Konkurs přišel znenadání?

Blesk z čistého nebe to v pravém slova smyslu nebyl. Toto nebezpečí již aspoň rok hrozilo a představenstvo společnosti je stále zažehnávalo. První návrh na konkurs se objevil již v lednu letošního roku. Osudnými se staly až návrhy na konkurs podané letos v srpnu u Krajského soudu v Brně. To, že budou mít fatální dopad, však tehdy nikdo nečekal. Vedení firmy totiž okamžitě požádalo o ochrannou tříměsíční lhůtu, jak je ze zákona možno, a soudce Mgr. Kozák si na podporu toho ještě vyžádal doplňující materiály. Podtrhuji, že vedení je do Brna odeslalo a během měsíců srpna a září několikrát s Mgr. Kozákem jednalo. Naposled sdělil, že veškeré další konzultace jsou zbytečné, že bude reagovat pouze na písemnosti dodané přes podatelnu. Poté vedení ZPS každým dnem očekávalo žádost krajského soudu o další doplňující materiály, které by průkazně vylíčily stav společnosti. Místo toho soud rozhodl o vyhlášení konkursu. Představenstvo a vedení i zaměstnanci z toho měli šok. Šok měli i členové dozorčí rady, která od 30. 8., kdy se přešlo na německý model řízení, převzala veškeré nejvyšší kompetence v podniku. Říkám to jako člen této devítičlenné dozorčí rady, do níž jsem byl zvolen jako jeden ze tří zástupců zaměstnanců.

Při zpětném pohledu je obojaké chování jmenovaného soudce nápadně podezřelé, přesto - byl ten šok na místě, když podmínky pro vyhlášení konkursu v ZPS již delší čas trvaly?

Do té chvíle všechny zúčastněné strany signalizovaly, že jim záleží na odvrácení konkursu. Včetně vlády, která počítala s revitalizací a vstupem strategického partnera poté, kdy budou kapitalizovány pohledávky věřitelů firmy prostřednictvím Konsolidační banky. Kromě toho se i další největší věřitelské banky dohodly na provedení této transakce v rozmezí od 1. do 18. října. Takže po tomto datu měla být situace firmy rozhodně někde jinde, než je dnes, a nebezpečí konkursu by prakticky nepřicházalo v úvahu. Prostě jeho vyhlášení by se dalo pochopit před 1. říjnem, ale že se tak stalo zrovna v době, kdy bylo možné nebezpečný vývoj zvrátit, je prostě neuvěřitelné. Jenže je to fakt.

Tento fakt opravdu - řečeno slušně - zavání. Máte nějakou hypotézu, proč k němu došlo?

Každá hypotéza by byla spekulací, protože nejde dokázat, jestli některé skupiny udělaly vše pro to, aby konkurs nastal. Můžeme se jen dohadovat, jestli opravdu soudce shledal situaci firmy tak špatnou, že bohužel..., nebo měl někdo z možných strategických partnerů zájem urychlit tento proces. Pozadí těžko kdo odhalí.

Jak se vůbec prosperující firma, jakou bylo dosud ZPS, mohla octnout v nebezpečí konkursu - tedy v situaci, kdy její dluhy převýšily velikost základního jmění?

Podle mého soudu sehrálo roli budování skupiny ZPS a přechod na holdingové uspořádání, ať již to byl kapitálový vstup do TOS Čelákovice, Kovosvitu Sezimovo Ústí, Kuřimi, Holoubkova atd. Stálo to nemalé prostředky, které se však nevrátily. Finanční ztráty se projevily v posledních dvou letech a visely nad firmou jako Damoklův meč. Je však nutné uznat, že vedení nečekalo, až jeho ostří dopadne, mělo snahu to řešit. Na základě doporučení věřitelských bank se obrátilo na renomovanou auditorskou firmu KPMD, aby zmapovala stávající situaci ZPS a poté našla vhodného strategického partnera. Řešením bylo i to, že se věřitelské banky po valné hromadě 30. 8. ujaly řízení společnosti prostřednictvím dozorčí rady. Jejich snahou bylo ZPS za každou cenu udržet. Ostatně finanční situace firmy navzdory uvedeným ztrátám nebyla v letošním roce nejhorší. O tom svědčí hospodářský výsledek k 30. 9., který byl plusový.

Říkává se, že když chce někdo koupit vytypovaný podnik "za babku", postará se - zákulisnímu intrikami a korupcí - nejprve a to, aby taková firma "klekla na kolena". Myslíte, že by to mohl být i případ ZPS?

Již někdy zjara usilovalo o koupi ZPS několik zájemců, naše vedení však shledávalo přímý prodej nevýhodným a snahou bylo uskutečnit prodej výběrovým řízením. Tímto způsobem by se totiž za prodej utržilo víc a tyto prostředky by pak pomohly částečně pokrýt současnou ztrátu. Rovněž firma KPMD počítala s veřejnou soutěží stratégů, pro něž chystala podkladové materiály o ZPS, ale nedotáhlo se to do konce. Tento postup byl zastaven "díky" konkursu.

Jaká je momentální situace po vyhlášení konkursu?

Řízení firmy převzal správce konkursní podstaty. Je nutné mu přiznat, že od začátku se ve spolupráci s námi snaží, aby byla zachována zaměstnanost a byly vyplácené mzdy. To se i podařilo v posledním výplatním termínu. I když akceptoval plánované snižování početního stavu zaměstnanců o 150 THP, které avízovalo vedení společnosti na začátku roku, žádné další propouštění navíc se nechystá.

Největší problém, který teď správce řeší, je však někde jinde. Většina našich stálých dodavatelů se vyhlášením konkursu na ZPS dostala do nepříjemné situace. Společnost měla totiž v platbách skluzy a dodavatelé po vyhlášení konkursu velmi znejistili. Takže dnes jsou nervózní a jeden za druhým - jsou jich desítky - zjišťují, jak na tom firma je, jestli dostanou za nové dodávky zaplaceno. Někteří se možná - je to můj subjektivní názor - můžou otočit k ZPS zády, což by zkomplikovalo situaci. Jenomže to se ukáže tak za měsíc.

Dá se v podmínkách konkursu uvažovat o kolektivním vyjednávání na příští rok?

Uvažovat se dá, ale hrozí nebezpečí, že kolektivní smlouva uzavřena nebude. Mám na mysli kolektivní smlouvu s mateřskou a. s., která je v konkursu. Buď bude podepsána nějaká provizorní smlouva do okamžiku vstupu strategického partnera, nebo bude prodloužena stávající s případnými kosmetickými úpravami. Je jasné, že to bude složité. V každém případě se to bude odvíjet jinak než doposud, kdy většina z 10 dceřiných společností a několika s. s r. o. protokolárně přistoupila ke kolektivní smlouvě s "matkou", kterou jsem vždy sjednával v pořadí jako první. A toto bylo jakýmsi východiskem pro dotažení kolektivních smluv u ostatních. Letos poprvé budu návrh kolektivní smlouvy předávat správci konkursní podstaty a změna je i v tom, že všem dceřiným společnostem posílám samostatné návrhy přizpůsobené jejich situaci. Nedokážu říct, jak to dopadne.