli. Členská základna odborů nedorazila skoro vůbec. Ptám se, proč to tak dopadlo? Myslím si, že když Rada předsedů ČMKOS rozhodla o celostátních oslavách 1. máje, měli vrcholní funkcionáři tuto akci více propagovat a doporučovat, například i prostřednictvím odborového tisku, členské základně. Neříkám, že se měli postarat o naplněné autobusy odborářů ze všech koutů republiky, ale na místě by bylo zřetelné pozvání do Brna, prostě to neponechat náhodě. Jeden, sice hezký, ale nevýrazný plakát, který obdržely všechny základní organizace, asi mnoho nezmůže. Když do něčeho jdeme, tak by to mělo být naplno, ne že to nějak dopadne. 1. máj se za minulého režimu zprofanoval a bude asi nějaký čas trvat, než se to napraví. Odborům v Brně se to pomaloučku polehoučku začíná dařit, ale nemůžou to změnit v celé republice, to není jejich úkol. Do budoucna bych z toho vyvodil toto poučení - nemá cenu nic lámat přes koleno, buďto budou mít celorepublikové oslavy Svátku práce přirozený vývoj a lidi to přitáhne, anebo je nemá smysl pořádat. V Brně bude příští rok 1. máj zase, ale uděláme si ho sami a pro sebe, °jen° regionálně."

Zástupci Komise mladých, která působí u Odborového svazu KOVO, a Rady mladých při Českomoravské konfederaci odborových svazů se jedenkrát ročně scházejí. Letos se společné dvoudenní sezení uskutečnilo v Ostravě.

První den kolem osmnácté hodiny dorazili poslední účastníci setkání. Mnoho z nich mělo za sebou mnoho kilometrů, ale únava na nich znát nebyla, neboť mladí odboráři mají mnoho sil na práci i zábavu. Následovalo ubytování v hotelu Kovák a malá chvilka osobního volna. Poté se všichni přesunuli do Bowling parku Ostrava, kde proběhl menší turnaj. I když nešlo o výsledky, ale především o odreagování se po dlouhé cestě a před následným jednáním, zápolení bylo veliké a velmi vyrovnané. Hra byla ukončena ve 22 hodin.

Společné jednání Komise mladých OS KOVO a Rady mladých ČMKOS bylo zahájeno druhý den v 9 hodin ráno, kdy nás na půdě společnosti Ispat Nová huť, a. s., přivítala Libuše Páleníčková z tamní podnikové odborové rady. Po ní se slova ujala Katka Koplová, předsedkyně rady mladých, a přednesla zprávu o činnosti rady od posledního společného setkání. Následujícím bodem programu byla zpráva o činnosti komise mladých, která zazněla z úst jejího předsedy Jana Dvořáka.

Mladí se také věnovali přípravě setkání se slovenskými kolegy, které by mělo být letos v červnu ve Zlenicích. Obě strany - komise i rada - velmi negativně zhodnotily výši účastnického poplatku, který je letos stanoven na 1000 Kč. Jako další překážka bylo zmíněno i uvolňování se na tyto akce a semináře obecně, kdy zaměstnavatelé odmítají poskytnout pracovní volno neuvolněným členům odborů, kteří chtějí být aktivní. To ale není zřejmě palčivý problém pouze mladých, ale spíše obecně.

Dále se účastníci zabývali přípravou akce Cyklotour 2004, která se bude konat v Plzni 26. a 27. května. (O přípravě a průběhu Cyklotouru budeme informovat v některém z červnových Kováků.)

Mladí dále hovořili o nutnosti zapojovat do aktivity v odborech nové lidi, kteří budou muset v budoucnu nahradit současné funkcionáře. Jedna z cest, samozřejmě, vede přes komisi a radu mladých. Zde se všichni shodli, že je to úkol nelehký, neboť je třeba najít někoho, kdo o práci v odborech projeví skutečný zájem, a opět se dostáváme k výše zmíněnému problému - uvolňování se ze zaměstnání. Katka Koplová se nechala slyšet, že jedním z cílů rady mladých je mít zástupce z každého svazu organizovaného v ČMKOS. Rozšiřování se má v celoročním plánu i Komise mladých OS KOVO - a daří se. V prvním čtvrtletí ji posílil Ondřej Tyml z plzeňského Panasoniku.

