Svazy jen pro své funkcionáře?

Rozhovor s předsedou OS KOVO J. Uhlířem

Někteří kováčtí delegáti vznesli na sněmu kritické poznámky vůči fungování ČMKOS. Jaký je váš názor?

Ty poznámky nemířily ani tak vůči konfederaci, ale spíš na svazy, které ji tvoří. Náš svaz totiž sleduje s velkým znepokojením situaci, kdy zůstává téměř posledním svazem schopným plnit svou roli vůči základním organizacím a členům. Svazem, který má regionální specialisty, právníky a ekonomy. Rovněž nás znepokojuje, že je většina svazů už tak málo početná, že to zvyšuje jejich snahu přesouvat zajišťování těchto služeb přímo na konfederaci. Podle mého názoru takové svazy vlastně ztrácejí opodstatnění své existence. Tedy s jednou výjimkou - pak už existují jen pro své funkcionáře. A to bylo předmětem kritiky členů sněmu za OS KOVO a jejich výzev k integraci odborových svazů.

Jaká je šance, že by se tato situace mohla změnit k lepšímu?

Pokud se to nezmění k lepšímu, tak bych měl vážné pochybnosti o budoucnosti odborů v České republice. Situace nás ale k tomu prostě donutí. Jde o to, udělat to hlavně brzo.

S tím také souvisí každoroční tahanice o výši odvodů na ČMKOS, které se vypočítávají podle počtu členů toho kterého svazu. Jaká je situace letos?

My musíme dodržet statut konfederace, tedy pokud chceme být jejími členy. OS KOVO hlasoval - a také prosadil - pouze pro základní příspěvek s jediným mírným navýšením o 30 haléřů na člena, a to adresně na to, co by náš svaz stálo jinak více peněz. Jde o vybavení počítačové sítě, včetně napojení na internet. Já se domnívám, že už není možné jít dál tou cestou, kdy OS KOVO financuje například právní pomoc nebo vzdělávání pro ostatní svazy. My máme jedinou možnost jak tomu bránit, a to trvat na tom, že se bude na konfederaci platit jenom základní příspěvek. Samozřejmě se ale nebráníme diskusi o tom, když si některý svaz není schopen určité činnosti zajistit sám, tak nechť si to mimo příspěvek na konfederaci třeba u ní jednoduše objedná a také zaplatí.

Je možné, že by si v budoucnu jiné svazy zvýšení členského příspěvku na ČMKOS prosadily proti vůli Odborového svazu KOVO?

Ta možnost tady je, ale o těchto věcech se v radě předsedů ČMKOS hlasuje silou členské základny. A podle tohoto principu má OS KOVO v konfederaci prakticky jednu třetinu, takže stačí přesvědčit dva nebo tři rozumnější větší svazy, aby zvýšení neprošlo. Zatím to tak funguje.

V letošním roce začal fungovat zákon o insolvenci, který měl částečně řešit situaci zaměstnanců, kterým firma nevyplácí mzdy. Jak hodnotíte úspěšnost tohoto zákona?

Záležitost nevyplácení mezd se zlepšila tak o padesát procent. Objevili jsme ale v zákoně jednu chybu, o které už ví i vládní strana. Jakmile totiž kdokoliv podá návrh na konkurs - a ten se válí na soudě třeba rok nebo dva - a mezitím dotyčný zaměstnavatel přestane vyplácet mzdy, tak zaměstnancům zákon o insovenci nepomůže. Jde však spíš o chybu v zákoně o konkursu a vyrovnání. A také je chyba v tom, že je u nás možné, aby soud neřešil návrh na konkurs tak dlouho, jak se běžně stává. O této věci se již začalo jednat jak na úrovni konfederace, tak i tripartity. Ale přesto zákon o insolvenci výrazně prospěl.

V poslední době vůbec ubylo zpráv o případech nevyplácení mezd. Znamená to, že se ekonomická situace podniků zlepšuje?

Je to dáno tím, že odbory mají nyní možnost vyvíjet samy tlak na zaměstnavatele a podat na firmu návrh na konkurs. A souvisí to i s určitým zlepšením ekonomické situace, ale ještě není vyhráno.

Odborový svaz KOVO prý objevil závažný nedostatek v ministerském materiálu týkajícím se budoucnosti BOZP. O co jde?

Jde o materiál obsahující koncepci řešení BOZP v budoucnu. Ministerští úředníci tam zakalkulovali pasáž, z níž vyplývá, že by se v budoucnu úplně ztratila role odborových podnikových a zejména nadpodnikových organizací v této oblasti. Už jsme na to reagovali a poslali jsme stanovisko na ČMKOS. A já samozřejmě dohlédnu, aby se i celá konfederace postavila proti takovým pokusům.

ODS vyvolala v parlamentu debatu ohledně údajných problémů, které přinese v některých resortech novela zákoníku práce, jež začne platit od nového roku? Jsou tyto obavy opodstatněné?

Jsem přesvědčen, že je to z 90 procent vykonstruovaný problém, protože už při jednání o novele zákoníku práce upozorňovaly některé svazy na určité problémy, a bylo k nim přihlédnuto. Je to tedy spíš bouře ve sklenici vody. Kdo chce psa bít, ten si vždycky hůl najde.

ČMKOS prosazuje na příští rok průměrné zvýšení nominálních mezd o 10 procent. ČNB se však již nechala slyšet, že jsou to přehnané nároky, které by působily inflačně. Myslíte, že dojde v tomto bodě k nějakému konsensu?

Právě jsem byl na akci, která se koná jednou za tři měsíce. Jedná se o takzvané Interview 21, kde se hodnotí ekonomické výsledky minulého čtvrtletí. Vystoupili tam jako hlavní řečníci guvernér ČMB Tůma a první náměstek ministra financí Mládek. Informace, kterou podali, je zásadní: I oni totiž uznali, že růst mezd by měl být tam, kde roste produktivita práce a přidaná hodnota, vyšší než růst inflace. Mají jen - podle mého názoru však neodůvodněné - obavy, aby se takový mzdový růst nerozšířil i do odvětví, které na tom nejsou tak dobře.

Proč neopodstatněné?

Neopodstatněné proto, že k dojednání mzdového růstu nestačí jen odbory, ale je třeba souhlas i druhé strany, tedy zaměstnavatelů. Ale guvernér Tůma tam vyslovil i určitá čísla. Totiž, že pokud by růst nominálních mezd dosáhl v průměru sedmi až osmi procent, tak by to ještě neohrozilo českou ekonomiku. On si je totiž vědom, že ve firmách zejména se zahraniční účastí, kde je přidaná hodnota na zaměstnance násobně vyšší než u českých firem, jsou mzdy zaměstnanců doslova legrační.

Co podle vašeho názoru přinese zaměstnancům příští rok?

Očekávám, že jim přinese větší posílení nadějí. Ale musím dodat, že ještě zdaleka nejsme za vodou.

Z čeho tato naděje má konkrétně prýštit?

Situace se může pozvolna zlepšovat ve vazbě na ekonomický vývoj. Roste poptávka po kvalifikovaných pracovních silách, a tak mohou také růst jejich požadavky na svou odměnu. Začala se stabilizovat zaměstnanost a mohl by se výrazněji projevit dopad obrovského přílivu zahraničních investic do výroby, k němuž letos došlo.

Ptal se MARTIN BENEŠ

Nahoru