Návrh na možnost výpovědi zaměstnancům bez udání důvodu rozděluje vládní koalici, přičemž ODS a TOP 09 jej podporují, zatímco lidovci a STAN jsou proti. Odbory varují, že pokud návrh projde, jsou připraveny vyhlásit generální stávku po téměř 36 letech. Kritici, včetně opozice, poukazují na to, že by taková změna mohla zvýšit nejistotu zaměstnanců a potenciálně vést k diskriminaci. Odbory také zpochybňují ústavnost návrhu, odkazujíc na ochranu proti svévolnému propouštění.
Návrh štěpí vládní koalici, odbory hrozí generální stávkou
Nová možnost zaměstnavatele dát výpověď zaměstnanci bez udání důvodu štěpí vládnoucí koalici. Její zavedení podporuje ODS a TOP 09, proti se staví lidovci a STAN. Kritizuje ji také opozice. Pokud by bezdůvodné výpovědi Sněmovnou prošly, odbory jsou připraveny vyhlásit po téměř 36 letech generální stávku.
Pozměňovací návrh k takzvané flexibilní novele zákoníku práce předložili poslanci ODS a TOP 09.
Podle návrhu by při výpovědi bez udání důvodu zaměstnanci náleželo nejméně dvojnásobné odstupné, tedy zpravidla aspoň dva až šest měsíčních výdělků podle doby zaměstnání. „Účelem pozměňovacího návrhu je umožnit zaměstnavatelům pružněji reagovat na aktuální situaci na pracovním trhu,“ napsala k návrhu skupina poslanců kolem Michala Zuny (TOP 09). Taková výpověď by byla možná jen v soukromém sektoru a nesměli by ji dostat podle úpravy těhotné zaměstnankyně, lidé na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, pracovníci se zdravotním postižením a ti, kterým zbývá pět a méně let do řádného starobního důchodu. Výpověď bez udání důvodu by podle tvůrců návrhu zajišťovala etické a zodpovědné chování vůči zaměstnancům. Místopředseda vládní TOP 09 a vicepremiér Vlastimil Válek řekl, že poslanci jeho strany a ODS považují návrh za správný. Podle Válka není „dramaticky asociální“ a dává prostor zaměstnancům a zaměstnavatelům dohodnout se v komplikovaných situacích.
Koalice není jednotná
Na záměru ale nepanuje shoda ve vládním táboře. Poslanec KDU-ČSL Jiří Navrátil uvedl, že lidovečtí poslanci úpravu nepodpoří. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) sdělil, že nepředpokládá, že by výpověď bez udání důvodu měla v současnosti šanci na schválení. „Výpověď bez udání důvodu nepodpoříme,“ dodal Jurečka.
Pozměňovací návrh nepodpoří ani hnutí STAN. „Od tohoto návrhu se jako Starostové zcela distancujeme. Zavedení flexibilních pracovních úvazků nebo pravidel pro práci z domova považujeme za krok správným směrem. Stále si však myslíme, že výpověď bez udání důvodu je krajní řešení, které se musí opírat o důkladnou změnu v oblasti politiky zaměstnanosti,“ uvedla poslankyně Starostů Pavla Pivoňka Vaňková. Zaměstnanci podle ní budou demotivováni a budou mít menší jistotu svého zaměstnání. Vytvoří se také potenciál k diskriminaci či zneužití. „Není možné takto silný institut zavádět do pracovněprávního práva v tento okamžik formou pozměňovacího návrhu,“ dodala.
Opozice proti
Proti výpovědi bez udání důvodu je také celá opozice. „Pokud by prošla výpověď bez udání důvodu, hnutí ANO nebude hlasovat pro vydiskutovanou, velmi dobrou novelu zákoníku práce,“ řekl poslanec Aleš Juchelka, který je stínovým ministrem práce ANO. Návrh podle něj neučiní pracovní trh flexibilnějším, a navíc je diskriminační, protože se týká pouze zaměstnanců v soukromé sféře.
„Zcela odmítáme jakékoli návrhy i debaty o takzvané výpovědi bez udání důvodu,“ řekla poslankyně za SPD Lucie Šafránková. „V praxi by to znamenalo možnost vyhodit zaměstnance úplně za cokoli, včetně jeho politických názorů nebo náboženství nebo třeba za péči o nemocné malé dítě,“ uvedla. Hnutí také nesouhlasí s prodlužováním zkušební doby na čtyři až osm měsíců.