Po obecné diskusi se účastníci za doprovodu paní Páleníčkové z Nové huti přesunuli na exkursi, která byla letos situována do závodu 13 - Ocelárna. Po prohlídce je seznámil předseda odborové organizace Oceláren Roman Bečica s činností odborářů v tomto závodu.

Po příjemně strávených dvou hodinách v Ispatu Nová huť jsme se všichni rozloučili a plni nových zkušeností a nové pozitivní chuti k odborové, nikdy nekončící práci rozjeli ke svým domovům. Další takovéto setkání proběhne zase za rok - tentokráte v Plzni.

To, čeho se podniková rada a místní organizace Odborového svazu kovo již delší dobu obávaly, se má stát skutečností. Vedení strojírenského podniku EMCO v Halleinu nedaleko Salcburku oznámilo, že 101 z celkem 383 zaměstnanců dostane do května 2005 výpovědi.

Jak uvedl doslova v dubnovém čísle časopisu OS kovo-textil-zemědělství-potravinářství Glück auf!, "bylo rozhodnuto, že drahé a vysoce kvalifikované rakouské pracovní síly budou nahrazeny lacinějšími pracovníky z bývalého východního Německa a Čech. Tolik chladná argumentace podnikového vedení. Že se zde ruinuje existence lidí, se nezdá být důležité." Odkazoval se na prohlášení jednatele podniku Herberta Mosera, že "nejdříve jsou čísla a zisk a pak pracovní místa".

Postoj vedení rozčílil podnikovou radu a odboráře, kteří - jak zdůraznil nový předseda rady Erich Kasperer - již dlouho říkali, že podnik je ohrožen, ale vedení to vždy dementovalo." Za výsměch považují lidé s vysokou kvalifikací, kteří v Halleinu pracují dlouhá léta, že "budou muset zaučit lidi z Čech práci na strojích, a až zácvik skončí, budou propuštěni". Navíc se vedení EMCO pokouší vyhnout přijetí sociálního plánu, který by zmírnil dopad na propuštěné zaměstnance. Bývalý dlouholetý předseda podnikové rady Heinz Posch vyjádřil rovněž obavu o samotný osud EMCO, jemuž hrozí postupná likvidace. Současný plán totiž prý vypadá tak, že stroje vyrobí v Magdeburku a pak se přepraví nákladními automobily do Halleinu ke smontování. "Což se pak ukáže jako nerentabilní, a tak se touto čistě salámovou taktikou výroba v Halleinu zlikviduje," zdůraznil Posch.

(ala)

Zatímco zaměstnanost v kovoprůmyslu, hornictví a energetice ve Španělsku měla do roku 2001 stoupající tendenci, od roku 2002 nabrala opačný směr.

Jak uvedl časopis Federación minerometalúrgica, vydaný odboráři z uvedených odvětví, ještě v roce 1999 přibylo 5,1 procenta pracovních míst. V roce 2002 jich však ubylo 13 000 a v roce 2003 již 22 000 míst. Z jednotlivých průmyslových sektorů bylo ztrátou pracovních příležitostí nejvíce postiženo hornictví (o 16,7 %); kovoprůmysl o 1,7 % a energetický průmysl o 0,9 procenta. Za znepokojující jev považuje časopis i skutečnost, že z celkem 1 088 400 pracovníků uvedených tří odvětví jich v minulém roce mělo 224 600 pracovní smlouvy pouze na dobu určitou. Tento fakt je známou letitou bolestí španělského hospodářství, s nímž tamní odbory svádějí úporný boj. Odboráři z federace kováků, horníků a energetiků tento problém považují za zásadní nedostatek, který ztěžuje pracovní a sociální perspektivy pracujících.

Za zmínku každopádně stojí i zpráva, že celoroční pracovní doba se v roce 2003 snížila v průměru o dvě hodiny. Potěšující je i zjištění, že průměrná mzda v kovoprůmyslu, hornictví a energetice stoupla v minulém roce o 3,38 procenta a že tento přírůstek převýšil inflační ukazatel.

