
Firmy už zase utrácí
Praha – Suchá čísla na papíře vypadají velmi dobře, důležitější je, aby se projevila v reálu. Česko už zase ve velkém láká investory, meziročně je objem peněz dvakrát větší. Podle aktuálních údajů vládní agentury CzechInvest loni do ekonomiky reálně přiteklo 48 miliard korun domácích a zahraničních investic, které mají vytvořit skoro 11 tisíc nových pracovních míst.
Svůj díl by na tom měly mít i obří sklady americké internetové firmy Amazon. Jeden v Dobrovízi u Prahy a druhý někde jinde. Poté, co nevyšlo jednání v Brně, včera nabídl pozemky pro sklad přímo Jihomoravský kraj, a to v oblasti brněnského letiště v Tuřanech. Zájemců je ale podle informací regionálního Deníku více. Na americkou firmu se obrátili třeba představitelé Karlovarského kraje. „Znovu jsem se dopisem obrátil na zástupce Amazonu a navrhl jsem osobní schůzku," potvrdil Deníku hejtman Josef Novotný (ČSSD).
Gigant, který by měl zaměstnat celkem až tři tisíce lidí, samozřejmě není jedinou spásou. Další rozšíření výroby v Kvasinách oznámil Volks-wagen, téměř 2,5 miliardy chce dál investovat Fibertex Non-wovens na Svitavsku, obdobnou investici avizují třeba Biocel v Paskově či Continental Barum na Zlínsku. Přesun výroby zásuvek ze Švédska do Jablonce nad Nisou oznámil tento týden také gigant ABB. Průmyslové firmy v Česku zaměstnávají 38 procent všech zaměstnanců, což je o 11 procent více, než činí průměr EU.
Reálně se ale nová místa začnou tvořit nejdříve v polovině roku. Do té doby bude počet nezaměstnaných dál oscilovat kolem 600 tisíc. Svoji aktivitu bude muset zvýšit i stát. V EU se letos mění podmínky pro udělování takzvaných investičních pobídek – budou nižší než dnes. Ministerstvo průmyslu proto chystá nová „lákadla". Mimo jiné by investoři mohli získat osvobození od daně z nemovitosti.
Josef Středula, předseda Odborového svazu KOVO hodnotí vládní politiku na podporu zahraničních investorů: Ne každá investice je dobrá. Z Česka odchází 250 miliard
Státní úřady musejí být obezřetné v tom, koho sem lákají, apeluje v rozhovoru pro regionální Deník předseda Odborového svazu KOVO a adept na šéfa odborové centrály Josef Středula.
Česku se, aspoň podle statistik, daří získávat čím dál víc zahraničních investic. Odráží se to však v reálném počtu pracovních míst?
Vždycky záleží na tom, o jakou investici jde. Záleží na místě, typu provozu, jeho technologické náročnosti a celkově těch proměnných, na jejichž základě můžeme říci, že vzniklo pracovní místo, je hodně. Otázka zahraničních investic je ale složitější. Nám vadí to, že se investice hodnotí jenom v kvantitativní rovině, to znamená, že hovoříme jen o počtu projektů, které jsme nalákali, a množství peněz. Jenže každé pracovní místo, které díky tomu zřídíme, může mít pro ČR i takřka nulový efekt. Proč? Firma, která sem přijde, může být jen dceřinou společností, pobočkou, která tu nevytvoří žádnou přidanou hodnotu. Tato hodnota se pak vytváří mimo území ČR a z toho pak jen narůstá objem prostředků, které odcházejí mimo prostor ČR formou dividend nebo vnitropodnikových cen. Dneska se objem prostředků odcházejících z ČR odhaduje částkou asi 250 miliard korun. Jednoduše se to vysvětluje na případu českých bank, které svým mateřským ústavům v cizině odvádějí velké množství peněz, ale když česká firma přijde se žádostí o úvěry, přirážky k půjčce jsou tak velké, že to vůbec nemá prorůstový charakter. Říkám to proto, že zahraniční investice musíme hodnotit i podle toho, co skutečně přinášejí, ne jenom čísla. Samozřejmě státy EU mají své investiční pobídky, takže se stává, že vznik pracovních míst někde znamená jejich úbytek jinde. Platí to i pro nás, část investic se teď z ČR přesunula třeba do Rumunska.
