Sněm ČMKOS neodsoudil účast pouhých lobbyistů v tripartitě

Sněm Českomoravské konfederace odborových svazů odmítl odsoudit účast lobbyistických zaměstnavatelských skupin v tripartitě. Vyzval ho k tomu předseda Odborového svazu KOVO ing. Jan Uhlíř.

Podle navrženého usnesení měl sněm - na svém zasedání 18. května v Praze - prohlásit za "zcela nepřijatelné", aby v Radě hospodářské a sociální dohody (RHSD) a jejích pracovních skupinách zastupovaly stranu zaměstnavatelů i takové subjekty, které nemají kompetenci vyjednávat vyšší kolektivní smlouvy. Sněm však toto prohlášení neschválil (47 delegátů bylo pro, 46 se zdrželo a 10 bylo proti).

Již před hlasováním se proti takto formulovanému postoji vyjádřili místopředseda ČMKOS Jaroslav Zavadil i předseda ČMKOS Milan Štěch. "V této chvíli si nemůžeme dovolit zabouchnout dveře, s duchem návrhu sice souhlasím, ale ne v tuto chvíli," prohlásil J. Zavadil. "Souhlasím, abychom prosazovali, aby v tripartitě seděli skuteční sociální partneři, ale neměli bychom vypouštět silná slova, pokud je nemáme sílu naplnit, jinak bychom mohli dopadnout jako ten pes, který štěká, ale nekouše," přidal se k němu M. Štěch.

"My v OS KOVO se lišíme s vedením ČMKOS v taktice," reagoval J. Uhlíř. "Proč mají v tripartitě sedět lidi, kteří si z toho dělají vlivovou trafiku? Jde jim jen o prosazováních svých zájmů u vlády. Vedení OS KOVO bude blokovat zákon o tripartitě, pokud v něm nebude definováno sociální partnerství," dodal. "Když budeme tyto lidi a skupiny tolerovat, tak to bude působit jako nákaza a brzy nebudou uzavírány žádné vyšší kolektivní smlouvy," varoval místopředseda OS KOVO Jaroslav Souček. Ten zároveň navrhl, aby ČMKOS v připravovaném zákoně o tripartitě prosazovala pasáž umožňující účast v RHSD jen těm zaměstnavatelským subjektům, které nejen vedou sociální dialog, ale také pro něj mají kompetence. Sněm tento návrh přijal.

Sněm ČMKOS také naprostou většinou hlasů schválil další návrh předsedy OS KOVO J. Uhlíře, jímž "plně podpořil" stávku, kterou připravují odbory ve firmě Ispat Nová huť.

(ben)

Mgr. MARTIN BENEŠ
šéfredaktor

Mladovožický závod Tesly, a. s., je začleněn v zástavbě rodinných domků a svou nenápadností a upraveností působí pokojným dojmem. Využili jsme skutečnosti, že v letošním roce slaví 35. výročí svého vzniku, abychom zjistili, zda podobný poklid panuje i mezi zaměstnanci.

Závod ve Vožici vznikl v prostorách, které měly původně sloužit jako autodílna. O rozestavěný objekt projevila zájem Tesla Hloubětín a v roce 1969 zde uvedla do provozu obrobnu kovů. Propojení s mateřskou firmou a zaměření výroby se v průběhu let nezměnilo. I v současnosti je mladovožický závod součástí pražské společnosti a zabývá se třískovým obráběním.

"Oproti minulosti děláme nyní pro mateřskou firmu minimálně, protože televizní a rozhlasové vysílače, které byly její doménou, již nejdou na odbyt. Náš provoz je od roku 1996 ekonomicky samostatný," seznamuje nás se situací předseda ZO OS KOVO František Zelenka. Většina produkce závodu míří do zahraničí, hlavně Německa, Rakouska a Belgie. "Naši produkci tvoří převážně polotovary, ale v některých případech děláme i finální výrobek," říká předseda Zelenka a jako příklad uvádí vytahovák pro karosářské opravy automobilů.

Tři roky změn

A co se událo během tří let, které uplynuly od naší minulé redakční návštěvy? "Důsledky zářijových událostí v USA se nás velice dotkly a loňský rok byl asi ten nejhorší za posledních 14 let. Práce bylo málo, °tloukl° se měsíc s měsícem," uvádí F. Zelenka. Co způsobilo loňskou krizi? "Vysvětluji si to tím, že neumíme shánět práci, že zde není tým pro tento účel, a to se projevilo právě ve chvíli, kdy jsme o některé zakázky přišli a nikdo se nepostaral o náhradu," zamýšlí se. A letos je již lépe? "Od začátku roku je zase práce dost po všech dílnách a takřka na všech strojích. Zákazníci, kterými jsou obchodní společnosti, se většinou sami ozývají. To je právě to - impulsy přicházejí zvenčí. Sám jsem poukazoval na skutečnost, že nestačí jen °vrata otevřít°, ale je třeba vyrazit a shánět zakázky. Tedy být iniciativní, jenže na to tady nikdo neslyšel," posteskne si.

Kolektivní smlouva ještě není

Jak se tento vývoj promítá do kolektivního vyjednávání (minulá kolektivní smlouva měla platnost do konce února)? Průměrný plat v uplynulém roce činil u dělnických profesí 14 000 Kč, v technických okolo 17 000 Kč. "V loňském roce byla reálná mzda nižší než v roce 2001," upozorňuje F. Zelenka. "Naštěstí letos jsme se v jednáních shodli na nárůstu mezd pro letošní rok o 3,5 procenta. Podnik navrhoval 2 procenta, ale po naší argumentaci, že v uplynulém roce nebylo dosaženo dohodnutého nárůstu, sám generální ředitel navrhl schválenou výši," dodává.

Přesto není kolektivní smlouva podepsána (uzavírá se jedna společná pro Prahu i Vožici). V čem tedy nebyla nalezena dohoda? "Jedním z rozporů je výše prémií. V lednu jsme nedostali odměny, i když práce byla, protože nebyly splněny stanovené kvóty. Tyto kvóty zaměstnanci neovlivní. Šli jsme domů s 80 % platu, což je výše tarifu. To se nám nelíbí, ale vedení to chce zachovat. Na druhou stranu navrhuje náhradu mzdy v případě nedodání materiálu, energie, porušení stroje, tedy když zaměstnanec bez vlastní příčiny nemůže pracovat, pak mu má být vyplacena mzda ve výši 85 % průměrného výdělku. Nás namíchl rozpor v tom, že kdo bude sedět, dostane více než ten, kdo bude pracovat a náhodou se nesplní ukazatele," stěžuje si. Odbory na svých požadavcích trvají, vedení rovněž, takže se současná situace v kolektivním vyjednávání v Tesle podobá klidu před bouří. Celý spor má vyřešit rozhodce.