OZ KOVO: úspěch v kolektivním vyjednávání

Pozoruhodných zlepšení mzdových a sociálních podmínek dosáhli představitelé Odborového svazu KOVO na Slovensku při vyjednání dodatku ke kolektivní smlouvě vyššího stupně se Sdružením strojírenských podnikatelů. Platí se zpětnou účinností od 1. března 2004 a stanoví povinnost podniku s více než 700 zaměstnanců poskytnout jednomu odboráři po dobu jeho funkčního období pracovní volno s náhradou mzdy. Toto ustanovení platí i pro případ, kdy by v důsledku organizačních změn počet zaměstnanců klesl pod 700. V oblasti mezd obě strany dohodly, že průměrná měsíční mzda v roce 2004 vzroste oproti plánované průměrné mzdě z předchozího roku o šest procent. Příloha dodatku obsahuje i novou stupnici minimálních mzdových tarifů, přičemž 1. třída je postavena na hranici minimální mzdy, tj. 6080 Sk, a nejvyšší (12.) třída je dohodnuta na 13 900 Sk, uvedlo poslední číslo kováckého měsíčníku Priority.

Dostanu jako důchodce nemocenskou?

Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

P. K., Svitavy

Je pravda, že po skončení zaměstnání trvá obvykle 42denní ochranná lhůta z nemocenského pojištění (u těhotných žen šestiměsíční).

V § 73 vyhlášky č. 145/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, jsou však vyjmenovány případy, kdy ochranná lhůta po skončení zaměstnání neplyne. Je zde v odst. 1 písm. c) uvedeno, že ochranná lhůta neplyne ze zaměstnání poživatele starobního důchodu, při kterém se mu dále podle zvláštních předpisů poskytuje důchod v nezměněné výši.

Jak a kdy končí placení alimentů?

JUDr. VILÉM PEŘINA, Metodické pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem

K dotazu 1: Vyživovací povinost ("alimenty") rodičů k dětem trvá do té doby, dokud děti nejsou samy schopny se živit - § 85 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pzdějších předpisů. Schopnost dítěte, aby se živilo samo, není závislá na dosažení určité věkové hranice, ale na tom, kdy se stane způsobilým hradit své odůvodněné potřeby z odměny za vlastní práci, kterou si zvolilo podle svých schopností a ke které se připravovalo studiem či jinou odbornou průpravou.

Hranice 18 let věku dítěte je podle zákona o rodině rozhodná jen z hlediska procesního. Do doby zletilosti dítěte může totiž soud zahájit řízení o určení výživného i bez návrhu. Po dosažení zletilosti pak již jen na návrh oprávněného dítěte.

Třeba mít na paměti, že dosažením zletilosti dítěte neztrácí účinnost předchozí rozhodnutí soudu o výživě nezletilého dítěte. Proto, je-li splněna podmínka, že již zletilé dítě ukončilo přípravu na budoucí povolání, tedy je schopno hradit své odůvodněné potřeby samo, je vhodné podat u příslušného soudu návrh na zrušení vyživovací povinnosti. Praxe je však taková, že jakmile se rodič dozví, že dítě skončilo přípravu na povolání, výživné přestane platit.

K dotazu 2: Rodič může požadovat buďto od dítěte, nebo školy či učiliště doklad o tom, že dítě po dosažení věku 18 let pokračuje v přípravě na povolání, anebo přípravu již skončilo.

Pokud rodič neomezil (zejména rozvedený) svůj zájem o dítě pouze na placení výživného, není zpravidla problém takovýto doklad získat.

K dotazu 3: K tomuto dotazu je nutno uvést, že zákon o rodině nestanoví konkrétní věk dítěte, jehož dosažením končí rodiči automaticky vyživovací povinnost. Viz odpověď na dotaz 1.

Ona hranice 26 let věku dítěte vychází z ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, které definuje pojem nezaopatřené dítě, na něž se proto za splnění tímto zákonem stanovených dalších podmínek poskytují přídavky na děti. Nezaopatřeným dítětem se tedy pro účely zákona o státní sociální podpoře považuje dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26. roku věku, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání.