Takže by vláda a státní agentury měly více dbát na to, jaký typ podniků sem lákají?
Ano, jde nejenom o to, jaké obory lákám, ale o kvalitu pracovních míst. Jsou investice, které obrazně řečeno přijdou, vytěží kus lesa a zase odejdou. Úplně jiné by to bylo, kdyby taková investice znamenala nejenom vytěžit kus lesa, ale vytvořit k tomu u nás také návrhářské centrumnábytku, vytvořit a řídit od nás distribuci nábytku po celé Evropě
a ještě třeba otevírat prodejny přímo u nás. Na takové investici se může podílet spousta lidí. Když vezmu poslední případ obřích skladů firmy Amazon, tak mezi námi, odbory a představiteli vlády, vznikla velmi kritická debata, zda zajistit tvorbu pracovních míst prostřednictvím této firmy. Jsme vůči tomu kritičtí. Nám nejde jen o sklad, chceme, aby pracovní místa, která tu vytvoří, byla skutečně férová. Amazon měl ve vztahu k zaměstnancům v Evropě problémy a byly z toho soudní spory a sociální nepokoje. Po českých představitelích chceme, aby jasně řekli, jak se tak to investice v budoucnu bude posuzovat. Nejen to, zda teď hned vytvoří místa. Je nutné zajistit i to, aby tam ti lidé byli spokojení.
Česku se podařilo získat další investici Volkswagenu, možná přijde nový výrobce pneumatik. Najdou se tak určitě i pozitivní investice s přidanou hodnotou.
Určitě. Velké velmi kvalitní investice nemají jen firmy jako Škoda Auto a poslední investice Volkswagenu do rozšíření výroby. Kvalitně tu nyní investují firmy, jako je třeba Honeywell, je nutné vyzdvihnout investici firmy Bosch, která už zaměstnává asi deset tisíc lidí, a třeba dále nákupy firem, které tu provedl Siemens. To jsou kvalitativně úplně jiné investice, protože jsou provázané mimo jiné s investicemi do našeho školství.
Abychom dnes přilákali zahraniční společnosti, nabízíme i formy investičních pobídek. Jde například o dotaci až 200 tisíc ročně na každé nové pracovní místo v problémových regionech. Jenže třeba Poláci dávají ještě víc. Nakolik jsou ty pobídky
z vašeho pohledu efektivní?
Nejde to posoudit jen přepočtem, že za 200 tisíc bude jedno místo. Důležité je, že regiony postižené dlouhodobou strukturální vysokou nezaměstnaností budou mít šanci mít určitý bonus. Je to ve prospěch Česka. Ale opět je důležité, jaký ten investor bude. Kdyby tam měl být jen po dobu, co tam bude pobídka, není to určitě dobře. Je to riziko každé takové pobídky, ale hodně záleží, jak to vyhodnotí CzechInvest ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a ministerstvem práce. Není možné, aby takovou pobídku poskytly bez vzájemné součinnosti. Jako odbory bychom uvítali, aby do smlouvy o pobídkách stát zahrnul sociální klauzuli, která by popsala, že
v případě odchodu firmy by zaměstnanci měli nárok na nadstandardní sociální plán. Prostě jde o strategii. Nehoňme se mermomocí za investorem jakéhokoliv typu, neskákejme na špek firmám, které tu napáchají více škody než užitku. Státní úřady v tom musejí být obezřetné.
JAN KLIČKA A KATEŘINA CIBOROVÁ