Odboráři se nestarají

Odborová organizace sdružuje necelé dvě třetiny ze 120 zaměstnanců. "Počet členů naší organizace se za poslední tři roky nezměnil, ale do budoucna jich bude ubývat. Důvod je prostý. Zaměstnanci, kteří s tímto závodem začínali a z velké části jsou v odborech, půjdou do důchodu a mladí nemají zájem. V současnosti sice máme dva nové členy, ale to nesignalizuje žádný nový trend. V podniku je sociální stabilita, a tak panuje názor, že není důvod se o něco starat, nějak se angažovat," konstatuje. "Já vždy koncem podzimu vyvěsím plakátky informující, že sbíráme připomínky pro nové kolektivní vyjednávání. Odezva je však nulová, byť by šlo o tradiční zvýšení mezd. Zaměstnanci berou automaticky, že kolektivní smlouva je a že se vždy nějak dohodne," vysvětluje F. Zelenka.

"Naše organizace má prostředky pouze z členských příspěvků, přesto se snaží nabízet svým členům různé akce. Ale ať jsem nabízel zájezdy, vinobraní, výstavu Zahrada Čech, či kulturu, muzikály, nebyl zájem," posteskne si. "Občas jsem z této organizace již unaven. Lidé si neváží, že je někdo zastupuje, vidí jen to, že jim někdo °bere° 1 procento z platu. Přesto to smysl má a já se snažím dělat tuto funkci podle svého cítění tak, aby nám, zaměstnancům, nebylo hůře, a chci se spolupodílet na tom, aby se tady dalo lépe žít a pracovat," uzavírá předseda Zelenka.

Text a snímky (trb)

Nezaměstnanost může potkat každého z nás, téměř vždy jde o nepříjemnou životní situaci. Na druhé straně je určité a ne zrovna zanedbatelné procento nezaměstnaných, kteří práci ani nehledají, kterým stačí, že z úřadu práce nebo sociálky nějaké peníze dostanou, něco si přivydělají bokem načerno a jsou na tom pomalu líp, než kdyby poctivě pracovali. A toto je potřeba řešit.

Sám ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach mně před časem při našem setkání řekl, že ví o míře zneužívání podpory v nezaměstnanosti a uvedl příklad, kdy jedna starostka menší obce na Hodonínsku si nechala z úřadu práce vytáhnout seznam nezaměstnaných občanů z této obce. Potřebovala někoho na veřejně prospěšné práce, a přitom zjistila, že téměř polovina z uchazečů o práci někde, ať pravidelně nebo nepravidelně, pracuje a současně je evidována na úřadě práce a pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo dávky sociální podpory. Zaměstnávání načerno nejenže zvyšuje procento nezaměstnanosti podle mého odhadu o 1,5 až 2 procenta, ale na druhé straně činí i nerovné konkurenční prostředí, na které doplácejí poctiví zaměstnavatelé (firma odvádí na sociálním a zdravotním pojištění částku ve výši 35 procent z hrubé mzdy zaměstnance; zaměstnanec odvede na sociálním a zdravotním částku ve výši 12,5 procenta z hrubé mzdy a zálohu na daň z příjmu ve výši minimálně 15 procent). Práce načerno se stala určitým folklórem a lze ji najít hlavně u malých firem a živnostníků.

Jak se s uvedenými problémy vyrovnává nový zákon o zaměstnanosti, který by měl pravděpodobně nabýt účinnosti od 1. října 2004?

* Snaží se zpřísnit podmínky pro zneužívání podpor v nezaměstnanosti. Například by byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání dlouhodobě nezaměstnaný člověk, který bez vážného důvodu odmítne vykonávat veřejně prospěšné práce. Takovéto opatření v zákoně mělo být už dávno, i když na druhé straně víme, že se najdou jedinci, kterým nebude činit problém si sehnat potvrzení od lékaře a vyhnout se této praci. Každopádně dojde ke ztížení zneužití podpory.

* Dobrá zpráva je také, že zákon počítá se zpřísněním pokut pro firmy, které zaměstnají zaměstnance načerno.

* Na druhé straně zákon umožňuje bez ztráty podpory si přivydělat, a to až do částky poloviny minimální mzdy, tedy v současné době do částky 3350 Kč, čímž vlastně tuto černou práci legalizuje. To vidím jako největší blbost zákona! Nezaměstnaní, kteří si budou moci přivydělat, tím budou zabírat pracovní místa a zvyšovat míru nezaměstnanosti. Navíc tato situace je lehce zneužitelná. Podle mě by nezaměstnaný neměl mít možnost si přivydělat, a pokud by měl možnost získat krátkodobé zaměstnání, třeba i na jeden den, jeho povinností by bylo požádat o dočasné vyřazení z evidence u úřadu práce a po skončení takovéto práce by mu byla opět přiznána podpora v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby nebo dávky sociální podpory.

* Vítám, že se podpůrčí doba zvýší lidem od 50 do 55 let na devět měsíců (podmínka odpracování alespoň 25 let) a lidem nad 55 let na 12 měsíců (podmínka odpracování alespoň 30 let).

* Vítám také, že zákon počítá se zvýšením podpory během druhých třech měsíců evidence na úřadě práce na 45 procent z čisté průměrné mzdy dosažené ve svém posledním zaměstnání (dosud 40 procent). První tři měsíce bude nadále pobírat nezaměstnaný 50 procent.

* Dále absolventi ztratí automatický nárok na podporu. Jde o nepopulární opatření, ale účelné. Nárok na podporu budou mít nově absolventi, kteří tak jako všichni ostatní odpracují alespoň 12 měsíců za poslední tři roky. Do odpracované doby se jim budou započítávat všechny brigády, které zakládaly účast na sociálním pojištění. Smysl tohoto opatření považuji za správný, ale podmínka 12 měsíců pro tuto skupinu uchazečů o práci se mně zdá až příliš tvrdá, když uvážím, že student pravděpodobně v posledních třech letech odpracoval vždy dva celé měsíce v době letních prázdnin. V tomto případě by stačila podmínka odpracování pouze šesti měsíců.

To jsou alespoň hlavní změny novely zákona o zaměstnanosti a praxe ukáže, zda je můj názor správný.

LUDĚK JAGOŠ
předseda ZO OS KOVO Šroubárna Kyjov

Nový zákon o zaměstnanosti byl schválen senátem 13. května, ale není dosud podepsán prezidentem republiky (a tudíž ještě nevyšel ve Sbírce zákonů). Nahradí zákony č. 1/1991 Sb. o zaměstnanosti a č. 9/1991 Sb. o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti. Účinnosti nabude 1. dnem 3. měsíce následujícího po dni jako vyhlášení.