Podle Pirátů výpovědi bez důvodu nepomohou zaměstnancům ani funkčnímu trhu práce. „Navíc argument ODS a TOP 09, že dvojnásobné odstupné pomůže zaměstnancům k založení vlastního podnikání nebo start-upu, je absurdní,“ uvedla místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová a dodala, že podle ní se jedná jen o strašení lidí.
Svazům vyhovuje
Část zaměstnavatelských svazů je pro schválení výpovědi bez udání důvodu. „Institut možnosti výpovědi bez udání důvodu dlouhodobě podporujeme,“ řekl prezident Asociace malých a středních podniků Josef Jaroš. „Důvodů pro výpověď bez zákonem stanoveného důvodu je řada,“ dodala ředitelka odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Lenka Janáková. „Toto právo má nyní pouze zaměstnanec, šlo by tedy o vyvážení práv. Navíc zákonné důvody nejsou dostatečně široké a nevejde se do nich situace, kdy spolupráce zaměstnanec–zaměstnavatel vázne, dojde ke ztrátě loajality vůči zaměstnavateli, jsou narušené vztahy na pracovišti nebo dojde ke ztrátě důvěry,“ podotkla.
Výpověď bez udání důvodu by mohla snížit administrativní zátěž a posílit pružnost trhu práce, uvedla výkonná tajemnice Unie malých a středních podniků ČR Radomíra Harantová. Je však podle ní nezbytné, aby byla nastavena jasná pravidla, která zabrání zneužívání a současně podpoří důvěru mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. „Výpověď bez uvedení zákonného důvodu neznamená bezdůvodnou výpověď, ale výpověď z jiných důvodů, než se kterými počítá zákon,“ upozornila dále Janáková. Obecně je lze podle ní shrnout jako organizační, zdravotní, nesplnění podmínek vzdělání a související s pracovní kázní. „Ve všech těchto zákonných důvodech jsou však podrobné podmínky tak přísné, že zaměstnavatel má velmi malou šanci je splnit. A tak by bylo vhodné tyto podmínky nastavit tak, aby se do nich vešlo i více případů a nebyly administrativně náročné,“ dodala.
Některým svazům vadí předložení formou přílepku k zákonu. „Bylo by lepší nechat to projít řádným legislativním procesem a prodiskutovat návrh s odborníky na pracovněprávní problematiku,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar.
Odbory vytáhly „atomovku“
Pokud projde navrhovaná výpověď bez udání důvodu, Českomoravská konfederace odborových svazů je připravená zahájit přípravu generální stávky. „V případě, že by se tak stalo a někdo vyměnil sliby za něco, co teď neumím definovat, tak my jsme připraveni zahájit přípravu generální stávky,“ řekl odborový předák Josef Středula. Tím reagoval i na názory, že návrh výpovědí nemá dostatečnou podporu, aby byl ve Sněmovně odhlasován. „Prohlášením politických stran budeme věřit až ve chvíli, kdy proběhne třetí čtení,“ řekl Středula.
Generální stávku považují odborové organizace za nejsilnější nástroj protestu, jejímuž skutečnému využití se snaží vždy předejít jednáním. Naposledy byla generální stávka v Česku takřka před 36 lety, potvrdil za odbory mluvčí Jan Exner. Vyjádřily jí podporu i odborový svaz KOVO, Odborový svaz pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství nebo Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče. „Předložený pozměňovací návrh jednoznačně snižuje právní ochranu zaměstnanců a v žádném případě nezajistí zpružnění trhu práce, kterým návrh jeho předkladatelé odůvodňují. Naopak zvýší nejistotu zaměstnanců, kteří již tak v pracovněprávním vztahu jsou v postavení slabšího,“ píšou odbory ve stanovisku.
Podle odborů je možné pochybovat i o ústavnosti návrhu. Odvolávají se na nález Ústavního soudu z roku 2018, podle něhož se do uspokojivých pracovních podmínek zahrnuje mimo jiné i ochrana proti svévolnému propouštění.
FOTO: Depositphotos FOTO: ČTK/Roman Vondrouš