Strašení krizí je nezodpovědné, zaznělo na Sněmu ČMKOS

Růst mezd ani cokoliv jiného ve prospěch zaměstnanců nepřichází jenom tak, protože si to zaměstnavatelé přejí. Za úspěchem vyjednávání stojí tvrdá práce ČMKOS a v ní organizovaných odborových svazů, zaznělo v projevu předsedy ČMKOS Josefa Středuly na 3. Sněmu ČMKOS, který proběhl v úterý 19. listopadu v pražském hotelu Olšanka. Předseda OS KOVO Jaroslav Souček na sněmu varoval před útlumem ocelářství v Evropě.

Podle předsedy Středuly je strašení krizí průmyslu v České republice krajně nezodpovědné, podle prognóz ČMKOS se dá naopak očekávat ekonomický růst. „K obavám z krize není žádný důvod, česká ekonomika poroste. Evropská hospodářská prognóza Evropské komise počítá s nárůstem HDP v Česku pro rok 2020 o 2,2 %. Informace o krizi jsou iracionální a vytvářejí mezi lidmi strach. Paradoxně si takto můžeme vytvořit krizi sami, kdy lidé tyto zprávy vnímají a komentátoři se předhánějí, kdo uvede drastičtější titulek,“ uvedl předseda Středula. „Budeme dál tlačit na růst mezd i platů, důvod je jasný. Náš cíl je, aby rostla reálná mzda, což znamená zvyšování kupní síly občanů,“ dodal předseda ČMKOS.

Předseda OS KOVO Jaroslav Souček ve svém projevu zdůraznil nebezpečí nastupující krize v evropském ocelářském průmyslu. „Nesystematická a nerozvážná ekologická opatření a snahy o utlumení ocelářského a uhelného průmyslu v EU mohou Evropu ohrozit. Prosperita Evropy je už více než dvě stě let založena na spalování uhlí. Některé státy, jako například Polsko, jsou závislé na svých tepelných elektrárnách a uhlí spalovat budou. Samozřejmě, že omezení skleníkových plynů je velmi důležité, ale ekologická řešení ze strany evropských politiků a zaměstnavatelů musí být rozumná. Čína, Indie, Rusko a Turecko vyrábí ocel bez jakýchkoliv ekologických limitů, a navíc dotují výrobu ze státních rozpočtů.  Vzniká tím evropským ocelářům nekalá konkurence, které nemohou čelit. Dříve či později to bude znamenat pro ocelářský průmysl v Evropě krach. V České republice je přímo ohroženo 40 000 pracovních míst, buď přímo v ocelářství nebo v navazujícím průmyslu. Bohužel, zelená legislativa v Evropě vítězí a zostřuje ekologické limity. Peníze, za které musí oceláři nakupovat drahé emisní povolenky ovšem nejdou zpátky na výrobu ekologických zařízení, ale mizí v černé díře státního rozpočtu. Čína dnes produkuje více než 50 % světové výroby oceli. Pokud politici a zaměstnavatelé nebudou rozumní, dostaneme se do ekonomického područí Číny a podobných regionů. Ocel je významná strategická surovina. Nechceme být vazaly Číny. Žádáme kolegy odboráře z ostatních odborových svazů, aby podpořili požadavky ocelářů a na ně navázaných horníků, aby vláda urychleně řešila krizovou situaci v ocelářství. Chceme vyrábět ekologickou ocel, nikoliv „špinavou“ ale je nutné, aby vláda jednala s rozumem, a ne pod vlivem emocí,“ uvedl předseda OS KOVO Jaroslav Souček.

Print Friendly and PDFTisk, PDF, odeslat e-mailem