(red.)

"Práce je, v tom není problém, zakázky tu vždycky byly, ale majitelé se nám nepovedli," tak hodnotí situaci v severočeské firmě Elitex v Chrastavě předseda tamní ZO OS KOVO František Bouda.

Majitelé po deset let řádně neodváděli zdravotní a sociální pojištění a nakonec sami na sebe podali návrh na konkurs. Liberecký krajský soud konkurs prohlásil 23. března.

Dluh Elitexu vůči státní správě činí 55 miliónů korun. "Nechápu, že to stát nechal zajít až tak daleko a že svoji pohledávku již dávno nevymáhal," podotýká F. Bouda. "Teď jde o to, aby se konkursnímu správci podařilo fabriku dobře prodat. To znamená, aby se uhradil dluh a aby se povedl nový majitel," konstatuje. Je optimista, protože "správce konkursní podstaty chce prodat továrnu jako celek a o fungující podnik se snad vhodný zájemce najde".

Momentálně se předsedovy starosti upínají spíš k zaměstnancům, jimž nebyla vyplacena mzda za 1. až 23. březen, jelikož se stala konkursní pohledávkou. V průměru se jedná o 15 000 Kč na zaměstnance (v Elitexu pracuje 137 osob). "Naštěstí konkursní správce je ochoten dlužné mzdy vyplatit co nejdřív, v těchto dnech vyplňuje s lidmi příslušné formuláře," pochvaluje si F. Bouda vzájemnou spolupráci. Na druhou stranu není spokojen s tím, že počínaje dubnem - jak rozhodl správce - lidé nedostanou vyplaceny nadtarifní části mzdy, které jsou sjednány v kolektivní smlouvě na tento rok. "Uvítal bych, kdyby konkurs byl co nejkratší a život ve fabrice se dostal co nejrychleji do normálu," zdůrazňuje F. Bouda.

JANA BENEŠOVÁ

Po zrušení stávkové pohotovosti v sektoru ocelářství napsal místopředseda OS KOVO Jaroslav Souček Evropské federaci kováků následující informativní dopis:

V ČR pokračuje restrukturalizace ocelářského průmyslu. V první polovině 90. let byla zprivatizována firma Poldi Kladno do "českých" rukou tak špatně, že v současnosti de facto neexistuje. Další privatizovanou firmou se následně stala firma Třinecké železárny (TŽ), kterou nyní většinově ovládá kapitál US Steel. Třinecké železárny měly zájem na tom, aby se všechny ocelářské firmy v ČR integrovaly do jedné společnosti s názvem Český ocelářský podnik (ČOP). Tento záměr podpořila ve svém projektu poradenská firma Eurostategy (ESC). Tento projekt byl financován z programu Phare. Projekt nakonec nebyl realizován a vláda prodala v současnosti největší ocelářskou firmu v ČR - Nová huť Ostrava - společnosti LNM Holding, která je stejně jako Ispat v rukou indické rodiny Mittalů (otec Lakshmi a syn Aditya). Název firmy je nyní Ispat Nová huť (INH).

TŽ (5700 zaměstnanců) i INH (10 900 zaměstnanců) postupně začínají ovládat další menší firmy v ocelářství tak, aby se vytvořily výrobkové řetězce. Poslední velká firma jsou Vítkovice. Tu tvoří dva velké celky - Strojírenství a Ocelářství a navazující provozy. Dosud vše řídí státní společnost s názvem Osinek a o způsobu privatizace stále není rozhodnuto. Tento stav ocelářství zvyšuje napětí mezi firmami, protože TŽ a INH si v některých komoditách konkurují. Firmy, které dříve bez problémů spolupracovaly, dnes spolu svádějí nemilosrdný boj, k němuž se snaží zneužít i své zaměstnance a postavit je proti sobě. Výsledkem je přerušení odvětvového dialogu, který byl 10 let završován odvětvovou kolektivní smlouvou. Platnost poslední z nich skončila 31. 12. 2003. Odborový svaz KOVO již 30. 6. 2003 předložil zaměstnavatelskému svazu s názvem Odvětvový svaz hutnictví železa (OSHŽ) návrh nové odvětvové kolektivní smlouvy na rok 2004.

Dne 21. 7. 2003 obdržel OS KOVO stanovisko OSHŽ, ve kterém se říká, že jednotlivé firmy, které tvoří OSHŽ, nedaly OSHŽ zmocnění vyjednat a uzavřít odvětvovou kolektivní smlouvu na rok 2004. To je nejen v rozporu s filosofií zákona o kolektivním vyjednáváním, ale OSHŽ tímto postupem dává jasně najevo, že neoprávněně využívá jako zaměstnavatelský svaz ochranu dle úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP). Od té doby se OS KOVO snažil sérií jednání zvrátit rozhodnutí zaměstnavatelů s tím, že přerušení sociálního dialogu v odvětví oceli v ČR v době, kdy ČR vstupuje do EU, bude mít na firmy negativní dopad. Využili jsme k tlaku i jednání tripartitních orgánů v ČR, oslovili jsme s žádostí o pomoc Evropskou federaci kováků (EMF). Ta oslovila příslušné komisaře EU. Stanovisko zaměstnavatelů se nezměnilo. Dne 10. 11. 2003 vyhlásil OS KOVO spor a požádal o smírčí řízení dle zákona. Zaměstnavatelé v rozporu se zákonem toto smírčí řízení ignorovali, stát nebyl schopen tomuto jednání zaměstnavatelů zabránit.

Proto OS KOVO vyhlásil dne 5. 3. 2004 stávkovou pohotovost, celý problém začal medializovat a zahájil ve svých základních organizacích v ocelářství hlasování o odvětvové stávce. Vinou obrovského propouštění v rámci restrukturalizace ocelářství v ČR přišly o práci desetitisíce lidí. Přesto se v této chvíli odvětvová kolektivní smlouva týká ještě více než 27 000 zaměstnanců.

Hlasování o stávce bohužel nebylo úspěšné:

* OSHŽ ve svých vyjádřeních účelově mění počet firem, které tvoří jeho členskou základnu. Tím se pokouší měnit údaj o celkovém počtu zaměstnanců, od nichž je potřebné získat nadpoloviční souhlas se stávkou. Jde zřejmě o snahu zpochybnit hlasování o stávce v případném budoucím soudním sporu, který by řešil legálnost stávky.