Stejnou věkovou hranici nalezneme v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon v § 15 odst. 1 písm. b) uvádí, že nezdanitelnou částí základu daně, o kterou se tudíž základ sníží, je částka 25 560 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem. Podle § 15 odst. 4 zákona se pak za vyživované dítě poplatníka považuje nezletilé dítě a dítě zletilé až do dovršení 26 let věku, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a soustavně se připravuje na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře.

Takto zprostředkovaně, citovanými zákony, se obecně dovozuje, že i výživné náleží dítěti nejdéle do 26 let věku, připravuje-li se soustavně na budoucí povolání. Pro zánik vyživovací povinnosti platí, co je již uvedeno k dotazu 1.

Pro doplnění uvádím, že proti pohledávkám na výživné je započtení vzájemných pohledávek přípustné pouze dohodou (doporučuje se písemná forma). Proti pohledávkám na výživné pro nezletilé děti je ovšem započtení nepřípustné.

Právo na výživné se nepromlčuje. Lze je ale přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení, tedy ode dne doručení příslušné žaloby soudu. U výživného pro nezletilé děti se lze ode dne podání žaloby domáhat výživného i zpětně, a to za dobu nejdéle tří let.

Práva na jednotlivá opětující se plnění výživného se však promlčují. Promlčecí doba těchto jednotlivých plnění počíná běžet ode dne jejich splatnosti a je tříletá (§ 101 občanského zákoníku).

Zdravotní péče v zahraničí po vstupu ČR do EU

PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, poradce ČMKOS pro zdravotní pojištění

Česká republika se dne 1. května 2004 stala právoplatným členem Evropské unie. Z tohoto titulu vyplynuly pro české občany změny v zajištění zdravotní péče při jejich pohybu na území EU, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska. Veškeré takové nároky občanů České republiky na zdravotní péči od uvedeného data se řídí právem EU.

Poskytování zdravotní péče na území členských států EU je upraveno nařízením Rady EHS č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 a nařízením Rady EHS č. 574/72 ze dne 12. března 1972. Tato nařízení jsou platná v zemích EU a provádějí je také i některé nečlenské státy EU, a to Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. Ze vstupu ČR do EU vyplývá, že český občan může od 1. května 2004 uplatňovat poskytování zdravotní péče ve všech členských státech a nečlenských státech, které provádějí nařízení. V současné době není možné uplatňovat právo na zdravotní péči ve Švýcarsku, neboť tento stát zatím nerozšířil dohodu s EU o nově přistupující země.

Ze vstupu do EU vyplývá, že český občan má v uvedených státech nárok na poskytování zdravotní péče, která je hrazena příslušnou českou zdravotní pojišťovnou, a to vždy za stejných místních podmínek jako občané daných států. Čerpání zdravotní péče podléhá však určitým zásadám, které občan musí akceptovat:

* Musí při poskytování zdravotní péče zaplatit stejnou výši spoluúčasti jako místní pojištěnci.

* Zdravotní péči musí čerpat ve zdravotnických zařízeních, která jsou financována z veřejných zdrojů.

* Pokud čerpá zdravotní péči ve zdravotnických zařízení, která nejsou napojena na veřejný systém, bude muset zpravidla celou péči zaplatit z vlastních finančních prostředků.

* Při uplatnění nároku na zdravotní péči se musí vždy prokázat formulářem vystaveným příslušnou českou zdravotní pojišťovnou před cestou do daného státu (ve výjimečných případech je možnost o dodatečné požádání).

* Poskytování zdravotní péče nezahrnuje náklady na přepravu zpět do ČR a repatriaci ostatků.

* Pokud občan ve státě přechodného pobytu nedodržel administrativní postupy nebo pokud z jiného důvodu zdravotní péči zaplatil v hotovosti, má po návratu do ČR právo na refundaci vynaložených nákladů, a to až do výše tarifů stanovených ve státě, kde byla zdravotní péče poskytnuta (spoluúčast se neproplácí).

