Vláda se bude zabývat úmluvou proti násilí a obtěžování v práci

Vláda by se měla v pondělí 11. ledna zabývat mezinárodní úmluvou proti násilí a obtěžování v práci, kterou přijala Mezinárodní organizace práce (ILO) předloni v létě. Česko tehdy dokument, podle něhož by země měla upravit zákony a přijmout řadu opatření na ochranu pracovníků, podpořilo. Podle podkladů pro kabinet by ministerstvo práce a tým zmocněnkyně pro lidská práva měly právní změny připravit do roku 2023. Kdy by ČR mohla úmluvu ratifikovat, není jasné.

"Ekonomické a sociální nerovnosti, demografické změny, změny v organizaci práce a využívání nových technologií mohou bez vhodných kroků přispět k dalšímu prohlubování různých podob násilí a obtěžování, včetně genderově podmíněného násilí a obtěžování," uvedla vláda ve svém stanovisku k úmluvě. Podle něj český právní řád a kontrolní a další instituce poskytují v současnosti zaměstnancům a uchazečům o místo při obtěžování v práci jen částečnou ochranu.

Podle ministerstva práce výzkumy potvrdily, že násilí na pracovištích je v Česku "častým a přirozeným jevem". Může být mezi nadřízeným a podřízeným, mezi zaměstnanci, ze strany klientů i při cestě do práce či služební cestě. Podle průzkumu z roku 2015 se s ním setkala pětina dotázaných, podle předloňských zjištění víc než třetina. Násilí víc postihuje ženy a mladší pracovníky do 29 let. "Mezi nejčastější oblasti výskytu násilí na pracovišti patří dle zahraničních i domácích výzkumů veřejná správa," podotklo ministerstvo.

Podle úmluvy představuje násilí a obtěžování nepřijatelné chování a praktiky či hrozby s fyzickou, duševní, sexuální či ekonomickou újmou. Je na každém ze států, jak definice do svých zákonů promítne.

Úmluva má chránit pracovníky, stážisty a praktikanty, učně, dobrovolníky či uchazeče o místo ve veřejném sektoru i v soukromé sféře. Týká se nejen pracoviště, ale i míst, kde člověk dostává výplatu, tráví přestávky, školí se, stravuje či převléká. Vztahuje se i na dojíždění či ubytovnu zaměstnavatele a také na násilné projevy přes komunikační technologie.

Úmluva zahrnuje vznik národní strategie proti násilí a obtěžování v práci, posílení vymáhání, monitorování problematiky, podporu obětí, stanovení sankcí, zajištění možnosti odvolání, účinnou kontrolu a také vyšetřování případů. "V komplexu těchto opatření je nutné uznat různé a vzájemně se doplňující role a funkce vlády, zaměstnavatelů a pracovníků a jejich reprezentativních organizací," uvedlo ministerstvo.

Stát má zajistit bezpečné oznamování a řešení sporů. Týká se to podávání stížností, vyšetřování, soudů, ochrany před odplatou i právní, sociální či lékařské podpory pro stěžovatele a oběti. Důraz je na ochranu soukromí.

Podle doporučení by se měla posoudit rizika na pracovišti a zohlednit faktory, které zvyšují pravděpodobnost násilí a obtěžování. Dokument jmenuje práci v noci, v izolaci, v nemocnicích, ve službách zdravotních a sociálních, v domácnostech, dopravě, vzdělávání či zábavě. Prevence by neměla vést k omezování účasti žen a dalších skupin ve určitých místech, pozicích či povoláních, podotýká dokument. Zmiňuje i odškodňování, speciální školení policistů, zřízení krizových linek a center, učební plány s ohledem na potřeby chlapců a dívek či osvětové kampaně.

Ministerstvo práce a vládní zmocněnkyně pro lidská práva by měly do roku 2023 předložit návrhy změn právních předpisů. Tým zmocněnkyně navrhoval, aby vláda rozhodla o ratifikaci úmluvy do konce roku 2025. Podle ministerstva ale není jasné, jestli Česko do té doby všechny podmínky splní. S rychlou ratifikací nesouhlasí zaměstnavatelský Svaz průmyslu a dopravy. Podle něj je nejdřív potřeba analýza, jaké by mohly mít změny legislativy dopady. Ministerstvo připomíná, že zaměstnavatelé už nyní mají povinnost předcházet nerovnému zacházení a obtěžování při práci.

(ČTK)

 

Print Friendly and PDFTisk, PDF, odeslat e-mailem