* Odborová organizace TŽ v průběhu hlasování změnila svoje původně souhlasné stanovisko a hlasovat o stávce odmítla. OS KOVO tak nezískal potřebný počet podpisů a dne 30. 4. 2004 byl nucen zastavit přípravu odvětvové stávky v ocelářství.

Pokračuje však stávková pohotovost na úrovni podniku ve firmě INH a spor pokračuje i ve firmě VPO (Vysoké pece Ostrava - 1200 zaměstnanců), kde se do dnešního dne nedojednaly mzdové dodatky k podnikovým kolektivním smlouvám na rok 2004. V INH se v této chvíli připravuje podniková stávka za tento mzdový dodatek v rozsahu 24 hodin. Odboráři jsou připraveni ve stávkových akcích pokračovat, pokud by první stávka nepřiměla zaměstnavatele k ústupkům.

Zaměstnavatel v INH fakticky trvá na poklesu reálných mezd v roce 2004 proti roku 2003. Dále by mělo dojít k poklesu personálních nákladů pod 40 % přidané hodnoty, což je v rozporu s koordinačním pravidlem EMF i EOK.

Zaměstnavatel ve firmě Ferromet Group (1700 zaměstnanců) zavedl při neexistenci odvětvové kolektivní smlouvy pro rok 2004 pracovní dobu v rozsahu 40 hodin za týden a nárok na dovolenou zkrátil z 5 na 4 týdny za rok. Přitom odvětvová kolektivní smlouva zaručovala až do 31. 12. 2003 pracovní dobu v rozsahu 37,5 hodiny za týden a 5 týdnů dovolené za rok.

V současné době se v orgánech OS KOVO připravuje analýza vzniklé situace, ze které vzejdou opatření jak v rámci OS KOVO, tak vůči zaměstnavatelům - nejen v odvětví ocelářství, ale i obecně, protože přístup zaměstnavatelů k sociálnímu dialogu v ČR neodpovídá standardům EU, kam jsme jako stát vstoupili.

Odesláno EMF dne 14. května 2004

JAROSLAV SOUČEK
místopředseda OS KOVO

Protože po osmi měsících kolektivního vyjednávání zaměstnavatel stále trvá na svém původním návrhu, podle něhož

* by mohl průměrný výdělek Nové huti poklesnout až o 3,2 % a maximálně vzrůst pouze o 3,4 %

* má být zrušen systém ochrany výdělku zaměstnanců, který je nezbytnou součástí mzdového systému Nové huti

* by zaměstnavatel nemusel odborům poskytovat důležité informace pro kolektivní vyjednávání

* by zaměstnavatel mohl samostatně rozhodovat o uplatnění volných mzdových zdrojů na závodech.

Protože jsme vyčerpali všechny možnosti dosáhnout dohody bez použití stávky a nebojíme se jít do boje za naše oprávněné požadavky

Protože víme, že ustoupit nyní znamená smířit se s tím, že z prosperující firmy bude trvale profitovat vlastník a živořit zaměstnanec

Protože nechceme již dále hrát roli chudého příbuzného ve společenství Evropské unie

Protože v pozadí neústupnosti vedení je zřejmě snaha oslabit vliv odborů Nové huti před chystaným hromadným propouštěním zaměstnanců.

Podniková odborová rada OS KOVO při Ispat Nová huť, a. s.

Přijdu o příspěvek při péči o postiženého syna?

Ing. HANA POPELKOVÁ, poradkyně ČMKOS pro sociální oblast

E. V., Chrudim

Podmínky pro přiznání příspěvku při péči o blízkou a jinou osobu se nezměnily. Nadále náleží občanovi, který osobně, celodenně a řádně pečuje o osobu převážně nebo úplně bezmocnou, nebo osobu starší 80 let, která je částečně bezmocná. Příspěvek se přitom vyplácí i v případě, že občan pečuje o jinou osobu než blízkou, pokud spolu žijí ve společné domácnosti. Tato dávka nadále náleží i rodiči, prarodiči či jiné osobě, která za stejných podmínek pečuje o nezletilé dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě starší jednoho roku. Dítě přitom může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku, nejvýše však po dobu čtyř hodin denně, či se připravuje na budoucí povolání studiem na střední škole, speciální škole či učilišti nebo plní povinnou školní docházku.

Příspěvek je pouze částečná náhrada ztráty příjmu pečující osoby v produktivním věku, pro zlepšení sociální situace pečujících občanů je proto umožněn přivýdělek, který má přispět ke kvalitnějšímu životu těchto osob formou alespoň malé osobní seberealizace. Od roku 2002 platí pro pečující osoby jistá zvýhodnění, změny se týkají souběhu příspěvku s příjmem z výdělečné činnosti. Pečující osoba neztratí nárok na dávku, pokud její čistý příjem z výdělečné činnosti a nemocenských dávek nepřekročí hranici 1,5 násobku částky na osobní potřeby. Podle stávajících částek životního minima je touto hranicí částka 3480 Kč čistého měsíčně. Ani v tomto ohledu se dnes nic nezměnilo.

Od ledna 2004 se však zpřísnily podmínky pro přiznání sociální potřebnosti, která je podmínkou pro výplatu některých dávek sociální péče. Do této oblasti zřejmě směřuje i váš dotaz. Nově se upravilo, co je v této souvislosti míněno zvýšením příjmu vlastním přičiněním, například vlastní prací, prodejem vlastního majetku, řádným uplatněním zákonných nároků atd. Příspěvek při péči však není sociální potřebností podmíněn, proto se podmínky pro vznik nároku na něho touto úpravou nemění.

Naopak se rozšířil okruh osob, u nichž se při posuzování sociální potřebnosti nezkoumá možnost zvýšit si příjem vlastní prací, a to o občany, kteří pečují o bezmocnou osobu. To nastává například v okamžiku, kdy příjmy pečující osoby nezajišťují dostatečně její osobní potřeby a nezbytné náklady na domácnost (vychází se z částek životního minima), a proto žádá o některou z dávek sociální péče. Osoba, která pobírá příspěvek při péči, si tak i nadále může v omezeném rozsahu přivydělávat. Neznamená to však, že má povinnost pracovat, aby si své příjmy vlastním přičiněním zvýšila. Pokud však příjmy z výdělečné činnosti má a žádá o dávky sociální péče, její příjmy se v tomto případě zohlední.

Kde se může stát pracovní úraz?