* Vycestovat za účelem čerpání specifické zdravotní péče může jen s předchozím souhlasem své zdravotní pojišťovny.

Pro uplatnění nároků na zdravotní péči, které vyplývají z nařízení, je potřeba dodržet dané administrativní postupy. Pokud občan vyjíždí do zahraničí, musí si nechat svou zdravotní pojišťovnou potvrdit formulář (podle typu vycestování), kterým potom v zahraničí prokazuje nárok na zdravotní péči buď přímo ve zdravotnickém zařízení, nebo registrací u zdravotní pojišťovny. Obecně platí, že zdravotní péči poskytnutou v členské zemi pojištěnci druhého státu uhradí instituce v místě pobytu, která si poté prostřednictvím styčných míst provede vzájemnou úhradu s příslušnou zdravotní pojišťovnou v zahraničí, u níž je osoba pojištěna.

Turisté

Čeští turisté mají na základě nařízení při pobytu v jiné členské zemi nárok na okamžitou nutnou a neodkladnou zdravotní péči; jedná se o péči v případě ohrožení života nebo zdraví, která nesnese odkladu na dobu po návratu do ČR. Obecně se tato péče řídí právními předpisy státu, kde český pojištěnec péči čerpá (dialýza a kyslíková terapie je vždy považována za okamžitou péči). Důchodci mají nárok na veškerou nutnou péči, tedy péči v širším rozsahu. Případný převoz zpět na území ČR není v péči zahrnut a turista si jej musí zaplatit z vlastních finančních zdrojů.

Pro bezproblémové uplatnění nároku na ošetření si musí pojištěnec u své zdravotní pojišťovny požádat o formulář typu E 111, který si nechá potvrdit. Obecně platí, že pojišťovna na formuláři potvrdí takovou dobu, jakou pojištěnec uvede jako předpokládanou dobu svého pobytu. Maximální doporučenou dobu, na niž je formulář vydáván, je však 6 měsíců. Pokud si pojištěnec formulář zapomene vyzvednout, ztratí ho, nebo jej nemůže z nějakého jiného důvodu předložit, česká zdravotní pojišťovna mu ho na jeho vyžádání, nebo na vyžádání instituce v místě pobytu, zašle či jinak předá. V některých státech je vhodnější před návštěvou lékaře formulář předložit místní zdravotní pojišťovně (zejména Německo, Rakousko), která pojištěnci poskytne seznam svých smluvních lékařů a doklad, s kterým se poté na lékaře obrátí.

V případě vážného onemocnění či úrazu a následné hospitalizace (například dopravní nehoda) vždy postačí mít u sebe uvedený formulář. Pokud není k dispozici, je nutné požádat o zprostředkování jeho dodatečného zaslání z ČR.

V některých případech je požadována hotovostní platba, a to tehdy když jde o ambulantní ošetření a pojištěnec nemá k dispozici příslušný formulář. Dále pak hotovostní platby přicházejí v úvahu v zemích, ve kterých je vždy za tuto péči nutno nejdříve zaplatit v hotovosti (například Francie, Lucembursko, Belgie). V těchto zemích může pojištěnec požádat o refundaci nákladů místní zdravotní pojišťovnu, anebo až po návratu svou českou pojišťovnu. Přitom česká zdravotní pojišťovna refunduje vynaložené náklady, které budou odpovídat částce, kjiž by za danou péči uhradila v zemi ošetření.

Vyslaní pracovníci a jejich nezaopatření rodinní příslušníci

Pracovníci vyslaní na území druhého státu mají nárok na veškerou nutnou zdravotní péči. Vyslaným pracovníkem je zaměstnanec zaměstnaný v ČR, který je svým zaměstnavatelem v rámci svého pracovněprávního vztahu vyslán na území druhého členského státu, aby tam pro něj vykonával práci. Vyslaným pracovníkem je i tehdy, že je do zahraničí vyslán na služební cestu, včetně jednodenní.

