Šéf asociace zaměstnavatelů nezná výši průměrné mzdy – odhalil rozhovor s předsedou OS KOVO

Nakolik podložené jsou výhrady zaměstnavatelů proti zrušení karenční doby, které vstoupilo v platnost v pondělí 1. července zjišťoval publicista Tomáš Pavlíček ve svém pořadu Odpolední publicistika na stanici Český rozhlas Radiožurnál. Jako hosté v pořadu vystoupili předseda Odborového svazu KOVO Jaroslav Souček a místopředseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Jiří Belinger. Zástupce zaměstnavatelů se sekl ve výši průměrné mzdy o „pouhých“ 8 000 korun.

„Zaměstnanci nebudou přecházet počáteční stádium nemoci a pracovní neschopnost bude kratší. Také nebudou na léčení nemoci čerpat dovolenou, která má sloužit k regeneraci a odpočinku,“ zdůraznil prospěšnost zrušení karenční doby předseda OS KOVO Jaroslav Souček. Podle něj jsou statistická čísla o snížení nemocnosti po zavedení karenční doby zavádějící. „Nemocnost se po zavedení karenční doby prudce snížila z toho důvodu, že v České republice jsou velmi nízké mzdy a ty nutí zaměstnance pracovat i v době nemoci, protože výpadek příjmů je pro ně existenční záležitost. O tom svědčí nakonec i to, že Česká republika má v této chvíli nejnižší počet nezaměstnaných v celé Evropské unii,“ řekl předseda Souček.

Podle místopředsedy AMSP ČR Jiřího Belingera zrušení karenční doby přinese zaměstnavatelům komplikace, mimo jiné i proto, že mzdy vzrostly. „Za posledních deset let se mzdy výrazně zvýšily, dnešní průměrná mzda je kolem 40 000 korun,“ uvedl v rozhovoru místopředseda Belinger.

Poslední údaje Českého statistického úřadu ovšem hovoří jasně, pro 1. čtvrtletí 2019 činila průměrná mzda celkem 32 466 Kč. Zůstává tedy otázkou, z jakých dat zástupci AMSP ČR vycházejí a na základě jakých mylných domněnek se rozhodují. Běžnou součástí argumentů odpůrců zrušení karenční doby bývá i záměrné zkreslování statistických údajů a matoucí hra s čísly. K vyjádření místopředsedy AMSP ČR Belingera o nedostatečné kompenzaci nákladů firmám, které mají vzrůst až na pět miliard korun předseda OS KOVO Souček uvedl: „Mávání s miliardami má společnost zmást, není to pravdivé, je mi líto, že se takové argumenty vůbec používají, toto není korektní diskuze.“

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale zrušil platbu ze strany zaměstnanců. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci tak nedostávali nic. Náhradu mzdy poskytoval od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytovaly z pojištění. Od 1. července začíná platit novela zákoníku práce, která po 10 letech takzvanou karenční dobu ruší. Za první tři dny nemoci budou zaměstnavatelé lidem vyplácet 60 procent redukovaného vyměřovacího základu (což ale není 60 procent mzdy konkrétního zaměstnance). O zrušení karenční doby usilovaly odbory řadu let. Podle exklusivního průzkumu agentury Median pro Český rozhlas většina respondentů změnu vítá.

Celý rozhovor si můžete vyslechnout na webu Českého rozhlasu – viz odkaz níže:

https://radiozurnal.rozhlas.cz/odpoledni-publicistika-s-tomasem-pavlickem-7974519

 

Print Friendly and PDFTisk, PDF, odeslat e-mailem