JIŘÍ TEČ, specialista BOZP

H. H., Ústí nad Labem

V odpovědi na váš dotaz, zda zaměstnavatel musí na viditelném místě vyvěsit plán s hranicemi závodu, případně odloučených pracovišť a přístupových cest, bych rád upozornil na to, že zaměstnavatel je zejména povinen zaměstnance proškolit. To znamená, že při školení BOZP zaměstnavatel zaměstnance seznámí s údaji, které jsou pro takovéto případy relevantní. To znamená, že zaměstnanci jsou poučeni nejen o tom, kde se jim pracovní úraz může stát a kde nikoliv (například při cestě do zaměstnání). Pokud máte odloučená pracoviště, která splní svůj účel a pak se přesunují podle potřeby jinam, je vždy nutné provést toto školení znovu s ohledem na změněné podmínky. Protože zaměstnavatel je povinen ověřovat znalosti zaměstnanců, pak jediná možnost jak se přesvědčit, že všichni zaměstnanci, kterých se tato oblast týká, jsou s možnými riziky či zvláštnostmi pracoviště seznámeni, je přezkoušení. Je pravdou, že pokud zaměstnavatel vyvěsí na viditelném míst plány areálu, přístupových cest a odloučených pracovišť, je to další zdroj informací, který určitě též přispívá k zajištění bezpečnosti práce a snížení počtu úrazů.

Zdravotní péče o občany ČR v zemích EU

PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, poradce ČMKOS pro zdravotní pojištění

Při vycestování českých občanů na území jiného státu Evropské unie platí v oblasti poskytování zdravotní péče některá obecná pravidla, která jsou stejná pro všechny státy:

* Před odjezdem na jiné území si musí občan vyzvednout u své zdravotní pojišťovny příslušný formulář. V průběhu roku 2004 bude nahrazován evropskou kartou zdravotního pojištění, na jejímž základě má pojištěnec nárok na nutnou zdravotní péči.

* V případě, že trpí chronickým onemocněním a ví, že bude potřebovat určitou péči (například dialýzu), je nutné si její poskytnutí v jiném státě ještě před odjezdem se zdravotnickým zařízením předjednat.

* Pokud občan z nějakého důvodu (ztráta, odcizení) nemá při pobytu na jiném území potřebný doklad o pojištění, může svou českou zdravotní pojišťovnu kdykoliv kontaktovat a požádat o dodatečné zaslání příslušného dokladu.

* Pokud občan z jakéhokoliv důvodu musel zaplatit poskytnutí zdravotní péče v hotovosti a proplacení mu neproběhlo na území daného státu (viz jednotlivé státy), má nárok na proplacení péče (po předložení originálních účtů) u své české zdravotní pojišťovny. Ta mu náklady proplatí do výše, kterou by uhradila zahraniční instituce. Je třeba upozornit, že vyúčtování trvá delší dobu.

* Pokud chce občan obdržet úhradu v relativně krátké době, může svou českou zdravotní pojišťovnu požádat o proplacení originálních účtů, jestliže nepřesahují částku 1000 eur. Účty však budou proplaceny jen do výše českých tarifů (ne ve výši zahraničních tarifů), což znamená, že proplacená částka bude nižší, než by byla úhrada od zahraniční instituce.

* Při lékařském ošetření se pojištěnec obrací přímo na lékaře. Doporučení do nemocnice vydává ošetřující lékař, v případě akutního stavu ji kontaktuje pojištěnec sám. Vždy při návštěvě lékaře nebo nemocnice musí předložit potřebný doklad o zdravotním pojištění (formulář, zdravotní karty).

Upozornění: Pokud jsou v dalším textu (o situaci v jednotlivých zemích) lékaři nebo zdravotní zařízení uvedeni jako smluvní, znamená to, že jimi poskytnutá péče je (plně nebo zčásti) hrazena ze zdravotního pojištění. Jde o lékaře a zařízení napojené na veřejný zdravotní systém, zatímco nesmluvní lékaři a zařízení nikoliv. Proto u nesmluvního lékaře si pojištěnec platí ošetření v plné výši.

BELGIE

Informace lze získat na pobočkách Fondu nemocenského a invalidního pojištění nebo pobočkách nemocenských fondů.

Lékařské ošetření - Poskytnutá zdravotní péče se musí nejdříve uhradit v hotovosti. Formulář a originální účty od lékaře může pojištěnec předložit ještě během pobytu belgické pojišťovně, která mu náklady proplatí, mimo spoluúčasti.

Léky - Výdej v lékárnách. Jsou rozděleny do skupin. Ve skupině: A (těžká onemocnění) - zdarma, B (nezbytné léky) - spoluúčast 25 %, maximálně 9,30 EUR, C (méně nezbytné léky) - spoluúčast 50 %, maximálně 15,49 EUR, CS (běžné léky) - spoluúčast 60 %, Cx (antikoncepce apod.) - spoluúčast 80 %. Za léky vydávané na jeden předpis je poplatek 1 - 2 EUR.

Nemocniční péče - Spoluúčast: vícelůžkový pokoj - 12,07 EUR/1 den (nezaopatřené děti - 4,29 EUR/1 den), jednorázový paušální poplatek 27,27 EUR a paušální spoluúčast na léky 0,62 EUR/1 den.

DÁNSKO

Informace poskytují místní úřady - obecní úřad v místě pobytu (Kommunen).

Lékařské ošetření - Ošetření provádí smluvní lékař (seznamy na místních úřadech) bezplatně. Pokud je nutné ošetření mimo ordinační hodiny, musí se pojištěnec obrátit na nejbližší pohotovost (k dispozici je informační linka 118). Stomatologické ošetření si občan většinou hradí sám (všeobecně spoluúčast 100 %), ale pokud byl akutně ošetřen smluvním lékařem, bude mu část nákladu proplacena (spoluúčast 35 - 60 %).

Léky - Výdej v lékárnách (spoluúčast ve výši 100 %, 50 %, 25 %, 15 % podle výše celkových nákladů). V lékárně bude pojištěnci vystavena registrační karta (při 1. návštěvě), kterou se pak bude prokazovat při každé další návštěvě.

Nemocniční péče - Viz obecná pravidla. Poskytuje se bezplatně.

ESTONSKO

Informace podává Estonská zdravotní pojišťovna (EH), na kterou se může občan během pobytu obrátit a žádat proplacení originálních účtů.

Lékařské ošetření - Ošetření provádí smluvní lékař (většina lékařů má smlouvu s pojišťovnou). Při ambulantní péči je spoluúčast pojištěnce až 50 EEK za návštěvu doma a až 50 EEK za návštěvu u specialisty. Pokud se pojištěnec nechá ošetřit u soukromého lékaře, hradí si náklady za ošetření sám. Smluvní lékař si může účtovat úhradu za péči, pokud pojištěnec nemá potřebný doklad. Stomatologickou péči hradí dospělí v plné výši, tj. 100 %, bezplatná je pro děti do 18 let.