Před vycestováním na území státu, kde bude pracovat pro svého zaměstnavatele, se zaměstnanec nebo jeho zaměstnavatel nejdříve obrátí na okresní správu sociálního zabezpečení. Zde požádají o vystavení formuláře E 101 (doklad o tom, že nadále podléhá českým právním předpisům a nemusí ve státě, kam je vyslán, platit pojistné). Poté se zaměstnanec obrátí na svou českou zdravotní pojišťovnu a požádá ji o vystavení formuláře E 128. Uvedený formulář mu bude vydán, pokud se prokáže formulářem E 101 potvrzeným Českou správou sociálního zabezpečení.

Na základě formuláře E 128 má český pojištěnec na území členského státu EU nárok na všechnu nutnou zdravotní péči po dobu vyslání. Touto péči se rozumí veškerá péče, kterou s ohledem na svůj zdravotní stav potřebuje, včetně péče vztahující se k chronickému onemocnění. Nesmí však jít o péči, která by směřovala k "vylepšení", anebo péči, která není nutná (například zubní protéze, kosmetická operace).

Formulář E 128 předloží pojištěnec ve státě, kam byl vyslán, tamní instituci zdravotního pojištění, nebo až v případě potřeby přímo u lékaře, nebo v nemocnici. Na základě tohoto formuláře mu bude poskytnuta zdravotní péče za stejných podmínek, jaké mají místní pojištěnci. V případě, že je v daném státě na některé typy péče předepsaná spoluúčast, vztahuje se tato i na české pojištěnce.

Pokud vyslaný pracovník utrpí v zahraničí pracovní úraz, či onemocní nemocí z povolání, dochází pak k jednání mezi zahraniční institucí, českou zdravotní pojišťovnou, zaměstnavatelem a případně českou pojišťovnou, která ze zákona provozuje úrazové pojištění. Pracovní úrazy nebo nemoci z povolání jsou posuzovány a uznávány podle právních předpisů kompetentní země.

Pokud vyslaného pracovníka do jiného státu doprovází nezaopatření rodinní příslušníci, mají stejný nárok na zdravotní péči jako pracovník. Aby mohli tuto zdravotní péči v zahraničí čerpat, musí být uvedeni na formuláři E 128, který potvrzuje zdravotní pojišťovna vyslaného pracovníka. Nárok se vztahuje na manželku (manžela), která nemá vlastní příjem z výdělečné činnosti, a nezaopatřené dítě. Příbuzenský vztah se musí doložit dokladem.

Studenti a jejich nezaopatření rodinní příslušníci

Před vycestováním na území státu, kde bude pojištěnec studovat, si u své české zdravotní pojišťovny vyzvedne formulář E 128, na jehož základě mu bude poskytnuta zdravotní péče. Touto péčí se rozumí veškerá péče, kterou s ohledem na svůj zdravotní stav potřebuje. Nejde o péči, která by směřovala k "vylepšení" (zubní protéza, kosmetická operace apod.), ani o péči, za jejímž poskytnutím by pojištěnec přímo vycestoval. Uvedený formulář bude pojištěnci vydán po předložení potvrzení ke studiu na zahraniční škole, uznávané daným členským státem.

Formulář E 128 pojištěnec v případě potřeby předloží na území státu, kde se nachází, a to buď přímo u lékaře, nebo v nemocnici, nebo u místního nositele zdravotního pojištění (podle požadavku v daném státě).

Pokud pojištěnce doprovází nezaopatřená manželka (manžel) či nezaopatřené dítě, musí být uvedeni na předepsaném formuláři, který potvrzuje česká zdravotní pojišťovna. Z tohoto titulu mají stejný nárok na zdravotní péči v zahraničí jako studující pojištěnec.

Pacienti cestující do zahraničí za účelem poskytnutí péče

Vyžádanou péčí se rozumí předem naplánovaná zdravotní péče poskytovaná v zahraničí na základě předchozího souhlasu příslušné české zdravotní pojišťovny. Typicky se jedná o složité operace, které se neprovádějí ve státě, kde je daná osoba pojištěna. Otázka rozsahu poskytované péče je právními řády jednotlivých zemí upravena různě a pro svou ne vždy jednoznačnou povahu se stala předmětem sporů mezi občany a pojišťovnami, které uplatňují své právo rozhodnout o tom, za jakých podmínek zdravotní péči v zahraničí povolit (cena, místo výkonu apod.).