Nemocniční péče - Realizují ji smluvní zdravotnická zařízení (péči v nesmluvních zařízeních si hradí pojištěnec sám). Při hospitalizaci je spoluúčast až 25 EEK/1 den/1 lůžko, a to maximálně po dobu 10 dnů trvání nemoci, bezplatně u dětí do 18 let, těhotných a při narození dítěte vyžadujícího intenzívní péči. Poplatek 50 EEK se hradí při návštěvě za specializovanou péči.

Léky - Ceny léků určuje ošetřující lékař. Léky v evidenci pojišťovny jsou hrazeny podle doporučených a smluvních cen. Podle typy léku - 20 EEK, 20 EEK + 25 % ze zbývající ceny, 20 EEK + 10 % ze zbývající ceny (děti do 10 let, osoby starší 63 let), 50 EEK + 50 % ze zbývající ceny, maximálně 200 EEK za recept.

FINSKO

Informace poskytují místní pobočky Správy sociálního zabezpečení (KELA), na kterou se může pojištěnec obrátit s žádostí o proplacení nákladů. Má nárok na úhradu při ošetření: lékařem - na 60 % sazby, stomatologem - až na 60 % z pevně stanovených nákladů.

Lékařské ošetření - Spoluúčast 11 - 12 EUR, případně poplatek až 15 EUR v době mimo ordinační hodiny. Stomatologická péče - spoluúčast 35 EUR (osoby starší 18 let).

Nemocniční péče - Při hospitalizaci je spoluúčast 26 EUR/1 den u základní péče (osoby mladší 18 let maximálně 7 dnů), 22 EUR za vyšetření na poliklinice a 72 EUR za ambulantní chirurgický zákrok.

Léky - Výdej v lékárnách. Pojištěnec je musí zaplatit v hotovosti a následně se může obrátit na místní Správu sociálního zabezpečení se žádostí refundaci nákladů. Je nárok na úhradu 50 % nákladů na léky při povinné účasti (poplatku) 10 EUR, nebo 75 - 100 % nákladů (jen některé léky) při účasti 5 EUR.

FRANCIE

Informace podává místní sociální instituce (CLEISS). Refundaci nákladů provádí místní pobočky zdravotního pojištění CPAM. Úhradu neobdrží občan na místě, proto musí společně s žádostí udat číslo svého bankovního účtu, případně adresu, kam má být částka zaslána.

Lékařské ošetření - Každé ošetření musí pojištěnec zaplatit v hotovosti sám. Od lékaře obdrží potvrzení o ošetření, se kterým se obrátí na pobočku CPAM s žádostí o refundaci nákladů. Spoluúčast za ošetření tvoří 30 % nákladů a za laboratorní testy 40 % nákladů.

Nemocniční péče - V nemocnici se hradí v hotovosti pouze spoluúčast, která činí buď 20 % nákladů, nebo 10,67 EUR/1 den.

Léky - Výdej v lékárnách. Léky nejprve uhradí pojištěnec sám, náklady mu refunduje CPAM. V případě, že jsou označeny etiketou, je nutné ji přelepit do potvrzení o ošetření. Spoluúčast u léků: s modrou etiketou 65 % nákladů, s bílou etiketou nebo bez etikety 35 % nákladů.

IRSKO

Informace podává Zdravotní úřad (Health Board).

Lékařské ošetření - Občan s formulářem v případě potřeby navštíví smluvního lékaře, jehož adresu získá na pobočkách Zdravotního úřadu. Aby mu byla zdravotní péče poskytnuta bezplatně v rámci státního systému, musí na tuto okolnost upozornit.

Nemocniční péče - Musí se jednat o smluvní zdravotnické zařízení, seznam adres je k dispozici na pobočkách Zdravotního úřadu.

Léky - Výdej v lékárnách.

ISLAND

Informace podává Úřad státního sociálního zabezpečení (SSSI), který také provádí refundací nákladů za zdravotní péči po předložení účtu.

Lékařské ošetření - Ošetření provádějí zdarma smluvní lékaři SSSI. Poplatek při návštěvě nesmluvního lékaře se pohybuje v rozmezí 500 - 1400 ISK, návštěva tohoto lékaře doma činí 1400 ISK (za návštěvu), poplatek u odborného vyšetření je ve výši 2100 ISK + 40 % zbývajících nákladů, maximálně 18 000 ISK. Stomatologické ošetření si musí pojištěnec uhradit v plné výši (100 %), v některých případech lze požádat SSSI o částečnou úhradu (spoluúčast: děti do 15 let 25 %, osoby 16 - 18 let 50 %, starobní a invalidní důchodci 25 - 50 %).

Nemocniční péče - V návštěvě nemocnice se spoluúčast pohybuje v rozmezí 500 - 1400 ISK.

Léky - Výdej v lékárnách. Spoluúčast se pohybuje od 0 % do 100 %.

ITÁLIE

Informace podává Unita Sanitaria Locale (USL).

Lékařské ošetření - Pokud pojištěnec potřebuje ošetření lékaře, vyhledá pobočku USL (v mnoha oblastech existují zdravotní služby pro turisty), kde obdrží poukaz na ošetření a seznam smluvních lékařů. Pokud navštíví lékaře bez uvedeného poukazu, bude muset s velkou pravděpodobností zaplatit péči v hotovosti a návratnost těchto financí je velmi malá. Spoluúčast se pohybuje až do výše 36,15 EUR.

Nemocniční péče - Viz obecná pravidla.

Léky - Výdej v lékárnách. Hradí se v plné výši (100 %).

Lékařské ošetření - Ošetření poskytují lékaři, kteří jsou v evidenci u obvodní lékařské komise. Zdravotní systém nekryje ošetření u neevidovaných (nesmluvních) lékařů. Spoluúčast u stomatologa činí za návštěvu 1 CYP.

Nemocniční péče - Provádějí zdravotnická zařízení, která jsou v evidenci u obvodní lékařské komise. Není kryto ošetření v neevidovaném zařízení.

Léky - Výdej v lékárnách.

LICHTENŠTEJNSKO

Informace poskytuje Úřad národního hospodářství.

Lékařské ošetření - Ošetření provádí praktický lékař, v nutných případech pohotovost. Spoluúčast je 67 CHF. Stomatologické ošetření si pojištěnec hradí v plné výši.

Nemocniční péče - Spoluúčast je 67 CHF po dobu 30 dnů. U osob ve věku 16 - 20 let a důchodců činí 33,50 CHF po dobu 30 dnů.

Léky - Výdej v lékárnách.

LITVA

Informace podává místní pojišťovna (Teritorine ligoniu kasa).

Lékařské ošetření - Ošetření zdarma provádějí lékaři, kteří mají smlouvu s místní pojišťovnou. V případě, že pojištěnec navštíví nesmluvního lékaře, bude muset zaplatit náklady za ošetření sám. Rovněž v případě zubního ošetření u nesmluvního lékaře.

Nemocniční péče - Viz obecná pravidla.

Léky - Výdej v lékárnách. Ministerstvo zdravotnictví vydává ceník se stanovenými cenami a s výší spoluúčasti u jednotlivých léků. Spoluúčast 0 %, 10 %, 20 %, 50 % a pro léky, které nejsou uvedeny v ceníku, 100 %.

LOTYŠSKO

Informace podává lotyšská pojišťovna.

Lékařské ošetření - Spoluúčast: dospělí 0,5 LVL, děti 0,2 LVL, návštěva lékaře doma 1 LVL.

Nemocniční péče - Spoluúčast: dospělí 1,5 LVL/1 den, maximální úhrada 15 LVL, děti 0,45/1 den, maximální úhrada 5 LVL.

Léky - Výdej v lékárnách. Spoluúčast je podle typu léku, a to 100 %, 75 % nebo 50 %.

LUCEMBURSKO

Informace podává zaměstnanecká pokladna (Caisse de Maladies Ouvriers), která také na žádost pojištěnce provádí proplácení nákladů za zdravotní péči.

Lékařské ošetření - Ošetření provádějí smluvní praktičtí lékaři. V první fázi si pojištěnec léčbu hradí sám, je proplacena ještě za pobytu, nebo pak následně v ČR. Spoluúčast: 1. návštěva doma 20 % nejnižší sazby, každá další návštěva v období 28 dnů 5 %, ošetření v ordinaci 5 %, maximálně 2,25 EUR za ošetření. Stomatologické ošetření do 38,25 EUR je bezplatné, nad 38,25 EUR činí spoluúčast 5 %.

Nemocniční péče - Spoluúčast je 9,08 EUR/1 den po dobu prvních 30 dnů.

Léky - Výdej v lékárnách. Spoluúčast je podle typu léku - na základě normálního ošetření 20 %, v případě odborného léčení 60 %, důležité léky 0 %.

MAĎARSKO

Informace podává Národní fond zdravotního pojištění.

Lékařské ošetření - Ošetření provádějí smluvní lékaři, jejichž seznam pojištěnec obdrží na pobočkách fondu pojištění. Doporučuje se, aby pojištěnec měl více kopií dokladu o pojištění, neboť lékaři je někdy vyžadují a pacientům odebírají. V hotovosti se platí u lékařů, kteří nemají smlouvu s fondem, anebo u ošetření, které není zcela zdarma. Spoluúčast u stomatologické péče se odvíjí podle druhu ošetření.

Nemocniční péče - Péče je poskytována ve smluvních zařízeních, jejichž seznam je k dispozici na fondu zdravotního pojištění.

Léky - Výdej ve smluvních lékárnách. Spoluúčast je od 0 % do 100 % podle typu konkrétního léku.

Lékařské ošetření - Lékařsky nezbytná péče bude u smluvních lékařů poskytnuta bezplatně. V případě, že pojištěnec nemá k dispozici doklad o pojištění, bude po něm vyžadována hotovost. Při ošetření u nesmluvního lékaře bude vyžadována hotovost vždy.

Nemocniční péče - Péči provádějí smluvní zařízení. V nesmluvních zařízeních a v případě, kdy není k dispozici doklad o pojištění, se platí v hotovosti.

Léky - Výdej v lékárnách.

NĚMECKO

Informace podává Nemocenská pokladna (Krankenkasse).

Lékařské ošetření - Pojištěnec vyhledá pobočku nemocenské pokladny, zde obdrží tzv. zúčtovací lístek, který v případě potřeby předloží smluvnímu lékaři dotyčné nemocenské pokladny. Spoluúčast u lékaře a stomatologa - ordinační poplatek 10 EUR za čtvrtletí.

Nemocniční péče - Lékař doporučuje smluvní zařízení. Spoluúčast je 10 EUR/1 den po dobu 28 dnů v kalendářním roce.

Léky - Výdej v lékárnách. Spoluúčast činí 10 % ceny, minimálně 5 EUR, maximálně 10 EUR, ne více než skutečná cena.

Lékařské ošetření - Ošetření provádějí zdarma smluvní lékaři (Husarts). Pojištěncům se doporučuje mít kopie dokladu pojištění. Stomatologické ošetření hradí pacient sám.

Nemocniční péče - Péče je bez spoluúčasti, jsou jen stanoveny příplatky za nadstandard. Při nástupu do nemocnice je ale nutné (po předložení dokladu o pojištění) požádat zařízení, aby se o převzetí nákladů obrátilo na místní pojišťovnu (Agis Zorgverzekeringen).

Léky - Výdej v lékárnách. Spoluúčast je individuální podle typu léku.

NORSKO

Informace podává Národní úřad sociálního pojištění.

Lékařské ošetření - Ošetření provádí smluvní lékař správy pojištění. Spoluúčast: všeobecný lékař 114 NOK (přes den), 168 NOK (večer, v noci, přes víkend), návštěva lékaře doma 170 NOK (přes den), 290 NOK (večer, v noci, přes víkend), ošetření specialistou vždy 201 NOK. Ošetření stomatologem se hradí v plné výši. Děti do 7 let vše zdarma.

Nemocniční péče - Hospitalizace zdarma.

Léky - Výdej v lékárnách. Modrý recept - spoluúčast 36 %, maximálně 400 NOK na předpis, u receptů jiné barvy je spoluúčast 100 %. Děti do 7 let mají vše zdarma.

POLSKO

Informace podává Národní fond zdraví.

Lékařské ošetření - Ošetření provádějí bezplatně smluvní lékaři Národního fondu zdraví.

Nemocniční péče - Poskytují ji smluvní zdravotnická zařízení národního fondu. Hospitalizace je bez spoluúčasti.

Léky - Výdej v lékárnách. Spoluúčast je podle druhu léku, a to 100 %, 50 %, 30 %, nebo se požaduje paušální úhrada 3,20 PLN.

PORTUGALSKO

Informace podává Místní zdravotnický úřad.

Lékařské ošetření - V případě nutnosti pojištěnec nejdříve vyhledá Centro de Saúde, kde obdrží doklad opravňující k ošetření a kde mu bude zajištěno ošetření u lékaře. V akutních případech může navštívit přímo pohotovost. Spoluúčast je podle zařízení 2,00 - 6,90 EUR, u dětí a těhotných žen není.

Nemocniční péče - Viz obecné podmínky.