Se souhlasem své české zdravotní pojišťovny může pojištěnec v určitých případech čerpat zdravotní péči v jiném členském státě i v případě, že onemocněl již na území ČR. Může jít o situaci, kdy český pojištěnec potřebuje specifickou zdravotní péči a žádá o souhlas s jejím poskytnutím v jiném členském státě. Udělení takového souhlasu záleží na vůli zdravotní pojišťovny. Svolení by nemělo být odmítnuto v případech, kdy léčení nemůže být v ČR poskytnuto ve lhůtě, která je v ČR obvyklá. V případě udělení souhlasu zdravotní pojišťovna pojištěnci vystaví formulář E 112, který pojištěnec předloží ve zdravotnickém zařízení, kam se odebral k ošetření, popřípadě instituci, která v místě poskytnutí hradí zdravotní péči. O vystavení uvedeného formuláře je potřeba požádat před vycestováním.

Důchodci a jejich nezaopatření rodinní příslušníci

V případě, že český důchodce se hodlá sám nebo spolu se svými nezaopatřenými rodinnými příslušníky přestěhovat na území jiného státu, musí svou českou zdravotní pojišťovnu požádat o vystavení formuláře E 121. Zdravotní pojišťovně musí uvést informace o tom, odkdy hodlá bydlet v jiném státě, zda se s ním stěhují i jeho rodinní příslušníci a jaká je jejich situace z hlediska zdravotního pojištění.

Formulář nebude vystaven okamžitě, neboť pojišťovna jej musí zaslat okresní správě sociálního zabezpečení, která vyplní část formuláře týkající se nároků na důchod. Takto částečně vyplněný formulář musí poté pojištěnec předložit své zdravotní pojišťovně, která potvrdí část týkající se nároku na zdravotní péči. Stejný formulář E 121 obdrží i nezaopatření rodinní příslušníci. Pokud se s pojištěncem stěhuje rodinný příslušník, který v ČR hradil pojistné jako samoplátce (osoba bez zdanitelných příjmů, žena v domácnosti, která nemá příjmy z výdělečné činnosti, a osoby, za které není plátcem zdravotního pojištění stát), bude jej muset hradit dál i ze země nového bydliště české zdravotní pojišťovně.

Po odstěhování do jiného státu předloží pojištěnec formulář instituci, která je uvedena na poslední straně formuláře. Tato jej zaregistruje jako důchodce z jiného státu a také jej bude informovat o tom, jakým způsobem a s jakým dokladem bude uplatňovat svůj nárok na zdravotní péči. Na základě formuláře bude pojištěnci poskytována veškerá zdravotní péče za stejných podmínek jako místním důchodcům.

V případě návštěvy v ČR bude mít pojištěnec zde po celou dobu pobytu nárok na nutnou zdravotní péči. Pro tento účel si vyzvedne u registrující instituce formulář E 111, který v ČR předloží některé ze zdravotních pojišťoven, popřípadě přímo u lékaře. Stejně postupuje, pokud pojede na krátkodobou návštěvu do jakékoliv jiné země.

Na základě formuláře E 121 mají nárok na zdravotní péči rodinní příslušníci, kteří se jím prokazují zdravotnickému zařízení při čerpání zdravotní péče. Při krátkodobých cestách postupují stejně jako pojištěnec-důchodce.

Uchazeči o zaměstnání

Chce-li se v jiném státě český občan ucházet o zaměstnání, nechá si na úřadu práce, kde je v ČR zaregistrován, potvrdit formulář E 303/3. Tento předloží své zdravotní pojišťovně, která mu na jeho základě vystaví formulář E 119. Pokud je uchazeč o zaměstnání v ochranné lhůtě 42 dní od ukončení zaměstnání a má tak nárok na případné nemocenské dávky, nechá si uvedený formulář potvrdit i na okresní správě sociálního zabezpečení.