Léky - Výdej v lékárnách. Spoluúčast je podle typu léků, a to 0 %, 30 %, 60 %, 80 %.

RAKOUSKO

Informace podává místní Nemocenská pokladna (Gebietskrenkekasse).

Lékařské ošetření - V případě potřeby pojištěnec nejdříve vyhledá nemocenskou pokladu, která mu vystaví potvrzení. S tímto se poté obrátí na smluvního lékaře (seznam dá k dispozici nemocenská pokladna). Spoluúčast je 3,63 EUR při vystavení potvrzení, některé skupiny (děti, důchodci) neplatí nic.

Nemocniční péče - Spoluúčast při hospitalizaci činí 8 - 9 EUR/1 den pro pojištěnce a 10 - 15 EUR/1 den pro rodinné příslušníky.

Léky - Výdej v lékárnách. Poplatek je 4,35 EUR za položku na receptu.

ŘECKO

Informace podává Úřad sociálního pojištění (I.K.A.), který vyřizuje podané žádosti o proplacení nákladů za zdravotní péči v době pobytu.

Lékařské ošetření - Je bezplatné. V případě nutnosti pojištěnec nejdříve vyhledá pobočku sociálního pojištění, kde obdrží poukaz na ošetření, který je třeba předkládat lékařům a lékárnám. Pokud se nemůže předem obrátit na patřičný úřad, může si návštěvu lékaře vyžádat prostřednictvím služby první pomoci.

Nemocniční péče - Je bezplatná. S doporučením od lékaře navštíví pojištěnec I.K.A., kde obdrží doporučení k hospitalizaci, které má platnost 24 hodin. V akutních případech je možno se obracet přímo na nemocnici, ale je třeba upozornit, že osoba chce být ošetřena jako pojištěnec I.K.A. Totéž platí při ošetření v nesmluvních zařízeních.

Léky - Výdej v lékárnách do 48 hodin od vystavení receptu. Na lécích jsou kupóny a etikety, které se nalepí na recept. Spoluúčast činí 25 %.

SLOVENSKO

Informace podává Slovenská zdravotní pojišťovna.

Lékařské ošetření - Ošetření provádějí smluvní lékaři. Je stanoven poplatek 20 Sk za návštěvu u lékaře (od poplatku osvobozeny - osoba, která opakovaně navštěvuje stejného lékaře, osoba s duševní chorobou, děti do dovršení 6 let).

Nemocniční péče - Provádějí smluvní zařízení. Je stanoven poplatek 50 Sk/1 den, nejdéle za 21 dní (osvobození - osoby ve stavu, u kterých nelze vyžádat souhlas, těhotné ženy, děti do 6 let, hospitalizace matky a kojence, osoby s duševní poruchou). Poplatek za dopravní službu je 2 Sk za 1 km jízdy (osvobozeny - osoby s onkologickou a kardiochirurgickou léčbou, osoby s těžkým zdravotním postižením, doprava mezi nemocnicemi).

Léky - Výdej v lékárnách. Poplatek 20 Sk za recept a různá výše spoluúčasti podle seznamu léků.

SLOVINSKO

Informace podává instituce Slovinské zdravotní pojišťovny.

Lékařské ošetření - Pojištěnec v případě nutnosti vyhledá pobočku pojišťovny, kde obdrží potvrzení o nároku na věcné dávky pro zahraniční pojištěnce a jejich rodinné příslušníky. Poté se obrací na smluvního lékaře nebo nemocnici (v akutních případech přímo). Spoluúčast činí 5 - 20 %.

Nemocniční péče - Nejdříve si pojištěnec zajistí potvrzení na věcné dávky, poté se obrací na smluvní zařízení (v akutních případech přímo). Spoluúčast při hospitalizaci je až 15 %.

Léky - Výdej v lékárnách. Spoluúčast u léků částečně hrazených je až 25 %, u ostatních 100 %.

ŠPANĚLSKO

Informace podávají místní pobočky instituce INSS.

Lékařské ošetření - Je bezplatné. V případě nutnosti se pojištěnec obrací přímo na zařízení (poradenská, ambulance, zdravotnická centra). Informace o smluvních zařízeních získá na pobočce INSS, také na obecním úřadě a policii. Náklady na ošetření u stomatologa si hradí pojištěnec ve většině případů sám.

Nemocniční péče - Je bezplatná. Péči provádějí smluvní zařízení, informace podává INSS. Je potřeba mít kopii dokladu o pojištění, neboť nemocnice si ponechávají jednu kopii.

Léky - Výdej v lékárnách. Spoluúčast je 40 %, vyjma důchodců.

ŠVÉDSKO

Informace podává Místní úřad sociálního pojištění.

Lékařské ošetření - Ošetření provádějí smluvní lékaři sociálního pojištění. Seznam smluvních lékařů jsou k dispozici v lékárnách. Spoluúčast u lékařského ošetření činí 100 - 250 SEK a u ambulantního akutního ošetření cca 250 SEK.

Nemocniční péče - Vykonávají ji smluvní zařízení. Spoluúčast při hospitalizaci je 80 SEK/1 den.

Léky - Výdej v lékárnách. Spoluúčast: při ceně léku do 900 SEK, je 100 %, od 900 - 4300 SEK, je 10 - 50 %, maximálně 1800 SEK za rok.

ŠVÝCARSKO

Švýcarsko zatím nerozšířilo dohodu s EU o nově přistupující země, takže čeští pojištěnci nemohou uplatňovat své nároky na zdravotní péči v rámci zdravotního pojištění.

VELKÁ BRITÁNIE

Informace ne Department for Work and Pensions and Overseas Benefits Directorate, který také provádí na žádost proplacení nákladů za zdravotní péči.

Lékařské ošetření - Pojištěnec si musí vybrat takového lékaře, který má smlouvu s národním systémem zdravotního pojištění. Pak je vyšetření bezplatné. V případě, že zdravotní stav pojištěnce nedovolí osobní návštěvu lékaře a bude potřebovat jeho návštěvu doma, je třeba při telefonickém rozhovoru se informovat, zda spadá do uvedeného systému. Seznamy jsou k dispozici na všech hlavních poštách. U stomatologického ošetření je spoluúčast 80 %, maximálně 348 GBP.

Nemocniční péče - Péči poskytují bezplatně smluvní zdravotnická zařízení, která jsou uvedená v seznamu národního zdravotnického systému.

Léky - Výdej v lékárnách. Spoluúčast je 5,90 GBP za medikament, osvobozeny jsou osoby starší 60 let, děti do 18 let, těhotné ženy a osoby, které berou speciální léky (musí mít potvrzení).

(Dokončení)