Formulář E 119 v případě potřeby předloží v jiném státě, kde se uchází o zaměstnání, a to buď přímo lékaři nebo místnímu nositeli zdravotního pojištění.

Jak je to se státy mimo EU

Co se týče států, které nejsou členy Evropského hospodářského prostoru (tj. EU a Island, Norsko, Lichtenštejnsko, Švýcarsko), stále existují a jsou v platnosti mezinárodní smlouvy o poskytování bezplatné zdravotní péče, které byly uzavřeny ČSSR před rokem 1989. V rámci plnění je nárok na bezplatnou nutnou a neodkladnou zdravotní péče na účet smluvního státu. U těchto smluv nejsou nutné administrativní kroky. Vzhledem k tomu, že jde často o exotické země a po roce 1989 došlo k územním změnám, bývá uplatnění nároku na zdravotní péči dosti komplikované. Seznam smluvních států je k dispozici na Ministerstvu zdravotnictví ČR a Centru mezinárodních úhrad. Dále je nárok na nutnou a neodkladnou zdravotní péči ze zdravotního pojištění na základě mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení v Chorvatsku, Srbsku a Černé Hoře.

Právní novinky - duben 2004

JUDr. VILÉM PEŘINA, Metodické pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem

Čstka 48

* Vyhláška č. 146/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů. Účinnost 5. 4. 2004, s výjimkou bodu 10, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.

Částka 50

* Vyhláška č. 148/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti. Účinnost 7. 4. 2004.

Částka 51

* Zákon č. 150/2004 Sb. - úplné znění zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, jak vyplývá z pozdějších změn.

Částka 52

* Nařízení vlády ČR č. 152/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 299/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy, modernizace nebo regenerace panelových domů, ve znění nařízení vlády č. 398/2002 Sb. Účinnost 1. 5. 2004.

Částka 54

* Zákon č. 156/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 15. 4. 2004.

Částka 57

* Zákon č. 165/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 16. 4. 2004.

* Zákon č. 167/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. Účinnost dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Částka 59

* Vyhláška č. 176/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 153/2003 Sb. Účinnost 1. 5. 2004.

* Vyhláška č. 177/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění vyhlášky č. 154/2003 Sb. Účinnost 1. 5. 2004.

Částka 60

* Nařízení vlády ČR č. 183/2004 Sb., kterým se ruší nařízení vlády č. 77/2000 Sb., o přechodném pobytu státních občanů Slovenské republiky. Účinnost dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Částka 62

* Zákon č. 187/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

§ 12, 13, § 15 až 18, § 19a a 19b celního zákona, ve znění pozdějších předpisů, pozbývají platnosti dnem 1. ledna 2005.

* Zákon č. 188/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 23. 4. 2004, s výjimkou č. I bodů 77 až 86 - části deváté, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Částka 72

* Zákon č. 217/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 28. 4. 2004.

Částka 76

* Vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování chemických látek a chemických přípravků. Účinnost dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Částka 77

* Vyhláška č. 233/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění i odpovědnosti za škody způsobené exekutorem. Účinnost 30. 4. 2004.

Částka 78

* Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Účinnost dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, s výjimkou:

a) ustanovení § 23 odst. 3, § 73 odst. 3 věty poslední a § 51 odst. 1 písm. j), která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2005,

b) ustanovení § 51 odst. 1 písm. i) a § 68 odst. 10, která nabývají účinnosti dnem 31. prosince 2004,

c) ustanovení § 85, které pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2006.

* Zákon č. 237/2004 Sb., kterým se v souvislosti s přijetím zákona o dani z přidané hodnoty mění některé zákony a přijímají některá další opatření a mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., a zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, s výjimkou části devatenácté článku XIX bodu 2, který nabývá účinnosti 23. 4. 2004, a části třicáté první čl. XXXI, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005.

Částka 81

* Vyhláška č. 250/2004 Sb., kterou se stanoví sektory, v nichž nemohou být uděleny investiční pobídky. Účinnost dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Částka 82

* Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Účinnost 1. 5. 2004.

Částka 83

* Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 6. 2004.

Částka 84

* Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Účinnost dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Částka 88